¹Aga pärast seda määras Issand veel seitsekümmend [kaks] ja läkitas nad kahekaupa enese eele igasse linna ja paika, kuhu ta ise tahtis minna.

¹Potom pak vyvolil Pán i jiných sedmdesát, a poslal je po dvou před tváří svou do každého města i místa, kamž měl sám přijíti.

²Ta ütles neile: 'Lõikust on palju, töötegijaid aga vähe. Paluge siis lõikuse Issandat, et ta saadaks töötegijaid välja oma lõikusele!

²A pravil jim: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo. Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou.

³Minge! Vaata, ma läkitan teid kui lambaid huntide sekka.

³Jdětež. Aj, já posílám vás jako berany mezi vlky.

⁴Ärge kandke kukrut ega pauna ega jalatseid ja ärge teretage kedagi teel!

⁴Nenostež s sebou pytlíka, ani mošny, ani obuvi, a žádného na cestě nepozdravujte.

⁵Aga kui te astute kuhugi majja, ütelge esmalt: 'Rahu olgu sellele kojale!'

⁵A do kteréhožkoli domu vejdete, nejprve rcete: Pokoj tomuto domu.

⁶Ja kui seal on rahulaps, siis hingab teie rahu tema peal, aga kui ei ole, pöördub rahu tagasi teie peale.

⁶A bude-liť tu který syn pokoje, odpočineť na něm pokoj váš; pakli nic, k vámť se navrátí.

⁷Aga jääge samasse majja, sööge ja jooge, mis neil on, sest tööline on oma palka väärt! Ärge käige ühest majast teise!

⁷A v témž domu ostaňte, jedouce a pijíce, což u nich jest. Nebo hoden jest dělník mzdy své. Nechoďtež z domu do domu.

⁸Ja kui te lähete kuhugi linna ja teid võetakse vastu, siis sööge, mida teile ette pannakse,

⁸Ale do kteréhožkoli města vešli byste a přijali by vás, jezte, což před vás předloží.

⁹ja tehke terveks sealsed haiged ja öelge neile: 'Jumala riik on teie lähedal!'

⁹A uzdravujte nemocné, kteříž by v něm byli, a rcete jim: Přiblížiloť se k vám království Boží.

¹⁰Aga kui te lähete kuhugi linna ja teid ei võeta vastu, minge välja selle tänavaile ja öelge:

¹⁰A do kteréhožkoli města vešli byste, a nepřijali by vás, vyjdouce na ulice jeho, rcetež:

¹¹'Ka tolmu, mis teie linnast meie jalgade külge on hakanud, pühime teile maha. Ometi teadke, et Jumala riik on lähedal!'

¹¹Také i ten prach, kterýž se přichytil nás z města vašeho, vyrážíme na vás. Ale však to vězte, žeť se jest přiblížilo k vám království Boží.

¹²Ma ütlen teile: Soodomal on sel päeval hõlpsam põli kui tollel linnal.

¹²Pravím zajisté vám, že Sodomským v onen den lehčeji bude nežli tomu městu.

¹³Häda sulle, Korasin! Häda sulle, Betsaida! Sest kui Tüüroses ja Siidonis oleksid sündinud need vägevad teod, mis teie juures on sündinud, küll nad oleksid ammugi kotiriides ja tuhas istudes parandanud meelt.

¹³Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a v Sidonu činěni byli divové ti, kteříž v vás činěni jsou, dávno by v žíni a v popele sedíce, pokání činili.

¹⁴Ometi on Tüürosel ja Siidonil kohtus hõlpsam põli kui teil.

¹⁴A protož Týru a Sidonu lehčeji bude na soudu nežli vám.

¹⁵Ja sina, Kapernaum, kas sind ülendatakse taevani? Ei, surmavallani tõugatakse sind alla.

¹⁵A ty Kafarnaum, které jsi až do nebe zvýšeno, až do pekla sníženo budeš.

¹⁶Kes teid kuulda võtab, see võtab kuulda mind, kes teid kõrvale lükkab, see lükkab kõrvale minu, kes aga minu kõrvale lükkab, see lükkab kõrvale mu Läkitaja.'

