¹Laulujuhatajale: Taaveti laul.

¹Přednímu z kantorů, žalm Davidův.

²Vabasta mind, Issand, kurjade inimeste käest, varja mind vägivaldsete meeste eest,

²Vysvoboď mne, Hospodine, od člověka zlého, a od muže ukrutného ostříhej mne,

³kes mõtlevad kurja oma südames ja iga päev õhutavad võitlusi!

³Kteříž myslí zlé věci v srdci, a na každý den sbírají se k válce.

⁴Nemad teritavad oma keelt nagu madu; rästikumürk on nende huulte all. Sela.

⁴Naostřují jazyk svůj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. Sélah.

⁵Hoia mind, Issand, õela käte eest, varja mind vägivaldsete meeste eest, kes mõtlevad mu samme peatada!

⁵Ostříhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteříž myslí podraziti nohy mé.

⁶Uhked on mulle salajasse pannud paelad ja köied, nad on laotanud võrgud tee peale ja on mulle seadnud püünised. Sela.

⁶Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, a léčky své mi položili. Sélah.

⁷Ma ütlesin Issandale: Sina oled mu Jumal! Kuule, Issand, mu anumise häält!

⁷Řekl jsem Hospodinu: Bůh silný můj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých.

⁸Issand Jumal, sa mu võimas abi! Sina kaitsed mu pead tapluse päeval.

⁸Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž přikrýváš hlavu mou v čas boje,

⁹Issand, ära sa täida õela himustust! Ära lase õnnestuda tema kavatsust, muidu nad suurustavad! Sela.

⁹Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žádostiv jest, ani předsevzetí zlého vykonati jemu dopouštěj, aby se nepovýšil. Sélah.

¹⁰Nende sapp, kes mind ümber piiravad, nende huulte vaev katku neid endid!

¹⁰Vůdce těch, jenž obkličují mne, nepravost rtů jejich ať přikryje.

¹¹Tuliseid süsi sadagu nende peale, kukuta nad sügavatesse aukudesse, kust nad ei saa üles tõusta!

¹¹Padej na ně uhlé řeřavé, a na oheň uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati.

¹²Keelekandja mees ärgu püsigu maa peal, vägivaldsel mehel olgu õnnetusi; need ajagu teda järjest taga!

¹²Člověk utrhač nebude upevněn na zemi, a muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne.

¹³Ma tean, et Issand ajab viletsa kohtuasja ja teeb vaesele õige otsuse.

¹³Vím, žeť se Hospodin zasadí o při chudého, a pomstí nuzných. [ (Psalms 140:14) A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé, a upřímí přebývati před oblíčejem tvým. ]

¹⁴Tõesti, õiged tänavad su nime, õiglased jäävad elama su palge ette.