¹Laulujuhatajale: viisil 'Kauge tamme tuvi'; Taaveti mõistulaul ajast, kui vilistid võtsid ta kinni Gatis.

¹Přednímu z kantorů, o němé holubici v místech vzdálených, zlatý žalm Davidův, když ho jali Filistinští v Gát.

²Ole mulle armuline, Jumal, sest inimesed tahavad mind rünnata, ühtelugu kipuvad sõjamehed mu kallale!

²Smiluj se nade mnou, ó Bože, nebo mne sehltiti chce člověk; každého dne boj veda, ssužuje mne.

³Mu varitsejad püüavad mind rünnata kogu päeva, sest palju on neid, kes mu vastu kõrgilt sõdivad.

³Sehltiti mne usilují na každý den moji nepřátelé; jistě žeť jest mnoho válčících proti mně, ó Nejvyšší.

⁴Sel päeval, kui ma kardan, loodan ma sinu peale,

⁴Kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám.

⁵Jumala peale, kelle sõna ma kiidan. Ma loodan Jumala peale, ei ma karda. Mida võibki lihane inimene mulle teha?

⁵Boha chváliti budu z slova jeho, v Boha doufati budu, aniž se budu báti, aby mi co mohlo učiniti tělo.

⁶Kogu päeva nad moonutavad mu sõnu, kõik nende mõtted minu kohta sihivad kurjale.

⁶Na každý den slova má převracejí, proti mně jsou všecka myšlení jejich ke zlému.

⁷Nad tulevad kokku ja luuravad ning jälgivad mu samme, sest nad varitsevad mu hinge.

⁷Spolu se scházejí, skrývají se, a šlepějí mých šetří, číhajíce na duši mou.

⁸Kas peaks neil olema pääsemist oma nurjatusega? Vihaga tõuka maha rahvad, oh Jumal!

⁸Za nešlechetnost-liž zniknou pomsty? V prchlivosti, ó Bože, smeceš lidi ty.

⁹Minu pagulaspäevad olid sa ära lugenud; pane sina mu pisarad oma lähkrisse; eks need ole su raamatus?

⁹Ty má utíkání v počtu máš, schovej slzy mé do láhvice své, a což bys jich v počtu neměl?

¹⁰Kord peavad taganema mu vaenlased sel päeval, mil ma hüüan; seda ma tean, sest Jumal on minu poolt.

¹⁰A tehdyť obráceni budou zpět nepřátelé moji v ten den, když volati budu; toť vím, že Bůh při mně stojí.

¹¹Jumala sõna ma kiidan, Issanda sõna ma kiidan.

¹¹Jáť budu Boha chváliti z slova, Hospodina oslavovati budu z slova jeho.

¹²Jumala peale ma loodan, ei ma karda; mida võibki mulle teha inimene?

¹²V Boha doufám, nebudu se báti, aby mi co učiniti mohl člověk.

¹³Jumal, minu peal on tõotused, mis ma sinule andsin; ma tasun sulle tänuohvrid.

¹³Tobě jsem, Bože, učinil sliby, a protož tobě vzdám chvály. [ (Psalms 56:14) Nebo jsi vytrhl z smrti duši mou, a nohy mé od poklesnutí, tak abych stále chodil před Bohem v světle živých. ]

¹⁴Sest sa kiskusid välja mu hinge surmast, mu jalad libisemisest, et ma kõnniksin Jumala ees eluvalguses.