1Nak quicuulac Jericó, li Jesús yô chi numec' sa' li tenamit.
1ਯਿਸੂ ਯਰੀਹੋ ਸ਼ਹਿਰ ਦੇ ਵਿੱਚੋਂ ਦੀ ਲੰਘ ਰਿਹਾ ਸੀ।
2Aran cuan jun li cuînk biom aj Zaqueo xc'aba'. Li cuînk a'an, a'an li nataklan sa' xbêneb laj titz'ol toj.
2ਯਰੀਹੋ ਵਿੱਚ ਜ਼ਕ੍ਕੀ ਨਾਂ ਦਾ ਇੱਕ ਆਦਮੀ ਸੀ, ਉਹ ਇੱਕ ਅਮੀਰ ਅਤੇ ਪ੍ਰਧਾਨ ਮਸੂਲੀਆ ਸੀ।
3Târaj xnaubal ani li Jesús. Abanan xban nak k'axal nabaleb li tenamit, inc'a' quiru rilbal xban nak ca'ch'in rok.
3ਉਹ ਵੇਖਣਾ ਚਾਹੁੰਦਾ ਸੀ ਕਿ ਇਹ ਯਿਸੂ ਕੌਣ ਹੈ? ਹੋਰ ਵੀ ਬਡ਼ੇ ਲੋਕ ਉਥੇ ਸਨ ਜਿਹਡ਼ੇ ਕਿ ਉਸਨੂੰ ਵੇਖਣਾ ਚਾਹੁਦੇ ਸਨ। ਕਿਉਂਕਿ ਜ਼ਕ੍ਕੀ ਮਧਰਾ ਸੀ, ਉਹ ਭੀਡ਼ ਵਿੱਚ ਯਿਸੂ ਨੂੰ ਨਾ ਵੇਖ ਸਕਿਆ।
4Jo'can nak cô sa' ânil chi ubej ut quitake' sa' ru'uj jun li che' sicómoro xc'aba' re nak târûk târil li Jesús xban nak aran toxnumek'.
4ਇਸ ਲਈ ਉਹ ਰਾਹ ਦੇ ਉਸ ਹਿੱਸੇ ਵੱਲ ਅੱਗੇ ਨਸਿਆ ਜਿੱਧਰੋਂ ਯਿਸੂ ਆ ਰਿਹਾ ਸੀ। ਫ਼ਿਰ ਉਹ ਉਸਨੂੰ ਵੇਖਣ ਲਈ ਗੁੱਲਰ ਦੇ ਰੁੱਖ ਤੇ ਚਢ਼ ਗਿਆ।
5Nak yô chi numec' aran, li Jesús qui-iloc takec'. Quiril laj Zaqueo ut quixye re: -At Zaqueo, cuben chak chi junpât xban nak tento nak tinhilânk sa' lâ cuochoch anakcuan, chan.
5ਜਦੋਂ ਯਿਸੂ ਉਸ ਥਾਵੇਂ ਅੱਪਡ਼ਿਆ, ਉਸ ਉੱਪਰ ਤਕਿਆ ਅਤੇ ਜ਼ਕੀ ਨੂੰ ਰੁੱਖ ਉੱਤੇ ਵੇਖਿਆ। ਯਿਸੂ ਨੇ ਉਸਨੂੰ ਆਖਿਆ, “ਜ਼ਕੀ, ਜਲਦੀ ਹੇਠਾਂ ਉੱਤਰ ਆ! ਅੱਜ ਰਾਤ ਮੈਂ ਤੇਰੇ ਘਰ ਰੁਕਣਾ ਹੈ।”
6Ut laj Zaqueo quicube sa' junpât ut quixc'ul li Jesús sa' rochoch chi sa sa' xch'ôl.
6ਜਕੀ ਫ਼ਟਾਫ਼ਟ ਹੇਠਾਂ ਉੱਤਰਿਆ ਅਤੇ ਉਸਨੇ ਖੁਸ਼ੀ ਨਾਲ ਯਿਸੂ ਨੂੰ ਆਪਣੇ ਘਰ ਸੱਦਾ ਦਿੱਤਾ।
7Nak li q'uila tenamit que'ril nak li Jesús qui-oc sa' rochoch laj Zaqueo, que'po' ut que'xye: -X-oc chi hilânc sa' rochoch jun cuînk aj mâc, chanqueb.
7ਸਭ ਲੋਕਾਂ ਨੇ ਇਹ ਨਜ਼ਾਰਾ ਵੇਖਿਆ ਅਤੇ ਉਹ ਸ਼ਿਕਾਇਤ ਕਰਨ ਲੱਗੇ, “ਵੇਖੋ! ਯਿਸੂ ਇੱਕ ਪਾਪੀ ਦੇ ਘਰ ਠਹਿਰਣ ਗਿਆ ਹੈ।”
8Nak yôqueb chi cua'ac, laj Zaqueo quixakli chiru li Jesús ut quixye re: -Kâcua', chalen anakcuan jalan chic tinbânu. Yijach lin jun cablal tinsi reheb li neba'. Ut cui cuan anihak xcuelk'a c'a'ru re, câhib cua chic xq'uial li rêkaj tinq'ue, chan.
