1Dopo queste cose, Gesù andava attorno per la Galilea; non voleva andare attorno per la Giudea perché i Giudei cercavan d’ucciderlo.
1ПАС аз он Исо дар Ҷалил мегашт, зеро намехост дар Яҳудо бошад, чунки яҳудиён қасди куштани Ӯ доштанд.
2Or la festa de’ Giudei, detta delle Capanne, era vicina.
2Ва иди яҳудиён, ки иди хаймаҳо бошад, наздик буд.
3Perciò i suoi fratelli gli dissero: Partiti di qua e vattene in Giudea, affinché i tuoi discepoli veggano anch’essi le opere che tu fai.
3Пас бародаронаш ба Ӯ гуфтанд: «Ин ҷоро тарк карда, ба Яҳудо равона шав, то ки шогирдонат низ он аъмолеро, ки Ту ба ҷо меоварй, бубинанд;
4Poiché niuno fa cosa alcuna in segreto, quando cerca d’esser riconosciuto pubblicamente. Se tu fai codeste cose, palesati al mondo.
4«Зеро касе ки мехоҳад машҳур шавад, дар пинҳонӣ амал намекунад; агар Ту чунин аъмолро ба ҷо меоварӣ, Худро ба ҷаҳон бинамо».
5Poiché neppure i suoi fratelli credevano in lui.
5Зеро бародаронаш низ ба Ӯ имон наоварда буданд.
6Gesù quindi disse loro: Il mio tempo non è ancora venuto; il vostro tempo, invece, è sempre pronto.
6Исо ба онҳо гуфт; «Вақти Ман ҳанӯз нарасидааст, лекин барои шумо ҳар вакт муносиб аст;
7Il mondo non può odiar voi; ma odia me, perché io testimonio di lui che le sue opere sono malvagie.
7«Ҷаҳон наметавонад ба шумо адоват дошта бошад, лекин ба Ман адоват дорад, чунки Ман бар он шаҳодат медиҳам, ки аъмолаш бад аст;
8Salite voi alla festa; io non salgo ancora a questa festa, perché il mio tempo non è ancora compiuto.
8«Шумо ба ин ид биравед, аммо Ман ҳоло ба ин ид намеравам, чунки вақги Ман ҳанӯз пур нашудааст».
9E dette loro queste cose, rimase in Galilea.
9Инро ба онҳо гуфта, дар Ҷалил монд.
10Quando poi i suoi fratelli furono saliti alla festa, allora vi salì anche lui; non palesemente, ma come di nascosto.
10Вакте ки бародаронаш ба ид омаданд, Ӯ низ омад, на ошкоро, балки пинҳонй.
11I Giudei dunque lo cercavano durante la festa, e dicevano: Dov’è egli?
11Аммо яҳудиён Ӯро дар ид ҷустуҷӯ намуда, мегуфтанд, ки: «Ӯ куҷост?»
12E v’era fra le turbe gran mormorio intorno a lui. Gli uni dicevano: E’ un uomo dabbene! Altri dicevano: No, anzi, travia la moltitudine!
12Ва дар миёни мардум дар бораи Ӯ гуфтугӯи бисьёре буд. Баъзеҳо мегуфтанд: «Ӯ некӯст», аммо дигаронмегуфтанд: «Не, Ӯ мардумро гумроҳ мекунад».
13Nessuno però parlava di lui apertamente, per paura de’ Giudei.
13Лекин, аз тарси яҳудиен, ҳеҷ кас дар бораи Ӯ ошкоро сухан намегуфт.
14Or quando s’era già a metà della festa, Gesù salì al tempio e si mise a insegnare.
14Чун нисфи ид гузашт, Исо ба маъбад омада, таълим дод.
15Onde i Giudei si maravigliavano e dicevano: Come mai s’intende costui di lettere, senz’aver fatto studi?
15Ва яҳудиён дар ҳайрат афтода, гуфтанд: «Ин Шахс Навкштаҳоро чӣ гуна медонад, дар сурате ки ҳаргиз таълим наёфтааст?»
16E Gesù rispose loro e disse: La mia dottrina non è mia, ma di Colui che mi ha mandato.
16Исо дар ҷавоби онҳо гуфт: «Таълими Ман аз они Ман нест, балки аз они Фиристандаи Ман аст;
17Se uno vuol fare la volontà di lui, conoscerà se questa dottrina è da Dio o se io parlo di mio.
17«Агар касе хоҳад иродаи Ӯро ба амал оварад» дар бораи ин таълим хоҳад донист, ки оё он аз Худост, ё ки Ман аз Худ сухан мегӯям.
18Chi parla di suo cerca la propria gloria; ma chi cerca la gloria di colui che l’ha mandato, egli è verace e non v’è ingiustizia in lui.
18«Ҳар кӣ аз ^уд сухан гӯяд, ҷалоли худро меҷуяд; вале ҳар ки ҷалоли Фиристандаи Худро меҷӯяд, Ӯ ҳақиқист, ва дар Ӯ норостӣ нест.
