1בלשאצר מלכא עבד לחם רב לרברבנוהי אלף ולקבל אלפא חמרא שתה׃
1Li rey Belsasar quixcßub jun li ninkße re cuaßac ut quixbokeb jun mil chi cuînk li nequeßcßanjelac chiru. Ut qui-oc chi ucßac vino li rey chiruheb li jun mil chi cuînk cuanqueb aran.
2בלשאצר אמר בטעם חמרא להיתיה למאני דהבא וכספא די הנפק נבוכדנצר אבוהי מן היכלא די בירושלם וישתון בהון מלכא ורברבנוהי שגלתה ולחנתה׃
2Ut xban xcalajic, li rey Belsasar quixtakla risinquil li secß oro ut plata, li quixcßam chak laj Nabucodonosor lix yucuaß saß li templo aran Jerusalén. Quixtakla xcßambal chak li secß oro ut li secß plata re teßucßak cuiß li rey, joßqueb ajcuiß li nequeßcßanjelac chiru, joß eb ajcuiß li rixakil ut eb lix concubina.
3באדין היתיו מאני דהבא די הנפקו מן היכלא די בית אלהא די בירושלם ואשתיו בהון מלכא ורברבנוהי שגלתה ולחנתה׃
3Joßcan nak quicßameß chak li secß oro li queßcuan saß lix templo li Dios li quicuan Jerusalén. Ut queßoc chi ucßac li rey joß eb ajcuiß li nequeßcßanjelac chiru, joßqueb ajcuiß li rixakil ut eb lix concubina.
4אשתיו חמרא ושבחו לאלהי דהבא וכספא נחשא פרזלא אעא ואבנא׃
4Queßucßac vino ut queßxlokßoniheb li dios yîbanbil riqßuin oro, plata, bronce, chßîchß, cheß ut pec.
5בה שעתה נפקו אצבען די יד אנש וכתבן לקבל נברשתא על גירא די כתל היכלא די מלכא ומלכא חזה פס ידה די כתבה׃
5Ut saß ajcuiß li hônal aßan quicßutun aran li rußuj rukß jun li cuînk yô chi tzßîbac chiru li tzßac nachß cuan cuiß li candil li cuan saß li cab. Ut li rey yô chirilbal li ukßej nak yô chi tzßîbac chiru tzßac.
6אדין מלכא זיוהי שנוהי ורעינהי יבהלונה וקטרי חרצה משתרין וארכבתה דא לדא נקשן׃
6Ut quisakquirinoß li rilobâl li rey xban xxiu ut qui-oc xcßaßux ut nasicsot xban xxiu toj retal nequeßxtochß rib li xbên rak.
7קרא מלכא בחיל להעלה לאשפיא כשדיא וגזריא ענה מלכא ואמר לחכימי בבל די כל אנש די יקרה כתבה דנה ופשרה יחונני ארגונא ילבש והמונכא די דהבא על צוארה ותלתי במלכותא ישלט׃
7Li rey quixjap re chi cau ut quixye nak teßcßamekß chak riqßuin chixjunileb laj qßuehol naßleb ut eb laj Caldea ut eb laj kße. Ut li rey quixye reheb: —Li ani târûk xtaubal ru li âtin aßin ut tixye cue cßaßru lix yâlal, lâin tinqßue li caki akß chirix retalil lix cuanquil. Tinqßue lix kßol oro chi xcux ut aßanak li rox chi taklânc saß xbên li tenamit, chan.
8אדין עללין כל חכימי מלכא ולא כהלין כתבא למקרא ופשרא להודעה למלכא׃
8Ut queßchal chixjunileb laj qßuehol naßleb saß rochoch li rey. Abanan mâ jun quitaßoc ru li tzßîbanbil chiru li tzßac ut incßaß queßru xyebal re li rey cßaßru lix yâlal.
9אדין מלכא בלשאצר שגיא מתבהל וזיוהי שנין עלוהי ורברבנוהי משתבשין׃
9Ut kßaxal cuißchic quisakquirinoß li rilobâl li rey Belsasar ut qui-oc chi cßoxlac xban xxiu. Ut queßoc ajcuiß chi cßoxlac li nequeßcßanjelac chiru.
10מלכתא לקבל מלי מלכא ורברבנוהי לבית משתיא עללת ענת מלכתא ואמרת מלכא לעלמין חיי אל יבהלוך רעיונך וזיויך אל ישתנו׃
10Ut li rixakil li rey quirabi nak yô chixjapbal re li rey joß eb ajcuiß li nequeßcßanjelac chiru. Joßcan nak qui-oc aran cuan cuiß li rey ut quixye re: —At rey, chicuânk taxak lâ yußam chi junelic. Matxucuac chi moco tatsakquirinokß xban âxiu.
