1בשנת שלוש למלכות יהויקים מלך יהודה בא נבוכדנאצר מלך בבל ירושלם ויצר עליה׃
1Yô rox chihab roquic laj Joacim chokß xreyeb laj Judá nak quicuulac Jerusalén laj Nabucodonosor lix reyeb laj Babilonia chi pletic riqßuineb.
2ויתן אדני בידו את יהויקים מלך יהודה ומקצת כלי בית האלהים ויביאם ארץ שנער בית אלהיו ואת הכלים הביא בית אוצר אלהיו׃
2Ut li Dios quixcanab laj Joacim lix reyeb laj Judá saß rukßeb laj Babilonia. Ut cuan li secß li quicßanjelac saß rochoch li Dios li quicßameß saß li naßajej Sinar. Ut laj Nabucodonosor quixcßam saß rochoch lix dios ut quixqßue saß li naßajej bar naxocman cuiß li cßaßak re ru terto xtzßak re lix dioseb.
3ויאמר המלך לאשפנז רב סריסיו להביא מבני ישראל ומזרע המלוכה ומן הפרתמים׃
3Laj Aspenaz aßan li nataklan saß xbêneb li cuînk li eunuco, li nequeßtrabajic saß li palacio. Li rey quixye re laj Aspenaz nak tixsicß ruheb cuib oxib xcomoneb li ralal xcßajol li queßcuan chokß xreyeb laj Israel ut tixcßameb saß li palacio.
4ילדים אשר אין בהם כל מאום וטובי מראה ומשכילים בכל חכמה וידעי דעת ומביני מדע ואשר כח בהם לעמד בהיכל המלך וללמדם ספר ולשון כשדים׃
4Eb li chßajom aßan tento nak cßajoßak xchakßaleb ru ut cuânkeb xnaßleb, tzolbilakeb ut sêbak xchßôleb, ut tzßakalak re ruheb re nak târûk teßcßanjelak saß li palacio. Ut laj Aspenaz tixcßut chiruheb li âtinac ut li tzßîbac saß li râtinobâleb laj Babilonia.
5וימן להם המלך דבר יום ביומו מפת בג המלך ומיין משתיו ולגדלם שנים שלוש ומקצתם יעמדו לפני המלך׃
5Li rey quixye nak rajlal cutan teßqßuehekß xtzacaêmk joß naxtzaca aßan. Teßqßuehekß xvino joß narucß aßan. Teßchßolanîk oxib chihab ut chirix aßan teßcßamekß chiru li rey.
6ויהי בהם מבני יהודה דניאל חנניה מישאל ועזריה׃
6Saß xyânkeb li sicßbileb ru cuanqueb laj Daniel, laj Ananías, laj Misael ut laj Azarías. Aßaneb ralal xcßajol laj Judá.
7וישם להם שר הסריסים שמות וישם לדניאל בלטשאצר ולחנניה שדרך ולמישאל מישך ולעזריה עבד נגו׃
7Ut li nataklan saß xbêneb li eunucos quixqßue xcßabaßeb. Laj Daniel quiqßueheß chokß aj Beltsasar. Laj Ananías quiqßueheß chokß aj Sadrac. Laj Misael quiqßueheß chokß aj Mesac ut laj Azarías quiqßueheß chokß aj Abed-nego.
8וישם דניאל על לבו אשר לא יתגאל בפתבג המלך וביין משתיו ויבקש משר הסריסים אשר לא יתגאל׃
8Ut laj Daniel quixye saß xchßôl nak incßaß tixmux ru lix pâbâl riqßuin xcuaßbal li tzacaêmk li quiqßueheß re xban li rey chi moco riqßuin rucßbal li vino xban nak eb laj Judá incßaß queßxbânu li tzacaêmk aßan. Quixtzßâma ban chiru laj Aspenaz nak incßaß tâminekß ru xbânunquil.
9ויתן האלהים את דניאל לחסד ולרחמים לפני שר הסריסים׃
9Ut li Dios quixtenkßa laj Daniel. Lix naßleb laj Daniel quicuulac chiru laj Aspenaz li nataklan saß xbêneb li eunuco.
10ויאמר שר הסריסים לדניאל ירא אני את אדני המלך אשר מנה את מאכלכם ואת משתיכם אשר למה יראה את פניכם זעפים מן הילדים אשר כגילכם וחיבתם את ראשי למלך׃
10Ut laj Aspenaz li nataklan reheb quixye re laj Daniel: —Lâin ninxucuac xban nak li rey quixye cue cßaßru têtzaca. Cui sakquirin lê rilobâl ut cui bakex chiruheb li jun chßol chic, li rey naru naxtakla incamsinquil lâin, chan.
