1પછી આખો સમૂહ ઊભો થયો અને પિલાત પાસે ઈસુને લઈ ગયો. તેઓ ઈસુની વિરૂદ્ધ તહોમત મૂકવા લાગ્યા.
1Oti toe, mokore-ramo hawe'ea topohura toera pai' Yesus rakeni hilou hi Gubernur Pilatus.
2તેઓએ પિલાતને કહ્યું કે, “અમારા લોકોના વિચારોને બદલવાના પ્રયત્ન કરતા આ માણસને અમે પકડ્યો છે. કૈસરને કરવેરા આપવાનો તેણે વિરોધ કર્યો. તે એક ખ્રિસ્ત રાજા હોવાનો દાવો કરે છે.”
2Karata-ra hi ria, rapakilu-imi, ra'uli': "Tau toii kirata bula-na mpopanawu' ntodea! Na'uli' -raka neo' mpobayari paja' hi Kaisar. Pai' na'uli' wo'o, Hi'a-mi Kristus, hadua magau'."
3પિલાતે ઈસુને પૂછયું કે, “શું તું યહૂદિઓનો રાજા છે?” ઈસુએ ઉત્તર આપ્યો, “હા, તે સાચું છે.”
3Jadi', mepekune' Pilatus hi Yesus: "Ha Iko mpu'u-mi Magau' to Yahudi-e?" Na'uli' Yesus: "Wae mpu'u, hewa to nu'uli' tetu-e."
4પિલાતે મુખ્ય યાજકો તથા લોકોને કહ્યું કે, “મને આ માણસમાં કંઈ ખોટું દેખાતું નથી.”
4Ngkai ree, na'uli' Pilatus hi imam pangkeni pai' hi ntodea: "Uma-kuna kuruai' sala' -na tau toii."
5તેઓએ ફરીફરીને કહ્યું કે, “પણ તે લોકોને ઉશ્કેરે છે! તે યહૂદિયાની આજુબાજુ બોધ આપે છે. તેણે ગાલીલમાં શરૂ કર્યો અને હવે તે અહીં છે!”
5Tapi' rajojo lau-mi mpo'uli': "Na'ukei' ntodea hante tudui' -na, hobo' hi tana' to Yahudi. Lomo' -na hi Galilea-i, hiaa' wae lau rata-imi hi rehe'i."
6પિલાતે આ સાંભળ્યું અને પૂછયું કે, શું ઈસુ ગાલીલનો હતો?
6Kana'epe-na Pilatus tohe'e, mepekune' -i: "Ha to Galilea-i?"
7પિલાતે જાણ્યું કે ઈસુ હેરોદના તાબામાં છે. તે વખતે હેરોદ યરૂશાલેમમાં હતો. તેથી પિલાતે ઈસુને તેની પાસે મોકલ્યો.
7Ratompoi': "Io', to Galilea-i-hawo." Mpo'epe toe, Pilatus mpohubui tauna mpokeni Yesus hilou hi Magau' Herodes, apa' Herodes toei topoparenta hi tana' Galilea. Pai' nto'u toe, hi Yerusalem wo'o-i-hawo Herodes.
8જ્યારે હેરોદે ઈસુને જોયો ત્યારે તે ઘણો ખુશ થયો. હેરોદે ઈસુ વિષે ઘણી બાબતો સાંભળી હતી. તેથી લાંબા સમયથી તે ઈસુને મળવા ઈચ્છતો હતો. હેરોદ કોઈ ચમત્કાર જોવા માંગતો હતો. તેથી તેણે આશા રાખી કે ઈસુ કંઈ ચમત્કાર કરશે.
8Goe' lia-imi Herodes mpohilo Yesus, apa' mahae-imi mpo'epe tauna mpotompo'wiwi-i, pai' doko' nahilo-i. Nasarumaka, Yesus mpobabehi tanda mekoncehi bona nahilo.
9હેરોદે ઈસુને ઘણા પ્રશ્રો પૂછયા, પણ ઈસુએ કંઈ કહ્યું નહિ.
9Toe pai' wori' pompekunea' -na hi Yesus, aga Yesus uma winihi.
10મુખ્ય યાજકો તથા શાસ્ત્રીઓ ત્યાં ઊભા હતા. તેઓએ ઈસુની વિરૂદ્ધ તહોમત મૂકવાનું ચાલું રાખ્યું.