8ਪਰ ਜ਼ਕੀ ਉੱਪਰ ਉਠਿਆ ਅਤੇ ਆਖਿਆ, “ਪ੍ਰਭੂ, ਮੈਂ ਆਪਣਾ ਅਧਾ ਧਨ ਗਰੀਬਾਂ ਨੂੰ ਦੇਣ ਦਾ ਇਕਰਾਰ ਕਰਦਾ ਹਾਂ। ਜੇਕਰ ਮੈਂ ਕਿਸੇ ਨਲ ਧੋਖਾ ਕਰਾਂ ਤਾਂ ਉਸਦਾ ਚੌਗੁਣਾ ਉਸ ਮਨੁੱਖ ਨੂੰ ਮੋਡ਼ਾਂਗਾ।”
9Ut li Jesús quixye: -Li cuînk a'in ralal xc'ajol ajcui' laj Abraham. Anakcuan colbil chic li cuînk a'in.
9ਯਿਸੂ ਨੇ ਕਿਹਾ, “ਅੱਜ, ਇਸ ਖਾਨਦਾਨ ਲਈ ਮੁਕਤੀ ਆਈ ਹੈ। ਕਿਉਂਕਿ ਇਹ ਮਸੂਲੀਆਂ ਵੀ ਪਰਮੇਸ਼ੁਰ ਦੇ ਚੁਣੇ ਹੋਏ ਲੋਕਾਂ ਵਿੱਚੋਂ ਇੱਕ ਹੈ।
10Lâin li C'ajolbej xinc'ulun chixsic'bal ut chixcolbal li sachenakeb, chan li Jesús.
10ਮਨੁੱਖ ਦਾ ਪੁੱਤਰ ਗੁਆਚੇ ਹੋਇਆਂ ਨੂੰ ਲਭਣ ਅਤੇ ਬਚਾਉਣ ਲਈ ਆਇਆ ਹੈ।”
11Ut li Jesús quixye jun chic li jaljôquil ru âtin reheb li yôqueb chi abînc re, xban nak cuulaqueb re Jerusalén. Eb a'an que'xc'oxla nak li Jesús ac oc re chixxakabanquil lix nimajcual cuanquilal li Dios.
11ਲੋਕ ਉਨ੍ਹਾਂ ਗੱਲਾਂ ਨੂੰ ਸੁਣ ਰਹੇ ਸਨ ਜੋ ਯਿਸੂ ਨੇ ਉਨ੍ਹਾਂ ਨੂੰ ਆਖੀਆਂ। ਪਰ ਹੁਣ, ਉਹ ਯਰੂਸ਼ਲਮ ਦੇ ਨੇਡ਼ੇ ਆ ਗਿਆ, ਇਸ ਲਈ ਕੁਝ ਲੋਕਾਂ ਨੇ ਸੋਚਿਆ ਕਿ ਪਰਮੇਸ਼ੁਰ ਦਾ ਰਾਜ ਜਲਡੀ ਆਵੇਗਾ।
12Li Jesús quixye reheb: Quicuan jun xnimal ru cuînk. Li cuînk a'an quiboke' sa' jun najtil tenamit re nak tâxakabâk chok' rey ut tâsuk'îk cui'chic.
12ਯਿਸੂ ਜਾਣਦਾ ਸੀ ਕਿ ਲੋਕ ਇੰਝ ਸੋਚ ਰਹੇ ਹਨ ਤਾਂ ਇਸ ਆਧਾਰ ਤੇ ਉਸਨੇ ਲੋਕਾਂ ਨੂੰ ਇੱਕ ਦ੍ਰਿਸ਼ਟਾਂਤ ਸੁਣਾਇਆ, “ਇੱਕ ਸ਼ਹਿਜ਼ਾਦਾ ਕਿਸੇ ਦੂਰ ਦੇਸ਼ ਜਾਣ ਲਈ ਤਿਆਰ ਹੋ ਰਿਹਾ ਸੀ, ਜਿਥੇ ਉਸਨੂੰ ਰਾਜਾ ਬਣਾ ਦਿੱਤਾ ਜਾਣਾ ਸੀ ਅਤੇ ਫ਼ੇਰ ਉਸਨੇ ਆਪਣੇ ਦੇਸ਼ ਵਾਪਸ ਆਉਣਾ ਸੀ।
13Nak ac xic re li cuînk quixbokeb lajêb lix môs. Quixq'ue lajêb chi tumin re li junjûnk ut quixye reheb: -Yaconkex chiru li tumin a'in toja' yal jok'e tana tinsuk'îk chak lâin, chan.
