¹Issanda sõna, mis tuli Sefanjale, Kuusi pojale, kes oli Gedalja poeg, kes oli Amarja poeg, kes oli Hiskija poeg, Juuda kuninga Joosija, Aamoni poja päevil:

¹Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Sofoniášovi synu Chusi, syna Godoliášova, syna Amariášova, syna Ezechiášova, za dnů Joziáše syna Amonova, krále Judského.

²'Ma võtan maapinnalt kõik sootuks ära, ütleb Issand.

²Zajisté že sklidím všecko se svrchku té země, praví Hospodin.

³Ma võtan inimesed ja loomad, võtan taeva linnud ja mere kalad; ma panen õelad komistama ja hävitan inimesed maapinnalt, ütleb Issand.

³Sklidím lidi i hovada, sklidím ptactvo nebeské i ryby mořské, i pohoršení s bezbožnými; vypléním, pravím, lidi se svrchku této země, praví Hospodin.

⁴Ma sirutan oma käe Juuda vastu ja kõigi Jeruusalemma elanike vastu; ma hävitan sellest paigast Baali jäänused, ebajumalapappide nimed koos preestritega

⁴Nebo vztáhna ruku svou na Judu a na všecky obyvatele Jeruzalémské, zahladím z místa tohoto ostatek Bále, i kněží jeho s jich pomocníky,

⁵ja need, kes katustel kummardavad taevaväge, ja need, kes kummardavad Issandat ning vannuvad tema juures, aga vannuvad ka Milkomi juures,

⁵I ty, kteříž se klanějí na střechách vojsku nebeskému, i ty, kteříž klanějíce se, přisahají skrze Hospodina, i ty, kteříž přisahají skrze Melecha svého.

⁶ja need, kes on taganenud Issanda järelt, kes ei otsi Issandat ega nõua teda.

⁶I ty, kteříž zpět odcházejí, aby nenásledovali Hospodina, a kteříž nehledají Hospodina, aniž se ho dotazují.

⁷Olge tasa Issanda Jumala ees! Sest Issanda päev on ligidal, sest Issand on korraldanud tapaohvri, on pühitsenud oma külalised.

⁷Umlkni před oblíčejem Panovníka Hospodina, nebo blízký jest den Hospodinův; přistrojil zajisté Hospodin obět, povolal pozvaných svých.

⁸Ja Issanda tapaohvri päeval nuhtlen ma vürste ja kuningapoegi ja kõiki, kes panevad selga võõramaised riided.

⁸I stane se v den oběti Hospodinovy, že navštívím knížata a syny královy i všecky, kteříž se obláčejí v roucho cizozemců.

⁹Ja ma nuhtlen sel päeval kõiki, kes ronivad lävele, kes täidavad oma isanda koja vägivalla ja pettusega.

⁹Navštívím v ten den i každého, kterýž vskakuje na prah, kteříž naplňují dům pánů svých nátiskem a lstí.

¹⁰Ja sel päeval, ütleb Issand, kostab hädakisa Kalaväravast, ulgumine Uuslinnast ja vali kärgatus küngastelt.

¹⁰I stane se v ten den, praví Hospodin, hlas křiku od brány rybné, a kvílení od druhé strany a třeskot veliký od pahrbků.

¹¹Ulguge, Uhmri elanikud, sest kõik kaubitsejad tapetakse, kõik hõbedavaagijad hävitatakse!

¹¹Kvělte vy, kteříž bydlíte u vnitřku; nebo vyhlazen bude všecken obor kupců, vypléněni budou všickni snášející stříbro.

¹²Ja sel ajal sünnib: ma otsin lampidega Jeruusalemma läbi ja karistan neid, kes tukuvad oma põhjapärmil, kes ütlevad oma südames: 'Issand ei tee ei head ega kurja!'

¹²I stane se v ten čas, že přehledávati budu Jeruzalém s lucernami, a navštívím muže, kteříž ulnuli v kvasnicích svých, kteříž říkají v srdci svém: Nečiniť dobře Hospodin, aniž zle činí.

¹³Nende varandus riisutakse ja nende kojad jäävad tühjaks. Kuigi nad ehitavad kodasid, ei ela neis nemad ja kuigi nad istutavad viinamägesid, ei joo neist veini nemad.

¹³Nebo přijde statek jejich na rozchvátání, a domové jejich na zpuštění. Stavějí zajisté domy, ale nebudou v nich bydliti; a štěpují vinice, ale nebudou píti vína z nich.

¹⁴Ligidal on Issanda suur päev, see on ligidal ja ruttab väga. Issanda päeva hääl - seal kisendab kangelanegi kibedasti.

¹⁴Blízký jest den Hospodinův veliký, blízký jest a rychlý velmi zvuk dne Hospodinova, tuť hořce křičeti bude udatný.

¹⁵See päev on viha päev, häda ja ahastuse päev, õnnetuse ja hävingu päev, pime ja must päev, pilvine ja sünge päev,

¹⁵Den rozhněvání bude ten den, den úzkosti a trápení, den zpuštění a to hrozného, den temnosti a mračna, den oblaku a mrákoty,

¹⁶sarve ja sõjahüüu päev kindlustatud linnade ja kõrgete nurgatornide vastu.

¹⁶Den trouby a troubení proti městům hrazeným, a proti úhlům vysokým,

¹⁷Ma viin inimesed ahastusse, et nad käivad nagu pimedad, sest nad on teinud pattu Issanda vastu. Nende verd valatakse nagu põrmu ja nende sisikondi laotatakse nagu sõnnikut.

¹⁷V němž úzkostmi sevru lidi, aby chodili jako slepí, nebo proti Hospodinu zhřešili. I vylita bude krev jejich jako prach, a těla jejich jako lejna.

¹⁸Isegi mitte nende hõbe ja kuld ei suuda neid päästa Issanda vihapäeval: tema püha viha tules hävib kogu maa, sest lõpu, jah, äkilise ehmatuse valmistab ta kõigile maa elanikele.

¹⁸Ani stříbro jejich, ani zlato jejich nebude jich moci vytrhnouti v den rozhněvání Hospodinova; nebo ohněm horlivosti jeho sehlcena bude tato všecka země, proto že konec jistě rychlý učiní všechněm obyvatelům země.