10Imam pangkeni pai' guru agama ria wo'o-ra hi ree, karapo' -damo lolita-ra mpopakilu Yesus hi Herodes.
11પછી હેરોદ અને તેના સૈનિકો ઈસુને હસતા હતા. તેઓએ ઈસુને રાજાઓના જેવાં કપડાં પહેરાવી તેની મશ્કરી ઉડાવી. પછી હેરોદે ઈસુને પાછો પિલાત પાસે મોકલ્યો.
11Oti toe, Herodes hante tantara-na mpopo'ore' pai' mporuge' Yesus. Raheai-i hante pohea magau', pai' rakeni nculii' -i hilou hi Pilatus.
12ભૂતકાળમાં પિલાત અને હેરોદ હંમેશા દુશ્મનો હતા પણ તે દિવસે હેરોદ અને પિલાત મિત્રો બન્યા.
12Hi eo tohe'e momekalompei' -ramo Herodes pai' Pilatus, hiaa' ri'ulu mosisala-ra.
13પિલાતે મુખ્ય યાજકો, યહૂદિ અધિકારીઓ અને બધા લોકોને ભેગા કર્યા અને સાથે બોલાવ્યા.
13Ngkai ree, Pilatus mporumpu hawe'ea imam pangkeni pai' totu'a ngata hante ntodea,
14પિલાતે તેઓને કહ્યું કે, “આ માણસને તમે મારી પાસે લાવ્યા છો. તમે કહ્યું કે તે લોકોનું પરિવર્તન કરે છે. પણ મેં તમારી સમક્ષ તેની પરીક્ષા કરી, મને તેણે કંઈ ખોટું કર્યુ હોય એવું દેખાયું નહિ.
14pai' na'uli' -raka: "Tau toii nikeni tumai, ni'uli' mpopanawu' -i ntodea. Kuparesa' -imi hi nyanyoa-ni omea, aga uma ria kuruai' hanyalaa gau' -na to dada'a hewa to nipakilu-ki.
15હેરોદને પણ કંઈ ખોટું જણાયું નથી. તેઓ આક્ષેપ મૂકે છે તેમાનું તેણે કશું જ કર્યુ નથી. પણ તેનામાં કંઈ ખોટું દેખાયું નથી. હેરોદે ઈસુને આપણી પાસે પાછો મોકલ્યો છે તેથી તેને મારી નાખવો જોઈએ નહિ.
15Wae wo'o-hawo pomporata-na Herodes, apa' napoponculi' -imi hi aku'. Tau toii, uma-i mpobabehi ba napa-napa to masipato' rahuku' mate-ki.
16તેથી હું તેને થોડી શિક્ષા કર્યા પછી, તેને જવા માટે મુક્ત કરીશ.”
16Jadi', kuweba' -i-wadi pai' kubahaka-i." ((
17હવે દર વર્ષે પાસ્ખાપર્વને દિવસે લોકોને માટે પિલાતે એક કેદીને છોડી દેવો પડતો હતો.
17Pilatus mpo'uli' hewa toe, apa' biasa-na butu Eo Paskah kana nabahaka hadua tauna to ratarungku', bona mpo'ala' nono ntodea. Toe pai' na'uli': "Kuweba' -i-wadi pai' kubahaka-i."))
18પણ બધા લોકોએ બૂમો પાડી, “તેને મારી નાખો! બરબ્બાસને મુક્ત કરો!”
18Mpo'epe toe, mogora-ramo ntodea mpo'uli': "Patehi-imi! Bahaka-kakai Barabas!"
19(બરબ્બાસ શહેરમાં હુલ્લડ શરું કરવા બદલ બંદીખાનામાં હતો. તેણે કેટલાક માણસોની હત્યા પણ કરી હતી.)
19Barabas toe ratarungku' sabana pe'ewa-na hi topoparenta hi rala ngata pai' topepatehi wo'o-i.
20પિલાત ઈસુને મુક્ત કરવા ઈચ્છતો હતો. તેથી પિલાતે તેને ફરીથી કહ્યું કે તે ઈસુને છોડી મૂકશે.
20Jadi', apa' Pilatus doko' mpobahaka Yesus, toe pai' mololita tena-i hi ntodea.