13ਇਸਲਈ ਉਸਨੇ ਆਪਣੇ ਦਸ ਨੋਕਰਾਂ ਨੂੰ ਇਕਠਿਆਂ ਕੀਤਾ। ਉਸਨੇ ਹਰ ਇੱਕ ਨੂੰ ਦੌਲਤ ਦਾ ਇੱਕ ਥੈਲਾ ਦਿੱਤਾ। ਅਤੇ ਉਨ੍ਹਾਂ ਨੂੰ ਕਿਹਾ, ‘ਜਦ ਤੱਕ ਮੈਂ ਵਾਪਸ ਮੁਡ਼ਾਂ ਤੁਸੀਂ ਇਸ ਧਨ ਨਾਲ ਵਪਾਰ ਕਰਨਾ।’
14Aban xic' na-ile' xbaneb lix tenamit ut nak ac xcô li cuînk, que'xtakla xtakl riq'uin li tâxakabânk re chok' rey chixyebal re: -Lâo inc'a' nakaj nak tâoc chok' karey li cuînk a'in, chanqueb.
14ਪਰ ਉਸਦੇ ਰਾਜ ਵਿੱਚ ਲੋਕਾਂ ਨੇ ਉਸਨੂੰ ਨਫ਼ਰਤ ਕੀਤੀ। ਇਸ ਲਈ ਲੋਕਾਂ ਨੇ ਕਾਸਦਾਂ ਦਾ ਇੱਕ ਗੁਟ੍ਟ ਉਸ ਆਦਮੀ ਦੇ ਮਗਰ ਦੂਜੇ ਦੇਸ਼ ਭੇਜਿਆ। ਦੂਜੇ ਦੇਸ਼ ਵਿੱਚ ਜਾਕੇ ਕਾਸਦਾਂ ਦੇ ਹੱਥ ਸੁਨੇਹਾ ਭੇਜਿਆ, ‘ਅਸੀਂ ਉਸਨੂੰ ਆਪਣਾ ਰਾਜਾ ਬਨਾਉਣਾ ਨਹੀਂ ਚਾਹੁੰਦੇ।’
15Abanan li cuînk quixakabâc chok' rey. Ut nak ac x-oc chok' rey, li cuînk a'an quisuk'i cui'chic sa' xtenamit ut quixtakla xbokbaleb lix môs li quixq'ueheb xtumin re xnaubal li jo' nimal ac xtau li junjûnk.
15“ਪਰ ਉਹ ਆਦਮੀ ਰਾਜਾ ਬਣ ਗਿਆ। ਜਦੋਂ ਉਹ ਮੁਡ਼ ਆਇਆ, ਉਸਨੇ ਆਖਿਆ, ‘ਉਨ੍ਹਾਂ ਨੋਕਰਾਂ ਨੂੰ ਸੱਦੋ ਜਿਨ੍ਹਾਂ ਨੂੰ ਮੈਂ ਧਨ ਦਿੱਤਾ ਸੀ। ਮੈਂ ਜਾਨਣਾ ਚਾਹੁੰਦਾ ਹਾਂ ਕਿ ਉਸ ਧਨ ਨਾਲ ਉਨ੍ਹਾਂ ਨੇ ਕਿੰਨਾ ਨਫ਼ਾ ਕਮਾਇਆ ਹੈ।’
16Quicuulac li xbên ut quixye re: -Kâcua', lajêb chic xrala lâ tumin li xaq'ue cue, chan.
16ਪਹਿਲਾ ਨੋਕਰ ਆਇਆ ਤੇ ਆਖਿਆ, “ਮਾਲਕ! ਜੋ ਧਨ ਤੁਸੀਂ ਮੈਨੂੰ ਦੇ ਗਏ ਸੀ, ਉਸਨੂੰ ਲਗਾ ਕੇ ਮੈਂ ਦਸ ਗੁਣਾ ਕਰ ਲਿਆ ਹੈ।
17Li rey quixye re: -Lâat châbil aj c'anjel. Us xabânu. Xban nak tîc âch'ôl riq'uin li ca'ch'in xinq'ue âcue, jo'can nak tinq'ue âcuanquil sa' xbên lajêb chi tenamit, chan li rey.
17ਬਾਦਸ਼ਾਹ ਨੇ ਉਸਨੂੰ ਕਿਹਾ, ‘ਸ਼ਾਬਾਸ਼! ਤੂੰ ਇੱਕ ਚੰਗਾ ਸੇਵਕ ਹੈ। ਤੂੰ ਇਹ ਸਾਬਤ ਕਰ ਦਿੱਤਾ ਹੈ ਕਿ ਤੂੰ ਛੋਟੀਆਂ ਚੀਜ਼ਾਂ ਵਿੱਚ ਵਿਸ਼ਵਾਸਯੋਗ ਹੈ, ਇਸ ਲਈ ਮੈਂ ਹੁਣ ਤੈਨੂੰ ਦਸ ਸ਼ਹਿਰਾਂ ਦਾ ਹਾਕਮ ਬਣਾਵਾਂਗਾ।
18Ut quicuulac li môs jun chic ut quixye: -Kâcua', ôb chic xrala lâ tumin li xaq'ue cue, chan.
18ਦੂਜੇ ਨੇ ਆਖਿਆ, ‘ਮਾਲਕ! ਮੈਂ ਤੁਹਾਡੇ ਇੱਕ ਧਨ ਦੇ ਥੈਲੇ ਨਾਲ ਪੰਜ ਗੁਣਾ ਧਨ ਕਮਾਇਆ ਹੈ।
19Ut li rey quixye re: -Jo'can ajcui' lâat. Châbil xabânu. Tinq'ue âcuanquil sa' xbên ôb chi tenamit, chan.
