Malagasy

Italian: Riveduta Bible (1927)

Proverbs

13

1Ny zanaka hendry mihaino ny fananaran-drainy; Fa ny mpaniratsira tsy mety mihaino, na dia anarina mafy aza.
1Il figliuol savio ascolta l’istruzione di suo padre, ma il beffardo non ascolta rimproveri.
2Ny vokatry ny vavan'ny olona no ahazoany soa; Fa ny hampidi-doza no mahafaly ny mpivadika.
2Per il frutto delle sue labbra uno gode del bene, ma il desiderio dei perfidi è la violenza.
3Izay mahambim-bava no miaro ny ainy; Fa izay vavàna dia haringana.[Na: ny fanahiny]
3Chi custodisce la sua bocca preserva la propria vita; chi apre troppo le labbra va incontro alla rovina.
4Ny fanahin'ny kamo maniry, fa tsy mba mahazo; Fa ny fanahin'ny mazoto hohatavezina.
4L’anima del pigro desidera, e non ha nulla, ma l’anima dei diligenti sarà soddisfatta appieno.
5Ny lainga dia halan'ny marina; Fa ny ratsy fanahy manao izay maharikoriko sy mahamenatra.
5Il giusto odia la menzogna, ma l’empio getta sugli altri vituperio ed onta.
6Ny fahamarinana miaro izay mandeha tsy misy tsiny; Fa ny haratsiana mamotraka ny mpanota.
6La giustizia protegge l’uomo che cammina nella integrità, ma l’empietà atterra il peccatore.
7Misy mihambo ho manan-karena, nefa tsy manana na inona na inona; Misy kosa mody malahelo, nefa manana harena be.
7C’è chi fa il ricco e non ha nulla; c’è chi fa il povero e ha di gran beni.
8Ny haren'ny olona dia avotry ny ainy; Fa ny levilevy tsy mampiraika ny malahelo akory.
8La ricchezza d’un uomo serve come riscatto della sua vita, ma il povero non ode mai minacce.
9Ny fahazavan'ny marina dia tsara firehitra; Fa ny jiron'ny ratsy fanahy ho faty.[Heb. mifaly]
9La luce dei giusti è gaia, ma la lampada degli empi si spegne.
10Fifandirana ihany no vokatry ny fiavonavonana; Fa ao amin'ny mino anatra no misy fahendrena.
10Dall’orgoglio non vien che contesa, ma la sapienza è con chi dà retta ai consigli.
11Ny harena azoazo foana dia mihena lalandava; Fa izay mahavatra mitsimpona no mampitombo.
11La ricchezza male acquistata va scemando, ma chi accumula a poco a poco l’aumenta.
12Ny fanantenana tsy azo vetivety dia mankarary am-bavafo; Fa hazon'aina ny faniriana tanteraka.
12La speranza differita fa languire il cuore, ma il desiderio adempiuto è un albero di vita.
13Izay manamavo ny teny ho voasingony; Fa izay matahotra ny didy no hahazo valim-pitia.[Na: mahavery tena]
13Chi sprezza la parola si costituisce, di fronte ad essa, debitore, ma chi rispetta il comandamento sarà ricompensato.
14Ny fampianaran'ny hendry dia loharanon'aina Ka mampivily tsy ho ao amin'ny fandriky ny fahafatesana.
14L’insegnamento del savio è una fonte di vita per schivare le insidie della morte.
15Ny fahendrena tsara dia ahazoam-pitia; Fa sarotra ny lalan'ny mpivadika.
15Buon senno procura favore, ma il procedere dei perfidi è duro.
16Ny mahira-tsaina, rehetra miasa amin'ny fahalalana; Fa ny adala kosa mampiseho hadalana;
16Ogni uomo accorto agisce con conoscenza, ma l’insensato fa sfoggio di follia.
17Ny iraka ratsy fanahy idiran-doza; Fa ny iraka mahatoky dia famelombelomana.[Na: fanasitranana]
17Il messo malvagio cade in sciagure, ma l’ambasciatore fedele reca guarigione.
18Fahalahelovana sy henatra no ho an'izay mandà famaizana; Fa izay manaiky anatra no homem-boninahitra.
18Miseria e vergogna a chi rigetta la correzione, ma chi dà retta alla riprensione è onorato.
19Mamin'ny fo ny faniriana tanteraka; Fa fahavetavetana eo imason'ny adala ny hiala amin'ny ratsy. [Na: efa mitranga]
19Il desiderio adempiuto è dolce all’anima, ma agl’insensati fa orrore l’evitare il male.
20Izay miara-dia amin'ny hendry dia ho hendry; Fa izay misakaiza amin'ny adala dia hidiran-doza.[Na: ho ratsy]
20Chi va coi savi diventa savio, ma il compagno degl’insensati diventa cattivo.
21Ny mpanota dia enjehin'ny loza: Fa hovalian-tsoa ny marina.
21Il male perseguita i peccatori ma il giusto è ricompensato col bene.
22Ny tsara fanahy mahenina lova ny zafiny, Fa ny haren'ny mpanota kosa voatahiry ho an'ny marina.
22L’uomo buono lascia una eredità ai figli de’ suoi figli, ma la ricchezza del peccatore è riserbata al giusto.
23Ny tanin'ny malahelo izay voasa dia ahazoana hanina be; Fa maro no ringana noho ny fanaovan'izay tsy rariny.
23Il campo lavorato dal povero dà cibo in abbondanza, ma v’è chi perisce per mancanza di equità.
24Izay mitsitsy ny tsorakazony dia tsy tia ny zanany; Fa izay tia zanaka dia manafay azy, raha mbola kely.Ny marina mihinana ka voky tsara; Fa noana ny kibon'ny ratsy fanahy.
24Chi risparmia la verga odia il suo figliuolo, ma chi l’ama, lo corregge per tempo.
25Ny marina mihinana ka voky tsara; Fa noana ny kibon'ny ratsy fanahy.
25Il giusto ha di che mangiare a sazietà, ma il ventre degli empi manca di cibo.