¹Ja Issand ütles mulle: 'Mine veel kord ja armasta naist, keda armuke armastab ja kes on abielurikkuja, nagu Issand armastab Iisraeli lapsi, kuigi need pöörduvad teiste jumalate poole ja armastavad rosinakakkusid!'

¹Opět řekl mi Hospodin: Ještě jdi, a zamiluj ženu, milou frejíři a cizoložnou, tak jako miluje Hospodin syny Izraelské, ačkoli oni hledí k bohům cizím, a milují kádě vína.

²Siis ma kauplesin tema enesele viieteistkümne hõbeseekli ning kahe ja poole tündri otrade eest,

²Tedy zjednal jsem ji sobě z patnácti stříbrných a z půldruhého chomeru ječmene.

³ja ma ütlesin temale: 'Sa pead jääma mu juurde kauaks ajaks; sa ei tohi teha hooratööd ega kuuluda teisele mehele, ja minagi ei tule su juurde!

³A řekl jsem jí: Za mnoho dnů seď mi, nesmilni, aniž se vdávej za muže, a já také příčinou tvou.

⁴Sest Iisraeli lapsed jäävad kauaks ajaks kuningata ja vürstita, ohvrita ja sambata, õlarüüta ja teeraviteta.

⁴Nebo za mnohé dny budou synové Izraelští bez krále, bez knížete, bez oběti, bez modly, bez efodu a terafim.

⁵Seejärel Iisraeli lapsed pöörduvad ja otsivad Issandat, oma Jumalat, ja Taavetit, oma kuningat; nad tulevad värisedes Issanda ja tema headuse juurde viimseil päevil.'

⁵Potom pak obrátí se synové Izraelští, a hledati budou Hospodina Boha svého i Davida krále svého; a předěšeni jsouce, poběhnou k Hospodinu a k dobrotě jeho v posledních časích.