¹Siis rääkis Iiob ja ütles:

¹A odpovídaje Job, řekl:

²'Kuidas sa küll oled aidanud rammetut, toetanud jõuetut käsivart!

²Komu jsi napomohl? Tomu-li, kterýž nemá síly? Toho-lis retoval, kterýž jest bez moci?

³Kuidas sa küll oled rumalale nõu andnud ja suurt tarkust õpetanud!

³Komu jsi rady udělil? Nemoudrému-li? Hned jsi základu dostatečně poučil?

⁴Kelle abiga sa oled pidanud kõnesid ja kelle vaim on sinust välja tulnud?

⁴Komužs ty řeči zvěstoval? A čí duch vyšel z tebe?

⁵Surnute vaimud all värisevad, hirmu täis on veed ja nende elanikud.

⁵Však i mrtvé věci pod vodami a obyvateli jejich sformovány bývají.

⁶Paljas on surmavald Jumala ees ja kadupaigal pole katet.

⁶Odkryta jest propast před ním, i zahynutí není zakryto.

⁷Ta laotab põhjakaare tühjuse üle ja riputab maa eimillegi kohale.

⁷Ontě roztáhl půlnoční stranu nad prázdnem, zavěsil zemi na ničemž.

⁸Ta seob veed oma pilvedesse ja pilv ei rebenegi nende raskuse all.

⁸Zavazuje vody v oblacích svých, aniž se trhá oblak pod nimi.

⁹Ta peidab oma aujärje, laotab selle üle oma pilve.

⁹On sám zdržuje stále trůn svůj, a roztahuje na něm oblaky své.

¹⁰Ta joonistab vetepinnale sõõri kuni valguse ja pimeduse piirini.

¹⁰Cíl vyměřil rozlévání se vodám, až do skonání světla a tmy.

¹¹Taeva sambad kõiguvad ja kohkuvad tema sõitlusest.

¹¹Sloupové nebeští třesou se a pohybují od žehrání jeho.

¹²Oma rammuga liigutab ta merd ja oma taibukuses peksab ta Rahabit.

¹²Mocí svou rozdělil moře, a rozumností svou dutí jeho.

¹³Tema hingusest selgib taevas, tema käsi torkab läbi põgeneva mao.

¹³Duchem svým nebesa ozdobil, a ruka jeho sformovala hada dlouhého.

¹⁴Vaata, need on ainult tema tee ääred. Ja see on siiski ainult sosin, mida me temast kuuleme. Aga tema vägevuse äikest - kes seda suudaks mõista?'

¹⁴Aj, toť jsou jen částky cest jeho, a jak nestižitelné jest i to maličko, což jsme slyšeli o něm. Hřímání pak moci jeho kdo srozumí?