¹Iisraeli mehed olid Mispas vandunud, öeldes: 'Ükski meist ei anna oma tütart naiseks benjaminlastele!'

¹Nadto každý z mužů Izraelských přísahou se byli zavázali v Masfa, řkouce: Žádný z nás nedá dcery své Beniaminským za manželku.

²Kui rahvas tuli Peetelisse, siis nad istusid seal õhtuni Jumala ees, tõstsid häält ja nutsid suurt nuttu

²Protož všel lid do domu Boha silného, a seděli tam až do večera před Bohem, a pozdvihše hlasu svého, plakali pláčem velikým.

³ning ütlesid: 'Issand, Iisraeli Jumal, mispärast on Iisraelis sündinud see, et täna puudub Iisraelist üks suguharu?'

³A řekli: Proč Hospodine, Bože Izraelský, stalo se toto v Izraeli, aby dnes ubylo jedno pokolení z Izraele?

⁴Teisel päeval tõusis rahvas vara ja ehitas sinna altari ning ohverdas põletus- ja tänuohvreid.

⁴Nazejtří pak ráno vstal lid, a vzdělali tam oltář, a obětovali oběti zápalné a pokojné.

⁵Ja Iisraeli lapsed küsisid: 'Kes kõigist Iisraeli suguharudest ei ole tulnud koos kogudusega Issanda juurde?' Sest suur vanne oli pandud selle peale, kes ei tulnud Issanda juurde Mispasse, ja oli öeldud: 'Teda tuleb surmaga karistada!'

⁵Řekli pak synové Izraelští: Jest-li kdo, ješto nepřišel do shromáždění tohoto ze všech pokolení Izraelských k Hospodinu? (Nebo se byli velice zapřisáhli proti tomu, kdož by nepřišel k Hospodinu do Masfa, řkouce: Bez milosti ať umře.

⁶Ja Iisraeli lapsed kahetsesid oma venda Benjamini ning ütlesid: 'Täna on üks suguharu Iisraelist ära raiutud.

⁶Nebo litujíce synové Izraelští Beniamina bratra svého, řekli: Dnes vyhlazeno jest jedno pokolení z Izraele.

⁷Kust peaksime leidma naised neile ülejäänutele? Sest me oleme vandunud Issanda juures, et me ei anna oma tütreist ühtegi neile naisteks.'

⁷Jakž tedy učiníme s těmi ostatky, aby ženy měli, poněvadž jsme se přísahou zavázali skrze Hospodina, že jim nedáme dcer svých za manželky?)

⁸Ja nad küsisid: 'Kas on Iisraeli suguharudest keegi, kes ei ole tulnud Issanda juurde Mispasse?' Ja vaata, Gileadi Jaabesist ei olnud ükski tulnud sõjaleeri koguduse juurde.

⁸Řekli tedy: Jest-li kdo z pokolení Izraelských, ješto nepřišel k Hospodinu do Masfa? A aj, nepřišel byl žádný do vojska z Jábes Galád do shromáždění.

⁹Rahvas loeti ära, ja vaata, seal ei olnud ühtegi Gileadi Jaabesi elanikku.

⁹Nebo když sečten byl lid, a aj, nebylo tam žadného z obyvatelů Jábes Galád.

¹⁰Siis kogudus läkitas sinna kaksteist tuhat meest vapraist poegadest ja käskis neid, öeldes: 'Minge ja lööge mõõgateraga maha Gileadi Jaabesi elanikud, ka naised ja väetid lapsed!

¹⁰Protož poslalo tam shromáždění to dvanácte tisíc mužů nejsilnějších, a přikázali jim, řkouce: Jděte a pobíte obyvatele Jábes Galád ostrostí meče, ženy i děti.

¹¹Tehke nõnda: kõik meesterahvad ja kõik naised, kes tunnevad meesterahva magatamist, hävitage sootuks!'

¹¹Toto pak učiníte: Všecky mužského pohlaví, a každou ženu, kteráž muže poznala, zamordujete.

¹²Nad leidsid Gileadi Jaabesi elanike hulgast nelisada tüdrukut, kes olid neitsid, kes ei olnud meest tunda saanud meesterahvast magatades; ja nad tõid need leeri Siilosse, mis on Kaananimaal.

¹²Nalezli tedy mezi obyvateli Jábes Galád čtyři sta děveček panen, kteréž nepoznaly muže, a přivedli je do vojska v Sílo, kteréž bylo v zemi Kananejské.

¹³Siis terve kogudus läkitas käskjalad ja käskis rääkida benjaminlastega, kes olid Rimmoni kaljul, ja kuulutada neile rahu.