19Mosè non v’ha egli data la legge? Eppure nessun di voi mette ad effetto la legge! Perché cercate d’uccidermi?
19«Оё Мусо ба шумо шариатро надод? Ва касе аз шумо аз рӯи шариат амалнамекунад. Чаро мехоҳед Маро бикушед?»
20La moltitudine rispose: Tu hai un demonio! Chi cerca d’ucciderti?
20Мардум дар ҷавоб гуфтанд: «Ту дев дорӣ. Кӣ мехоҳад Туро бикушад?»
21Gesù rispose e disse loro: Un’opera sola ho fatto, e tutti ve ne maravigliate.
21Исо дар ҷавоби онҳо гуфт: «Як кор кардам, ва ҳамаи шумо дар ҳайрат мондед;
22Mosè v’ha dato la circoncisione (non che venga da Mosè, ma viene dai padri); e voi circoncidete l’uomo in giorno di sabato.
22«Мусо ба шумо хатнаро дод, ки он на аз Мусо, балки аз падарон буд, ва шумо писарони худро дар рӯзи шанбе хатна мекунед.
23Se un uomo riceve la circoncisione di sabato affinché la legge di Mosè non sia violata, vi adirate voi contro a me perché in giorno di sabato ho guarito un uomo tutto intero?
23«Модоме ки писаронро дар рӯзи шанбе хатна мекунанд, то ки шариати Мусо вайрон нашавад, пас чаро бар Ман хашмгин мешавед, ки дар рӯзи шанбе касеро шифои комил додаам?
24Non giudicate secondo l’apparenza, ma giudicate con giusto giudizio.
24«Аз рӯи намуди зоҳирӣ доварӣ накунед, балки аз рӯи адолат доварй кунед».
25Dicevano dunque alcuni di Gerusalemme: Non è questi colui che cercano di uccidere?
25Он гоҳ баъзе аз аҳли Ерусалим гуфтанд: «Оё" ин Ҳамон Касе нест, ки Ӯро мехоҳанд бикушанд?
26Eppure, ecco, egli parla liberamente, e non gli dicon nulla. Avrebbero mai i capi riconosciuto per davvero ch’egli è il Cristo?
26«Инак, Ӯ ошкоро сухан мегӯяд, ва ба Ӯчизе намегӯянд: оё сардорон яқин донистаанд, ки Ӯ дар ҳақиқат Масеҳ аст?
27Eppure, costui sappiamo donde sia; ma quando il Cristo verrà, nessuno saprà donde egli sia.
27«Лекин мо медонем, ки Ин Шахс аз куҷост, аммо чун Масеҳ ояд, касе нахоҳад донист, ки Ӯ аз куҷост».
28Gesù dunque, insegnando nel tempio, esclamò: Voi e mi conoscete e sapete di dove sono; però io non son venuto da me, ma Colui che mi ha mandato è verità, e voi non lo conoscete.
28Ва Исо, вақте ки дар маъбад таълим медод, нидо карда, гуфт: «Маро мешиносед, ва низ медонед, ки Ман аз куҷо ҳастам; ва Ман аз Худ наомадаам, вале ФирисТандаи Ман ҳақиқист, ки шумо Ӯро намешиносед;
29Io lo conosco, perché vengo da lui, ed è Lui che mi ha mandato.
29«Аммо Ман Ӯро мешиносам, чунки ман аз ҷониби Ӯ ҳастам, ва Ӯ Маро фиристодааст».
30Cercavan perciò di pigliarlo, ma nessuno gli mise le mani addosso, perché l’ora sua non era ancora venuta.
30Он гоҳ хостанд Ӯро дастгир кунанд, вале касе даст бар Ӯнаандохт, ч>гнки ҳанӯз соаташ нарасида буд.
31Ma molti della folla credettero in lui, e dicevano: Quando il Cristo sarà venuto, farà egli più miracoli che questi non abbia fatto?
31Лекин бисьёре аз мардум баӮимон оварданд ва гуфтанд: «Чун Масеҳ ояд, наход ки аз Ин Шахс бештар аломот нишон хоҳад дод?»
32I Farisei udirono la moltitudine mormorare queste cose di lui; e i capi sacerdoti e i Farisei mandarono delle guardie a pigliarlo.
32Ва фарисиён шуниданд, ки мардум дар бораи Ӯ чунин мегӯянд, пас фарисиён ва саркоҳинон мулозимонро фиристоданд, то ки Ӯро дастгир кунанд.
33Perciò Gesù disse loro: Io sono ancora con voi per poco tempo; poi me ne vo a Colui che mi ha mandato.
33Ва Исо гуфт: «Боз муддати каме Ман назди шумо ҳастам, пас аз он назди Фиристандаи Худ меравам;
34Voi mi cercherete e non mi troverete; e dove io sarò, voi non potete venire.
34«Шумо Маро хоҳед ҷуст ва нахоҳед ефт; ва ба он ҷое ки Ман ҳастам, наметавонед биёед».
35Perciò i Giudei dissero fra loro: Dove dunque andrà egli che noi non lo troveremo? Andrà forse a quelli che son dispersi fra i Greci, ad ammaestrare i Greci?
