¹Ja nad tulid järve vastaskaldale gerasalaste maale.

¹Tedy přeplavili se přes moře do krajiny Gadarenských.

²Ja kohe, kui Jeesus oli paadist välja astunud, tuli talle vastu hauakambritest tulnud rüveda vaimuga inimene,

²A jakž vyšel z lodí, hned se s ním potkal člověk z hrobů, maje ducha nečistého.

³kelle eluase oli hauakambrites ja keda keegi polnud iial saanud isegi ahelatega kinni pidada,

³Kterýž bydlil v hrobích, a aniž ho kdo již mohl řetězy svázati,

⁴sest meest oli küll korduvalt pandud jalaraudu ja ahelaisse, aga iga kord oli ta rebinud katki kõik ahelad oma küljest ja purustanud jalarauad, ning keegi ei suutnud teda taltsutada.

⁴Nebo často jsa pouty a řetězy okován, polámal řetězy a pouta roztrhal, a žádný nemohl ho zkrotiti.

⁵Ööd ja päevad läbi viibis ta haudades ja mägedel, karjus ja tagus end kividega.

⁵A vždycky ve dne i v noci na horách a v hrobích byl, křiče a tepa se kamením.

⁶Ja nähes kaugelt Jeesust, jooksis ta ja kummardas tema ette maha

⁶Uzřev pak Ježíše zdaleka, běžel a poklonil se jemu,

⁷ja kisendas valju häälega: 'Mis on mul sinuga asja, Jeesus, kõigekõrgema Jumala Poeg? Ma anun sind Jumala nimel, ära piina mind!'

⁷A křiče hlasem velikým, řekl: Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zaklínám tě skrze Boha, abys mne netrápil.

⁸Sest Jeesus ütles talle: 'Rüve vaim, mine sellest inimesest ära!'

⁸(Nebo pravil jemu: Vyjdiž, duchu nečistý, z člověka tohoto.)

⁹Ja Jeesus küsis temalt: 'Mis su nimi on?' Ja ta ütles talle:

⁹I otázal se ho: Jakť říkají? A on odpovídaje, řekl: Množství jméno mé jest, neb jest nás mnoho.

¹⁰'Leegion on mu nimi, sest meid on palju.' Ja ta palus Jeesust väga, et ta ei saadaks neid välja sealt maalt.

¹⁰I prosil ho velmi, aby jich nevyháněl z té krajiny.

¹¹Aga seal oli mäe peal suur seakari söömas.

¹¹Bylo pak tu při horách stádo vepřů veliké pasoucích se.

¹²Ja nad palusid teda: 'Saada meid sigadesse, et me läheksime nendesse!'

¹²I prosili ho všickni ti ďáblové, řkouce: Pusť nás do vepřů, ať do nich vejdeme.

¹³Ja Jeesus andis neile loa. Ja kui rüvedad vaimud olid välja läinud, läksid nad sigadesse. Ja kari sööstis järsakult järve - neid oli ligi kaks tuhat - ning uppus järves.

¹³I povolil jim hned Ježíš. A vyšedše duchové nečistí, vešli do vepřů. I běželo to stádo s vrchu dolů do moře, (a bylo jich ke dvěma tisícům,) i ztonuli v moři.

¹⁴Ja seakarjused põgenesid ning teatasid sellest linnas ja maal. Ja inimesed tulid vaatama, mis oli juhtunud.

¹⁴Ti pak, kteříž ty vepře pásli, utekli a oznámili to v městě i ve vsech. I vyšli lidé, aby viděli, co je se to stalo.

¹⁵Ja nad astusid Jeesuse juurde ja nägid kurjast vaimust vaevatut, kelles oli olnud Leegion, istuvat rõivastatult ja selge aruga, ja nad lõid kartma.

¹⁵I přišli k Ježíšovi, a uzřeli toho, kterýž byl trápen od ďábelství, an sedí, odín jsa a maje zdravý rozum, toho totiž, kterýž měl tmu ďáblů. I báli se.

¹⁶Ja pealtnägijad jutustasid neile, mis oli juhtunud kurjast vaimust vaevatuga, ja samuti sigadest.

¹⁶A kteříž to viděli, vypravovali jim, kterak se stalo tomu, kterýž měl ďábelství, i o vepřích.

¹⁷Ja nad hakkasid Jeesust paluma, et ta läheks ära nende paikkonnast.

¹⁷Tedy počali ho prositi, aby odšel z krajin jejich.

¹⁸Ja kui Jeesus oli paati astumas, siis mees, kes oli olnud kurjast vaimust vaevatud, palus, et ta võiks jääda temaga.

¹⁸A když vstoupil na lodí, prosil ho ten, kterýž trápen byl od ďábelství, aby byl s ním.

¹⁹Ent Jeesus ei lasknud teda jääda, vaid ütles talle: 'Mine koju omade juurde ja kuuluta neile, mida kõike Issand sulle on teinud ja et ta sinu peale on halastanud!'

¹⁹Ježíš pak nedopustil mu, ale řekl jemu: Jdi k svým do domu svého, a zvěstuj jim, kterak jest veliké věci učinil tobě Hospodin, a slitoval se nad tebou.

²⁰Ja mees läks ja hakkas Kümnelinnamaal kuulutama, mida kõike Jeesus talle oli teinud, ja kõik panid seda imeks.

²⁰I odšel, a počal ohlašovati v krajině Desíti měst, kterak veliké věci učinil mu Ježíš. I divili se všickni.

²¹Ja kui Jeesus oli sõitnud paadiga taas vastaskaldale, kogunes suur rahvahulk tema juurde, ning ta oli järve ääres.

²¹A když se přeplavil Ježíš na lodí zase na druhou stranu, sšel se k němu zástup mnohý. A on byl u moře.

