¹Kui Jaakob oma silmad üles tõstis ja vaatas, ennäe, siis tuli Eesav ja koos temaga nelisada meest. Ta jaotas nüüd lapsed Lea ja Raaheli ja mõlema teenija vahel,

¹Pozdvih pak očí svých Jákob, uzřel, an Ezau jde, a čtyři sta mužů s ním; i rozdělil syny Líe zvlášť a Ráchele zvlášť, a obou děvek zvlášť.

²seadis teenijad ja nende lapsed ette, Lea ja tema lapsed nende järele, Raaheli ja Joosepi viimaseiks.

²Postavil, pravím, děvky s syny jejich napřed, potom Líu s syny jejími za nimi, Ráchel pak a Jozefa nejzáze.

³Ta ise aga läks nende eel ja kummardas seitse korda maani, kuni ta jõudis oma venna juurde.

³A sám šel před nimi, a poklonil se až k zemi po sedmkrát, až právě přišel k bratru svému.

⁴Aga Eesav jooksis temale vastu ja süleles teda, langes temale kaela ja suudles teda; ja nad nutsid.

⁴I běžel Ezau proti němu, a objal ho; a pad na šíji jeho, líbal ho. I plakali.

⁵Siis ta tõstis oma silmad üles ja nägi naisi ja lapsi, ja ta küsis: 'Kes need sul on?' Ja tema vastas: 'Need on lapsed, keda Jumal su sulasele armulikult on andnud.'

⁵Pozdvih pak očí svých, a spatřiv ženy s dětmi, řekl: Kdo jsou onino s tebou? Odpověděl: Jsou dítky, kteréž Bůh dal z milosti služebníku tvému.

⁶Ka teenijad astusid ligi, nemad ise ja nende lapsed, ja nad kummardasid.

⁶Mezi tím přiblížily se děvky s syny svými, i poklonili se.

⁷Siis astus ligi ka Lea koos oma lastega ja nad kummardasid; lõppeks astusid ligi Joosep ja Raahel ja kummardasid.

⁷Přiblížila se také Lía s syny svými, a poklonili se; a potom přiblížil se Jozef a Ráchel, a také se poklonili.

⁸Siis ta küsis: 'Mida sa kavatsed kogu selle leeriga, keda ma kohtasin?' Ja tema vastas: 'Oma isanda silmis armu leida!'

⁸I řekl Ezau: K čemu jest všecken ten houf, kterýž jsem potkal? Odpověděl: Abych nalezl milost před očima pána mého.

⁹Aga Eesav ütles: 'Mul eneselgi on küllalt, mu vend. Jäägu sulle, mis sul on!'

⁹Tedy řekl Ezau: Mám hojně, bratře můj; nech sobě, což tvého jest.

¹⁰Kuid Jaakob vastas: 'Sugugi mitte! Kui ma nüüd su silmis olen armu leidnud, siis võta mu kingitus minult vastu! Sest ma olen ju tohtinud näha su palet, otsekui näeks Jumala palet, ja sa oled olnud mu vastu lahke.

¹⁰I řekl Jákob: Nezbraňuj se, prosím; jestliže jsem nyní nalezl milost před očima tvýma, přijmi dar můj z ruky mé, poněvadž jsem viděl tvář tvou, jako bych viděl tvář Boží, a laskavě jsi mne přijal.

¹¹Võta nüüd minu tervituskink, mis sulle toodi, sest Jumal on olnud mu vastu armuline ja mul on kõike küllalt!' Ja ta käis temale peale, kuni ta võttis.

¹¹Přijmi, prosím, dar můj obětovaný tobě, poněvadž štědře obdařil mne Bůh, a mám všeho dosti. Takž ho přinutil, a on vzal.

¹²Siis ütles Eesav: 'Hakkame liikuma ja lähme, ja mina käin sinuga rinnu.'

¹²I dí: Poď, a jděme; já půjdu s tebou.

¹³Aga Jaakob vastas temale: 'Mu isand näeb ju, et lapsed on väetid ja minu hooleks on imetajad lambad ja lehmad; kui neid liiga kiiresti aetakse ühegi päeva, siis sureb kogu kari.

¹³I řekl k němu Jákob: Ví pán můj, že děti jsou outlí, a mám s sebou ovce i krávy březí; kteréžto budou-li hnány přes moc jeden den, pomře mi všecken dobytek.

¹⁴Mingu aga mu isand oma sulase eel ja mina liigun pikkamisi oma ees käiva karja kannul ja laste kannul, kuni ma jõuan oma isanda juurde Seiri.'

¹⁴Nechžť medle jde pán můj před služebníkem svým, já pak poznenáhlu se poberu, tak jakž bude moci jíti stádo, kteréž před sebou mám, a jakž postačiti budou moci děti, až tak dojdu ku pánu svému do Seir.

¹⁵Eesav ütles: 'Ma jätan siis sinu juurde osa rahvast, kes koos minuga on.' Aga tema vastas: 'Mispärast nõnda? Kui ma ainult oma isanda silmis armu leiaksin!'

¹⁵I řekl Ezau: Nechť ale pozůstavím něco lidu, kterýž mám s sebou. I odpověděl: K čemu to? Nechť toliko naleznu milost před očima pána svého.

¹⁶Ja Eesav läks selsamal päeval oma teed tagasi Seiri.

¹⁶Tedy Ezau toho dne navrátil se cestou svou do Seir.

¹⁷Aga Jaakob liikus Sukkotti, ehitas enesele koja ja tegi oma karjadele lehtkatused; seepärast pandi sellele paigale nimeks Sukkot.

¹⁷Jákob pak bral se do Sochot, a ustavěl sobě dům, a dobytku svému zdělal stáje; protož nazval jméno místa toho Sochot.

¹⁸Ja Jaakob jõudis Mesopotaamiast tulles õnnelikult Sekemi linna, mis on Kaananimaal, ja lõi linna ees leeri üles.

¹⁸A tak Jákob navracuje se z Pádan Syrské, přišel ve zdraví k městu Sichem, kteréž jest v zemi Kananejské, a položil se před městem.

¹⁹Ta ostis selle väljaosa, kuhu ta oma telgi oli üles löönud, Sekemi isa Hamori lastelt saja rahatüki eest.

¹⁹I koupil díl pole toho, na němž byl rozbil stan svůj, od synů Emora, otce Sichemova, za sto ovec.

²⁰Ja ta püstitas sinna altari ning pani sellele nimeks 'Jumal, Iisraeli Jumal'.

²⁰A postavil tu oltář, kterémužto dal jméno Bůh silný, Bůh Izraelský.