21પણ તેઓએ વારંવાર બૂમો પાડી, “તેને મારી નાખો!” “વધસ્તંભ પર મારી નાખો!”
21Aga rajojo lau-mi mogora, ra'uli': "Parika' -i! Parika' -i!"
22ત્રીજી વખત પિલાતે લોકોને કહ્યું કે, “શા માટે? તેણે શું ખોટું કર્યુ છે? તે દોષિત નથી. તેને મારી નાખવાનું કોઈ કારણ મને દેખાતું નથી. તેથી હું તેને થોડીક સજા કરીને પછી છોડી દઇશ.”
22Nakatolu-ngkanii Pilatus mpo'uli' -raka: "Hiaa' napa-mile sala' -nae? Uma ria kuruai' nau' hanyalaa sala' -na to masipato' rahuku' mate-ki. Kuweba' -i-wadi pai' kubahaka."
23લોકોએ બૂમો પાડવાનું ચાલુ રાખ્યું. તેઓએ માંગણી કરી કે ઈસુને વધસ્તંભે જડાવીને મારી નાખો. તેમની બૂમો એટલી મોટી થઈ કે
23Aga rahudukulei' lau-mi merapi' bona Yesus raparika'. Ka'omea-na medagi mpu'u-ramo.
24પિલાતે તેઓના માંગ્યા પ્રમાણે તેઓને આપવાનો નિર્ણય કર્યો.
24Napomonoa' -mi Pilatus bona Yesus rahuku' mate, ntuku' pomperapia' -ra.
25લોકો બરબ્બાસને મુક્ત કરાવવા ઈચ્છતા હતા. બરબ્બાસ હુલ્લડ શરું કરાવવા બદલ તથા લોકોની હત્યા માટે બંદીખાનામાં હતો. પિલાતે બરબ્બાસને છોડી મૂક્યો. અને પિલાતે ઈસુને મારી નાખવા માટે લોકોને સોંપ્યો. લોકોને તો આ જ જોઈતું હતું.
25Pai' napomonoa' wo'o mpobahaka-raka tauna to raperapi', to ratarungku' sabana pe'ewa-na pai' pepatehi-na. Yesus ratonu hi tantara to Roma bona rapatehi ntuku' konoa-ra to Yahudi.
26ઈસુને મારી નાખવા સૈનિકો દૂર લઈ જતા હતા. તે જ સમયે સીમમાંથી એક માણસ શહેરમાં આવતો હતો. તેનું નામ સિમોન હતું. સિમોન, કુરેની શહેરનો હતો. સૈનિકોએ સિમોનને ઈસુનો વધસ્તંભ તેની ખાંધે ચઢાવીને ઈસુની પાછળ ચાલવા ફરજ પાડી.
26Ngkai ree, rakeni-imi Yesus hilou hi mali ngata, pai' hi lengko ohea hirua' -ra hante hadua tauna to rahanga' Simon to Kirene. Hi'a tohe'ei, lako' rata hi ngata. Tantara to Roma mpentoe Simon, rapewuku-i mpaha'a kaju parika' hilou dohe-ra mpotuku' Yesus.
27ઘણા બધા લોકો ઈસુની પાછળ ચાલ્યા. તેમાંની ઘણી સ્ત્રીઓ હતી.
27Bula-na Yesus rakeni hilou hi mali ngata, wori' tauna to metuku'. Ria wo'o-ra ba hangkuja dua tobine to metuku'. Tobine toera mpokageoi' pai' mpotantangii' -i.
28પરંતુ ઈસુએ તેમના તરફ ફરીને કહ્યું કે, “યરૂશાલેમની સ્ત્રીઓ, મારા માટે રડશો નહિ. તમારી જાત માટે અને તમારા બાળકો માટે રડો!
28Yesus mpewili' -ra pai' na'uli' -raka: "Ee tobine to Yerusalem, neo' -a nikageoi'. Agina woto-ni moto pai' ana' -ni nikageoi'.
29સમય એવો આવે છે કે જ્યારે લોકો કહેશે કે, એ સ્ત્રીઓને ધન્ય છે જેઓને બાળકો થઈ શકતા નથી. તે સ્ત્રીઓને ધન્ય છે કે જેઓએ બાળકોને જન્મ આપ્યો નથી. અને જેઓએ બાળકોને ધવડાવ્યું નથી.’