19ਬਾਦਸ਼ਾਹ ਨੇ ਉਸਨ ਨੌਕਰ ਨੂੰ ਕਿਹਾ, ‘ਮੈਂ ਤੈਨੂੰ ਪੰਜ ਸ਼ਹਿਰਾਂ ਦਾ ਹਾਕਮ ਬਣਾਵਾਂਗਾ।
20Ut quicuulac ajcui' li môs jun chic ut quixye: -Kâcua', cue' lâ tumin. Xinc'ûla sa' jun sut.
20ਤਦ ਇੱਕ ਹੋਰ ਨੋਕਰ ਅੰਦਰ ਆਇਆ ਅਤੇ ਉਸਨੇ ਆਣਕੇ ਕਿਹਾ, ‘ਸੁਆਮੀ, ਇਹ ਰਿਹਾ ਤੁਹਾਡਾ ਧਨ ਵਾਲਾ ਥੈਲਾ। ਮੈਂ ਇਸਨੂੰ ਵੱਡੇ ਕੱਪਡ਼ੇ ਵਿੱਚ ਲਪੇਟ ਕੇ ਲੁਕਾ ਦਿੱਤਾ ਸੀ।
21Xinxucuac âban xban nak ninnau nak josk'at. Nacac'ul li tumin li inc'a' nacac'anjela ut nacatk'oloc bar cui' inc'a' nacat-au, chan.
21ਮੈਂ ਤੁਹਾਡੇ ਕੋਲੋਂ ਡਰਦਾ ਸੀ ਕਿਉਂਕਿ ਤੁਸੀਂ ਸਖਤ ਤਬੀਅਤ ਦੇ ਆਦਮੀ ਹੋ। ਤੁਸੀਂ ਉਹ ਧਨ ਲੈਂਦੇ ਹੋ ਜੋ ਤੁਸੀਂ ਕਮਾਇਆ ਨਹੀਂ ਸੀ ਅਤੇ ਜੋ ਬੀਜਿਆ ਨਹੀਂ ਸੀ ਸੋ ਵਢਦੇ ਹੋ।’
22Quichak'oc li rey ut quixye: -Lâat mâc'a' nacat-oc cui'. Riq'uin ajcui' li c'a'ru xaye, tinrak âtin sa' âbên. Nacanau nak josk'in ut nacanau nak ninc'ul li tumin li inc'a' ninc'anjela ut nink'oloc bar cui' inc'a' nin-au.
22ਤਦ ਰਾਜੇ ਨੇ ਨੋਕਰ ਨੂੰ ਆਖਿਆ, ‘ਓ ਦੁਸ਼ਟ ਨੋਕਰ! ਮੈਂ ਤੇਰੇ ਆਪਣੇ ਹੀ ਸ਼ਬਦਾਂ ਨਾਲ ਤੇਰੀ ਨਿਖੇਧੀ ਕਰਾਂਗਾ, ਤੂੰ ਆਖਿਆ ਹੈ ਕਿ ਮੈਂ ਸਖਤ ਦਿਲ ਆਦਮੀ ਹਾਂ ਅਤੇ ਮੈਂ ਉਹ ਧਨ ਲੈਂਦਾ ਹਾਂ ਜੋ ਮੈਂ ਕਮਾਇਆ ਨਹੀਂ ਅਤੇ ਉਹ ਅੰਨ ਲੈ ਲੈਂਦਾ ਹਾਂ ਜੋ ਮੈਂ ਬੀਜਿਆ ਨਹੀਂ।
23¿C'a'ut nak inc'a' xaq'ue chi to' lin tumin? Ut lâin nak xinsuk'i, xinc'ul raj lin tumin rochben li ral, chan li rey.
23ਜੇਕਰ ਇਹ ਸੱਚ ਹੈ, ਤਾਂ ਤੈਨੂੰ ਮੇਰੇ ਧਨ ਨੂੰ ਸਰਾਫ਼ੇ ਦੀ ਹਟ੍ਟੀ ਵਿੱਚ ਰੱਖਣਾ ਚਾਹੀਦਾ ਸੀ, ਤਾਂ ਜੋ ਜਦੋਂ ਮੈਂ ਵਾਪਸ ਪਰਤਦਾ, ਮੈਂ ਆਪਣਾ ਧਨ ਕੁਝ ਬਿਆਜ ਨਾਲ ਪ੍ਰਾਪਤ ਕੀਤਾ ਹੁੰਦਾ।
24Ut li rey quixye reheb li cuanqueb aran: -Isihomak li tumin chiru ut q'uehomak re li ac cuan lajêb chi tumin riq'uin, chan.
24ਤਦ ਜਿਹਡ਼ੇ ਆਦਮੀ ਖਡ਼ੇ ਇਹ ਸਭ ਵੇਖ ਰਹੇ ਸਨ ਉਸਨੇ ਉਨ੍ਹਾਂ ਨੂੰ ਕਿਹਾ, ‘ਧਨ ਦਾ ਇਹ ਝੋਲਾ ਇਸ ਨੋਕਰ ਤੋਂ ਲੈ ਲਵੋ ਅਤੇ ਉਸ ਨੋਕਰ ਨੂੰ ਦੇ ਦੇਵੋ ਜਿਸਨੇ ਧਨ ਦੇ ਦਸ ਝੋਲੇ ਕਮਾਏ ਹਨ।’
25Eb a'an que'chak'oc ut que'xye: -At Kâcua', a'an ac cuan ajcui' lajêb chi tumin riq'uin, chanqueb.
