¹Kui ma teen Iisraeli terveks, siis saavad avalikuks Efraimi süüd ja Samaaria kuriteod; sest nad teevad pettust, varas tungib sisse ja väljas rüüstavad röövlid.

¹Když léčím Izraele, tedy zjevuje se nepravost Efraimova a zlosti Samařské; nebo provodí faleš. Vnitř zlodějství, a vně provozují loupežnictví.

²Aga nad ei mõtle oma südames, et ma pean meeles kõik nende kuriteod; nüüd ümbritsevad neid nende teod, need on minu palge ees.

²Aniž na to pomýšlejí v srdci svém, že na všecku nešlechetnost jejich pamatují; již je obkličují skutkové jejich, a před mým oblíčejem jsou.

³Oma kurjusega rõõmustavad nad kuningat ja oma valedega vürste.

³Nešlechetností svou obveselují krále, a klamy svými knížata.

⁴Nad kõik on abielurikkujad; nad on nagu küdev küpsetusahi, mille tule pagar jätab kohendamata taigna sõtkumisest hapnemiseni.

⁴Všickni napořád cizoloží, podobni jsouce peci zanícené od pekaře, kterýž přestává bdíti, jen ažby zadělané těsto zkynulo.

⁵Meie kuninga päeval on vürstid hõõguvast veinist haiged. Ta lööb pilkajatega kätt.

⁵V den krále našeho k nemoci jej přivodí knížata láhvicí vína; vztahuje ruku svou s posměvači.

⁶Sest need on tulnud lähedale, nende süda on varitsemises nagu kuum küpsetusahi; nende pagar magab kogu öö, aga hommikul lööb lõkkele otsekui tuleleek.

⁶Nebo přiložili k úkladům svým srdce své podobné peci; celou noc spí pekař jejich, v jitře hoří jako plamen ohně.

⁷Nad kõik on kuumad nagu küpsetusahi ja nad neelavad oma kohtumõistjad; kõik nende kuningad langevad, ükski neist ei hüüa minu poole.

⁷Všickni napořád rozpáleni jsou jako pec, a zžírají soudce své; všickni králové jejich padají, aniž kdo z nich volá ke mně.

⁸Efraim seguneb rahvaste hulka; Efraim on nagu kook, millel ei ole pööratud teist külge.

⁸Efraim s národy smísil se, Efraim bude chléb podpopelný neobrácený.

⁹Võõrad söövad ta jõu, aga tema ise ei märkagi; ta juustesse on puistatud halli, aga tema ise ei teagi.

⁹Cizozemci zžírají sílu jeho, ačkoli on toho nezná; i šedinami prokvítaje, však vždy toho nezná.

¹⁰Iisraeli kõrkus tunnistab tema enese vastu; nad ei pöördu Issanda, oma Jumala poole ega otsi teda kõigest hoolimata.

¹⁰A ačkoli pýcha Izraelova svědčí vůči proti němu, však se nenavracují k Hospodinu Bohu svému, aniž ho hledají s tím se vším.

¹¹Efraim on otsekui tuvi, kohtlane ja taipamatu; nad kutsuvad Egiptust, nad lähevad Assurisse.

¹¹A Efraim jest jako holubice hloupá bez srdce; k Egyptskému králi volají, k Assyrskému se utíkají.

¹²Aga kui nad lähevad, siis ma laotan nende peale oma võrgu, ma toon nad alla nagu taeva linnud; ma karistan neid, nagu nende koguduses on kuulutatud.

¹²Když odejdou, roztáhnu na ně sítku svou, a jako ptactvo nebeské přitrhnu je; kárati je budu tak, jakž slýcháno bylo o tom v shromáždění jejich.

¹³Häda neile, sest nad põgenevad minu juurest! Hukatus neile, sest nad astuvad üles minu vastu! Mina tahtsin neid lunastada, aga nemad räägivad mu kohta valet.

¹³Běda jim, že jsou poběhli mne. Zpuštění na ně, proto že se mi zpronevěřili, ješto jsem já je vykoupil, ale oni mluvili proti mně lži.

¹⁴Nad ei hüüa südamest minu poole, vaid uluvad oma asemeil. Nad lõikavad endile leinamärke ihusse vilja ja veini pärast, aga minu vastu tõstavad nad mässu.

¹⁴Aniž volají ke mně z srdce svého, když kvílí na ložcích svých, a když pro obilé a mest shromažďujíce se, obracejí se ke mně,

¹⁵Mina olen juhtinud ja kinnitanud nende käsivarsi, aga nemad kavatsevad minu vastu kurja.

¹⁵Ješto já potrestav, posiloval jsem ramen jejich, ale oni proti mně zlé vymýšlejí.

¹⁶Nad pöörduvad, aga mitte ülespoole, nad on otsekui lõtv amb. Nende vürstid langevad mõõga läbi oma pilkava keele pärast: sellepärast pilgatakse neid Egiptusemaal.

¹⁶Navracujíť se, ale ne k Nejvyššímu, jsou jako lučiště omylné, padají od meče knížata jejich, od rozhněvání jazyka jejich, což jim ku posměchu jest v zemi Egyptské.