1Ennustus Paabeli kohta, Jesaja, Aamotsi poja poolt nähtud:
1Břímě Babylona, kteréž viděl Izaiáš syn Amosův.
2Tõstke lipp lagedale mäele, hüüdke neile valjusti, viibake käega, et nad läheksid sisse suurte isandate väravaist!
2Na hoře vysoké vyzdvihněte korouhev, povyšte hlasu k nim, dejte návěští rukou, ať vejdou do bran knížecích.
3Ma olen andnud käsu oma pühitsetuile, olen juba oma vihale appi kutsunud sangarid, kes võivad suurustada minu suurusest.
3Já jsem přikázal posvěceným svým, povolal jsem také i udatných reků svých k vykonání hněvu svého, veselících se z vyvýšení mého.
4Kuule! Mägedes on mürin, rahvahulkade kõmin. Kuule! Kuningriikide, kogunenud paganate lärm. Vägede Issand vaatab üle sõjaväge.
4Hlas množství na horách, jakožto lidu mnohého, hlas a zvuk království a národů shromážděných: Hospodin zástupů sbírá vojsko k válce.
5Nad tulevad kaugelt maalt, taevarannalt, Issand ja tema sajatuse relvad, hävitama kogu maad.
5Táhnou z země daleké od končin nebes. Hospodin a osudí prchlivosti jeho, aby poplénil všecku zemi.
6Ulguge, sest Issanda päev on ligidal, see tuleb kui hävitus Kõigeväeliselt!
6Kvělte, nebo blízko jest den Hospodinův, jako zpuštění od Všemohoucího přijde.
7Seepärast lõtvuvad kõik käed ja kõik inimsüdamed löövad araks.
7A protož všeliké ruce oslábnou, a všeliké srdce člověka rozplyne se.
8Nad kohkuvad. Vaevused ja valud haaravad neid, nad vaevlevad otsekui sünnitaja. Üks vaatab teisele jahmunult otsa, nende palged on tulipunased.
8I budou předěšeni, svírání a bolesti je zachvátí, jako rodička stonati budou; každý nad bližním svým užasne se, tváře jejich k plameni podobné budou.
9Vaata, Issanda päev tuleb hirmsana, raevu ja tulise vihaga, et tühjendada maa ja hävitada sealt patused.
9Aj, den Hospodinův přichází přísný, a zůřivost a rozpálení hněvu, aby obrátil tu zemi v poušť, a hříšníky její z ní vyhladil.
10Sest taevatähed, nende hulgas Vardatähed, ei kiirga enam valgust, päike on tõustes pime ja kuu ei anna oma valget.
10Nebo hvězdy nebeské a planéty jejich nedopustí svítiti světlu svému; zatmí se slunce při vycházení svém, a měsíc nevydá světla svého.
11Mina tasun ilmamaale ta kurjuse ja õelatele nende süü, mina lõpetan ülbete kõrkuse ja alandan võimutsejate upsakuse.
11A navštívím na okršlku země zlost, a na bezbožných nepravost jejich; a káži přestati pýše pyšných, a vysokomyslnost tyranů snížím.
12Mina teen inimesed kallimaks puhtast kullast, inimlapse kallimaks Oofiri kullast.
12Způsobím to, že dražší bude člověk nad zlato čisté, člověk, pravím, nad zlato z Ofir.
13Seepärast ma panen taevad vankuma ja maa vappub paigast vägede Issanda raevus tema tulise viha päeval.
13Z té příčiny zatřesu nebesy, a pohne se země z místa svého, v prchlivosti Hospodina zástupů, a ve dni rozpálení hněvu jeho.
14Ja otsekui peletatud gasell või kari, keda keegi ei aja kokku, pöördub igaüks oma rahva juurde ja põgeneb igaüks oma maale.
14I bude jako srna zplašená, a jako stádo, když není, kdo by je shromáždil; jeden každý k lidu svému se obrátí, a každý do země své uteče.
15Kõik, keda leitakse, torgatakse läbi, ja iga põgenik langeb mõõga ees.
15Kdožkoli nalezen bude, bude proboden, a kteříž by se koli shlukli, od meče padnou.
16Nende lapsed rebitakse tükkideks nende eneste nähes, nende kojad rüüstatakse, nende naised teotatakse.
16Nadto i dítky jejich rozrážíny budou před očima jejich, domové jejich zloupeni, a ženy jejich poškvrněny.
17Vaata, ma kihutan nende vastu meedlased, kes ei hooli hõbedast ega himusta kulda.
17Aj, já vzbudím proti nim Médské, kteříž sobě stříbra nebudou vážiti, a v zlatě nebudou se kochati,
18Nende ammud purustavad poisse, neil ei ole halastust ihuvilja vastu, laste pärast nende silm ei kurvasta.
18Ale z luků dítky rozrážeti, aniž se nad plodem života slitují, aniž synům odpustí oko jejich.
19Ja Paabel, kuningriikide ehe, kaldealaste kõrk toredus, saab Soodoma ja Gomorra sarnaseks, mis Jumal segi paiskas.
19I budeť Babylon, někdy ozdoba království a okrasa důstojnosti Kaldejské, podobný podvrácené Sodomě a Gomoře.
20Seda ei asustata enam iialgi ega elata seal põlvest põlve; ei löö sinna araablane telki üles ega puhka seal karjased karja.
20Nebudou se v něm osazovati na věky, ani bydliti od pokolení až do pokolení; aniž rozbije tam stanu svého Arab, ani pastýři tam odpočívati budou.
21Vaid seal lebavad kurjad vaimud ja nende kojad on täis öökulle; seal asuvad jaanalinnud ja karglevad sikujalgsed paharetid.
21Ale lítá zvěř tam odpočívati bude, a domové jejich šelmami naplněni budou; bydliti budou tam i sovy, a příšery tam skákati budou.
22Ta tornides uluvad kurjad vaimud ja lusthooneis ðaakalid. Tema aeg on liginemas ja tema päevi ei pikendata.
22Ozývati se také budou sobě hrozné potvory na palácích jejich, a draci na hradích rozkošných. A blízkoť jest, že přijde čas jeho, a dnové jeho prodlévati nebudou.