25ਉਨ੍ਹਾਂ ਮਨੁੱਖਾਂ ਨੇ ਰਾਜੇ ਨੂੰ ਕਿਹਾ, ‘ਪਰ ਸੁਆਮੀ! ਉਸ ਆਦਮੀ ਕੋਲ ਤਾਂ ਪਹਿਲਾਂ ਹੀ ਧਨ ਦੇ ਦਸ ਝੋਲੇ ਹਨ।’
26Li rey quixye reheb: -Lâin ninye êre nak li ani cuan nabal c'a'ru re, tâq'uehek' cui'chic nabal re; ut li ani ca'ch'in ajcui' c'a'ru re, tâisîk chiru, usta ca'ch'in ajcui' li c'a'ru re.
26ਫ਼ੇਰ ਰਾਜੇ ਨੇ ਆਖਿਆ, “ਮੈਂ ਤੁਹਾਨੂੰ ਦੱਸਦਾ ਹਾਂ ਕਿ ਹਰ ਉਸਨੂੰ ਜਿਸ ਕੋਲ ਹੈ, ਜ਼ਿਆਦਾ ਦਿੱਤਾ ਜਾਵੇਗਾ, ਪਰ ਹਰ ਕੋਈ ਜਿਸ ਕੋਲ ਨਹੀਂ ਹੈ ਜੋ ਉਸ ਕੋਲ ਹੈ ਉਹ ਵੀ ਲੈ ਲਿਆ ਜਾਵੇਗਾ।
27Ut c'amomakeb chak li xic' neque'iloc cue li inc'a' neque'raj nak tin-oc chok' xreyeb. Ut chicuu ajcui', têcamsiheb, chan li rey.
27ਹੁਣ ਕਿਥੇ ਹਨ ਮੇਰੇ ਵੈਰੀ? ਕਿਥੇ ਹਨ ਉਹ ਜੋ ਮੈਨੂੰ ਆਪਣਾ ਰਾਜਾ ਨਹੀਂ ਬਨਾਉਣਾ ਚਾਹੁੰਦੇ ਸਨ? ਮੇਰੇ ਵੈਰੀਆਂ ਨੂੰ ਇਥੇ ਲਿਆਕੇ ਮਾਰ ਸੁੱਟੋ। ‘ਮੈਂ ਉਨ੍ਹਾਂ ਨੂੰ ਮਰਦੇ ਹੋਏ ਵੇਖਾਂਗਾ।”‘
28Nak ac xye li jaljôquil ru âtin a'in, li Jesús qui-oc cui'chic chi xic Jerusalén.
28ਇਹ ਸਭ ਗੱਲਾਂ ਆਖਣ ਤੋਂ ਬਾਦ ਯਿਸੂ ਯਰੂਸ਼ਲਮ ਵੱਲ ਨੂੰ ਗਿਆ।
29Cuulaqueb re sa' li cuib chi tenamit Betfagé ut Betania. Nach' cuanqueb riq'uin li tzûl Olivos nak li Jesús quixtaklaheb cuib lix tzolom.
29ਜਦ ਉਹ ਬੈਤਫਗਾ ਅਤੇ ਬੈਤਅਨੀਆ ਪਹੁੰਚਿਆ, ਜੋ ਕਿ ਜ਼ੈਤੂਨ ਦੇ ਪਹਾਡ਼ ਤੇ ਹੈ, ਉਸਨੇ ਆਪਣੇ ਦੋ ਚੇਲਿਆਂ ਨੂੰ ਇਹ ਕਹਿ ਕੇ ਭੇਜਿਆ,
30Quixye reheb: -Ayukex sa' li ch'ina tenamit a'an li cuan chi nach'. Ut nak texcuulak têtau jun li ch'ina bûr bac'bo. Li ch'ina bûr a'an toj mâ ani nabêc chirix. Têhit ut têc'am chak arin.
30“ਉਹ ਸ਼ਹਿਰ, ਜੋ ਤੁਹਾਨੂੰ ਇਥੋਂ ਨਜ਼ਰ ਆ ਰਿਹਾ ਹੈ, ਉਥੇ ਜਾਵੋ। ਜਦੋਂ ਤੁਸੀਂ ਸ਼ਹਿਰ ਵਿੱਚ ਪ੍ਰਵੇਸ਼ ਕਰੋ, ਤੁਹਾਨੂੰ ਇੱਕ ਗਧੀ ਦਾ ਬੱਚਾ ਬਨ੍ਹਿਆ ਹੋਇਆ ਲੱਭੇਗਾ ਹਾਲੇ ਤੱਕ ਇਸ ਉੱਤੇ ਕਿਸੇ ਨੇ ਵੀ ਸਵਾਰੀ ਨਹੀਂ ਕੀਤੀ। ਤੁਸੀਂ ਉਸਨੂੰ ਖੋਲ੍ਹਕੇ ਮੇਰੇ ਕੋਲ ਲੈ ਆਵੋ।
31Ut cui ani napatz'oc êre c'a'ut nak yôquex chixhitbal, têye re nak li Kâcua' tâajok ru li ch'ina bûr, cha'akex, chan li Jesús.
