¹¶ Na ka tahuri tatou, ka haere ki te koraha na te ara ki te Moana Whero; i pera ano me ta Ihowa i ki mai ai ki ahau: a he maha nga ra i taiawhiotia ai e tatou a Maunga Heira.

¹Potom obrátivše se, táhli jsme na tu poušť cestou k moři Rudému, jakož mluvil Hospodin ke mně, a obcházeli jsme horu Seir za dlouhý čas,

²Na ka korero a Ihowa ki ahau, ka mea,

²Až mi řekl Hospodin takto:

³Ka roa nei ta koutou taiawhio i tenei maunga: tahuri whaka te raki.

³Dosti jste již obcházeli horu tuto, obraťtež se k straně půlnoční.

⁴Whakahau hoki ki te iwi, mea atu, Ka haere nei koutou na nga rohe o o koutou tuakana, o nga tama a Ehau, e noho ana i Heira; a ka wehi ratou i a koutou: na kia tupato i a koutou:

⁴A lidu přikaž, řka: Půjdete přes pomezí bratří svých synů Ezau, kteříž bydlí v Seir. Ačkoli budou se vás báti, hleďte však pilně,

⁵Kaua e whakapataritari i a ratou; e kore hoki e hoatu e ahau ki a koutou tetahi wahi o to ratou whenua, ahakoa takahanga mo te kapu o te waewae, no te mea kua hoatu e ahau a Maunga Heira ki a Ehau hei kainga tupu.

⁵Abyste jich nedráždili; nebo nedám vám z země jejich ani šlepěje nožné, proto že v dědictví Ezau dal jsem horu Seir.

⁶Hokona he kai i a ratou ki te moni, ka kai ai koutou; ko te wai hoki me hoki e koutou i a ratou ki te moni, ka inu ai.

⁶Pokrmů koupíte od nich za peníze, a jísti budete, i vody také ku pití za peníze od nich jednati budete.

⁷He mea hoki kua manaaki a Ihowa, tou Atua, i a koe i nga mahi katoa a tou ringa; e mohio ana ia ki tou haerenga i tenei koraha nui: i tou taha a Ihowa, tou Atua, i enei tau e wha tekau; a kahore koe i hapa i tetahi mea.

⁷Nebo Hospodin Bůh tvůj požehnal tobě při všeliké práci rukou tvých, a zná, že jdeš přes poušť velikou tuto; již čtyřidceti let Hospodin Bůh tvůj byl s tebou, aniž jsi měl v čem nedostatku.

⁸¶ A ka pahemo i a tatou o tatou tuakana, nga tama a Ehau, e noho ana i Heira, i te ara i te mania o Erata, o Ehiono Kepere, na ka tahuri tatou, ka haere na te huarahi i te koraha o Moapa.

⁸A šli jsme od bratří našich, synů Ezau, kteříž bydlí v Seir, s cesty polní od Elat a od Aziongaber, a uchýlili jsme se, abychom šli cestou po poušti Moábské.

⁹A ka mea a Ihowa ki ahau, Kei whawhai koe ki nga Moapi, kaua ano e whakatari pakanga ki a ratou; ta te mea e kore e hoatu e ahau tetahi wahi o tona whenua hei kainga mou, no te mea kua hoatu a Ara e ahau hei kainga mo nga tama a Rota.

⁹I řekl mi Hospodin: Neškoď Moábským, ani jich popouzej k boji, nebo nedám tobě v zemi jejich dědictví, poněvadž synům Lot dal jsem Ar v dědictví.

¹⁰I noho nga Emime ki reira i mua, he nui, he tini, he roroa tena iwi, rite tahi ano ki nga Anakimi:

¹⁰(Emim prvé bydlili v ní, lid veliký a mnohý, a vysokého zrostu, jako Enakim.

¹¹I korerotia hoki ratou he roroa, he pera me nga Anakimi; na nga Moapi ia ratou i hua he Emime.

¹¹Oni také za obry držáni byli jako Enakim, ale Moábští říkali jim Emim.

¹²I noho hoki nga Hori ki Heira i mua; a, muri iho i a ratou, ko nga tama a Ehau, na ratou hoki te hunanga i era i o ratou aroaro, a noho iho ana ki to ratou wahi, rite tahi ta ratou ki ta Iharaira i mea ai ki te whenua i riro mai i a ia, i homai nei e Ihowa ki a ratou.

¹²V Seir pak bydlili prvé Horejští, kteréž synové Ezau vyhnali, a zahladili je před tváří svou, a bydlili tu místo nich, jako učinil Izrael v zemi vládařství svého, kterouž jim dal Hospodin.)

¹³Tena, whakatika, whiti atu i te awa, i Terete: na ka whiti mai tatou i te awa, i Terete.