²²Ja tuli üks sünagoogi ülemaid nimega Jairus, langes Jeesust nähes ta jalge ette maha

²²A aj, přišel jeden z knížat školy Židovské, jménem Jairus, a uzřev jej, padl k nohám jeho,

²³ja palus teda väga: 'Mu tütreke on hinge vaakumas. Oh et sa tuleksid, paneksid käed tema peale, et ta saaks terveks ja jääks ellu!'

²³A velmi ho prosil, řka: Dcerka má skonává. Prosím, pojď, vlož na ni ruce, aby uzdravena byla, a budeť živa.

²⁴Ja Jeesus läks temaga.Ja suur rahvahulk käis temaga kaasas ning tungles ta ümber.

²⁴I šel s ním, a zástup mnohý šel za ním, i tiskli jej.

²⁵Ja üks naine, kes oli olnud kaksteist aastat veritõves

²⁵(Tedy žena jedna, kteráž tok krve měla dvanácte let,

²⁶ning palju saanud kannatada arstide käes ja ära kulutanud kõik, mis tal oli, ega olnud saanud mingit abi, vaid pigem oli ta tõbi läinud halvemaks,

²⁶A mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla,

²⁷olles kuulnud lugusid Jeesusest, läks rahvahulga seas ta selja taha ja puudutas tema kuube,

²⁷Uslyšavši o Ježíšovi, přišla v zástupu pozadu, a dotkla se roucha jeho.

²⁸sest ta ütles: 'Kui ma saaksin tema kuubegi puudutada, siis ma paraneksin!'

²⁸Neb řekla byla: Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu.

²⁹Ja kohe kuivas ta vereläte ja ta tundis oma ihus, et ta oli paranenud sellest hädast.

²⁹A hned přestal jest krvotok její, a pocítila na těle, že by uzdravena byla od neduhu svého.

³⁰Ja Jeesus, tundes endamisi, et vägi oli temast välja läinud, pööras kohe rahvahulga seas ümber ja küsis: 'Kes puudutas mu rõivaid?'

³⁰A hned Ježíš poznav sám v sobě, že jest moc vyšla z něho k uzdravení, obrátiv se v zástupu, řekl: Kdo se dotekl roucha mého?

³¹Ja ta jüngrid ütlesid talle: 'Sa näed, et rahvahulk su ümber tungleb, ja küsid veel: 'Kes puudutas mind?'!'

³¹I řekli mu učedlníci jeho: Vidíš, že tě zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl?

³²Ent Jeesus vaatas ringi, et näha, kes seda oli teinud.

³²I hleděl vůkol, aby ji uzřel, která jest to učinila.

³³Aga naine, kes teadis, mis talle oli sündinud, tuli kartes ja värisedes ning langes Jeesuse ette ja rääkis talle kogu tõe.

³³Ta pak žena s bázní a s třesením, věduci, co se stalo při ní, přistoupila a padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu.

³⁴Jeesus lausus aga talle: 'Tütar, sinu usk on su päästnud, mine rahuga ja ole terve oma vaevast!'

³⁴On pak řekl jí: Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého.)

³⁵Kui ta alles kõneles, tuldi sünagoogi ülema poolt ja öeldi: 'Su tütar on surnud, mis sa enam Õpetajat tülitad!'

³⁵A když on ještě mluvil, přišli někteří z domu knížete školy, řkouce: Dcera tvá umřela, proč již zaměstknáváš Mistra?

³⁶Aga Jeesus jättis tähele panemata, mida räägiti, ja ütles sünagoogi ülemale: 'Ära karda, usu ainult!'

³⁶Ježíš pak, hned jakž uslyšel to, což oni mluvili, řekl knížeti školy: Neboj se, toliko věř.

³⁷Ja ta ei lasknud endaga kaasa tulla kedagi peale Peetruse ja Jaakobuse ja Jaakobuse venna Johannese.

³⁷I nedal žádnému za sebou jíti, jediné Petrovi, Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu.

³⁸Ja nad tulid sünagoogi ülema kotta ning ta nägi käratsemist ja nutjaid ja valjult itkejaid

³⁸I přišel do domu knížete školy, a viděl tam hluk, ano plačí a kvílí velmi.

³⁹ja sisse astudes ütles ta neile: 'Mis te käratsete ja nutate? Laps ei ole surnud, vaid magab!'

³⁹I všed tam, řekl jim: Co se bouříte a plačete? Neumřelať jest děvečka, ale spí.

⁴⁰Ja nad naersid tema üle. Jeesus aga ajas kõik välja, võttis kaasa lapse isa ja ema ja oma kaaslased ning läks sinna, kus oli laps.

⁴⁰I posmívali se jemu. On pak vyhnav všecky, pojal toliko otce a matku děvečky, a ty, kteříž s ním byli, i všel tam, kdež děvečka ležela.

⁴¹Ja võttes kinni lapse käest, ütles talle: 'Talita kuum!' See on tõlkes: 'Tüdruk, ma ütlen sulle, ärka üles!'

⁴¹A vzav ruku děvečky, řekl jí: Talitha kumi, jenž se vykládá: Děvečko, (toběť pravím,) vstaň.

⁴²Ja tüdruk tõusis kohe püsti ja kõndis; ta oli juba kaheteistkümneaastane. Ja nad hämmastusid üliväga.

⁴²A hned vstala děvečka, a chodila; nebo byla ve dvanácti letech. I zděsili se divením převelikým.

⁴³Ja Jeesus keelas neid karmilt, et keegi ei tohi saada seda teada, ja käskis anda tüdrukule süüa.

⁴³A přikázal jim pilně, aby žádný o tom nezvěděl. I rozkázal jí dáti jísti.