1Nak ac cuanco chic chi ch'och'el, quikanau nak li na'ajej a'an, li sutsu sa' ha', a'an Malta xc'aba'.
1രക്ഷപ്പെട്ടശേഷം ദ്വീപിന്റെ പേര് മെലിത്ത എന്നു ഞങ്ങള് ഗ്രഹിച്ചു.
2Li cuanqueb aran c'ajo' li usilal que'xbânu ke. Coe'xc'ul sa' xyâlal chikajunilo ut que'xtz'ab jun xam xban nak c'ajo' li hab ut c'ajo' li que.
2അവിടത്തെ ബര്ബരന്മാര് ഞങ്ങള്ക്കു അസാധാരണ ദയ കാണിച്ചു മഴയും ശീതവും നിമിത്തം തീ കൂട്ടി ഞങ്ങളെ ഒക്കെയും കൈക്കൊണ്ടു.
3Laj Pablo quixxoc chak jun k'âl li ruk' che' chaki ut quixq'ue sa' li xam. Jun li c'ambolay quiêlelic xban xtikcual li xam ut quixtiu li ruk' laj Pablo. T'uyt'u quicana.
3പൌലൊസ് കുറെ വിറകു പെറുക്കി തീയില് ഇട്ടപ്പൊള് ഒരു അണലി ചൂടുനിമിത്തം പുറപ്പെട്ടു അവന്റെ കൈകൂ പറ്റി.
4Li cuanqueb sa' li na'ajej Malta, nak que'ril li c'ambolay t'uyt'u chi ruk', que'xye chi ribileb rib: -Relic chi yâl nak li cuînk a'in, a'an aj camsinel. Xcole' chak chiru li palau, abanan inc'a' tâcanabâk chi yo'yo arin chi inc'a' tixc'ul xtojbal rix lix mâc, chanqueb.
4ആ ജന്തു അവന്റെ കൈമേല് തൂങ്ങുന്നതു ബര്ബരന്മാര് കണ്ടപ്പോള്ഈ മനുഷ്യന് ഒരു കുലപാതകന് സംശയമില്ല; കടലിലല് നിന്നു രക്ഷപ്പെട്ടിട്ടും നീതിദേവി അവനെ ജീവിച്ചിരിപ്പാന് സമ്മതിക്കുന്നില്ല എന്നു തമ്മില് പറഞ്ഞു.
5Ut laj Pablo quixchik' li ruk' ut li c'ambolay quit'ane' sa' xam ut mâc'a' quixc'ul laj Pablo.
5അവനോ ആ ജന്തുവിനെ തീയില് കുടഞ്ഞു കളഞ്ഞു, ദോഷം ഒന്നും പറ്റിയില്ല.
6Eb a'an yôqueb chiroybeninquil jok'e tâsîpôk laj Pablo ut tât'anek' chi camenak. Najt que'roybeni ut nak que'ril nak mâc'a' quixc'ul, que'xjal lix c'a'uxeb ut que'xye: -Dios tana li cuînk a'an, chanqueb.
6അവന് വീര്ക്കുംകയോ പെട്ടെന്നു ചത്തു വീഴുകയോ ചെയ്യും എന്നു വെച്ചു അവര് കാത്തുനിന്നു; വളരെ നേരം കാത്തുനിന്നിട്ടും അവന്നു ആപത്തു ഒന്നും ഭവിക്കുന്നില്ല എന്നു കണ്ടു മനസ്സു മാറി അവന് ഒരു ദേവന് എന്നു പറഞ്ഞു.
7Aran cuan xc'alebâl laj Publio li cuan xcuanquil sa' li na'ajej Malta. A'an coxc'ul sa' xyâlal ut riq'uin cohilan chiru oxib cutan.