31ਜੇਕਰ ਤੁਹਾਨੂੰ ਕੋਈ ਪੁਛੇ, ‘ਤੁਸੀਂ ਇਸਨੂੰ ਕਿਉਂ ਲਿਜਾ ਰਹੇ ਹੋ?’ ਉਸਨੂੰ ਆਖੋ, ‘ਸੁਆਮੀ ਨੂੰ ਇਸਦੀ ਲੋਡ਼ ਹੈ।’
32Que'côeb lix tzolom li Jesús cuib ut que'xtau chixjunil jo' quiyehe' reheb.
32ਦੋਨੋ ਚੇਲੇ ਸ਼ਹਿਰ ਅੰਦਰ ਚਲੇ ਗਏ। ਉਨ੍ਹਾਂ ਨੇ ਉਥੇ ਇੱਕ ਗਧਾ ਬੰਨ੍ਹਿਆ ਹੋਇਆ ਵੇਖਿਆ ਜਿਵੇਂ ਯਿਸੂ ਨੇ ਦਸਿਆ ਸੀ।
33Nak yôqueb chixhitbal li ch'ina bûr, eb laj êchal re que'xpatz' reheb: -¿C'a'ut nak yôquex chixhitbal li kabûr? chanqueb.
33ਜਿਵੇਂ ਹੀ ਉਹ ਇਸਨੂੰ ਖੋਲ੍ਹ ਰਹੇ ਸਨ, ਮਾਲਕ ਬਾਹਰ ਆਏ ਅਤੇ ਉਨ੍ਹਾਂ ਨੂੰ ਪੁੱਛਿਆ, “ਤੁਸੀਂ ਸਾਡੇ ਗਧੇ ਨੂੰ ਕਿਉਂ ਖੋਲ੍ਹ ਰਹੇ ਹੋ?”
34Eb lix tzolom li Jesús que'chak'oc ut que'xye: -Li Kâcua' tâajok ru li bûr, chanqueb.
34ਚੇਲਿਆਂ ਨੇ ਜਵਾਬ ਦਿੱਤਾ, “ਸੁਆਮੀ ਨੂੰ ਇਸਦੀ ਲੋਡ਼ ਹੈ।”
35Ut que'xc'am li ch'ina bûr riq'uin li Jesús. Que'xq'ue li t'icr chirix ut que'xtenk'a li Jesús chi takec' chirix.
35ਤਾਂ ਉਹ ਚੇਲੇ ਉਸ ਗਧੀ ਦੇ ਬੱਚੇ ਨੂੰ ਯਿਸੂ ਕੋਲ ਲੈ ਆਏ। ਉਨ੍ਹਾਂ ਨੇ ਆਪਣੇ ਵਸਤਰ ਗਧੇ ਦੇ ਉੱਪਰ ਵਿਛਾਏ ਅਤੇ ਯਿਸੂ ਨੂੰ ਉਸ ਉੱਪਰ ਬਿਠਾ ਦਿੱਤਾ।
36Nak yô chi xic li Jesús, nabaleb li cristian que'xhel lix t'icreb sa' be bar tânumek' cui' li Jesús jo' c'aynakeb xbânunquil nak nacuulac junak nim xcuanquil.
36ਜਿਓ ਹੀ ਯਿਸੂ ਸਵਾਰੀ ਕਰਦਾ ਅੱਗੇ ਵਧਿਆ, ਲੋਕਾਂ ਨੇ ਆਪਣੇ ਕੱਪਡ਼ੇ ਰਾਹ ਤੇ ਖਿਲਾਰ ਦਿੱਤੇ।
37Cuulaqueb re Jerusalén. Yôqueb chak chi cubec sa' li tzûl Olivos ut chixjunileb li yôqueb chixtâkenquil li Jesús que'oc chixjapbal reheb xban xsahil xch'ôleb. Ut que'xlok'oni li Dios xbaneb li milagro li quilaje'ril.
37ਉਹ ਯਰੂਸ਼ਲਮ ਦੇ ਨੇਡ਼ੇ ਪਹੁੰਚ ਰਿਹਾ ਸੀ। ਉਹ ਤਕਰੀਬਨ ਜੈਤੂਨ ਦੀ ਪਹਾਡ਼ੀ ਦੀ ਉਤਰਾਈ ਤੇ ਪਹੁੰਚਿਆ। ਸ਼ਰਧਲੂਆਂ ਦੀ ਸਾਰੀ ਭੀਡ਼ ਖੁਸ਼ ਸੀ, ਅਤੇ ਉਨ੍ਹਾਂ ਨੇ ਜੋ ਸਾਰੇ ਕਰਿਸ਼ਮੇ ਵੇਖੇ ਸਨ ਉਨ੍ਹਾਂ ਲਈ ਉੱਚੀ ਅਵਾਜ਼ ਨਾਲ ਪਰਮੇਸ਼ੁਰ ਦੀ ਉਸਤਤਿ ਕੀਤੀ।
38Que'xye: -Osobtesinbil taxak li rey li xchal sa' xc'aba' li Kâcua'. Ut cuânk taxak li tuktûquilal sa' choxa. Lok'oninbil taxak li Kâcua' li cuan sa' choxa, chanqueb.
