¹Häda kangekaelseile lastele, ütleb Issand, kes peavad nõu, aga ilma minuta, ja kes teevad liidu, aga ilma minu Vaimuta, lisades patule patu,

¹Běda synům zpurným, dí Hospodin, skládajícím radu, kteráž není ze mne, a přikrývajícím ji přikrytím, ale ne z ducha mého, aby hřích k hříchu přidávali;

²kes lähevad alla Egiptusesse, küsimata nõu minu suust, et põgeneda vaarao kaitse alla ja otsida varju Egiptuses.

²Kteříž chodí a sstupují do Egypta, nedotazujíce se úst mých, aby se zmocňovali v síle Faraonově, a doufali v stínu Egyptském.

³Seepärast tuleb vaarao kaitse teile häbiks ja Egiptuse varju alla kippumine teotuseks.

³Nebo síla Faraonova bude vám k hanbě, a to odpočívání v stínu Egyptském k lehkosti,

⁴Sest kuigi ta vürstid on Soanis ja ta käskjalad on jõudnud Haanessi,

⁴Proto že knížata jeho byli v Soan, a poslové jeho do Chanes chodili.

⁵jäävad kõik häbisse rahva pärast, kellest neil ei ole kasu, kes ei ole abiks ega kasuks, vaid häbiks ja koguni teotuseks.

⁵Všeckyť k zahanbení přivede skrze lid, kterýž jim nic neprospěje, aniž bude ku pomoci, ani k užitku, ale k hanbě toliko a k útržce.

⁶Ennustus Lõunamaa Jõehobu kohta: Läbi häda ja viletsuse maa, kust on pärit ema- ja isalõvid, mürkmaod ja lendmaod, viivad nad eeslite seljas oma rikkused ja kaamelite küürudel varandused rahvale, kellest ei ole kasu.

⁶Břímě hovad poledních v zemi nátisku a ssoužení, odkudž lev a lvíče, ještěrka a drak ohnivý létající, odnesou na hřbetě hovádek bohatství svá, a na hrbu velbloudů poklady své k lidu, kterýž jim nic neprospěje.

⁷Et Egiptuse abi on tühine ja asjatu, siis ma nimetan seda 'Paigalpüsiv tormakus'.

⁷Nebo Egyptští nadarmo a na prázdno pomáhati budou. Pročež ohlašuji to, že by síla jejich byla s pokojem seděti.

⁸Nüüd mine kirjuta see nende nähes tahvlile ja märgi raamatusse, et see võiks jääda tulevasiks päeviks, ikka ja igavesti!

⁸Nyní jdi, napiš to na tabuli před očima jejich, a na knize vyrej to, aby to zůstávalo do nejposlednějšího dne, a až na věky věků,

⁹Sest nad on tõrges rahvas, valelikud lapsed, lapsed, kes ei taha kuulda Issanda õpetust,

⁹Že lid tento zpurný jest, synové lháři, synové, kteříž nechtí poslouchati zákona Hospodinova;

¹⁰kes ütlevad nägijaile: 'Ärge nähke!' ja ennustajaile: 'Ärge ennustage meile tõtt, kõnelge meile meelt mööda, ennustage pettepilte,

¹⁰Kteříž říkají vidoucím: Nemívejte vidění, a prorokům: Neprorokujte nám toho, což pravého jest; mluvte nám pochlebenství, prorokujte oklamání.

¹¹taganege teelt, lahkuge rajalt, jätke meid rahule Iisraeli Pühaga!'

¹¹Sejděte s cesty, svozujte od stezky, nechať se vzdálí od tváří naší Svatý Izraelský.

¹²Seepärast ütleb Iisraeli Püha nõnda: Kuna te põlgate seda sõna ning loodate vale ja riugaste peale, ja toetute nende peale,

¹²Protož takto praví Svatý Izraelský: Proto že pohrdáte slovem tím, a doufáte ve lsti a v převrácenosti, a spoléháte na ni:

¹³siis on see süü teile otsekui väljavajunud müüriosa kõrges praoga müüris, mis variseb äkitselt, silmapilgu jooksul,

¹³Z té příčiny bude vám tato nepravost jako zed tržená padající, a vydutí na zdi vysoké, jejíž brzké a náhlé bývá oboření.