7ആ സ്ഥലത്തിന്റെ സമീപത്തു പുബ്ളിയൊസ് എന്ന ദ്വീപുപ്രമാണിക്കു ഒരു ജന്മഭൂമി ഉണ്ടായിരുന്നു; അവന് ഞങ്ങളെ ചേര്ത്തു മൂന്നു ദിവസം ആദരവോടെ അതിഥിസല്ക്കാരം ചെയ്തു.
8Lix yucua' laj Publio t'ant'o sa' ch'ât. Yô xtik ut yô xquic' sa'. Laj Pablo qui-oc sa' li na'ajej li cuan cui'. Quixq'ue li ruk' sa' xbên nak quitijoc ut quiq'uirtesîc.
8പുബ്ളിയൊസിന്റെ അപ്പന് പനിയും അതിസാരവും പിടിച്ചു കിടപ്പായിരുന്നു. പൌലൊസ് അവന്റെ അടുക്കല് അകത്തു ചെന്നു പ്രാര്ത്ഥിച്ചു അവന്റെമേല് കൈവെച്ചു സൌഖ്യം വരുത്തി.
9Nak que'rabi resil nak ac xq'uirtesîc lix yucua' laj Publio, nabaleb li yaj li cuanqueb sa' li na'ajej a'an, que'cuulac riq'uin laj Pablo ut que'q'uirtesîc.
9ഇതു സംഭവിച്ചശേഷം ദ്വീപിലെ മറ്റു ദീനക്കാരും വന്നു സൌഖ്യം പ്രാപിച്ചു.
10Riq'uin li usilal qui-ux reheb, k'axal cui'chic coe'xra ut que'xq'ue nabal c'a'ru ke. Ut nak ac xic ke nabal li c'a'ru ke que'xsi ke re tâc'anjelak ke chiru be.
10അവരും ഏറിയ സമ്മാനം തന്നു ഞങ്ങളെ മാനിച്ചു; ഞങ്ങള് കപ്പല് കയറുന്ന സമയം ആവശ്യമുള്ളതു കയറ്റിത്തന്നു.
11Ut nak quinume' oxib po, co-oc sa' jun li jucub re Alejandría li yô chixnumsinquil li habalk'e sa' li na'ajej Malta. Li jucub a'an cuan retalil lix dioseb chiru. Cástor ut Pólux xc'aba'eb.
11മൂന്നു മാസം കഴിഞ്ഞശേഷം ആ ദ്വീപില് ശീതകാലം കഴിച്ചു കിടന്നിരുന്ന അശ്വനി ചിഹ്നമുള്ളോരു അലെക്സ ന്ത്രിയകപ്പലില് ഞങ്ങള് കയറി പുറപ്പെട്ടു,
12Cocuulac sa' li tenamit Siracusa ut aran cohilan oxib cutan.
12സുറക്കൂസയില് കരെക്കിറിങ്ങി മൂന്നു നാള് പാര്ത്തു; അവിടെ നിന്നു ചുറ്റി ഔടി രേഗ്യൊനില് എത്തി.
13Chirix chic a'an côo cui'chic chiru ha' ut cocuulac sa' li tenamit Regio. Cuulajak chic quiticla li ik' li nachal sa' li sur. Yô li ik' chalen nak cocuulac sa' li na'ajej Puteoli.
13ഒരു ദിവസം കഴിഞ്ഞിട്ടു തെക്കങ്കാറ്റു അടിച്ചതിനാല് പിറ്റേന്നു പുത്യൊലിയില് എത്തി.
14Sa' li na'ajej a'an cuanqueb aj pâbanel katauheb. Eb a'an que'xtz'âma chiku nak tocanâk cuukubak cutan riq'uineb. Ut chirix a'an côo cui'chic Roma.
14അവിടെ സഹോദരന്മാരെ കണ്ടു തങ്ങളോടു കൂടെ ഏഴു നാള് താമസിക്കേണം എന്നു അവന് അപേക്ഷിച്ചു; പിന്നെ ഞങ്ങള് റോമയില് എത്തി.
