¹Halleluuja! Jah, hea on mängida meie Jumalale; jah, kaunis ja kohane on kiituslaul.

¹Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.

²Issand ehitab Jeruusalemma, tema kogub Iisraeli hajutatud.

²Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,

³Ta parandab need, kelle süda on murtud, ja seob kinni nende valusad haavad.

³Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,

⁴Tema määrab tähtede arvu ja nimetab neid kõiki nimepidi.

⁴Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.

⁵Meie Issand on suur ja vägev rammult; tema mõistus on määratu.

⁵Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.

⁶Issand peab ülal viletsaid, aga õelad alandab maani.

⁶Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.

⁷Laulge Issandale tänuga, mängige kandlel kiitust meie Jumalale,

⁷Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,

⁸kes katab taeva paksude pilvedega, kes valmistab maale vihma, kes laseb tärgata rohu mägedele,

⁸Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.

⁹ta annab loomadele nende toidu ja kaarnapoegadele, kes teda hüüavad.

⁹Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.

¹⁰Temale ei meeldi hobusevägi ega ole tal head meelt jalameeste säärtest.

¹⁰Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.

¹¹Issandal on hea meel neist, kes teda kardavad, kes loodavad tema helduse peale.

¹¹Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.

¹²Ülista, Jeruusalemm, Issandat! Siion, kiida oma Jumalat!

¹²Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.

¹³Sest tema on teinud tugevaks su väravate riivid, tema õnnistab su lapsi sinu sees.

¹³Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.

¹⁴Ta annab rahu su piirile, ta küllastab su tuumaka nisuga.

¹⁴On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.

¹⁵Ta läkitab oma ütlused maa peale, rutusti jookseb tema sõna.

¹⁵On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.

¹⁶Ta annab lund nagu villa, ta külvab halla nagu tuhka.

¹⁶Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.

¹⁷Ta viskab oma jääd nagu palukesi: kes võib püsida tema külma ees?

¹⁷Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?

¹⁸Ta läkitab oma sõna ja sulatab nad; ta laseb oma tuult puhuda ja veed vulisevad.

¹⁸Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.

¹⁹Ta annab teada oma sõna Jaakobile ja Iisraelile oma määrused ja seadused.

¹⁹Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.

²⁰Nõnda ei ole tema teinud ühelegi paganarahvale, ja tema seadusi ei ole nad tundnud. Halleluuja!

²⁰Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.