11איתי גבר במלכותך די רוח אלהין קדישין בה וביומי אבוך נהירו ושכלתנו וחכמה כחכמת אלהין השתכחת בה ומלכא נבכדנצר אבוך רב חרטמין אשפין כשדאין גזרין הקימה אבוך מלכא׃
11Rubel lâ cuanquil cuan jun li cuînk qßuebil xnaßleb xbaneb lix dios santo. Nak toj cuânk lâ yucuaß chokß rey quixqßue retal nak aßan cuan xnaßleb ut naxtau ru li incßaß natauman ru. Lix naßleb aßan chanchan lix naßlebeb li dios. Ut lâ yucuaß quixqßue xcuanquil saß xbêneb chixjunileb laj qßuehol naßleb ut eb laj kße ut eb laj Caldea joßqueb ajcuiß li nequeßtzoloc chirix li chahim.
12כל קבל די רוח יתירה ומנדע ושכלתנו מפשר חלמין ואחוית אחידן ומשרא קטרין השתכחת בה בדניאל די מלכא שם שמה בלטשאצר כען דניאל יתקרי ופשרה יהחוה׃
12Li cuînk aßan cuan xnaßleb ut naxnau xyebal cßaßru xyâlal li matcß ut naxnau xsicßbal xyâlal li jaljôquil ru âtin ut naxtau ru li chßaßaj xtaubal ru. Aßan laj Daniel. Beltsasar quiqßueheß chokß xcßabaß xban li rey Nabucodonosor. Takla xbokbal laj Daniel re nak aßan tâyehok âcue cßaßru naxye li tzßîbanbil chiru li tzßac, chan.
13באדין דניאל העל קדם מלכא ענה מלכא ואמר לדניאל אנתה הוא דניאל די מן בני גלותא די יהוד די היתי מלכא אבי מן יהוד׃
13Joßcan nak laj Daniel quicßameß riqßuin li rey, ut li rey quixye re: —¿Ma lâat laj Daniel li ralal xcßajoleb laj Judá li queßcßameß chak arin xban inyucuaß laj Nabucodonosor? chan.
14ושמעת עליך די רוח אלהין בך ונהירו ושכלתנו וחכמה יתירה השתכחת בך׃
14—Lâin xcuabi resil nak qßuebil ânaßleb xbaneb lâ dios. Xcuabi resil nak cutan saken châcuu li cßaßak re ru ut cuan ânaßleb chixtaubal ru li cßaßru chßaßaj xtaubal ru.
15וכען העלו קדמי חכימיא אשפיא די כתבה דנה יקרון ופשרה להודעתני ולא כהלין פשר מלתא להחויה׃
15Eb laj kße ut eb laj qßuehol naßleb queßcßameß chak cuiqßuin re nak teßril li tzßîbanbil chiru li tzßac ut re teßxye raj cue cßaßru naxye. Abanan incßaß queßru.
16ואנה שמעת עליך די תוכל פשרין למפשר וקטרין למשרא כען הן תוכל כתבא למקרא ופשרה להודעתני ארגונא תלבש והמונכא די דהבא על צוארך ותלתא במלכותא תשלט׃
16Cuabiom resil nak naru tâchßolob xyâlal li cßaßru chßaßaj xtaubal ru. Anakcuan cui târûk tâcuil li tzßîbanbil chiru li tzßac ut tâye cue cßaßru naxye, tattikibâk riqßuin caki akßej ut tâqßuemânk junak kßol oro châcux ut lâatak li rox chi taklânc saß xbên li tenamit aßin, chan.
17באדין ענה דניאל ואמר קדם מלכא מתנתך לך להוין ונבזביתך לאחרן הב ברם כתבא אקרא למלכא ופשרא אהודענה׃
17Laj Daniel quixye re li rey: —Li mâtan tâcuaj xsihinquil, canâk chokß âcue. Ut lin kßajcâmunquil tâcuaj xqßuebal, chaqßue re jalan chic. At rey, lâin tincuil li cßaßru tzßîbanbil chiru li tzßac ut tinye âcue li cßaßru naraj naxye.
18אנתה מלכא אלהא עליא מלכותא ורבותא ויקרא והדרה יהב לנבכדנצר אבוך׃
18At rey, li nimajcual Dios quixqßue chi cuânc chokß rey laj Nabucodonosor lâ yucuaß ut quixqßue xnimal xcuanquil ut xnimal xlokßal ut qui-oxlokßîc xbaneb li tenamit.
19ומן רבותא די יהב לה כל עממיא אמיא ולשניא הוו זאעין ודחלין מן קדמוהי די הוה צבא הוא קטל ודי הוה צבא הוה מחא ודי הוה צבא הוה מרים ודי הוה צבא הוה משפיל׃
19Ut xban lix nimal xcuanquil li quiqßueheß re, chixjunileb li cuanqueb saß ruchichßochß aß yal bar xtenamiteb ut aß yal cßaßru râtinobâleb, nequeßsicsot xbaneb xxiu chiru. Quixcamsi li ani quiraj xcamsinquil ut quixcol li ani quiraj xcolbal. Quixqßue xcuanquil li ani quiraj xqßuebal xcuanquil ut quixcubsi xcuanquil li ani quiraj xcubsinquil xcuanquil.
