¹Sõna, mis prohvet Jeremija rääkis Baarukile, Neerija pojale, kui see kirjutas raamatusse neid sõnu Jeremija suust Juuda kuninga Joojakimi, Joosija poja neljandal aastal; ta ütles:

¹Slovo, kteréž promluvil Jeremiáš prorok k Báruchovi synu Neriášovu, když spisoval slova tato do knihy z úst Jeremiášových, léta čtvrtého Joakima syna Joziášova, krále Judského, řka:

²'Nõnda ütleb Issand, Iisraeli Jumal, sinu kohta, Baaruk:

²Takto praví Hospodin Bůh Izraelský o tobě, ó Báruchu.

³Sa ütled: 'Häda mulle! Sest Issand lisab mu valule piina! Ma olen väsinud ohkamisest, ma ei leia hingamist!'

³Řekls: Jižtě mi běda, nebo přičiní Hospodin zámutku k bolesti mé. Ustávám v úpění svém, a odpočinutí nenalézám.

⁴Ütle siis temale nõnda: Nõnda ütleb Issand: Vaata, mis ma olen ehitanud, selle ma kisun maha, ja mis ma olen istutanud, selle ma kitkun välja - ja nimelt kogu maa!

⁴Takto rci jemu: Takto praví Hospodin: Aj, což jsem vystavěl, já bořím, a což jsem vštípil, já pléním, totiž všecku zemi tuto.

⁵Ja sina nõuad enesele suuri asju! Ära nõua! Sest vaata, ma toon õnnetuse kõigile, ütleb Issand. Ometi ma jätan sulle osaks su elu kõigis paigus, kuhu sa lähed.'

⁵A ty bys hledal sobě velikých věcí? Nehledej. Nebo aj, já uvedu bídu na všeliké tělo, dí Hospodin, ale dám tobě život tvůj místo kořisti na všech místech, kamž půjdeš.