¹⁴ja puruneb, nagu puruneb potissepa kruus, mis pekstakse armuta puruks, nõnda et tükkidest ei leidu kildu, millega võtta leest tuld või ammutada lombist vett.

¹⁴A rozrazí ji, jako rozrážejí nádobu hrnčířskou rozbitou; neodpustíť, tak že nebude nalezena po rozražení jejím ani střepina k nabrání ohně z ohniště, anebo k nabrání vody z louže.

¹⁵Sest nõnda ütleb Issand Jumal, Iisraeli Püha: Pöördudes ja vaikseks jäädes te pääseksite, rahus ja lootuses oleks teie jõud, kuid te pole seda tahtnud,

¹⁵Nebo tak řekl Panovník Hospodin, Svatý Izraelský: Obrátíte-li se, a spokojíte-li se, zachováni budete. V utišení se a v doufání bude síla vaše. Ale nechcete.

¹⁶vaid ütlete: Ei, me põgeneme hobuste seljas! - sellepärast peategi põgenema - ja: Nobedal ratsul tahame sõita! - sellepärast ongi teie jälitajad kärmed.

¹⁶Nýbrž říkáte: Nikoli, ale na koních utečeme. Protož utíkati budete. Na rychlých ujedeme. Ale rychlejší budou stihající vás.

¹⁷Tuhat põgeneb üheainsa ähvardaja eest, teie põgenete viie ähvardaja eest, kuni teist jääb jääk, mis on otsekui lipuvarras mäetipul või lipp künkal.

¹⁷Jeden tisíc před okřiknutím jednoho, a před okřiknutím pěti utíkati budete, až (jestliže však vás co pozůstane), budete zanecháni jako okleštěné dřevo na vrchu hory, a jako korouhev na pahrbku.

¹⁸Ja ometi ootab Issand, et teile armu anda, ja jääb kõrgeks, et teie peale halastada, sest Issand on õiguse Jumal, õndsad on kõik, kes teda ootavad.

¹⁸Protoť pak shovívá Hospodin, milost vám čině, a protoť se vyvýší, aby se smiloval nad vámi; nebo Hospodin jest Bůh spravedlivý. Blahoslavení všickni, kteříž očekávají na něj.

¹⁹Jah, sina, rahvas Siionis, kes elad Jeruusalemmas, ära enam nuta! Tema on sulle tõesti armuline, kui sa appi hüüad. Seda kuuldes ta vastab sulle.

¹⁹Lid zajisté na Sionu a v Jeruzalémě bydliti bude. Nikoli plakati nebudeš; k hlasu volání tvého bude všelijak milost činiti s tebou. Hned jakž uslyší, ohlásíť se.

²⁰Issand annab teile küll hädaleiba ja viletsusevett, kuid su õpetajad ei jää enam kõrvale, vaid su silmad saavad näha su õpetajaid.

²⁰A ačkoli Pán dá vám chleba úzkosti a vody ssoužení, však nebudou více odjati tobě učitelé tvoji, ale očima svýma vídati budeš učitele své,

²¹Ja su kõrvad kuulevad sõna, mis su tagant ütleb, kui te kaldute paremale või vasakule: 'See on tee, käige seda!'

²¹A ušima svýma slýchati slovo tobě po zadu řkoucích: Toť jest ta cesta, choďte po ní, buď že byste se na pravo neb na levo uchýlili.

²²Siis sa rüvetad oma hõbedaga kaetud nikerdatud kujud ja oma kullaga karratud valatud kujud: sa viskad need ära otsekui mingi jälkuse. 'Välja!' ütled sa neile.

²²Tedy zavržete obestření rytin svých stříbrných, a oděv slitin svých zlatých; odloučíš je jako nemoc svou trpící, řka jim: Táhněte tam.

²³Siis annab tema vihma su seemnele, mida sa külvad põllule, ja maa saagist leiba, mis on toitev ja rammus; sel päeval sööb su kari avaral karjamaal.

