¹Seepärast, pühad vennad, taevase kutsumise osalised, mõtelgem meie usutunnistuse apostli ja ülempreestri Jeesuse peale,

¹A protož, bratří svatí, povolání nebeského účastníci, spatřujte apoštola a nejvyššího kněze vyznání našeho, Krista Ježíše,

²kes - nagu ka Mooses tema kojas - on olnud ustav oma Ametisseseadjale.

²Věrného tomu, kdož jej ustanovil, jako i Mojžíš byl věrný ve všem domě jeho.

³Sest tema vääris suuremat kirkust kui Mooses, nii nagu valmistajal on suurem au kui kojal.

³Tím větší zajisté slávy tento nad Mojžíše jest hoden, čím větší má čest stavitel nežli sám dům.

⁴Igal kojal on ju oma valmistaja, aga kes kõik on valmistanud, see on Jumal.

⁴Nebo všeliký dům ustaven bývá od někoho, ten pak, kdož všecky tyto věci ustavěl, Bůh jest.

⁵Mooses oli küll ustav kogu tema kojas otsekui sulane tunnistuseks kõigest, mida veel pidi räägitama,

⁵A Mojžíš zajisté věrný byl v celém domě jeho, jako služebník, na osvědčení toho, což potom mělo mluveno býti.

⁶Kristus on aga tema koja üle kui ustav Poeg. Ja tema koda oleme meie, kui me vaid peame kinni julgusest ja lootusest, mille üle me kiitleme.

⁶Ale Kristus, jakožto Syn, vládne nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme.

⁷Seepärast on nõnda, nagu Püha Vaim ütleb: 'Täna, kui teie tema häält kuulete,

⁷Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho,

⁸ärge tehke oma südant kõvaks nagu nurina ajal, kiusatusepäeval kõrbes,

⁸Nezatvrzujtež srdcí svých, jako při onom popouzení Boha v den pokušení toho na poušti;

⁹kus teie esiisad kiusasid mind proovile pannes, kuigi nad olid minu tegusid näinud nelikümmend aastat.

⁹Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé po čtyřidceti let.

¹⁰Seepärast tõusis mu viha selle sugupõlve vastu ja ma ütlesin: Nad aina eksivad oma südames, aga minu teid nad ei ole ära tundnud.

¹⁰Protož hněviv jsem byl na pokolení to, a řekl jsem: Tito vždycky bloudí srdcem, a nepoznávají cest mých.

¹¹Nii ma vandusin oma vihas: Nad ei saa minu hingamisse!'

¹¹Takže jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.

¹²Vaadake, vennad, kas ehk kellelgi teie seast ei ole kuri süda, mis uskmatuses ära taganeb elavast Jumalast!

¹²Viztež, bratří, aby snad v někom z vás nebylo srdce zlé, a nevěrné, kteréž by odstupovalo od Boha živého.

¹³Pigem julgustagem üksteist iga päev, niikaua kui veel öeldakse 'täna', et keegi teist ei paaduks patu pettuse läbi!

¹³Ale napomínejte se vespolek po všecky dny, dokavadž se dnes jmenuje, aby někdo nebyl zatvrzen oklamáním hřícha.

¹⁴Me oleme ju saanud Kristuse osalisteks, kui me vaid lõpuni kinni peame sellest, mis meil alguses oli.

¹⁴Účastníci zajisté Krista učiněni jsme, jestliže však ten počátek podstaty až do konce pevný zachováme.

¹⁵Selles ütlemises: 'Täna, kui teie tema häält kuulete, ärge tehke oma südant kõvaks nagu nurina ajal' -

¹⁵Protož dokudž se říká: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých, jako při onom popouzení Boha.

¹⁶kes siis olid need kuuljad, kes nurisesid? Eks ju kõik need, kes olid Egiptusest välja läinud Moosese juhtimisel?

¹⁶Nebo někteří slyševše, popouzeli ho, ale ne všickni, jenž vyšli z Egypta skrze Mojžíše.

¹⁷Aga kelle peale ta viha tõusis neljakümneks aastaks? Eks nende peale, kes patustasid, kelle kehad langesid kõrbes surnuna?

¹⁷Na které se pak hněval čtyřidceti let? Zdali ne na ty, kteříž hřešili, jejichžto těla padla na poušti?

¹⁸Aga kellele ta siis vandus, et nemad ei saa tema hingamisse, kui mitte neile, kes olid sõnakuulmatud?

¹⁸A kterým zapřisáhl, že nevejdou do odpočinutí jeho? Však těm, kteříž byli neposlušní.

¹⁹Nii me näeme, et nad ei võinud sisse pääseda oma uskmatuse pärast.

¹⁹A vidíme, že jsou nemohli vjíti pro nevěru.