29Apa' rata mpai' tempo-na tauna mpo'uli': `Marasi' lau-ramo tobine to lalo, to uma hangkania mo'ana', pai' to uma hangkania mpentii' ana'!'
30પછી લોકો પહાડોને કહેશે કે, ‘અમારા પર પડો!’ લોકો ટેકરીઓને કહેશે કે, ‘અમને ઢાંકી નાખો!’
30Nto'u toe mpai', tauna mpololitai bulu' hewa toi: `Duruhi-makai bulu'! Lulihi-makai watu!'
31જો હમણા જ્યારે જીવન સારૂં છે ત્યારે લોકો આ રીતે વર્તશે. પણ જ્યારે ખરાબ સમય આવશે ત્યાંરે શું થશે? કેમ કે જો તેઓ લીલા ઝાડને આમ કરે છે તો સૂકાને શું નહિ કરશે?”
31Apa' ane Aku', to uma ria sala' -ku, rapohewa toe, peliu-liu-nami mpai' koi'."
32ત્યાં બીજા બે ગુનેગારો પણ હતા તેઓને મારી નાખવા માટે તેઓ ઈસુની સાથે દોરી જતા હતા.
32Nto'u Yesus rakeni hilou raparika' toe, ria wo'o rodua tau ntani' -na to rakeni hilou dohe-na bona rapatehi. To rodua toe, paka' to dada'a gau' -ra.
33ઈસુ અને તે બે ગુનેગારોને ‘ખોપરી’ નામની જગ્યાએ લઈ ગયા. ત્યાં સૈનિકોએ ઈસુને ખીલા ઠોકીને વધસ્તંભે જડ્યો. તેઓએ એક ગુનેગારને ઈસુની જમણી બાજુએ વધસ્તંભે જડ્યો. તેઓએ બીજા ગુનેગારને ઈસુની ડાબી બાજુએ વધસ્તંભે જડ્યો.
33Karata-ra hi po'ohaa' to rahanga' Bulu' Banga'woo', raparika' -imi Yesus. Pai' to rodua to dada'a gau' -ra toera, raparika' wo'o-ramo-rawo, hadua hi mali ka'ana-na hadua mali ki'ii-na.
34ઈસુએ કહ્યું કે, “હે બાપ, આ લોકોને માફ કર. જેઓ મારી હત્યા કરી રહ્યા છે. તેઓ શું કરી રહ્યા છે તે તેઓ જાણતા નથી. સૈનિકોએ પાસા ફેંકીને જુગાર રમ્યો અને નક્કી કર્યુ કે ઈસુના લૂગડાં કોણ લેશે.
34Yesus mosampaya, na'uli': "Tuama-ku, ampungi-ra-rawo, apa' uma ra'incai napa to rababehi." Tantara to mpoparika' Yesus mpotene' undi hewa pompenoa' -ra, ba hema-ra to mporata pohea-na.
35લોકો ત્યાં ઊભા રહીને ઈસુને જોતા હતા. યહૂદિ અધિકારીઓ ઈસુની મશ્કરી કરતાં હતા. તેઓએ કહ્યું કે, “જો તે દેવનો એક પસંદ કરાયેલ ખ્રિસ્ત હોય તો તેને તેનો બચાવ તેની જાતે કરવા દો. તેણે બીજા લોકોને બચાવ્યા છે. શું તેણે નથી બચાવ્યા?”
35Wori' tauna tumai mokore hilau merono. Wae wo'o pangkeni to Yahudi mpopo'ore' -i, ra'uli': "Tau ntani' -na natulungi-ramo. Agina woto-na moto-pi natulungi, ane makono Kahi'a-na Magau' Topetolo' to napelihi Alata'ala-e!"
36સૈનિકોએ પણ ઈસુની ઠઠ્ઠા મશ્કરી કરી. તેઓ ઈસુ પાસે આવ્યા અને તેને થોડો સરકો આપ્યો.
36Tantara-tantara wo'o mpopo'ore' -i. Ramohui' -i pai' rapopo'inui-i anggur to mo'onco,
37સૈનિકોએ કહ્યું કે, “જો તું યહૂદિઓનો રાજા હોય તો તું તારી જાતને બચાવ!”
37pai' ra'uli': "Ane Magau' to Yahudi mpu'u-ko, wae-pi tulungi moto-mi-kowo woto-nu!"