35Ва яҳудиён ба якдигар гуфтанд: «Ӯ ба куҷо мехоҳад биравад, ки мо Ӯро ёфта натавонем? Оё мехоҳад назди онҳое биравад, ки дар байни юнониён пароканда ҳастанд, ва юнониенро таълим диҳад?
36Che significa questo suo dire: Voi mi cercherete e non mi troverete; e: Dove io sarò voi non potete venire?
36«Чист маънои суханоне киӯгуфт: "Маро ҳоҳед ҷуст ва нахоҳед ёфт; ва ба он ҷое ки Ман ҳастам, наметавонед биёед"?»
37Or nell’ultimo giorno, il gran giorno della festa, Gesù, stando in piè, esclamò: Se alcuno ha sete, venga a me e beva.
37Ва дар рӯзи охир, ки рӯзи бузурги ид буд, Исо истода, нидо кард ва гуфт: «Ҳар кй ташна бошад, назди Ман биёяд ва бинӯшад;
38Chi crede in me, come ha detto la Scrittura, fiumi d’acqua viva sgorgheranno dal suo seno.
38«Ҳар кӣ ба Ман имон оварад, чунон ки дар Навиштаҳо гуфта шудааст, аз батни вай наҳрҳои оби ҳаёт ҷорй хоҳад шудк
39Or disse questo dello Spirito, che doveano ricevere quelli che crederebbero in lui; poiché lo Spirito non era ancora stato dato, perché Gesù non era ancora glorificato.
39Ин суханро Ӯ дар бораи Рӯҳ гуфт, ки ҳар кй ба Ӯ имон оварад, Онро хоҳад ёфт; зеро ки Рӯҳулқудс ҳанӯз ато нашуда буд, чунки Исо ҳанӯз ҷалол наёфта буд.
40Una parte dunque della moltitudine, udite quelle parole, diceva: Questi è davvero il profeta.
40Бисьёре аз мардум ин суханро шунида, гуфтанд: «Дар ҳақиқат Ин Шахс ҳамон Пайғамбар аст».
41Altri dicevano: Questi è il Cristo. Altri, invece, dicevano: Ma è forse dalla Galilea che viene il Cristo?
41Баъзеҳо гуфтанд: «Ин Масеҳ аст». Лекин дигарон гуфтанд: «Магар Масеҳ аз Ҷалил меояд?
42La Scrittura non ha ella detto che il Cristo viene dalla progenie di Davide e da Betleem, il villaggio dove stava Davide?
42«Оё дар Навиштаҳо гуфта нашудааст, ки Масеҳ аз насли Довуд ва аз Байт-Лаҳм, ки деҳи Довуд буд, бояд ояд?»
43Vi fu dunque dissenso fra la moltitudine, a motivo di lui;
43Ба ҳамин тариқ, дар боран Ӯ дар байни мардум ихтилоф афтод.
44e alcuni di loro lo voleano pigliare, ma nessuno gli mise le mani addosso.
44Баъзе аз онҳо хостанд Ӯро дастгир кунанд, лекин касе ба Ӯ даст наандохт.
45Le guardie dunque tornarono dai capi sacerdoti e dai Farisei, i quali dissero loro: Perché non l’avete condotto?
45Пас мулозимон назди саркоҳинон ва фарисиён баргаштанд, ва онҳо пурсиданд: «Чаро Ӯро наовардед?»
46Le guardie risposero: Nessun uomo parlò mai come quest’uomo!
46Мулозимон ҷавоб доданд: «Касе ҳаргиз монанди Ин Шахс сухан нагуфтааст».
47Onde i Farisei replicaron loro: Siete stati sedotti anche voi?
47Фарисиён ба онҳо гуфтанд: «Ос шумо низ гумроҳ шудаед?
48Ha qualcuno de’ capi o de’ Farisei creduto in lui?
48«Оё касе аз сардорон ё аз фарисиён ба Ӯ имон овардааст?
49Ma questa plebe, che non conosce la legge, è maledetta!
49«Аммо ин мардуме ки шариатро намедонанд, малъун мебошанд».
50Nicodemo (un di loro, quello che prima era venuto a lui) disse loro:
50Ниқӯдимус, ки шабона назди Ӯ омада буд ва яке аз онҳо буд, ба онҳо гуфт:
51La nostra legge giudica ella un uomo prima che sia stato udito e che si sappia quel che ha fatto?
51Юё шариати мо касеро маҳкум менамояд бе он ки аввал суханашро бишнавад ва бидонад, ки вай чй кор кардааст?»
52Essi gli risposero: sei anche tu di Galilea? Investiga, e vedrai che dalla Galilea non sorge profeta.
52Онҳо дар ҷавоби вай гуфтанд: «Магар ту низ чалилй ҳастӣ? Таҳқиқ кун ва бубин, зеро ки ҳеҷ пайғамбаре аз Ҷалил зуҳур накардааст».
53E ognuno se ne andò a casa sua.
53Пас ҳар кас ба хонаи худ рафт.