1Sel päeval avaneb Taaveti soole ja Jeruusalemma elanikele allikas patu ja rüveduse vastu.
1V ten den bude studnice otevřená domu Davidovu a obyvatelům Jeruzalémským, k obmytí hřícha i nečistoty.
2Ja sel päeval, ütleb vägede Issand, kaotan ma maalt ebajumalate nimed ja enam ei tuletata neid meelde. Ka prohvetid ja rüveduse vaimu ajan ma maalt ära.
2Stane se také v ten den, praví Hospodin zástupů, že vyhladím jména modl z země, tak že nebudou připomínány více, nýbrž také i ty proroky a ducha nečistoty vyprázdním z země.
3Ja kui keegi veel ennustab, siis peavad temale ütlema ta isa ja ema, kes ta on sünnitanud: 'Sa ei või jääda elama, sest sa räägid valet Issanda nimel.' Ja ta isa ja ema, kes ta on sünnitanud, pistavad ta läbi tema ennustamise pärast.
3I stane se, prorokoval-li by někdo více, že jemu řeknou otec jeho a matka jeho, kteříž jej zplodili: Nebudeš živ, proto že jsi lež mluvil ve jménu Hospodinovu. I probodnou jej otec jeho a matka jeho, kteříž jej zplodili, že prorokoval.
4Ja sel päeval häbeneb iga prohvet oma nägemust, kui ta on ennustanud, ega pane selga karust kuube selleks, et valetada,
4A tak stane se v ten den, že se budou styděti proroci ti, každý za vidění své, když by prorokovali, aniž oblekou sukně z srstí, aby klamali.
5vaid ütleb: 'Mina ei ole prohvet, ma olen põllumees, sest põld on mu omand alates mu noorusest.'
5Ale dí každý: Nejsem já prorok. Muž, kterýž zemi dělá, jsem já; nebo mne učil tomu člověk od dětinství mého.
6Ja kui temalt küsitakse: 'Mis haavad need su rinnas on?', siis ta vastab: 'Need löödi mulle mu sõprade kojas.'
6A dí-li kdo jemu: Jaké to máš rány na rukou svých? I odpoví: Jimiž jsem zbit v domě těch, kteříž mne milují.
7Mõõk, tõuse mu karjase kallale, mu kaaslase kallale, ütleb vägede Issand! Ma löön karjast ja lambad pillutatakse, ma pööran oma käe karjapoiste vastu.
7Ó meči, prociť na pastýře mého, a na muže bližního mého, praví Hospodin zástupů. Bí pastýře, a rozprchnou se ovce, ale zase obrátím ruku svou k maličkým.
8Ja nõnda sünnib kogu maal, ütleb Issand, sealt hävitatakse ja hukkub kaks osa, aga kolmas osa jääb sinna järele.
8Nebo stane se po vší zemi této, praví Hospodin, že dvě částky vyhlazeny budou v ní a zemrou, a třetí v ní zanechána bude.
9Ja ma viin kolmanda osa tulle ning sulatan neid, nagu sulatatakse hõbedat, ja proovin neid, nagu proovitakse kulda. Ta hüüab minu nime ja ma vastan temale. Mina ütlen: 'See on minu rahvas.' Ja tema ütleb: 'Issand, minu Jumal!''
9A i tu třetí uvedu do ohně, a přeženu je, jako se přehání stříbro, a zprubuji je, jako prubováno bývá zlato. Každý vzývati bude jméno mé, a já vyslyším jej. Řeknu: Lid můj jest: a on dí: Hospodin jest Bůh můj.