38ਉਨ੍ਹਾਂ ਨੇ ਜੋ ਵੀ ਸ਼ਕਤੀਸ਼ਾਲੀ ਵਸਤਾਂ ਵੇਖੀਆਂ ਉਨ੍ਹਾਂ ਸਭਨਾਮ ਲਈ ਪ੍ਰਭੂ ਦਾ ਸ਼ੁਕਰਾਨਾ ਕੀਤਾ। ਉਨ੍ਹਾਂ ਨੇ ਆਖਿਆ, “‘ਧੰਨ ਹੈ! ਜੋ ਪ੍ਰਭੂ ਦੇ ਨਾਂ ਤੇ ਆਉਂਦਾ ਹੈ।’ਜ਼ਬੂਰ 118:26 ਸੁਰਗ ਵਿੱਚ ਸ਼ਾਂਤੀ ਹੋਵੇ ਅਤੇ ਪਰਮੇਸ਼ੁਰ ਨੂੰ ਮਹਿਮਾ।”
39Ut cuanqueb laj fariseo sa' xyânkeb li q'uila tenamit que'xye re: -At tzolonel k'useb lâ tzolom, ye reheb nak te'xcanab âtinac.-
39ਭੀਡ਼ ਵਿੱਚੋਂ ਕੁਝ ਫਰੀਸੀਆਂ ਨੇ ਯਿਸੂ ਨੂੰ ਆਖਿਆ, “ਸੁਆਮੀ! ਆਪਣੇ ਚੇਲਿਆਂ ਨੂੰ ਆਖੋ ਕਿ ਇੰਝ ਕਹਿਣ ਤੋਂ ਬਾਜ ਆਉਣ!”
40Li Jesús quichak'oc ut quixye reheb: -Lâin ninye êre nak cui eb lin tzolom te'xcanab xq'uebal inlok'al, a' chic li pec te'xjap re chixq'uebal inlok'al, chan li Jesús.
40ਪਰ ਯਿਸੂ ਨੇ ਉੱਤਰ ਦਿੱਤਾ, “ਮੈਂ ਤੁਹਾਨੂੰ ਦੱਸਦਾ ਹਾਂ ਇਹ ਗੱਲਾਂ ਜ਼ਰੂਰ ਆਖਣੀਆਂ ਚਾਹੀਦੀਂ ਹਨ। ਜੇਕਰ ਮੇਰੇ ਚੇਲੇ ਚੁੱਪ ਕਰ ਜਾਣਗੇ ਤਾਂ ਇਹ ਪੱਥਰ ਅਜਿਹਾ ਬੋਲ ਉਠਣਗੇ।”
41Nak cuulac re Jerusalén, li Jesús quiyâbac chirilbal li tenamit.
41ਜਦੋਂ ਯਿਸੂ ਯਰੂਸ਼ਲਮ ਦੇ ਨੇਡ਼ੇ ਆਇਆ, ਉਸਨੇ ਸ਼ਹਿਰ ਨੂੰ ਵੇਖਿਆ ਅਤੇ ਉਸ ਲਈ ਰੋਇਆ।
42Ut quixye: -¡Cui ta lâex aj Jerusalén nequenau xq'uebal retal ani târûk tâq'uehok tuktûquil usilal sa' eb li cutan a'in, us raj! Aban anakcuan toj mukmu chêru. Jo'can nak inc'a' nequetau xyâlal.
42ਉਸਨੇ ਯਰੂਸ਼ਲਮ ਨੂੰ ਆਖਿਆ, “ਕਾਸ਼ ਕਿ ਤੂੰ ਅੱਜ ਇਹ ਜਾਣਦਾ ਕਿ ਤੇਰੇ ਲਈ ਕਿਹਡ਼ੀਆਂ ਗੱਲਾਂ ਸ਼ਾਂਤੀ ਲਿਆਉਣਗੀਆਂ। ਪਰ ਤੂੰ ਇਸਨੂੰ ਨਹੀਂ ਜਾਣ ਸਕਦਾ ਕਿਉਂਕਿ ਇਹ ਤੈਥੋਂ ਲੁਕੀਆਂ ਹੋਈਆਂ ਹਨ।
43Tâcuulak xk'ehil nak eb li xic' neque'iloc êre te'châlk chi pletic êriq'uin. Te'xsut rix lê tenamit. Te'xq'ue ribeb chi xjun sutam lê tenamit ut lâex mâ bar chic târûk têcol êrib.