15Eb laj pâbanel li cuanqueb Roma que'rabi resil nak cuulac ke. Cuanqueb laj pâbanel que'chal chi c'uluc ke toj cuan cui' li c'ayil Apio xc'aba' ut cuanqueb ajcui' que'c'uluc ke toj sa' li na'ajej Oxib Tabernas. Nak quiril ruheb laj pâbanel, laj Pablo quixbantioxi chiru li Dios ut quic'ojla xch'ôl.
15അവിടത്തെ സഹോദരന്മാര് ഞങ്ങളുടെ വര്ത്തമാനം കേട്ടിട്ടു അപ്യപുരവും ത്രിമണ്ഡപവും വരെ ഞങ്ങളെ എതിരേറ്റു വന്നു; അവരെ കണ്ടിട്ടു പൌലൊസ് ദൈവത്തെ വാഴ്ത്തി ധൈര്യം പ്രാപിച്ചു.
16Nak cocuulac Roma, li capitán quixk'axtesiheb li prêx re li coronel. Ut laj Pablo quicanabâc chi cuânc xjunes rochben jun li soldado li na-iloc re.
16റോമയില് എത്തിയശേഷം തനിക്കു കാവലായ പടയാളിയോടുകൂടെ വേറിട്ടു പാര്പ്പാന് പൌലൊസിന്നു അനുവാദം കിട്ടി.
17Nak ac xnume' chic oxib cutan, laj Pablo quixbokeb li neque'c'amoc be sa' xyânkeb laj judío li cuanqueb Roma. Nak acak xe'ch'utla quiâtinac riq'uineb re xcolbal rib, ut quixye reheb: -Ex cuas cuîtz'in, lâin inc'a' xinmâcob chiruheb li cuech tenamitil chi moco xink'et lix chak'rabeb li kaxe'tônil yucua'. Abanan xinchape' Jerusalén xbaneb laj judío, ut xine'xk'axtesi sa' ruk'eb laj Roma.
17മൂന്നു ദിവസം കഴിഞ്ഞിട്ടു അവന് യെഹൂദന്മാരില് പ്രധാനികളായവരെ വിളിപ്പിച്ചു. അവര് വന്നുകൂടിയപ്പോള് അവരോടു പറഞ്ഞതുസഹോദരന്മാരേ, ഞാന് ജനത്തിന്നോ പിതാക്കന്മാരുടെ ആചാരങ്ങള്ക്കോ വിരോധം ഒന്നും ചെയ്തിട്ടില്ലാതിരിക്കെ എന്നെ യെരൂശലേമില്നിന്നു ബദ്ധനായി റോമക്കാരുടെ കയ്യില് ഏല്പിച്ചു.
18Ut eb laj Roma nak que'rakoc âtin sa' inbên, mâ jun inmâc que'xtau re incamsinquil. Que'raj raj cuach'abanquil.
18അവര് വിസ്തരിച്ചാറെ മരണയോഗ്യമായതു ഒന്നും എന്നില് കാണായ്കയാല് എന്നെ വിട്ടയപ്പാന് അവര്ക്കും മനസുണ്ടായിരുന്നു
19Abanan eb laj judío inc'a' que'raj quine'risi. Jo'can nak quintz'âma chiruheb nak li acuabej César târakok âtin sa' inbên. Moco chixjitbal ta lin tenamit xinchal.
19എന്നാല് യെഹൂദന്മാര് എതിര്പറകയാല് ഞാന് കൈസരെ അഭയം ചൊല്ലേണ്ടിവന്നു; എന്റെ ജാതിയുടെ നേരെ അന്യായം ബോധിപ്പിപ്പാന് എനിക്കു യാതൊന്നും ഉണ്ടായിട്ടല്ലതാനും.
20A'an aj e nak xintakla êbokbal. Xcuaj rilbal êru ut xcuaj âtinac êriq'uin. Sa' xc'aba' li jun li nakayo'oni lâo aj Israel nak bac'bôquin anakcuan riq'uin li cadena a'in, chan reheb.
