¹Siis Joosua kogus kõik Iisraeli suguharud Sekemisse ja kutsus Iisraeli vanemad, peamehed, kohtumõistjad ja ülevaatajad, ja need astusid Jumala ette.

¹Shromáždil pak Jozue všecka pokolení Izraelská v Sichem a svolal starší Izraelské a přední z nich, i soudce a správce jejich, i postavili se před oblíčejem Božím.

²Ja Joosua ütles kogu rahvale: 'Nõnda ütleb Issand, Iisraeli Jumal: Teisel pool jõge elasid muiste teie vanemad, Terah, Aabrahami ja Naahori isa, ja nad teenisid teisi jumalaid.

²I řekl Jozue všemu lidu: Toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Za řekou bydlili otcové vaši za starodávna, jmenovitě Táre, otec Abrahamův a otec Náchorův, a sloužili bohům cizím.

³Aga mina võtsin teie isa Aabrahami teiselt poolt jõge ja lasksin teda rännata kogu Kaananimaal; ja ma tegin paljuks tema soo ning andsin temale Iisaki.

³I vzal jsem otce vašeho Abrahama z místa, kteréž jest za řekou, a provedl jsem jej skrze všecku zemi Kananejskou, a rozmnožil jsem símě jeho, dav jemu Izáka.

⁴Ja Iisakile ma andsin Jaakobi ja Eesavi. Eesavile ma andsin Seiri mäestiku, et ta päriks selle, aga Jaakob ja tema pojad läksid alla Egiptusesse.

⁴A Izákovi dal jsem Jákoba a Ezau. I dal jsem Ezau horu Seir, aby vládl jí; Jákob pak a synové jeho sstoupili do Egypta.

⁵Siis ma läkitasin Moosese ja Aaroni ning lõin Egiptust sellega, mis ma seal tegin; ja seejärel ma tõin teid sealt ära.

⁵I poslal jsem Mojžíše a Arona, a zbil jsem Egypt, a když jsem to učinil u prostřed něho, potom vyvedl jsem vás.

⁶Ja kui ma tõin teie vanemad Egiptusest välja ja te jõudsite mere äärde, siis ajasid egiptlased teie vanemaid taga sõjavankrite ja ratsanikega kuni Kõrkjamereni.

⁶A vyvedl jsem otce vaše z Egypta, i přišli jste k moři, a honili Egyptští otce vaše s vozy a jezdci až k moři Rudému.

⁷Siis nad kisendasid Issanda poole ja tema pani pimeduse teie ja egiptlaste vahele ja laskis mere tulla nende peale ning mattis nad. Jah, te olete oma silmaga näinud, mida ma Egiptuses tegin. Seejärel te elasite kaua aega kõrbes.

⁷Tedy volali k Hospodinu, kterýž postavil mrákotu mezi vámi a Egyptskými, a uvedl na ně moře, i zatopilo je; anobrž viděly oči vaše i to, co jsem učinil při Egyptu, a bydlili jste na poušti za dlouhý čas.

⁸Siis ma viisin teid emorlaste maale, kes asusid teisel pool Jordanit, ja nemad sõdisid teie vastu; aga ma andsin nad teie kätte ja te pärisite nende maa, ja ma hävitasin nad teie eest.

⁸Potom uvedl jsem vás do země Amorejského, kterýž bydlil za Jordánem, a bojovali s vámi; i dal jsem je v ruku vaši, a opanovali jste zemi jejich, a zahladil jsem je před tváří vaší.

⁹Siis tõusis Baalak, Sippori poeg, Moabi kuningas, ja sõdis Iisraeli vastu; ta läkitas käskjalad ja kutsus Bileami, Beori poja, teid needma.

⁹Povstal pak Balák syn Seforův, král Moábský, a bojoval s Izraelem; i poslav, povolal Baláma syna Beorova, aby zlořečil vám.

¹⁰Aga mina ei tahtnud kuulata Bileami ja ta pidi teid korduvalt õnnistama ning ma päästsin teid tema käest.

¹⁰Ale nechtěl jsem slyšeti Baláma, pročež stále dobrořečil vám, a tak vysvobodil jsem vás z ruky jeho.

¹¹Ja te läksite üle Jordani ning jõudsite Jeerikosse; ja Jeeriko elanikud ja emorlased, perislased, kaananlased, hetid, girgaaslased, hiivlased ja jebuuslased sõdisid teie vastu, aga mina andsin nad teie kätte.

