¹Ruubenlastel ja gaadlastel oli palju karja, väga palju. Kui nad nägid Jaaserimaad ja Gileadimaad, vaata, siis oli see sobiv paik karjale.

¹Měli pak synové Ruben a synové Gád dobytka velmi mnoho, a uzřeli zemi Jazer a zemi Galád, ano místo to místo příhodné pro dobytek.

²Ja gaadlased ja ruubenlased tulid ning rääkisid Moosesega ja preester Eleasariga ja koguduse vürstidega, öeldes:

²Protož přistoupivše synové Gád a synové Ruben, mluvili k Mojžíšovi a k Eleazarovi knězi a knížatům shromáždění, řkouce:

³'Atarot, Diibon, Jaaser, Nimra, Hesbon, Elaale, Sebam, Nebo ja Beon,

³Atarot a Dibon, a Jazer a Nemra, Ezebon a Eleale, a Saban a Nébo a Beon,

⁴maa, mida Issand lõi Iisraeli koguduse ees, on karjamaa, ja su sulastel on karja.'

⁴Země, kterouž zbil Hospodin před shromážděním Izraelským, jest země příhodná ku pastvě dobytku, a my služebníci tvoji máme drahně dobytka.

⁵Ja nad ütlesid veel: 'Kui me su silmis oleme armu leidnud, siis antagu see maa omandiks su sulastele! Ära vii meid üle Jordani!'

⁵(Protož řekli:) Jestliže jsme nalezli milost před očima tvýma, nechť jest dána krajina ta služebníkům tvým k vládařství, ať nechodíme za Jordán.

⁶Aga Mooses vastas gaadlastele ja ruubenlastele: 'Kas peavad teie vennad minema sõtta, teie aga jääte siia?

⁶I odpověděl Mojžíš synům Gád a synům Ruben: Což bratří vaši půjdou sami k boji, a vy zde zůstanete?

⁷Miks võtate Iisraeli lastelt julguse minna sellele maale, mille Issand on neile andnud?

⁷I proč roztrhujete mysli synů Izraelských, aby nesměli jíti do země, kterouž jim dal Hospodin?

⁸Nõnda tegid teie vanemad, kui ma Kaades-Barneast läkitasin neid maad vaatama:

⁸Takť jsou učinili otcové vaši, když jsem je poslal z Kádesbarne, aby prohlédli zemi tu.

⁹kui nad jõudsid Kobaraorgu ja nägid maad, siis nad võtsid Iisraeli lastelt julguse minna maale, mille Issand oli neile andnud.

⁹Kteřížto, když přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi, potom vrátivše se, odvrátili mysl synů Izraelských, aby nešli do země, kterouž dal jim Hospodin.

¹⁰Sel päeval süttis Issanda viha põlema ja ta vandus, öeldes:

¹⁰Čímž popuzen jsa k hněvu Hospodin v den ten, přisáhl, řka:

¹¹Need mehed, kes on tulnud Egiptusest, kahekümneaastased ja üle selle, ei saa näha maad, mille ma vandega tõotasin Aabrahamile, Iisakile ja Jaakobile, sest nad ei ole ustavalt käinud mu järel,

¹¹Zajisté že lidé ti, kteříž vyšli z Egypta, od dvadcítiletých a výše, neuzří země té, kterouž jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, nebo ne cele následovali mne,

¹²peale Kaalebi, kenislase Jefunne poja, ja Joosua, Nuuni poja, sest nemad on ustavalt käinud Issanda järel.

¹²Kromě Kálefa, syna Jefonova Cenezejského, a Jozue, syna Nun, nebo cele následovali Hospodina.

¹³Ja Issanda viha süttis põlema Iisraeli vastu ja ta laskis neid hulkuda kõrbes nelikümmend aastat, kuni oli otsa saanud kogu see sugupõlv, kes oli kurja teinud Issanda silmis.

¹³I popudila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a učinil, aby byli tuláci na poušti za čtyřidceti let, dokudž nezahynul všecken ten věk, kterýž činil zlé před očima Hospodinovýma.

¹⁴Ja vaata, te olete nüüd tõusnud oma vanemate asemele, te patuste inimeste sigidikud, et veelgi õhutada Issanda vihaleeki Iisraeli vastu.