²³Dáť i déšť na rozsívání tvé, kterýmž bys osíval zemi, a chléb z úrody země, kterýž bude jadrný a zdárný; v ten den pásti se bude i dobytek tvůj na pastvišti širokém.

²⁴Härjad ja eeslid, kellega haritakse põldu, söövad oblikatega segatud toitu, mida on puistatud visklabida ja hanguga.

²⁴Volové také i oslové, dělající zemi, píci čistou jísti budou, kteráž opálkou a věječkou vyčištěna bývá.

²⁵Ja igal kõrgemal mäel ja igal kerkival künkal on ojasid voolava veega suurel tapapäeval, kui tornid langevad.

²⁵Budou také na všeliké hoře vysoké, a na všelikém pahrbku vyvýšeném pramenové a potokové vod, v den porážky veliké, když padnou věže.

²⁶Siis on kuu valgus nagu päikese valgus, ja päikese valgus on seitsmekordne otsekui seitsme päeva valgus, päeval, kui Issand seob oma rahva vigastusi ja parandab tema löögihaavu.

²⁶Bude i světlo měsíce jako světlo slunce, světlo pak slunce bude sedmernásobní, jako světlo sedmi dnů, v den, v kterýž uváže Hospodin zlámání lidu svého, a ránu zbití jeho uzdraví.

²⁷Vaata, Issanda nimi tuleb kaugelt, ta viha põleb ja suitsupilv on ränk; ta huuled on täis sajatust ja ta keel on otsekui hävitav tuli.

²⁷Aj, jméno Hospodinovo přichází z daleka, jehožto hněv hořící a těžká pomsta; rtové jeho naplněni jsou prchlivostí, a jazyk jeho jako oheň sžírající.

²⁸Tema hingus on tulvava jõe sarnane, mis ulatub kaelani, et lennutada paganaid õnnetusikkesse ja panna rahvaste lõuapäradesse eksiteele juhtivad suulised.

²⁸Duch pak jeho jako potok rozvodnilý, kterýž až do hrdla dosáhne, aby tříbil národy, až by v nic obráceni byli, a uzdou svíral čelisti národů.

²⁹Siis te laulate otsekui püha pühitsemise ööl ja rõõmustate südamest otsekui vilepilliga käija, kes läheb Issanda mäele, Iisraeli Kalju juurde.

²⁹I budete zpívati, jako když se v noci zasvěcuje slavnost, a veseliti se srdečně, jako ten, kterýž jde s píšťalkou, bera se na horu Hospodinovu, k skále Izraelově,

³⁰Ja Issand annab kuulda oma võimsat häält ja näha oma käsivarre laskumist maruvihas hävitava tuleleegina koos paduvihma ja äikese ning raheteradega.

³⁰Když dá slyšeti Hospodin hlas důstojnosti své, a ukáže vztaženou ruku svou s hněvem prchlivosti a plamenem ohně sžírajícího, an vše rozráží i přívalem i kamenným krupobitím.

³¹Jah, Assur ehmub Issanda häälest, kui ta vitsaga peksab.

³¹Hlasem zajisté Hospodinovým potřín bude Assur, kterýž jiné kyjem bijíval.

³²Ja iga määratud kepihoop, mis Issand laseb langeda tema peale, sünnib trummide ja kannelde saatel, kui ta ägedas võitluses tema vastu sõdib.

³²Ale stane se, že každé udeření holí, kterouž doloží na něj Hospodin, silně dolehne; s bubny a harfami a bitvou veselou bojovati bude proti němu.

³³Sest ammusest ajast on valmis põletuspaik - see on ka kuninga jaoks. Sügavaks ja laiaks on see tehtud, tuleriidas on ohtrasti tuld ja puid; Issanda hingus, otsekui väävlijõgi, süütab selle.

³³Nebo připraveno jest již dávno peklo, také i samému králi připraveno jest. Hluboké a široké je učinil, hranic jeho, ohně a dříví mnoho; dmýchání Hospodinovo jako potoksiry je zapaluje.