¹Ja Jeesus astus paati ja tuli teisele poole järve oma kodulinna.

¹A vstoupiv na lodí, přeplavil se, a přišel do města svého.

²Ja vaata, tema juurde kanti üks halvatu, kes oli kanderaamil. Ja nende usku nähes ütles Jeesus halvatule: 'Ole julge, poeg, sinu patud on sulle andeks antud!'

²A aj, přinesli mu šlakem poraženého, ležícího na loži. A viděv Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Doufej, synu, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji.

³Ja vaata, mõned kirjatundjad mõtlesid endamisi: 'See teotab Jumalat!'

³A aj, někteří z zákoníků řekli sami v sobě: Tento se rouhá.

⁴Jeesus, teades nende mõtteid, ütles neile: 'Mispärast te mõtlete kurja oma südames?

⁴A viděv Ježíš myšlení jejich, řekl: Proč vy myslíte zlé věci v srdcích vašich?

⁵Sest kumb on kergem, kas öelda: 'Sinu patud on andeks antud!' või öelda: 'Tõuse püsti ja kõnni!'?

⁵Nebo co jest snáze říci, to-li: Odpouštějí se tobě hříchové? čili říci: Vstaň a choď?

⁶Aga et te teaksite, et Inimese Pojal on meelevald patte andeks anda maa peal,' - siis ta ütles halvatule - 'tõuse püsti, võta oma kanderaam ja mine koju!'

⁶Ale abyste věděli, žeť má moc Syn člověka na zemi odpouštěti hříchy, tedy dí šlakem poraženému: Vstaň, vezmi lože své, a jdi do domu svého.

⁷Ja too tõusis ning läks koju.

⁷Tedy vstal a odšel do domu svého.

⁸Seda nähes hakkasid rahvahulgad kartma ja ülistasid Jumalat, kes annab inimestele sellise meelevalla.

⁸A vidouce to zástupové, divili se a velebili Boha, kterýž dal takovou moc lidem.

⁹Ja sealt edasi minnes nägi Jeesus meest, Matteus nimi, tollihoone juures istuvat, ja ütles talle: 'Järgne mulle!' Ja Matteus tõusis ning järgnes talle.

⁹A jda odtud Ježíš, uzřel člověka sedícího na cle, jménem Matouše. I dí mu: Pojď za mnou. A on vstav, šel za ním.

¹⁰Ja kui Jeesus istus lauas tema kodus, vaata, palju tölnereid ja muid patuseid tuli ning istus koos Jeesuse ja ta jüngritega.

¹⁰I stalo se, když seděl za stolem v domu jeho, a aj, mnozí celní a hříšníci přišedše, stolili s Ježíšem a s učedlníky jeho.

¹¹Ja seda nähes ütlesid variserid tema jüngritele: 'Miks teie õpetaja sööb koos tölnerite ja patustega?'

¹¹A vidouce to farizeové, řekli učedlníkům jeho: Proč s celnými a hříšníky jí Mistr váš?

¹²Aga seda kuuldes vastas Jeesus: 'Ei vaja arsti terved, vaid haiged.

¹²Ježíš pak uslyšev to, řekl jim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní.

¹³Aga minge ning õppige, mis see on: Ma ei taha ohvrit, vaid halastust! Jah, ma ei ole tulnud kutsuma õigeid, vaid patuseid!'

¹³Jděte vy raději a učte se, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti. Nebo nepřišel jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.

¹⁴Siis tulid ta juurde Johannese jüngrid ja küsisid: 'Miks meie ja variserid paastume, sinu jüngrid aga ei paastu?'

¹⁴Tehdy přistoupili k němu učedlníci Janovi, řkouce: Proč my a farizeové postíme se často, učedlníci pak tvoji se nepostí?

¹⁵Ja Jeesus ütles neile: 'Ega peiupoisid või leinata sel ajal, kui peigmees on nende juures!? Ent päevad tulevad, mil peigmees neilt ära võetakse, küll nad siis paastuvad!

¹⁵I řekl jim Ježíš: Zdaliž mohou synové Ženichovi rmoutiti se, dokudž s nimi jest Ženich? Ale přijdou dnové, když bude od nich odjat Ženich, a tehdyť se budou postiti.

¹⁶Aga keegi ei paika vanutamata riidetükiga vana kuube, sest paik rebeneks küljest ja käristaks augu veel suuremaks.

¹⁶Žádný zajisté nepřišívá záplaty sukna nového k rouchu vetchému; nebo ta záplata jeho odtrhla by ještě nějaký díl od roucha, a tak větší by díra byla.

¹⁷Ei kallata ka värsket veini vanadesse nahklähkritesse, muidu lähkrid rebeneksid ja vein voolaks maha ning lähkrid muutuksid kõlbmatuks, vaid värske vein kallatakse uutesse lähkritesse, ja siis säilivad mõlemad.'

¹⁷Aniž lejí vína nového do nádob starých; sic jinak rozpuknou se sudové, a víno se vyleje, a sudové se zkazí. Ale víno nové lejí do nových nádob, a bývá obé zachováno.

¹⁸Kui Jeesus seda neile rääkis, vaata, siis tuli üks ülem, kummardas teda ja ütles: 'Mu tütar suri äsja, kuid tule, pane oma käsi ta peale, siis ta ärkab ellu!'