38(વધસ્તંભની ટોચ પર આ શબ્દો લખેલા હતા: “આ યહૂદિઓનો રાજા છે.”
38Hi kaju parika' -na Yesus hi ntoto woo' -na ria ukia' hewa toi: TOI-MI MAGAU' TO YAHUDI.
39ગુનેગારોમાંનો એક જેને ત્યા ફાંસીએ લટકાવ્યો હતો તેણે ઈસુનું અપમાન કરીને બૂમો પાડવાનું શરું કર્યુ, “શું તું ખ્રિસ્ત નથી? તો તારી જાતને બચાવ! અને અમને પણ બચાવ!”
39Hadua todada'a to raparika' dohe-na Yesus, mpolibui' Yesus, na'uli': "Nu'uli' -kona Iko Magau' Topetolo' -e! Ane bongko wae, tulungi-mi woto-nu pai' kai' wo'o-kaiwo!"
40પરંતુ બીજા ગુનેગારે તેને અટકાવ્યો. તેણે કહ્યું કે, “તારે દેવથી ડરવું જોઈએ! આપણે બધાજલ્દીથી મરી જઇશું!
40Aga to hadua-i-hana mpotanee' doo-na, na'uli' -ki: "Ha uma-ko me'eka' -e? Uma-ko mengkoru hi Alata'ala-e? Rahuku' mate omea-ta toi-e.
41તારા અને મારા માટે મૃત્યુ ન્યાયી રીતે આવી રહ્યું છે કારણ કે આપણને જે કંઈ મળ્યું છે તે આપણા કુકર્મો માટે યોગ્ય છે. આ માણસે તો કશું જ ખોટું કર્યુ નથી.”
41Aga huku' -ta kita' rodua, toto-na-tana ntuku' kadada'a gau' -ta. Hiaa' Hi'a-hana, uma ria sala' -na."
42પછી આ ગુનેગારે ઈસુને કહ્યું કે, “ઈસુ, જ્યારે તું રાજા તરીકે શાસન શરું કરે ત્યારે મને સંભારજે!”
42Oti toe, pai' -i mpololitai Yesus, na'uli': "Yesus, kiwoi-a-kuwo, ane rata-poko mpai' jadi' Magau'!"
43પછી ઈસુએ તેને કહ્યું કે, “ધ્યાનથી સાંભળ, હું જે કહું છું તે સાચું છે. આજે તું મારી સાથે પારાદૈસમાં હોઇશ!”
43Na'uli' Yesus mpo'uli' -ki: "Mpu'u ku'uli' -koko: eo toe mpai' lau, ria-ko dohe-ku hi Firdaus."
44તે લગભગ બપોર હતી, પરંતુ સમગ્ર વિસ્તારમાં બપોરના ત્રણ વાગ્યા સુધી અંધકાર છવાયો હતો.
44Tebua' -mi eo, muu-mule' uma-pi mehini eo. Hangaa mobengi-mi hobo' hi ngata toe, duu' rata jaa tolu.
45ત્યાં સૂરજ ન હતો. મંદિરમાંનો પડદો બે ભાગમાં ફાટી ગયો.
45Kain porini-olo' to tetoe hi rala Tomi Alata'ala, mobika' ntongo' jadi' rontau.
46ઈસુએ જોરથી ઊચા અવાજે પોકાર કર્યો કે, “ઓ બાપ, હું મારો આત્મા તારા હાથમાં સોંપું છું.? ઈસુએ એમ કહ્યું, પછી તે મૃત્યુ પામ્યો.
46Oti toe, me'au-imi Yesus napesukui mpo'uli': "Tuama-ku, hi rala pale-nu kutonu-mi kao' -ku!" Ka'oti-na mololita hewa toe, modupe' -mi inoha' -na.
47લશ્કરના અધિકારીએ ત્યાં જે કંઈ થયું તે જોયું. તેણે દેવની સ્તુતિ કરીને કહ્યું કે, “હું જાણું છું આ માણસ ખરેખર ન્યાયી હતો!”
47Kanahilo-na tadulako tantara napa to jadi' toe, mpo'une' Alata'ala-imi, na'uli': "Makono mpu'u-tawo! Hi'a he'e tauna to monoa'!"
