¹[Ny teny voalohany nataon'i Elifaza] Dia namaly Elifaza Temanita ka nanao hoe:

¹Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:

²Raha misy sahy miteny aminao, dia ho sosotra va ianao? Fa raha ny mamehy vava kosa, iza moa no mahazaka izany?

²Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?

³Indro, efa nananatra ny maro ianao. Ary ny tanana miraviravy efa nampaherezinao;

³Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.

⁴Ny teninao efa nanohana izay efa saiky lavo, ary ny lohalika malemy efa nampahatanjahinao

⁴Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.

⁵Nefa ankehitriny mba manjo anao kosa izany, ka dia kivy ianao, Mihatra aminao izany, ka raiki-tahotra ianao

⁵Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.

⁶Tsy ny fivavahanao va no tokinao? Ary tsy fanantenanao va ny fahitsian'ny lalanao? [Heb. fahatahoranao]

⁶Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?

⁷Masìna ianao, tsarovy fa iza moa no very tsy nanan-tsiny? Ary taiza no nisy olo-mahitsy naringana?

⁷Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?

⁸Araka izay efa hitako, dia izay miasa heloka sy mamafy fahoriana no mijinja izany.

⁸Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.

⁹Ny fofonain'Andriamanitra no andringanana azy. Eny, ny fofonain'ny fahatezerany no mahalevona azy.

⁹Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.

¹⁰Ny feon'ny olona, eny, ny feon'ny liona masiaka, ary ny nifin'ny liona tanora dia ombotana;

¹⁰Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.

¹¹Mirenireny ny lion-dahy noho ny tsi-fahitany remby, ary miely ny zanaky ny liom-bavy.

¹¹Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.

¹²Nisy teny tonga tamiko mangingina, ary ny sofiko nahare siosio avy taminy,

¹²Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.

¹³Tamin'ny eritreritra avy amin'ny tsindrimandry alina, raha sondrian-tory ny olona,

¹³V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,

¹⁴Dia azon-tahotra sy hovotra aho, ka nampihorohoro ny taolako rehetra izany.

¹⁴Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.

¹⁵Ary nisy fanahy nandalo teo anatrehako ka nampitsangam-bolo ny tenako.

¹⁵Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.

¹⁶Nijanona izy, nefa tsy nahafantatra ny tarehiny aho; Nisy endri-javatra teo anoloan'ny masoko; Nisy fanginana, dia nandre feo aho nanao hoe:

¹⁶Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:

¹⁷Ho marina noho Andriamanitra va ny zanak'olombelona? Ho madio noho ny Mpanao azy va ny olona?[Na: eo anatrehan']

¹⁷Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?

¹⁸Indro, tsy matoky ireo mpanompony aza Izy, eny, ny anjeliny aza ataony ho tsy tonga ohatra.

¹⁸Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.

¹⁹Koa mainka izay mitoetra ao an-trano tany, sady avy tamin'ny vovoka no nihaviany, ary mora poritra noho ny kalalao izy;[Heb. ao amin'ny vovoka fiorenany]

¹⁹Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.

²⁰Indray andro monja dia montsana izy; Tsy misy misaina azy, na dia levona mandrakizay aza izy.Tsy voaongotra va ny kofehin-dainy ao aminy? Maty izy, nefa tsy mbola nanam-pahendrena.

²⁰Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.

²¹Tsy voaongotra va ny kofehin-dainy ao aminy? Maty izy, nefa tsy mbola nanam-pahendrena.

²¹Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.