¹⁸A když on toto k nim mluvil, aj, kníže jedno přistoupilo a klanělo se jemu, řka: Pane dcera má nyní umřela. Ale pojď, vlož na ni ruku svou, a budeť živa.

¹⁹Ja Jeesus tõusis, läks temaga kaasa ja samuti ta jüngrid.

¹⁹A vstav Ježíš, šel za ním, i učedlníci jeho.

²⁰Ja vaata, üks naine, kes oli olnud veritõves kaksteist aastat, tuli ta selja taha ja puudutas ta kuue palistust,

²⁰(A aj, žena, kteráž nemocí svou trápena byla ode dvanácti let, přistoupivši pozadu, dotkla se podolka roucha jeho.

²¹sest naine mõtles endamisi: 'Kui ma ainult saaksin puudutada tema kuube, siis ma pääseksin!'

²¹Nebo řekla sama v sobě: Dotknu-li se jen toliko roucha jeho, uzdravena budu.

²²Aga Jeesus pöördus ja sõnas teda nähes: 'Tütar, ole julge, sinu usk on su päästnud!' Ja naine sai terveks selsamal hetkel.

²²Ježíš pak obrátiv se a uzřev ji, řekl: Doufej, dcero, víra tvá tě uzdravila. A zdráva učiněna jest žena od té chvíle.)

²³Kui Jeesus ülema majja jõudis ning nägi vilepuhujaid ja käratsevat rahvahulka,

²³Přišed pak Ježíš do domu knížete, a uzřev tu trubače a zástup hlučící,

²⁴siis ta ütles: 'Hoiduge eemale, tüdruk ei ole surnud, vaid magab!' Aga nad naersid tema üle.

²⁴Řekl jim: Odejdětež; nebť neumřela děvečka, ale spí. I posmívali se jemu.

²⁵Ent kui rahvahulk oli välja aetud, läks Jeesus sisse, võttis tal käest kinni ja tüdruk ärkas üles.

²⁵A když byl vyhnán zástup, všed tam, ujal ji za ruku její; i vstala jest děvečka.

²⁶Ja kuuldus sellest levis üle kogu selle maa.

²⁶A roznesla se pověst ta po vší té zemi.

²⁷Kui Jeesus sealt edasi läks, järgnesid talle kaks pimedat, kisendades: 'Taaveti Poeg, halasta meie peale!'

²⁷A když šel odtud Ježíš, šli za ním dva slepí, volajíce a řkouce: Smiluj se nad námi, Synu Davidův.

²⁸Kui ta siis koju tuli, astusid pimedad ta juurde. Ja Jeesus küsis neilt: 'Kas te usute, et mina võin seda teha?' Nemad ütlesid talle: 'Jah, Issand!'

²⁸A když všel do domu, přistoupili k němu ti slepí. I dí jim Ježíš: Věříte-li, že to mohu učiniti? Řekli jemu: Ovšem, Pane.

²⁹Siis ta puudutas nende silmi ja ütles: 'Teile sündigu teie usku mööda!'

²⁹Tedy dotekl se očí jejich, řka: Podle víry vaší staniž se vám.

³⁰Ja nende silmad avanesid. Ja Jeesus hoiatas neid: 'Vaadake, et keegi sellest teada ei saaks!'

³⁰I otevříny jsou oči jejich. Zapověděl jim pak tuze Ježíš, řka: Viztež, ať nižádný o tom nezví.

³¹Aga nemad läksid välja ja levitasid juttu tema kohta kogu sellel maal.

³¹Ale oni vyšedše, rozhlásali jej po vší té zemi.

³²Kui need olid lahkunud, vaata, siis toodi tema juurde tumm mees, kes oli kurjast vaimust vaevatud.

³²A když oni vycházeli, aj, přivedli mu člověka němého, majícího ďábelství.

³³Ja kui kuri vaim oli välja aetud, hakkas tumm rääkima. Rahvahulgad panid seda imeks ja ütlesid: 'Sellist asja ei ole Iisraelis iialgi nähtud!'

³³A když vyvrhl ďábelství, mluvil jest němý. I divili se zástupové, řkouce: Že nikdy se nic takového neukázalo v lidu Izraelském.

³⁴Variserid aga ütlesid: 'Ta ajab kurje vaime välja kurjade vaimude ülema abil.'

³⁴Farizeové pak pravili: Mocí knížete ďábelského vymítá ďábly.

³⁵Ja Jeesus rändas läbi kõik linnad ja külad, õpetades nende sünagoogides ja jutlustades evangeeliumi Kuningriigist ja parandades kõik haigused ja kõik nõtrused.

³⁵I obcházel Ježíš všecka města i městečka, uče v školách jejich a káže evangelium království, a uzdravuje všelikou nemoc i všeliký neduh v lidu.

³⁶Aga rahvahulka nähes hakkas tal neist hale, sest nad olid väsitatud ja vaevatud otsekui lambad, kellel ei ole karjast.

³⁶A když hleděl na zástupy, slitovalo se mu jich, že byli tak opuštěni a rozptýleni jako ovce, nemajíce pastýře.

³⁷Siis ta ütles oma jüngritele: 'Lõikust on palju, töötegijaid aga vähe.

³⁷Tedy dí učedlníkům svým: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo.

³⁸Paluge siis lõikuse Issandat, et ta saadaks töötegijaid välja oma lõikusele!'

³⁸Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou.