1Ennustus: Issanda sõna on Hadrakimaal ja tema hingamispaik on Damaskus, sest Issand hoiab oma silma inimeste peal nagu kõigil Iisraeli suguharudel,
1Břímě slova Hospodinova proti zemi, kteráž jest v vůkolí tvém, a Damašek bude odpočinutí jeho. Nebo k Hospodinu zřetel člověka i všech pokolení Izraelských.
2ka Hamatil, mis on Damaskuse piiril, ka Tüürosel ja Siidonil, kuigi need on väga targad.
2Ano i do Emat dosáhne, do Týru i Sidonu, ačkoli jest moudrý velmi.
3Tüüros on ehitanud enese kindluseks, ta on kuhjanud kokku hõbedat nagu põrmu ja kulda nagu tänavapori.
3Vystavěltě sobě Týrus pevnost, a nashromáždil stříbra jako prachu, a ryzího zlata jako bláta na ulicích.
4Vaata, Issand teeb ta vaeseks, paiskab ta müüri merre ja laseb tal tules hävida.
4Aj, Pán vyžene jej, a vrazí do moře sílu jeho, i on od ohně sežrán bude.
5Askelon näeb seda ja kardab, ka Assa, ja väriseb väga; samuti Ekron, sest ta lootus muutub häbiks. Assast hukkub kuningas ja Askelonis ei elata enam.
5Vida to Aškalon, báti se bude, i Gáza velikou bolest míti bude, též i Akaron, proto že jej zahanbilo očekávání jeho. I zahyne král z Gázy, a Aškalon neosedí.
6Asdodis hakkavad elama võõrad ja ma kaotan vilistite kõrkuse.
6A bude bydliti pankhart v Azotu, a tak vypléním pýchu Filistinských.
7Ma kõrvaldan ta suust vere ja ta hammaste vahelt jäledused: temastki jääb jääk meie Jumalale, temastki saab nagu üks Juuda pealik, ja Ekron on võrreldav jebuuslastega.
7Když pak odejmu vraždu jednoho každého od úst jeho, a ohavnosti jeho od zubů jeho, připojen bude také i on Bohu našemu, aby byl jako vývoda v Judstvu, a Akaron jako Jebuzejský.
8Ma löön leeri üles oma koja kaitseks, minejate ja tulijate pärast, et rõhuja ei tuleks enam neile kallale, sest nüüd ma olen seda näinud oma silmaga.
8A položím se vojensky u domu svého pro vojsko a pro ty, kteříž tam i zase jdou; aniž půjde skrze ně více násilník, proto že se tak nyní vidí očím mým.
9Ole väga rõõmus, Siioni tütar, hõiska, Jeruusalemma tütar! Vaata, sulle tuleb sinu kuningas, õiglane ja aitaja. Tema on alandlik ja sõidab eesli seljas, emaeesli sälu seljas.
9Plésej velice, dcerko Sionská, prokřikuj, dcerko Jeruzalémská. Aj, král tvůj přijde tobě spravedlivý a spasení plný, chudý a sedící na oslu, totiž na oslátku mladém.
10Mina hävitan Efraimist sõjavankrid ja sõjaratsud Jeruusalemmast, sõjaammudki hävitatakse. Ja tema kuulutab rahvaile rahu ning valitseb merest mereni, Frati jõest ilmamaa ääreni.
10Nebo vypléním vozy z Efraima a koně z Jeruzaléma, a vypléněna budou lučiště válečná; nadto rozhlásí pokoj národům, a panování jeho od moře až k moři, a od řeky až do končin země.
11Ja sulle: Sinu lepinguvere pärast ma vabastan su vangid august, kus pole vett.
11Anobrž ty, pro krev smlouvy své vypustil jsem vězně tvé z jámy, v níž není žádné vody.
12Pöörduge tagasi turvapaika, lootusrikkad vangid, sest ma kuulutan täna: Ma tahan sulle kahekordselt tasuda!
12Navraťež se k ohradě, ó vězňové v naději postavení. A tak v ten den, jakžť oznamuji, dvojnásobně nahradím tobě,
13Sest ma vinnastan enesele Juuda nagu ammu, panen Efraimi nooleks peale. Ja ma õhutan su pojad, Siion, sinu poegade kallale, Jaavan. Ma teen sind kangelase mõõga sarnaseks.
13Když sobě napnu Judu a lučiště naplním Efraimem, a vzbudím syny tvé, ó Sione, proti synům tvým, ó Javane, a nastrojím tě jako meč udatného.
14Siis ilmub Issand nende kohale ja tema nool läheb välja nagu välk; ja Issand Jumal puhub sarve ning tuleb lõunatormides.
14Nebo Hospodin proti nim se ukáže, a vynikne jako blesk střela jeho. Panovník, pravím, Hospodin trubou troubiti bude, a pobéře se s vichřicemi poledními.
15Vägede Issand kaitseb neid, tema lingukivid purevad liha, joovad verd nagu veini ja täituvad otsekui piserdusnõu, otsekui altari nurgad.
15Hospodin zástupů chrániti bude lidu svého, aby zmocníce se kamením z praku, jedli a pili, prokřikujíce jako od vína, a naplní jakož číši tak i rohy oltáře.
16Ja Issand, nende Jumal, aitab neid sel päeval nagu oma rahva karja; sest otsekui laubaehte kivid peavad nad sätendama tema maal.
16A tak je vysvobodí v ten den Hospodin Bůh jejich, jakožto stádce lid svůj, a vystaveno bude kamení pěkně tesané místo korouhví v zemi jeho.
17Tõesti, kui hea ja ilus see on! Vili kosutab noori mehi ja viinamarjamahl neidusid.
17Nebo aj, jaké blahoslavenství jeho, a jak veliká okrasa jeho! Obilé mládence a mest panny učiní mluvné.