¹⁴A hle, vy nastoupili jste na místo otců svých, plémě lidí hříšných, abyste vždy přidávali k hněvu prchlivosti Hospodinovy na Izraele.

¹⁵Kui te taganete tema järelt, siis ta jätab rahva veel kauemaks kõrbe ja te hukkate kogu selle rahva.'

¹⁵Jestliže se odvrátíte od následování jeho, i onť také opustí jej na poušti této, a tak budete příčina zahynutí všeho lidu tohoto.

¹⁶Siis nad astusid tema juurde ja ütlesid: 'Me ehitame siia karjatarad oma loomadele ja linnad oma väetitele,

¹⁶Přistoupivše pak znovu, řekli jemu: Stáje dobytkům a stádům svým zde vzděláme, a města dítkám svým,

¹⁷me ise aga varustume kärmesti käima Iisraeli laste ees, kuni oleme nad nende paika viinud. Aga meie väetid jäävad kindlustatud linnadesse maa elanike pärast.

¹⁷Sami pak v odění pohotově budeme, statečně sobě počínajíce před syny Izraelskými, dokavadž jich neuvedeme na místo jejich; mezi tím zůstanou dítky naše v městech hrazených, pro bezpečnost před obyvateli země.

¹⁸Me ei pöördu koju tagasi enne, kui igamees Iisraeli lastest on saanud oma pärisosa,

¹⁸Nenavrátíme se do domů svých, až prvé vládnouti budou synové Izraelští jeden každý dědictvím svým;

¹⁹sest me ei taha koos nendega saada pärisosa teiselt poolt Jordanit ega kaugemalt, kuna me saame oma pärisosa siitpoolt Jordanit, ida poolt.'

¹⁹Aniž vezmeme jakého dědictví s nimi za Jordánem neb dále, když dosáhneme dědictví svého z této strany Jordánu, k východu slunce.

²⁰Ja Mooses vastas neile: 'Kui te teete nõnda, kui te Issanda ees varustate endid sõjaks

²⁰I odpověděl jim Mojžíš: Jestliže učiníte tak, jakž jste mluvili, a jestliže půjdete v odění před Hospodinem k boji,

²¹ja iga teie varustatu läheb Issanda ees üle Jordani, kuni ta oma vaenlased on enese eest ära ajanud

²¹A šli byste za Jordán vy všickni v odění před Hospodinem, dokavadž by nevyhnal nepřátel svých od tváři své,

²²ja maa on alistatud Issanda ees, ja kui te alles seejärel pöördute tagasi, siis te olete süüta Issanda ja Iisraeli ees ning see maa jääb Issanda ees teie omandiks.

²²A nebyla podmaněna všecka země před Hospodinem: potom navrátíte se, a budete bez viny před Hospodinem i před Izraelem; tak přijde země tato vám v dědictví před Hospodinem.

²³Aga kui te ei tee nõnda, vaata, siis te teete pattu Issanda vastu ja saate tunda oma karistust, mis teid tabab!

²³Pakli neučiníte toho, hle, zhřešíte proti Hospodinu, a vězte, že pomsta vaše přijde na vás.

²⁴Ehitage oma väetitele linnad, lammastele ja kitsedele tarad ja tehke, mida olete lubanud!'

²⁴Stavějte sobě tedy města pro dítky, a stáje pro dobytky své, a což vyšlo z úst vašich, učiňte.

²⁵Ja gaadlased ja ruubenlased rääkisid Moosesega, öeldes: 'Su sulased teevad, nagu meie isand käsib.

²⁵I odpovědělo pokolení synů Gád a synů Ruben Mojžíšovi, řka: Služebníci tvoji učiní, jakž pán náš rozkazuje.

²⁶Meie lapsed, meie naised, meie kari ja kõik meie muud loomad jäävad siia Gileadi linnadesse,

²⁶Dítky naše a ženy naše, dobytek náš a všecka hovada naše, tu zůstanou v městech Galád,

²⁷aga su sulased, kõik sõjaks varustatud, lähevad sinna üle, et sõdida Issanda ees, nagu mu isand on käskinud.'

²⁷Služebníci pak tvoji přejdou jeden každý v odění způsobný před Hospodinem k boji, jakož mluví pán můj.

