1Huuda sinä vain! Mutta vastaako sinulle kukaan? Kuka on se pyhä, jonka puoleen voisit kääntyä?
1இப்போது கூப்பிடும், உமக்கு உத்தரவு கொடுப்பார் உண்டோ பார்ப்போம்? பரிசுத்தவான்களில் யாரை நோக்கிப் பார்ப்பீர்?
2Tyhmyri tukehtuu omaan raivoonsa, typeryksen surmaa oma vimma.
2கோபம் நிர்மூடனைக் கொல்லும்; பொறாமை புத்தியில்லாதவனை அதம்பண்ணும்.
3Olen nähnyt, kuinka tyhmyrin käy: vaikka hän juurtuu lujasti maahan, hänet repäistään äkkiä irti.
3நிர்மூடன் ஒருவன் வேரூன்றுகிறதை நான் கண்டு உடனே அவன் வாசஸ்தலத்தைச் சபித்தேன்.
4Hänen lapsensa jäävät apua vaille, heidän oikeutensa poljetaan maahan kaupungin portissa, eikä kukaan puolusta heitä.
4அவன் பிள்ளைகள் இரட்சிப்புக்குத் தூரமாகி, தப்புவிப்பாரில்லாமல், வாசலிலே நொறுக்கப்பட்டார்கள்.
5Hänen maansa sadon syövät nälkäänsä toiset, kahmivat sen vaikka okaiden keskeltä ja käyvät ahnaasti kiinni hänen omaisuuteensa.
5பசித்தவன் அவன் விளைச்சலை முட்செடிகளுக்குள்ளுமிருந்து பறித்துத் தின்றான்; பறிகாரன் அவன் ஆஸ்தியை விழுங்கினான்.
6Onnettomuus ei idä mullassa, eivätkä vastoinkäymiset verso maan tomusta.
6தீங்கு புழுதியிலிருந்து உண்டாகிறதுமில்லை; வருத்தம் மண்ணிலிருந்து முளைக்கிறதுமில்லை.
7Ihminen on syntynyt vaivaan niin kuin säkenet ovat syntyneet kohoamaan korkealle.
7அக்கினிப்பொறிகள் மேலே பறக்கிறதுபோல, மனுஷன் வருத்தம் அநுபவிக்கப் பிறந்திருக்கிறான்.
8Sinun sijassasi minä vetoaisin Jumalaan ja esittäisin asiani hänelle,
8ஆனாலும் நான் தேவனை நாடி, என் நியாயத்தை தேவனிடத்தில் ஒப்புவிப்பேன்.
9hänelle, joka tekee suuria tekoja, meille tutkimattomia, tekee lukemattomia ihmetekoja.
9ஆராய்ந்து முடியாத பெரிய காரியங்களையும், எண்ணிமுடியாத அதிசயங்களையும் அவர் செய்கிறார்.
10Hän antaa maalle sateen, hän lähettää pelloille veden,
10தாழ்ந்தவர்களை உயரத்தில் வைத்து, துக்கிக்கிறவர்களை இரட்சித்து உயர்த்துகிறார்.
11alhaiset hän korottaa, murheiset saavat pelastuksen riemun.
11அவர் பூமியின்மேல் மழையை வருஷிக்கப்பண்ணி, வெளிநிலங்களின்மேல் தண்ணீர்களை வருவிக்கிறார்.
12Mutta vehkeilijöiden hankkeet hän murskaa, heidän toimensa eivät menesty,
12தந்திரக்காரரின் கைகள் காரியத்தை முடிய நடத்தக்கூடாதபடிக்கு, அவர்களுடைய உபாயங்களை அவர் அபத்தமாக்குகிறார்.
13viekkaat hän vangitsee heidän omiin juoniinsa, kavalien aikeet raukenevat tyhjiin.
13அவர் ஞானிகளை அவர்களுடைய தந்திரத்திலே பிடிக்கிறார்; திரியாவரக்காரரின் ஆலோசனை கவிழ்க்கப்படும்.
14Keskellä kirkasta päivää heidät yllättää pimeys, he hapuilevat kuin yöllä, vaikka on keskipäivä.