¹³Tedy poslalo všecko to shromáždění, a mluvili k synům Beniamin, kteříž byli v skále Remmon, a povolali jich v pokoji.

¹⁴Ja benjaminlased tulid siis tagasi ja nad andsid neile naisteks need, kes olid jäetud elama Gileadi Jaabesi naiste hulgast; aga neist ei jätkunud neile.

¹⁴Protož navrátili se Beniaminští toho času. I dali jim ženy, kteréž živé zachovali z žen Jábes Galád, ale ani tak se jim nedostávalo jich.

¹⁵Ja rahvas kahetses Benjamini, sest Issand oli teinud lünga Iisraeli suguharudesse.

¹⁵Lidu pak líto bylo Beniamina, proto že učinil Hospodin mezeru v pokoleních Izraelských.

¹⁶Ja koguduse vanemad ütlesid: 'Kust peaksime leidma naised neile ülejäänutele? Sest naised on Benjaminist hävitatud.'

¹⁶Řekli tedy starší shromáždění toho: Jak učiníme s těmi pozůstalými, aby měli ženy? Nebo vyhlazeny jsou ženy z pokolení Beniamin.

¹⁷Ja nad ütlesid: 'Benjamini pääsenute omand on ju alles ja Iisraelist ei tohi kustutada ühtegi suguharu.

¹⁷Řekli také: Dědictví Beniaminovo pozůstalým náleží, aby nezahynulo pokolení z Izraele.

¹⁸Me ise aga ei või anda neile naisi oma tütreist.' Sest Iisraeli lapsed olid vandunud, öeldes: 'Neetud olgu, kes annab Benjaminile naise!'

¹⁸My pak nemůžeme jim dáti dcer svých za manželky; (nebo se byli přísahou zavázali synové Izraelští, řkouce: Zlořečený buď, kdož by dal manželku synům Beniamin.)

¹⁹Siis nad ütlesid: 'Vaata, igal aastal on Issanda püha Siilos, mis on põhja pool Peetelit, päikesetõusu pool Peetelist üles Sekemisse minevat maanteed, ja lõuna pool Leboonat.'

¹⁹Potom řekli: Aj, slavnost Hospodinova bývá v Sílo každého roku na místě, kteréž jest s půlnoční strany domu Boha silného, k východu slunce cestě, kterouž se chodí od domu Boha silného do Sichem, a Lebnu jest na poledne.

²⁰Ja nad käskisid benjaminlasi, öeldes: 'Minge ja varitsege viinamägedes

²⁰Přikázali tedy synům Beniamin, řkouce: Jděte a skrejte se v vinicích.

²¹ja vaadake, ja vaata, kui Siilo tütred tulevad ringtantsu tantsima, siis tulge viinamägedest välja ja haarake endile igamees oma naine Siilo tütarde hulgast ja minge Benjamini maale!

²¹A šetřte, a aj, když vyjdou dcery Sílo plésati v houfích, tedy vyskočíte z vinic a pochytíte sobě každý manželku svou ze dcer Sílo, a odejdete do země Beniamin.

²²Ja kui nende isad või vennad tulevad meiega riidlema, siis ütleme neile: Olge neile armulised meie pärast, sest me pole sõjas igaühele naist võtnud. Teie ei ole ju ka andnud neid neile, muidu oleksite nüüd ise süüdlased!'

²²Když pak přijdou otcové jejich aneb bratří jejich, aby se před námi soudili, tedy řekneme jim: Slitujte se nad námi místo nich, nebo v té válce nevzali jsme pro každého z nich manželky; také jste vy jim nedali jich, a tak nebudete nic vinni.

²³Ja benjaminlased tegid nõnda ning võtsid tantsijate hulgast naisi vastavalt oma arvule, röövides need; siis nad läksid ja tulid tagasi oma pärisosale, ehitasid linnad üles ja elasid neis.

²³Tedy učinili tak synové Beniamin, a přivedli sobě manželky vedlé počtu svého z těch plésajících, kteréž uchvátili; a odšedše, navrátili se k dědictví svému, a vzdělavše zase města svá, bydlili v nich.

²⁴Siis Iisraeli lapsed läksid sealt ära, igaüks oma suguharu ja suguvõsa juurde; igaüks läks sealt oma pärisosale.

²⁴A tak odešli odtud synové Izraelští toho času, jeden každý k svému pokolení a k čeledi své; a vrátili se odtud jeden každý k dědictví svému.

²⁵Neil päevil ei olnud Iisraelis kuningat: igamees tegi, mis tema enese silmis õige oli.

²⁵Těch dnů nebylo krále v Izraeli, ale každý, což se mu vidělo, to činil.