43ਇੱਕ ਸਮਾਂ ਆਵੇਗਾ ਜਦੋਂ ਤੇਰੇ ਵੈਰੀ ਤੇਰੇ ਦੁਆਲੇ ਮੋਰਚਾ ਬੰਨ੍ਹਣਗੇ ਅਤੇ ਤੈਨੂੰ ਸਾਰੇ ਪਾਸਿਓ ਘੇਰਾ ਪਾ ਲੈਣਗੇ ਅਤੇ ਦਬਾਉ ਪਾਉਣਗੇ।
44Te'xjuq'ui lê tenamit ut te'xt'an, jo'queb ajcui' chixjunileb li cuanqueb aran. Mâ jun chic li pec tâcanâk sa' xna'aj. Têc'ul chi jo'can xban nak lâex inc'a' xeq'ue retal nak li Dios xc'ulun êriq'uin chêcolbal, chan li Jesús.
44ਉਹ ਤੈਨੂੰ ਅਤੇ ਤੇਰੇ ਲੋਕਾਂ ਨੂੰ ਨਸ਼ਟ ਕਰ ਦੇਣਗੇ। ਉਹ ਇੱਕ ਪੱਥਰ ਨੂੰ ਦੂਜੇ ਪੱਥਰ ਉੱਤੇ ਟਿਕਿਆ ਨਹੀਂ ਰਹਿਣ ਦੇਣਗੇ। ਇਹ ਸਭ ਇਸ ਲਈ ਵਾਪਰੇਗਾ ਕਿਉਂਕਿ ਜਦੋਂ ਪਰਮੇਸ਼ੁਰ ਤੈਨੂੰ ਬਚਾਉਣ ਲਈ ਆਇਆ ਤੂੰ ਉਸਨੂੰ ਮਹਿਸੂਸ ਨਾ ਕੀਤਾ।”
45Nak qui-oc sa' li templo, li Jesús qui-oc chixyolesinquileb chirix cab li yôqueb chi c'ayînc ut li yôqueb chi lok'oc aran.
45ਯਿਸੂ ਮੰਦਰ ਦੇ ਖੇਤਰ ਵਿੱਚ ਗਿਆ। ਅਤੇ ਉਸਨੇ ਉਨ੍ਹਾਂ ਲੋਕਾਂ ਨੂੰ ਬਾਹਰ ਕੱਢਣਾ ਸ਼ੁਰੂ ਕੀਤਾ, ਜੋ ਅੰਦਰ ਚੀਜ਼ਾਂ ਵੇਚ ਰਹੇ ਸਨ।
46Quixye reheb: -Tz'îbanbil retalil sa' li Santil Hu chi jo'ca'in: Li cuochoch a'in re te'tijok cui' li tenamit. Abanan lâex xeq'ue li templo chok' xna'ajeb laj êlk', chan li Jesús.
46ਯਿਸੂ ਨੇ ਕਿਹਾ, “ਇਹ ਪੋਥੀਆਂ ਵਿੱਚ ਲਿਖਿਆ ਹੈ, ‘ਮੇਰਾ ਘਰ ਇੱਕ ਪ੍ਰਾਰਥਨਾ ਦਾ ਘਰ ਹੋਵੇਗਾ’, ਪਰ ਤੁਸੀਂ ਇਸਨੂੰ ਡਾਕੂਆਂ ਦੇ ਲੁਕਣ ਦੀ ਜਗ੍ਹਾ ਵਿੱਚ ਬਦਲ ਦਿੱਤਾ ਹੈ।”‘
47Ut rajlal cutan yô chixch'olobanquil xyâlal sa' li templo. Eb li xbênil aj tij, ut eb laj tz'îb ut eb li neque'taklan sa' xyânkeb laj judío yôqueb chixc'ûbanquil chanru nak te'xcamsi.Abanan inc'a' que'xtau chanru te'xbânu xban nak chixjunileb li tenamit yôqueb chixq'uebal xch'ôleb chirabinquil li c'a'ru yô chixyebal li Jesús.
47ਯਿਸੂ ਨੇ ਹਰ ਰੋਜ਼ ਮੰਦਰ ਵਿੱਚ ਉਪਦੇਸ਼ ਦਿੱਤੇ। ਪ੍ਰਧਾਨ ਜਾਜਕ, ਨੇਮ ਦੇ ਉਪਦੇਸ਼ਕ ਅਤੇ ਕੁਝ ਲੋਕ ਦੇ ਆਗੂ ਯਿਸੂ ਨੂੰ ਮਾਰਨ ਦਾ ਮੌਕਾ ਤਾਡ਼ ਰਹੇ ਸਨ।
48Abanan inc'a' que'xtau chanru te'xbânu xban nak chixjunileb li tenamit yôqueb chixq'uebal xch'ôleb chirabinquil li c'a'ru yô chixyebal li Jesús.
48ਪਰ ਉਹ ਉਸਨੂੰ ਮਾਰਨ ਦਾ ਰਾਹ ਨਾ ਲਭ ਸਕੇ ਕਿਉਂਕਿ ਸਭ ਲੋਕ ਬਡ਼ੇ ਧਿਆਨ ਨਾਲ ਯਿਸੂ ਦੇ ਉਪਦੇਸ਼ਾਂ ਨੂੰ ਸੁਣ ਰਹੇ ਸਨ।