20וכדי רם לבבה ורוחה תקפת להזדה הנחת מן כרסא מלכותה ויקרה העדיו מנה׃
20Abanan qui-isîc saß xcuanquil xban nak quixkßetkßeti rib ut quixcacuubresi lix chßôl. Xban lix kßetkßetil kßaxal cuißchic quixnimobresi rib. Joßcan nak qui-isîc saß xcuanquil ut qui-isîc ajcuiß lix lokßal.
21ומן בני אנשא טריד ולבבה עם חיותא שוי ועם ערדיא מדורה עשבא כתורין יטעמונה ומטל שמיא גשמה יצטבע עד די ידע די שליט אלהא עליא במלכות אנשא ולמן די יצבה יהקים עליה׃
21Qui-isîc saß xyânkeb li tenamit ut lix naßleb chanchan chic xnaßleb li xul. Quicuan saß pim saß xyânkeb li bûr re li qßuicheß, ut quixcuaß li pim joßqueb li bôyx. Quitßakresîc xban li xchußque toj quixqßue retal nak li nimajcual Dios aßan li kßaxal nim xcuanquil saß xbêneb chixjunileb li cuanqueb xcuanquil xban nak aßan naxqßue xcuanquil li ani naraj.
22ואנתה ברה בלשאצר לא השפלת לבבך כל קבל די כל דנה ידעת׃
22Ut lâat at Belsasar, lâat li ralal. Ac nacanau chixjunil li quixcßul lâ yucuaß abanan lâat incßaß xacubsi âcuib.
23ועל מרא שמיא התרוממת ולמאניא די ביתה היתיו קדמיך ואנתה ורברבניך שגלתך ולחנתך חמרא שתין בהון ולאלהי כספא ודהבא נחשא פרזלא אעא ואבנא די לא חזין ולא שמעין ולא ידעין שבחת ולאלהא די נשמתך בידה וכל ארחתך לה לא הדרת׃
23Xakßetkßeti ban âcuib chiru li Kâcuaß cuan saß choxa. Xatakla xcßambal li secß li quicßanjelac saß lix templo li Dios ut xerocsi saß lê ninkße. Lâat xat-ucßac vino chi saß chiruheb li nequeßcßanjelac châcuu, joßqueb ajcuiß lâ cuixakil ut eb lâ concubina. Ut xalokßoni ajcuiß li jalanil dios yîbanbil riqßuin plata, oro, bronce, hierro, cheß ut pec. Xaqßueheb xlokßal li yîbanbil dios li mâcßaßeb xnaßleb, li incßaß nequeßiloc chi moco nequeßabin. Ut incßaß xaqßue xlokßal li tzßakal Dios. Aßan li naqßuehoc lâ yußam ut aßan li yal re saß âbên.
24באדין מן קדמוהי שליח פסא די ידא וכתבא דנה רשים׃
24Li Dios quitaklan chak re li ukßej aßan li xacuil li quitzßîbac chiru li tzßac.
25ודנה כתבא די רשים מנא מנא תקל ופרסין׃
25Ut li tzßîbanbil chiru li tzßac joßcaßin naxye: Mene, mene, tekel, uparsin.
26דנה פשר מלתא מנא מנה אלהא מלכותך והשלמה׃
26Li xyâlal aßan, joßcaßin na-el: Mene: Li Dios xrajla joß najtil tatcuânk chokß rey ut anakcuan xrakeß lâ cuanquil.
27תקל תקילתה במאזניא והשתכחת חסיר׃
27Tekel: Xatxbis riqßuin lix bisleb ut nacßutun nak incßaß us lâ naßleb.
28פרס פריסת מלכותך ויהיבת למדי ופרס׃
28Peres malaj ut Uparsin: Li nînki tenamit nacattaklan cuiß ac xjacheß saß xyi ut ac xqßueman reheb laj Medo ut reheb laj Persia, chan laj Daniel.
29באדין אמר בלשאצר והלבישו לדניאל ארגונא והמונכא די דהבא על צוארה והכרזו עלוהי די להוא שליט תלתא במלכותא׃
29Tojoßnak li rey Belsasar quixtakla xtikibanquil laj Daniel riqßuin li caki akß ut quixqßue ajcuiß xkßol oro. Ut quixtakla resil nak laj Daniel, aßan chic li roxil chi taklânc.
30בה בליליא קטיל בלאשצר מלכא כשדיא׃
30Ut saß ajcuiß li kßojyîn aßan, quicamsîc laj Belsasar lix reyeb laj Caldea.Ut laj Darío aj Medo, aßan chic qui-oc saß xcuanquil. Cuib xcâcßâl chihab cuan re nak qui-oc chokß rey.
31ודריוש מדיא קבל מלכותא כבר שנין שתין ותרתין׃
31Ut laj Darío aj Medo, aßan chic qui-oc saß xcuanquil. Cuib xcâcßâl chihab cuan re nak qui-oc chokß rey.