¹⁶Kdož vás slyší, mne slyší; a kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá; kdož pak mnou pohrdá, pohrdáť tím, kdož mne poslal.

¹⁷Aga need seitsekümmend [kaks] pöördusid rõõmuga tagasi ja ütlesid: 'Issand, ka kurjad vaimud alistuvad meile sinu nime mõjul!'

¹⁷Potom navrátilo se s radostí těch sedmdesáte, řkouce: Pane, také i ďáblové se nám poddávají ve jménu tvém.

¹⁸Tema ütles neile: 'Ma nägin saatanat kui välku taevast maha langevat.

¹⁸I řekl jim: Viděl jsem satana jako blesk padajícího s nebe.

¹⁹Vaata, ma olen andnud teile meelevalla kõndida madude ja skorpionide peal ja vaenlase kogu väe peal ja miski ei tee teile iial kahju.

¹⁹Aj, dávámť vám moc šlapati na hady a na štíry i na všelikou moc nepřítele, a nic vám neuškodí.

²⁰Ometi ärge rõõmustage sellest, et vaimud teile alistuvad, vaid rõõmustage, et teie nimed on taevasse kirja pandud!'

²⁰Avšak z toho se neradujte, žeť se vám poddávají duchové, ale raději se radujte, že jména vaše napsána jsou v nebesích.

²¹Selsamal tunnil juubeldas Jeesus Pühas Vaimus ja ütles: 'Ma tänan sind, Isa, taeva ja maa Issand, et sa selle oled peitnud tarkade ja mõistlike eest ja oled ilmutanud väetitele! Jah, Isa, sest nõnda on see sündinud sinu head meelt mööda.

²¹V tu hodinu rozveselil se v duchu Ježíš, a řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a opatrnými, a zjevils je maličkým. Ovšem, Otče, neb tak se líbilo před tebou.

²²Kõik on mu Isa üle andnud mulle ja keegi ei tunne, kes on Poeg, kui vaid Isa, ja kes on Isa, kui vaid Poeg, ja kellele Poeg seda iganes tahab ilmutada.'

²²Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádný neví, kdo by byl Syn, jediné Otec, a kdo by byl Otec, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.

²³Ja omavahel olles ütles Jeesus jüngrite poole pöördudes: 'Õndsad on silmad, mis näevad seda, mida teie näete,

²³A obrátiv se k učedlníkům obzvláštně, řekl: Blahoslavené oči, kteréž vidí, co vy vidíte.

²⁴sest ma ütlen teile, palju prohveteid ja kuningaid on tahtnud näha, mida teie näete, ega ole näinud, ja kuulda, mida teie kuulete, ega ole kuulnud.'

²⁴Nebo pravím vám, že mnozí proroci i králové chtěli viděti, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti, což vy slyšíte, a neslyšeli.

²⁵Ja vaata, üks seadusetundja tõusis püsti Jeesust kiusama ja küsis: 'Õpetaja, mis ma pean tegema, et pärida igavest elu?'

²⁵A aj, jeden zákoník vstal, pokoušeje ho, a řka: Mistře, co čině, život věčný dědičně obdržím?

²⁶Aga Jeesus ütles talle: 'Mis Seaduses on kirjutatud? Kuidas sa loed?'

²⁶A on řekl k němu: V Zákoně co jest psáno? Kterak čteš?

²⁷Tema vastas: 'Armasta Issandat, oma Jumalat, kogu oma südamega ja kogu oma hingega ja kogu oma jõuga ja kogu oma mõistusega, ning oma ligimest kui iseennast!'

²⁷A on odpověděv, řekl: Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého.

²⁸Siis Jeesus ütles talle: 'Sa oled õigesti vastanud, tee nii, ja sa elad!'

²⁸I řekl mu Ježíš: Právě jsi odpověděl. To čiň, a živ budeš.

²⁹Tema aga, tahtes iseennast õigustada, küsis Jeesuselt: 'Ja kes siis on mu ligimene?'

²⁹On pak chtěje se sám ospravedlniti, dí Ježíšovi: A kdo jest můj bližní?

