¹Lugu ja laul hingamispäeval.

¹Žalm a píseň, ke dni sobotnímu.

²Hea on tänada Issandat ja mängida sinu nimele, Kõigekõrgem,

²Dobré jest oslavovati Hospodina, a žalmy zpívati jménu tvému, ó Nejvyšší,

³hommikul kuulutada sinu heldust ja öösel su ustavust,

³Zvěstovati každé jitro milosrdenství tvé, a pravdu tvou každé noci,

⁴kümnekeelsel pillil ja naablil, kandlel mängides.

⁴Při nástroji o desíti strunách, při loutně, a při harfě s písničkou.

⁵Sest sina, Issand, oled mind rõõmsaks teinud oma tegudega, ma hõiskan sinu kätetööde pärast.

⁵Nebo jsi mne rozveselil, Hospodine, skutky svými, o skutcích rukou tvých zpívati budu.

⁶Kui suured on sinu teod, Issand! Väga sügavad on su mõtted!

⁶Jak velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Velmi hluboká jsou myšlení tvá.

⁷Sõge inimene ei tunne seda ja alp ei saa sellest aru.

⁷Člověk hovadný nezná toho, aniž blázen rozumí tomu,

⁸Kui õelad lokkavad nagu rohi ja kõik ülekohtutegijad õitsevad, siis on see neile hävituseks igavesti.

⁸Že vyrostají bezbožní jako bylina, a kvetou všickni činitelé nepravosti, aby vyhlazeni byli na věky.

⁹Aga sina, Issand, oled kõrge igavesti!

⁹Ty pak, ó Nejvyšší, že na věky jsi Hospodin.

¹⁰Sest vaata, su vaenlased, Issand, sest vaata, su vaenlased saavad hukka, kõik ülekohtutegijad pillutakse laiali.

¹⁰Nebo aj, nepřátelé tvoji, Hospodine, nebo aj, nepřátelé tvoji zahynou; rozptýleni budou všickni činitelé nepravosti.

¹¹Aga minu sarve sa oled ülendanud nagu metshärjal, ma olen võitud värske õliga.

¹¹Můj pak roh vyzdvihneš jako jednorožcův, pokropen budu olejem novým.

¹²Mu silm vaatab alla mu vihameeste peale, mu kõrvad kuulevad rõõmuga kurjade käekäigust, kes mu vastu tõusevad.

¹²I podívá se oko mé na ty, jenž mne špehují, a o těch nešlechetnících, jenž proti mně povstávají, ušima svýma uslyším.

¹³Õige lokkab nagu palmipuu, ta kasvab kõrgeks nagu seedripuu Liibanonil.

¹³Spravedlivý jako palma kvésti bude, a jako cedr na Libánu rozloží se.

¹⁴Kes Issanda kotta on istutatud, need lokkavad meie Jumala õuedes.

¹⁴Štípení v domě Hospodinově v síňcích Boha našeho kvésti budou.

¹⁵Veel vanas eas nad kannavad vilja, on tüsedad ja haljad

¹⁵Ještě i v šedinách ovoce ponesou, spanilí a zelení budou, [ (Psalms 92:16) Aby to zvěstováno bylo, že přímý jest Hospodin, skála má, a že nepravosti žádné při něm není. ]

¹⁶kuulutama, et Issand on siiras, et minu kaljus ei ole ülekohut.