¹¹A když jste přešli Jordán, přišli jste k Jerichu; i bojovali proti vám muži Jericha, Amorejští, a Ferezejští, a Kananejští, a Hetejští, a Gergezejští, a Hevejští, a Jebuzejští, a dal jsem je v ruku vaši.

¹²Ja mina läkitasin teie eel masenduse, mis ajas ära teie eest mõlemad emorlaste kuningad, aga mitte sinu mõõga ja ammuga.

¹²Poslal jsem před vámi i sršně, kteřížto vyhnali je od tváři vaší, dva krále Amorejské; ne mečem ani lučištěm svým tys je vyhnal.

¹³Ja ma andsin teile maa, mille kallal sa ei olnud vaeva näinud, ja linnad, mida te ei olnud ehitanud - ja neis te nüüd elate, viinamäed ja õlipuud, mida te ei olnud istutanud - ja neist te nüüd sööte.

¹³A dal jsem vám zemi, v níž jste nepracovali, a města, kterýchž jste nestavěli, v nichž bydlíte; vinic a olivoví, kteréhož jste neštípili, užíváte.

¹⁴Sellepärast kartke nüüd Issandat ja teenige teda laitmatult ja ustavalt ja kõrvaldage jumalad, keda teie vanemad on teeninud teisel pool jõge ja Egiptuses, ja teenige Issandat!

¹⁴Protož nyní bojte se Hospodina, a služte jemu v dokonalosti a v pravdě, a odvrzte bohy, jimž sloužili otcové vaši za řekou a v Egyptě, a služte Hospodinu.

¹⁵Aga kui teie silmis on halb teenida Issandat, siis valige endile täna, keda te tahate teenida: kas neid jumalaid, keda teie vanemad teenisid teisel pool jõge, või emorlaste jumalaid, kelle maal te elate? Aga mina ja mu pere, meie teenime Issandat!'

¹⁵Pakli se vám zdá zle sloužiti Hospodinu, vyvolte sobě dnes, komu byste sloužili, buď bohy, jimž sloužili otcové vaši, kteříž byli za řekou, buď bohy Amorejských, v jichž zemi bydlíte; jáť pak a dům můj sloužiti budeme Hospodinu.

¹⁶Siis vastas rahvas ja ütles: 'Jäägu see meist kaugele, et me jätame maha Issanda ja teenime teisi jumalaid!

¹⁶Jemuž odpověděl lid, řka: Odstup to od nás, abychom opustiti měli Hospodina a sloužiti bohům cizím.

¹⁷Sest Issand on meie Jumal, tema on see, kes meid ja meie vanemad tõi välja Egiptusemaalt orjusekojast, kes meie silma ees tegi neid suuri tunnustähti ja kes meid hoidis kogu sellel teel, mida me käisime, ja kõigi rahvaste seas, kelle keskelt me läbi läksime.

¹⁷Nebo Hospodin Bůh náš onť jest, kterýž vyvedl nás i otce naše z země Egyptské, z domu služebnosti, a kterýž činil před očima našima znamení ta veliká, a choval nás na vší cestě, po níž jsme šli, a mezi všemi národy, skrze něž jsme prošli.

¹⁸Ja Issand ajas ära meie eest kõik rahvad, ka emorlased, kes elasid sellel maal. Sellepärast teenime meiegi Issandat, sest tema on meie Jumal!'

¹⁸A vypudil Hospodin všecky národy, zvláště Amorejského, obyvatele země této, před tváří naší; my také sloužiti budeme Hospodinu, nebo on jest Bůh náš.

¹⁹Siis Joosua ütles rahvale: 'Te ei või teenida Issandat, sest tema on püha Jumal! Tema on püha vihaga Jumal, tema ei anna andeks teie üleastumisi ja patte.

¹⁹I řekl Jozue lidu: Nebudete moci sloužiti Hospodinu, nebo Bůh svatý jest, Bůh silný horlivý jest, nesnese nepravostí vašich a hříchů vašich.

²⁰Kui te jätate maha Issanda ja teenite võõraid jumalaid, siis ta pöördub ära ning teeb teile kurja ja hävitab teid, pärast seda kui ta teile on head teinud.'

²⁰Jestliže byste opustíce Hospodina, sloužili bohům cizozemců, obrátí se a zle učiní vám, a zkazí vás, poněvadž prvé dobře učinil vám.

²¹Aga rahvas ütles Joosuale: 'Ei, vaid me teenime Issandat!'

²¹Jemuž odpověděl lid: Nikoli, ale Hospodinu sloužiti budeme.

