1Laulujuhatajale: laul ja lauluviis. Hõisake Jumalale, kõik ilmamaa!
1Přednímu z kantorů, píseň žalmu. Plésej Bohu všecka země.
2Ülistage mängides tema nime au, andke temale au ja kiitust!
2Zpívejte žalmy k slávě jména jeho, ohlašujte slávu a chválu jeho.
3Öelge Jumalale: Kui kardetavad on sinu teod! Su suure väe pärast teesklevad su vaenlased su ees,
3Rcete Bohu: Jak hrozný jsi v skutcích svých! Pro velikost síly tvé lháti budou tobě nepřátelé tvoji.
4kõik ilmamaa kummardab sind ja mängib sulle kiitust, ta mängib kiitust su nimele. Sela.
4Všecka země skláněti se tobě a prozpěvovati bude, žalmy zpívati bude jménu tvému. Sélah.
5Tulge ja vaadake Jumala tegusid, kes on kardetav oma tegemistes inimlaste juures.
5Poďte a vizte skutky Boží, jak hrozný jest v správě při synech lidských.
6Tema muudab mere kuivaks maaks; jalgsi minnakse läbi jõe; rõõmutsegem siis temast!
6Obrátil moře v suchost, řeku přešli nohou po suše, tuť jsme se veselili v něm.
7Tema valitseb oma vägevuses igavesti, ta silmad on valvel paganarahvaste üle; kangekaelsed ärgu tõstku endid kõrgeks! Sela.
7Panuje v síle své nade vším světem, oči jeho spatřují národy, zpurní nebudou míti zniku. Sélah.
8Tänage, rahvad, meie Jumalat, kostku valjusti tema kiitus!
8Dobrořečte národové Bohu našemu, a ohlašujte hlas chvály jeho.
9Tema paneb elama meie hinge ega lase meie jalgu kõikuda.
9Zachoval při životu duši naši, aniž dopustil, aby se poklesla noha naše.
10Sest sina, Jumal, oled meid läbi katsunud, sa oled meid sulatanud, nagu hõbedat sulatatakse.
10Nebo jsi nás zpruboval, ó Bože, přečistil jsi nás, tak jako přečištěno bývá stříbro.
11Sa vedasid meid võrku, sa panid vaotise meie niuetele.
11Uvedl jsi nás byl do leči, krutě jsi bedra naše ssoužil,
12Sa lasksid inimesi sõita meie pea peal, me sattusime tulle ja vette. Kuid sina viisid meid välja küllusesse.
12Vsadils člověka na hlavu naši, vešli jsme byli do ohně i do vody, a však jsi nás vyvedl do rozvlažení.
13Ma lähen su kotta põletusohvritega, ma tasun sinule oma tõotused,
13A protož vejdu do domu tvého s zápalnými obětmi, a plniti tobě budu sliby své,
14milleks mu huuled avanesid ja mida mu suu ütles mu kitsikuses.
14Kteréž vyřkli rtové moji, a vynesla ústa má, když jsem byl v ssoužení.
15Ma toon sulle lihavaid põletusohvreid koos jäärade ohvrisuitsuga; ma valmistan sulle ohvriks veiseid koos sikkudega. Sela.
15Zápaly tučných beranů obětovati budu tobě s kaděním, volů i kozlů nastrojím tobě. Sélah.
16Tulge, kuulge kõik, kes kardate Jumalat, ma jutustan, mis tema on teinud mu hingele!
16Poďte, slyšte, a vypravovati budu, kteříž se koli bojíte Boha, co jest učinil duši mé.
17Tema poole ma hüüdsin oma suuga ja tema ülistus oli mu keelel.
17Ústy svými k němu jsem volal, a vyvyšoval jsem ho jazykem svým.
18Kui oleksin näinud oma südames nurjatust, ei oleks Issand mind kuulnud.
18Bychť byl patřil k nepravosti srdcem svým, nebyl by vyslyšel Pán.
19Ent mu Jumal on mind kuulnud, ta on pannud tähele mu palvehäält.
19Ale vyslyšelť Bůh, a pozoroval hlasu modlitby mé.
20Tänu olgu Jumalale, kes ei ole heitnud kõrvale mu palvet ega ole mult ära võtnud oma heldust!
20Požehnaný Bůh, kterýž neodstrčil modlitby mé, a milosrdenství svého ode mne neodjal.