¹Aga sina, Petlemm Efrata, olgugi väike Juuda tuhandete seas, sinust tuleb mulle see, kes saab valitsejaks Iisraelis ja kes põlvneb muistseist päevist, igiaegadest.

¹Sbeřiž se nyní po houfích, ó záškodnice, oblehni nás, nechať bijí holí v líce soudce Izraelského.

²Seepärast jäetakse nad saatuse hooleks ajani, mil sünnitaja on sünnitanud; siis pöördub ta vendade jääk tagasi Iisraeli laste juurde.

²A ty Betléme Efrata, jakžkoli jsi nejmenší mezi tisíci Judskými, z tebe mi vyjde ten, kterýž má býti Panovníkem v Izraeli, a jehož východové jsou od starodávna, ode dnů věčných.

³Ja tema seisab ning hoiab karja Issanda jõus, Issanda, oma Jumala nime ülevuses. Ja nemad jäävad elama, sest tema on suur ilmamaa ääreni.

³Protož, ač je vydá v rozptýlení, ažby ta, kteráž rodí, porodila, však ostatek bratří jeho navrátí se s syny Izraelskými.

⁴Ja see tähendab rahu. Kui Assur tuleb meie maale ja kui ta astub meie paleedesse, siis seame tema vastu seitse karjast ja kaheksa vürsti.

⁴I stane a pásti bude v síle Hospodinově, a u velebnosti jména Hospodina Boha svého. I budou bydliti, nebo již velikomocný bude až do končin země.

⁵Nemad karjatavad mõõgaga Assuri maad ja halja teraga Nimrodi maad; tema päästab meid Assuri käest, kui see tuleb meie maale ja tungib meie piiridesse.

⁵I budeť takový pokoj, že když Assur přitáhne do země naší, a šlapati bude po palácích našich, tedy postavíme proti němu sedm pastýřů, a osmero knížat z lidu,

⁶Siis on Jaakobi jääk paljude rahvaste keskel otsekui kaste Issandalt, nagu vihmapiisad rohu peal, mis ei oota inimest ega looda inimlaste peale.

⁶Kteříž spasou zemi Assyrskou mečem, a zemi Nimrodovu v pomezích jejích. A tak vytrhne od Assura, když přitáhne do země naší, a šlapati bude po našem pomezí.

⁷Siis on Jaakobi jääk paganate seas, paljude rahvaste keskel, otsekui lõvi metsloomade seas, otsekui noor lõvi lambakarja keskel, kes sinna tungides tallab ja murrab, ilma et oleks päästjat.

⁷A protož ostatkové Jákobovi u prostřed národů mnohých budou jako rosa od Hospodina, jako tiší dešťové skrápějící bylinu, jichž neočekává od žádného, aniž čeká od synů lidských.

⁸Olgu su käsi tõstetud su vaenlaste vastu ja kõik su vihamehed hävitatagu!

⁸Budou též ostatkové Jákobovi mezi pohany, a u prostřed národů mnohých, jako lev mezi zvěří divokou, jako mladý lev mezi stády ovec. Kterýžto když jde, a pošlapává, i lapá, není žádného, kdo by vytrhl.

⁹Ja sel päeval, ütleb Issand, hävitan ma sinult hobused ja teen lõpu su sõjavankritele.

⁹Vyvýšiť se ruka tvá nad tvými nepřátely, a všickni protivníci tvoji vypléněni budou.

¹⁰Ma hävitan su maa linnad ja kisun maha kõik su kindlused.

¹⁰I stane se v ten den, dí Hospodin, že vypléním koně tvé z prostředku tvého, a zkazím vozy tvé.

¹¹Ma hävitan sinu nõidused ja sulle ei jää enam lausujaid.

¹¹A vypléním města země tvé, a rozbořím všecky pevnosti tvé.

¹²Ma hävitan sinu nikerdatud kujud ja ebaususambad ja sa ei saa enam kummardada oma kätetööd.

¹²Vypléním též kouzly z tebe, a planetářů nebude v tobě.

¹³Ma kisun sinult su viljakustulbad ja hävitan su linnad.

¹³Zahladím i rytiny tvé, i obrazy tvé z prostředku tvého, a nebudeš se klaněti více dílu rukou svých.

¹⁴Vihas ja raevus tasun ma kätte paganaile, kes pole võtnud mind kuulda.

¹⁴Vykořením i háje tvé z prostředku tvého, a zkazím nepřátely tvé.

¹⁵A tak v hněvu a v prchlivosti vykonám pomstu nad těmi národy, kteříž nebyli poslušni.