48ઘણા લોકો આ જોવા માટે શહેરની બહાર આવ્યા. જ્યારે લોકોએ તે જોયું, તેઓ
48Hawe'ea tauna to morumpu merono, karahilo-na napa to jadi' toe, nculii' -ramo hilou hi tomi-ra, pai' halengko ohea mporera' -rera' hunamu-ra.
49ઈસુના નજીકના મિત્રો ત્યાં હતા. ત્યાં કેટલીએક સ્ત્રીઓ ગાલીલમાંથી ઈસુની પાછળ આવી હતા તે પણ ત્યાં હતી. તેઓ વધસ્તંભથી ઘણે દૂર ઊભા રહીને આ જોતી હતી.
49Ane hawe'ea pome'inca-na Yesus hante tobine-tobine to mpotuku' -i ngkai Galilea, mokore molaa-ra mpohilo hawe'ea to jadi' toe.
50[This verse may not be a part of this translation]
51Ria hadua tomane to rahanga' Yusuf to ngkai ngata Arimatea hi tana' Yudea. Yusuf toei, tauna to lompe' pai' monoa' ingku-na, pai' to mpopea wo'o tempo-na Alata'ala jadi' Magau' hi dunia'. Nau' -i hadua topohura hi Polibua' Bohe Agama to Yahudi, aga uma napokonoi hawa' pai' kabotu' -ra to mpo'uli' Yesus kana rapatehi.
51યહૂદિઓના શહેર અરિમથાઇનો એક માણસ ત્યાં હતો. તેનું નામ યૂસફ હતું. તે એક સારો, અને ધર્મિક માણસ હતો. તે દેવના રાજ્યની આવવાની રાહ જોતો હતો. તે યહૂદિઓની ન્યાયસભાનો સભ્ય હતો. જ્યારે બીજા યહૂદિઓના આગેવાનોએ ઈસુને મારી નાખવાનો નિર્ણય કર્યા ત્યારે તે સંમત થયો નહોતો.
52Yusuf toei hilou hi Gubernur Pilatus mperapi' woto-na Yesus.
52યૂસફે પિલાત પાસે જઇને ઈસુનો દેહ માંગ્યો. પિલાતે યૂસફને શબ લેવાની હા પાડી.
53Napopana'u-mi woto Yesus ngkai kaju parika' -na, naputu' hante kain to bula, pai' napopoturu hi rala daeo' to ralonga' hi panapa bulu'. Daeo' toe bo'u-pidi, ko'ia hangkania rapotanai.
53તેથી યૂસફે વધસ્તંભ પરથી દેહ નીચે લાવીને લૂગડાંમાં વીંટાળ્યું. પછી તેણે ઈસુનું દેહ ખડકમાં ખોદેલી કબરમાં મૂક્યું. આ અગાઉ આ કબર કદી ઉપયોગમાં લેવાઇ ન હતી.
54Eo toe, eo pomporodoa, pai' ntuku' ada to Yahudi ntepu'u ncimonou' toe rapalii' mobago, apa' ntepu'u-mi eo pepuea'.
54તે દિવસ સિદ્ધિકરણનો હતો. જ્યારે સૂર્યાસ્ત થયો ત્યારે, વિશ્રામવાર શરૂ થયો હતો.
55Toe pai' tobine to mpodohei Yesus ngkai Galilea mpotuku' Yusuf hilou hi daeo' toe. Rahilo beiwa woto Yesus ratu'u hi rala daeo'.
55જે સ્ત્રીઓ ગાલીલથી ઈસુની સાથે આવી હતી તે યૂસફ પાસે ગઇ. તેઓએ કબર જોઈ. તેઓએ જ્યાં ઈસુનો દેહ મૂકવામાં આવ્યો હતો તે પણ જોયું.
56Oti toe, nculii' -ramo hilou hi ngata, mporodo rampa-rampa hante lana honga bona ragelai' -ki woto Yesus. Oti toe, hi eo pepuea' rapento'oi-mi mobago ntuku' Atura Musa.
56પછી તે સ્ત્રીઓ ઈસુના દેહ પર મસાલા તથા સુગંધિત દ્ધવ્યો મૂકવા માટેની તૈયારી કરવા પાછી આવી. વિશ્રામવારે તેઓએ વિશ્રામ લીધો. મૂસાના નિયમ પ્રમાણે બધાજ લોકોએ આ કર્યુ.