11ויאמר דניאל אל המלצר אשר מנה שר הסריסים על דניאל חנניה מישאל ועזריה׃
11Tojoßnak laj Daniel quiâtinac riqßuin laj Melsar, li quiqßueheß xban laj Aspenaz chi iloc reheb laj Daniel, laj Ananías, laj Misael ut laj Azarías.
12נס נא את עבדיך ימים עשרה ויתנו לנו מן הזרעים ונאכלה ומים ונשתה׃
12Quixye re: —Bânu usilal, kayalak lajêbak cutan li yôquin chixtzßâmanquil châcuu. Junes quißil kßên tâqßue chikatzaca ut junes haß tâqßue chikucß.
13ויראו לפניך מראינו ומראה הילדים האכלים את פתבג המלך וכאשר תראה עשה עם עבדיך׃
13Riqßuin aßin tâcuil bar cuan li kßaxal cau, ma lâo malaj li nequeßtzacan re li tzacaêmk joß naxtzaca li rey. Ut chirix aßan naru nacabânu li cßaßru nacacuaj kiqßuin. Cui tâcuil nak incßaß cauho, tâqßue chikatzaca li cßaßru tâcuaj, chan.
14וישמע להם לדבר הזה וינסם ימים עשרה׃
14Ut laj Melsar quixcßul xchßôl li quixye laj Daniel. Ut lajêb cutan queßxbânu chi joßcan.
15ומקצת ימים עשרה נראה מראיהם טוב ובריאי בשר מן כל הילדים האכלים את פתבג המלך׃
15Ut nak ac xnumeß li lajêb cutan, laj Daniel ut eb li rochben kßaxal cau nequeßiloc ut cau ribeb chiruheb li jun chßol chic li nequeßtzacan joß quixye li rey.
16ויהי המלצר נשא את פתבגם ויין משתיהם ונתן להם זרענים׃
16Ut chirix chic aßan laj Melsar incßaß quixqßue reheb li tzacaêmk ut li vino li quixye li rey. Quixqßue ban junes quißil kßên chixtzacaheb ut junes haß quixqßue chiruqßueb.
17והילדים האלה ארבעתם נתן להם האלהים מדע והשכל בכל ספר וחכמה ודניאל הבין בכל חזון וחלמות׃
17Ut li Dios quixqßue xnaßlebeb li câhib chi sâj cuînk aßin ut kßaxal sêbeb xchßôl chixtaubal ru chixjunil li cßaßru quicuteß chiruheb. Ut kßaxal cuißchic li naßleb li quiqßueheß re laj Daniel xban li Dios re xtaubal ru li naxye li matcß ut li visión.
18ולמקצת הימים אשר אמר המלך להביאם ויביאם שר הסריסים לפני נבכדנצר׃
18Nak ac xnumeß li oxib chihab li quixye li rey, laj Aspenaz li nataklan saß xbêneb li eunuco quixcßameb riqßuin li rey Nabucodonosor.
19וידבר אתם המלך ולא נמצא מכלם כדניאל חנניה מישאל ועזריה ויעמדו לפני המלך׃
19Ut li rey quiâtinac riqßuineb. Ut quisahoß xchßôl riqßuineb laj Daniel, laj Ananías, laj Misael ut laj Azarías ut mâ jun chic quixtau joß eb li câhib aßan. Joßcan nak queßcana saß li palacio chi cßanjelac chiru.
20וכל דבר חכמת בינה אשר בקש מהם המלך וימצאם עשר ידות על כל החרטמים האשפים אשר בכל מלכותו׃
20Chixjunil li cßaßru queßpatzßeß reheb xban li rey, li câhib chi cuînk aßin kßaxal châbil queßxsume. Kßaxal cuißchic châbil queßxsume chiruheb chixjunileb li cuanqueb rubel xcuanquil li rey joß laj kße ut eb li nequeßtzoloc chirix li chahim.Ut laj Daniel quicana chi cßanjelac saß li palacio toj saß li xbên chihab nak cuan chokß rey laj Ciro.
21ויהי דניאל עד שנת אחת לכורש המלך׃
21Ut laj Daniel quicana chi cßanjelac saß li palacio toj saß li xbên chihab nak cuan chokß rey laj Ciro.