20ഇതു ഹേതുവായി നിങ്ങളെ കണ്ടു സംസാരിക്കേണം എന്നുവെച്ചു ഞാന് നിങ്ങളെ വിളിപ്പിച്ചു. യിസ്രായേലിന്റെ പ്രത്യാശനിമിത്തം ആകുന്നു ഞാന് ഈ ചങ്ങല ചുമക്കുന്നതു.
21Ut eb a'an que'xye: -Lâo mâ jun hu xkac'ul chalenak ta Judea, ut mâ jun li kas kîtz'in xc'ulun châjitbal chi moco chixyebal junak c'a'ak re ru inc'a' us châcuix.
21അവര് അവനോടു; നിന്റെ സംഗതിക്കു യെഹൂദ്യയില് നിന്നു ഞങ്ങള്ക്കു എഴുത്തു വരികയോ സഹോദരന്മാരില് ആരും വന്നു നിന്നെക്കൊണ്ടു യാതൊരു ദോഷവുംപറകയോ ചെയ്തിട്ടില്ല.
22Takaj rabinquil c'a'ru nacac'oxla chirix a'an xban nak kabiom nak yalak bar xic' neque'rabi li tijleb chirix li Jesús, chanqueb.
22എങ്കിലും ഈ മതഭേദത്തിന്നു എല്ലായിടത്തും വിരോധം പറയുന്നു എന്നു ഞങ്ങള് അറിയുന്നതിനാല് നിന്റെ മതം ഇന്നതു എന്നു നീ തന്നേ പറഞ്ഞുകേള്പ്പാന് ആഗ്രഹിക്കുന്നു എന്നു പറഞ്ഞു.
23Jo'can nak que'xxakab jun li cutan re nak te'cuulak riq'uin sa' li cab li cuan cui'. Nabaleb que'cuulac riq'uin laj Pablo re nak tixch'olob xyâlal chiruheb chirix lix nimajcual cuanquilal li Dios. Quixnumsi li cutan chixch'olobanquil lix yâlal chirix li Jesús jo' tz'îbanbil sa' lix chak'rab laj Moisés jo' ajcui' li que'xtz'îba li profeta re nak te'xpâb li Jesús.
23ഒരു ദിവസം നിശ്ചയിച്ചിട്ടു പലരും അവന്റെ പാര്പ്പിടത്തില് അവന്റെ അടുക്കല് വന്നു; അവരോടു അവന് ദൈവരാജ്യത്തിന്നു സാക്ഷ്യം പറഞ്ഞു മോശെയുടെ ന്യായപ്രമാണവും പ്രവാചകപുസ്തകങ്ങളും ആധാരമാക്കി യേശുവിനെക്കുറിച്ചു അവര്ക്കും ബോധം വരുമാറു രാവിലെ തുടങ്ങി സന്ധ്യവരെ വിവരിച്ചു.
24Cuan que'pâban re li c'a'ru yô chixyebal. Abanan cuan ajcui' li inc'a' que'xpâb.
24അവന് പറഞ്ഞതു ചിലര് സമ്മതിച്ചു; ചിലര് വിശ്വസിച്ചില്ല.
25Cuanqueb li inc'a' que'cuulac chiruheb li c'a'ru yô chixyebal laj Pablo, ut que'oc chi êlc. Nak ac xiqueb re, laj Pablo quixye li âtin a'in: -Yâl ajcui' li quixc'utbesi li Santil Musik'ej chiru li profeta Isaías chirixeb li kaxe'tônil yucua' nak quixye:
25അവര് തമ്മില് യോജിക്കാതെ പിരിഞ്ഞുപോകുമ്പോള് പൌലൊസ് അവരോടു ഒരു വാക്കു പറഞ്ഞതെന്തെന്നാല്
26Ayu ut tâye reheb li tenamit chi jo'ca'in: Yôkex chirabinquil, abanan moco têtau ta ru lix yâlal li c'a'ru têrabi; ut yôkex chirilbal, abanan inc'a' têq'ue retal c'a'ru xyâlal li c'a'ru têril.