²⁸Siis Mooses andis nende pärast käsu preester Eleasarile ja Joosuale, Nuuni pojale, ja Iisraeli laste suguharude perekondade peameestele,

²⁸I poručil o nich Mojžíš Eleazarovi knězi a Jozue, synu Nun, a předním v čeledech pokolení synů Izraelských,

²⁹ja Mooses ütles neile: 'Kui gaadlased ja ruubenlased lähevad koos teiega üle Jordani, kõik, kes on varustatud sõjaks Issanda ees, ja kui maa alistub teile, siis andke Gileadimaa neile omandiks!

²⁹A řekl jim: Jestliže přejdou synové Gád a synové Ruben s vámi za Jordán všickni hotovi k boji před Hospodinem, a byla by již podmaněna země před vámi, dáte jim zemi Galád k vládařství.

³⁰Aga kui nad ei lähe varustatult koos teiega sinna üle, siis nad peavad elama Kaananimaal teie keskel!'

³⁰Pakli by nešli v odění s vámi, tedy dědictví míti budou u prostřed vás v zemi Kanán.

³¹Siis vastasid gaadlased ja ruubenlased, öeldes: 'Mida Issand on öelnud su sulastele, seda me teeme.

³¹I odpověděli synové Gád a synové Ruben, řkouce: Jakž mluvil Hospodin služebníkům tvým, tak učiníme:

³²Me läheme sõjaks varustatult Issanda ees üle Kaananimaale, et meie pärisosa jääks meile siiapoole Jordanit.'

³²My půjdeme v odění před Hospodinem do země Kanán, a zůstane nám v dědictví vládařství naše z této strany Jordánu.

³³Ja Mooses andis neile, gaadlastele ja ruubenlastele ja Joosepi poja Manasse poolele suguharule emorlaste kuninga Siihoni kuningriigi ja Baasani kuninga Oogi kuningriigi, maa ja selle linnad ühes maa-aladega, selle maa linnad ümberkaudu.

³³Tedy dal jim Mojžíš, synům totiž Gád a synům Ruben a polovici pokolení Manasses, syna Jozefova, království Seona, krále Amorejského, a království Oga, krále Bázanského, zemi s městy jejími při pomezích, i města země té všudy vůkol.

³⁴Ja gaadlased ehitasid üles Diiboni, Ataroti, Aroeri,

³⁴A vzdělali synové Gád, Dibon, Atarot a Aroer,

³⁵Atrot-Soofani, Jaaseri, Jogbeha,

³⁵A Atrot, Sofan, Jazer a Jegbaa,

³⁶Beet-Nimra ja Beet-Haarani kindlustatud linnad ja karjatarad.

³⁶A Betnemra a Betaran, města hrazená, a stáje pro dobytky.

³⁷Ja ruubenlased ehitasid üles Hesboni, Elaale, Kirjataimi,

³⁷Synové pak Ruben vystavěli Ezebon, Eleale a Kariataim,

³⁸Nebo ja Baal-Meoni, nende nimed muudeti, ja Sibma. Nad panid linnadele, mis nad üles ehitasid, omad nimed.

³⁸A Nébo a Balmeon, změnivše jim jména; také Sabma, a dali jiná jména městům, kteráž vzdělali.

³⁹Ja Manasse poja Maakiri pojad läksid Gileadi, vallutasid selle, ja emorlased, kes seal olid, aeti ära.

³⁹Táhli pak synové Machir, syna Manassesova, do Galád, a vzavše tu krajinku, vyhnali Amorejského, kterýž tam bydlil.

⁴⁰Ja Mooses andis Gileadi Manasse pojale Maakirile ning too asus sinna.

⁴⁰I dal Mojžíš zemi Galád Machirovi, synu Manassesovu, a bydlil v ní.

⁴¹Ja Manasse poeg Jair läks ning vallutas nende telklaagrid ja nimetas need 'Jairi telklaagriteks'.

⁴¹Jair také syn Manassesův táhl a vzal vsi jejich, a nazval je vsi Jairovy.

⁴²Ja Nobah läks ning vallutas Kenati ja selle tütarlinnad ja nimetas selle Nobahiks enese nime järgi.

⁴²Nobe také táhl, a vzal Kanat a městečka jeho, a nazval je Nobe od jména svého.