²²Ja Joosua ütles rahvale: 'Te olete tunnistajaiks iseeneste vastu, et te olete endile valinud Issanda, et teda teenida.' Ja nad vastasid: 'Oleme tunnistajad!'

²²I řekl Jozue lidu: Svědkové budete sami proti sobě, že jste sobě vyvolili Hospodina, abyste jemu sloužili. Tedy odpověděli: Svědkové jsme.

²³'Ja nüüd kõrvaldage võõrad jumalad, kes teie keskel on, ja pöörake oma südamed Issanda, Iisraeli Jumala poole!'

²³Jimž on řekl: Odvrztež tedy nyní bohy cizozemců, kteříž jsou u prostřed vás, a nakloňte srdcí svých k Hospodinu Bohu Izraelskému.

²⁴Ja rahvas ütles Joosuale: 'Me tahame teenida Issandat, oma Jumalat, ja võtta kuulda tema häält!'

²⁴Odpověděl lid Jozue: Hospodinu Bohu našemu sloužiti a hlasu jeho poslouchati budeme.

²⁵Nõnda tegi Joosua sel päeval rahvaga lepingu ja andis temale Sekemis määrused ja seadlused.

²⁵A tak učinil Jozue toho dne smlouvu s lidem, a předložil jim ustanovení a soudy v Sichem.

²⁶Ja Joosua kirjutas need sõnad Jumala Seaduse raamatusse; siis ta võttis suure kivi ja pani püsti selle tamme alla, mis oli Issanda pühamu juures.

²⁶A zapsal Jozue slova ta do knihy zákona Božího; vzav také kámen veliký, postavil jej tu pod dubem, kterýž byl u svatyně Hospodinovy.

²⁷Ja Joosua ütles kogu rahvale: 'Vaata, see kivi olgu tunnistajaks meie vastu, sest see on kuulnud kõiki Issanda sõnu, mis ta meile on öelnud. Ja see olgu tunnistajaks teie vastu, et te ei salgaks oma Jumalat!'

²⁷I řekl Jozue všemu lidu: Aj, kámen tento bude mezi námi na svědectví, nebo on slyšel všecka slova Hospodinova, kteráž mluvil s námi, a bude na svědectví proti vám, abyste snad neklamali proti Bohu svému.

²⁸Siis Joosua saatis rahva minema, igaühe ta pärisosale.

²⁸A rozpustil Jozue lid, jednoho každého do dědictví jeho.

²⁹Ja pärast neid sündmusi suri Issanda sulane Joosua, Nuuni poeg, saja kümne aasta vanuses.

²⁹I stalo se po vykonání těch věcí, že umřel Jozue syn Nun, služebník Hospodinův, jsa ve stu a desíti letech.

³⁰Ja nad matsid tema ta pärisosa maa-alale Timnat-Serahisse, mis on Efraimi mäestikus põhja pool Gaasi mäge.

³⁰A pochovali ho v krajině dědictví jeho, v Tamnatsáre, kteréž jest na hoře Efraim k straně půlnoční hory Gás.

³¹Ja Iisrael teenis Issandat kogu Joosua eluaja ja kogu nende vanemate eluaja, kes elasid veel pärast Joosuat ja kes tundsid kõiki Issanda tegusid, mis ta Iisraelile oli teinud.

³¹I sloužil Izrael Hospodinu po všecky dny Jozue, i po všecky dny starších, kteříž dlouho živi byli po Jozue, a kteříž povědomi byli všech skutků Hospodinových, kteréž učinil Izraelovi.

³²Ja Joosepi luud, mis Iisraeli lapsed olid Egiptusest ära toonud, matsid nad Sekemisse selle väljaosa peale, mille Jaakob oli ostnud Sekemi isa Hamori lastelt saja rahatüki eest ja mis oli saanud pärisosaks Joosepi lastele.

³²Kosti pak Jozefovy, kteréž byli vynesli synové Izraelští z Egypta, pochovali v Sichem, v dílu pole, kteréž koupil Jákob od synů Emora otce Sichemova za sto peněz; i byly u synů Jozefových v dědictví jejich.

³³Ka Eleasar, Aaroni poeg, suri, ja nad matsid ta Gibeasse, ta poja Piinehasi linna, mis temale oli antud Efraimi mäestikus.

³³Eleazar také, syn Aronův, umřel, a pochovali jej na pahrbku Fínesa syna jeho, kterýž dán byl jemu na hoře Efraim.