26“നിങ്ങള് ചെവികൊണ്ടു കേട്ടിട്ടും ഗ്രഹിക്കാതിരിക്കും; കണ്ണുകൊണ്ടു കണ്ടിട്ടും കാണാതിരിക്കും; കണ്ണുകൊണ്ടു കാണാതെയും ചെവികൊണ്ടു കേള്ക്കാതെയും ഹൃദയംകൊണ്ടു ഗ്രഹിച്ചു മനന്തിരിയാതെയും .
27Xban nak cacuubresinbil lix ch'ôleb li tenamit a'in, jo'can nak inc'a' te'xtau xyâlal. Inc'a' saken te'abînk ut inc'a' saken te'ilok re nak inc'a' te'xtau xyâlal li c'a'ru te'ril ut inc'a' te'xtau xyâlal li te'rabi. Inc'a' te'xtau xyâlal, chi moco te'xjal xc'a'ux, chi moco tebinq'uirtesi, chan li Dios. (Isa. 6:9-10.)
27ഞാന് അവരെ സൌഖ്യമാക്കാതെയും ഇരിക്കേണ്ടതിന്നു ഈ ജനത്തിന്റെ ഹൃദയം തടിച്ചിരിക്കുന്നു. അവരുടെ ചെവി കേള്പ്പാന് മന്ദമായിരിക്കുന്നു; അവരുടെ കണ്ണു അടെച്ചിരിക്കുന്നു എന്നു ഈ ജനത്തിന്റെ അടുക്കല് പോയി പറക” എന്നിങ്ങനെ പരിശുദ്ധാത്മാവു യെശയ്യാപ്രവാചകന് മുഖാന്തരം നിങ്ങളുടെ പിതാക്കന്മാരോടു പറഞ്ഞിരിക്കുന്നതു ശരി തന്നേ.
28Jo'can nak chenauhak nak li resil li colba-ib li naxq'ue li Dios quiq'uehe' reheb li mâcua'eb aj judío. A'an eb chic te'abînk re, chan laj Pablo.
28ആകയാല് ദൈവം തന്റെ ഈ രക്ഷ ജാതികള്ക്കു അയച്ചിരിക്കുന്നു; അവര് കേള്ക്കും എന്നു നിങ്ങള് അറിഞ്ഞുകൊള്വിന് .
29Nak que'rabi a'in, eb laj judío que'côeb ut yôqueb chixcuech'inquil rib.
29അവന് കൂലിക്കു വാങ്ങിയ വീട്ടില് രണ്ടു സംവത്സരം മുഴുവന് പാര്ത്തു, തന്റെ അടുക്കല് വരുന്നവരെ ഒക്കെയും കൈക്കൊണ്ടു
30Cuib chihab quicuan aran Roma laj Pablo sa' li cab li quixto'oni. Ut quixc'uleb chi sa sa' xch'ôl chixjunileb li que'cuulac riq'uin.Yô chixch'olobanquil lix yâlal lix nimajcual cuanquilal li Dios ut yô chixyebal resil li Kâcua' Jesucristo chi mâc'a' xxiu. Ut mâ ani quiramoc chiru xyebal.
30പൂര്ണ്ണ പ്രാഗത്ഭ്യത്തോടെ വിഘ്നംകൂടാതെ ദൈവരാജ്യം പ്രസംഗിച്ചും കര്ത്താവായ യേശുക്രിസ്തുവിനെക്കുറിച്ചു ഉപദേശിച്ചും പോന്നു.
31Yô chixch'olobanquil lix yâlal lix nimajcual cuanquilal li Dios ut yô chixyebal resil li Kâcua' Jesucristo chi mâc'a' xxiu. Ut mâ ani quiramoc chiru xyebal.