14அவர்கள் பகற்காலத்திலே அந்தகாரத்துக்குள்ளாகி, மத்தியான வேளையிலே இரவில் தடவுகிறதுபோல தடவித் திரிகிறார்கள்.
15Hän pelastaa köyhän heidän miekaltaan, kurjan hän pelastaa vahvan vallasta.
15ஆனாலும் எளியவனை அவர்கள் வாயிலிருக்கிற பட்டயத்துக்கும், பெலவானின் கைக்கும் விலக்கி இரட்சிக்கிறார்.
16Niin saa toivoton toivon ja pahan täytyy sulkea suunsa.
16அதினால் தரித்திரனுக்கு நம்பிக்கை உண்டு; தீமையானது தன் வாயை மூடும்.
17Hyvä on sen osa, jota Jumala ojentaa. Älä väheksy Kaikkivaltiaan kuritusta!
17இதோ, தேவன் தண்டிக்கிற மனுஷன் பாக்கியவான்; ஆகையால் சர்வவல்லவருடைய சிட்சையை அற்பமாக எண்ணாதிரும்.
18Hän haavoittaa, mutta hän myös sitoo, hänen kätensä lyö, mutta se myös parantaa.
18அவர் காயப்படுத்திக் காயங்கட்டுகிறார்; அவர் அடிக்கிறார், அவருடைய கை ஆற்றுகிறது.
19Kuudesta ahdingosta hän sinut auttaa, seitsemästi pääset pälkähästä,
19ஆறு இக்கட்டுகளுக்கு உம்மை நீங்கலாக்குவார்; ஏழாவதிலும் பொல்லாப்பு உம்மைத் தொடாது.
20nälänhädässäkin hän pelastaa sinut kuolemalta, sodassa miekan terältä.
20பஞ்சகாலத்திலே அவர் உம்மை மரணத்துக்கும், யுத்தத்திலே பட்டயத்தின் வெட்டுக்கும் விலக்கி மீட்பார்.
21Parjauksen ruoska ei sinua tavoita, onnettomuuden uhka ei pelota sinua.
21நாவின் சவுக்குக்கும் மறைக்கப்படுவீர்; பாழாக்குதல் வரும்போதும் பயப்படாமலிருப்பீர்.
22Sodalle ja nälälle sinä naurat, et pelkää metsän petoja,
22பாழாக்குதலையும் பஞ்சத்தையும் பார்த்து நகைப்பீர்; காட்டுமிருகங்களுக்கும் பயப்படாமலிருப்பீர்.
23sinä elät sovussa pellon kivien kanssa ja rauhassa villieläinten kanssa.
23வெளியின் கல்லுகளோடும் உமக்கு உடன்படிக்கையிருக்கும்; வெளியின் மிருகங்களும் உம்மோடே சமாதானமாயிருக்கும்.
24Sinun asuinsijasi on rauhan paikka. Kun tarkastat talosi ja tiluksesi, näet, että mitään ei puutu.
24உம்முடைய கூடாரம் சமாதானத்தோடிருக்கக் காண்பீர்; உம்முடைய வாசஸ்தலத்தை விசாரிக்கும்போது குறைவைக் காணமாட்டீர்.
25Näet, että siemenestäsi kasvaa runsas sato, sinun jälkeläisesi nousevat kuin ruoho maasta.
25உம்முடைய சந்தானம் பெருகி, உம்முடைய சந்ததியார் பூமியின் பூண்டுகளைப்போல இருப்பார்கள் என்பதை அறிந்துகொள்வீர்.
26Ja kun olet elämästä kylläsi saanut, otat paikkasi haudassa, niin kuin lyhde saa paikkansa korjuun aikana.
26தானியம் ஏற்றகாலத்திலே அம்பாரத்தில் சேருகிறதுபோல, முதிர்வயதிலே கல்லறையில் சேருவீர்.
27Me olemme tarkoin tutkineet tätä kaikkea, Job, kuuntele siis ja ota opiksi, sillä näin asia on.
27இதோ, நாங்கள் ஆராய்ந்து அறிந்தது இதுதான்; காரியம் இப்படியிருக்கிறது; இதை நீர் கேட்டு உமக்கு நன்மையுண்டாக அறிந்துகொள்ளும் என்றான்.