³⁰Jeesus ütles kõnelust jätkates: 'Üks inimene läks Jeruusalemmast alla Jeeriko poole ja sattus teeröövlite kätte. Kui need olid ta riided röövinud ja talle hoope andnud, läksid nad ära, jättes ta poolsurnuna maha.

³⁰I odpověděv Ježíš, řekl: Člověk jeden šel z Jeruzaléma do Jericho, i upadl mezi lotry. Kteříž obloupivše jej a zranivše, odešli, odpolu živého nechavše.

³¹Juhtumisi tuli keegi preester sedasama teed, ja kui ta teda nägi, läks ta kaarega mööda.

³¹I přihodilo se, že kněz jeden šel touž cestou, a uzřev jej, pominul.

³²Nõndasamuti ka leviit, kui ta sattus sinna paika ja teda nägi, läks ringiga mööda.

³²Též i Levíta až k tomu místu přišed, a uzřev jej, pominul.

³³Aga sama teed tuli üks samaarlane. Kui ta jõudis temani ja teda nägi, hakkas tal hale

³³Samaritán pak jeden, cestou se bera, přišel až k němu, a uzřev jej, milosrdenstvím hnut jest.

³⁴ja ta astus ligi, sidus mehe haavad, valas nende peale õli ja veini, tõstis ta oma muula selga, viis öömajale ning kandis hoolt tema eest.

³⁴A přistoupě, uvázal rány jeho, naliv oleje a vína, a vloživ jej na hovado své, vedl do hospody, a péči o něj měl.

³⁵Ja järgmisel hommikul võttis ta välja kaks teenarit, andis need peremehele ja ütles: 'Kanna tema eest hoolt, ja kui sa midagi veel lisaks peaksid kulutama, selle maksan mina sulle tagasi tulles.'

³⁵Druhého pak dne odjíti maje, vyňav dva peníze, dal hospodáři, a řekl: Měj o něj péči, a cožkoli nad to vynaložíš, já když se vrátím, zaplatím tobě.

³⁶Kes neist kolmest oli sinu arvates ligimene inimesele, kes oli sattunud teeröövlite kätte?'

³⁶Kdo tedy z těch tří zdá se tobě bližním býti tomu, kterýž upadl mezi lotry?

³⁷Seadusetundja ütles: 'See, kes tema peale halastas.' Jeesus ütles talle: 'Siis mine ja tee sina nõndasamuti!'

³⁷A on řekl: Ten, kterýž učinil milosrdenství nad ním. I řekl jemu Ježíš: Jdi, i ty učiň též.

³⁸Aga kui nad teed käisid, astus Jeesus sisse ühte külla. Keegi naine, Marta nimi, võttis ta vastu.

³⁸I stalo se, když šli, že on všel do jednoho městečka. Žena pak jedna, jménem Marta, přijala jej do domu svého.

³⁹Ja sel naisel oli õde, keda hüüti Maarjaks. Maarja istus maha Issanda jalgade juurde ja kuulas tema kõnet.

³⁹A ta měla sestru, jménem Mariji, kterážto seděci u noh Ježíšových, poslouchala slova jeho.

⁴⁰Marta aga oli ametis mitmesuguste toimetustega. Ja ta tuli Jeesuse juurde ning ütles: 'Issand, kas sa ei hooli sellest, et mu õde jättis mu üksinda toimetama? Ütle talle nüüd, et ta tuleks mulle appi!'

⁴⁰Ale Marta pečliva byla při mnohé službě Pánu. Kterážto přistoupivši, řekla: Pane, nemáš-liž o to péče, že sestra má nechala mne samé sloužiti? Protož rci jí, ať mi pomůž.

⁴¹Aga Issand vastas talle: 'Marta, Marta, sa muretsed ja vaevad ennast paljude asjadega,

⁴¹A odpověděv, řekl jí Ježíš: Marta, Marta, pečlivá jsi, a rmoutíš se při mnohých věcech.

⁴²aga tarvis on vaid üht. Maarja on ju valinud hea osa, mida ei võeta temalt ära.'

⁴²Ale jednohoť jest potřebí. Mariať dobrou stránku vyvolila, kterážto nebude odjata od ní.