¹³Nyní vstanouce, přejděte potok Záred. I přešli jsme potok Záred.

¹⁴A ko nga ra i haere mai ai tatou i Kareheparenea, a tae noa ki to tatou whitinga mai i te awa, i Terete, e toru tekau ma waru nga tau, no ka poto atu i roto i te ope te whakapaparanga katoa o nga tangata hapai patu; te pera me ta Ihowa i oati ai ki a ratou.

¹⁴Času pak, v němž jsme šli z Kádesbarne, až jsme přešli potok Záred, bylo let třidceti osm, dokavadž nebyl vyhlazen všecken věk mužů bojovných z prostřed stanů, jakož jim přisáhl Hospodin.

¹⁵I runga ano hoki i a ratou te ringa o Ihowa e whakamate ana i a ratou i te puni a poto noa ratou.

¹⁵Nebo ruka Hospodinova byla proti nim k setření jich z prostředku stanů, dokudž nevyhladil jich.

¹⁶A ka poto katoa nga tangata hapai patu te mate atu i roto i te iwi.

¹⁶I stalo se, když všickni muži ti bojovní vyhynuli z prostředku lidu,

¹⁷Na ka korero a Ihowa ki ahau, ka mea,

¹⁷Že mluvil Hospodin ke mně, řka:

¹⁸Hei tenei ra koe haere ai ma Ara, ma te rohe o Moapa.

¹⁸Ty přejdeš dnes pomezí Moábské k městu Ar,

¹⁹A, e tata atu koe ki te ritenga atu o nga tama a Amona, kaua e whawhai ki a ratou, kaua ano hoki e whakatari pakanga ki a ratou: e kore hoki e hoatu e ahau tetahi wahi o te whenua o nga tama a Amona hei kainga mou, no te mea kua hoatu e ahau hei kainga mo nga tama a Rota.

¹⁹A přiblížíš se k synům Ammon. Nessužujž jich a nepopouzej jich k boji, nebo nedám tobě v zemi synů Ammon dědictví, poněvadž synům Lotovým dal jsem ji k vládařství.

²⁰I korerotia hoki tera he whenua tangata roroa; i noho hoki nga tangata roroa ki reira i mua, a huaina iho ratou e nga Amoni he Hamahumi.

²⁰(I ona také držána byla za zemi obrů; nebo obrové před tím bydlili v ní, kterýmž Ammoninští říkali Zamzomim,

²¹He nui, he maha, he roroa taua iwi, rite tahi ki nga Anakimi; na Ihowa ia ratou i huna i to ratou aroaro; a riro ana to ratou kainga i a ratou, a noho tonu iho i muri i a ratou;

²¹Lid veliký a mnohý, a vysokého zrostu, jako Enakim. Ale zahladil je Hospodin před tváří jejich, a vešli v dědictví jejich, a bydlili na místě jejich,

²²Pera me tana i mea ai ki nga tama a Ehau, e noho ra i Heira, i tana hunanga i nga Hori i to ratou aroaro; na riro ana i a ratou to ratou kainga, a noho tonu iho ratou i muri i a ratou a mohoa noa nei.

²²Jakož učinil synům Ezau bydlícím v Seir, pro něž vyhladil Horejské před tváří jejich, i vešli v dědictví jejich, a bydlili na místě jejich až do dnešního dne.

²³Na, ko nga Awimi, i noho ra ki nga pa a puta noa ki Kaha, na nga Kapatorimi i haere mai ra i Kapatora ratou i huna, a noho iho i muri i a ratou.

²³Hevejské také, kteříž bydlili v Azerim až do Gáza, Kaftorejští, kteříž vyšli z Kaftor, zahladili je, a bydlili na místě jejich.)

²⁴¶ Whakatika, haere, whiti atu i te awa i Aranona; na kua hoatu e ahau ki tou ringa a Hihona kingi o Hehepona, te Amori me tona whenua: anga atu, tangohia, e riri i ta korua riri.

²⁴Vstanouce, beřte se a přejděte potok Arnon. Hle, dal jsem v ruce tvé Seona, krále Ezebon Amorejského, a zemi jeho; začniž jí vládnouti, a bojuj válečně proti němu.

²⁵Kei tenei ra ahau timata ai te whakapa i tou pawera, i tou wehi ki nga iwi i raro i te rangi, puta noa, puta noa, ina rongo ki tou rongo, a ka wiri ratou, ka aue i a koe.

²⁵Dnes počnu pouštěti strach a lekání se tebe na lidi, kteříž jsou pode vším nebem, tak že kteřížkoli uslyší pověst o tobě, třásti a lekati se budou tváři tvé.

²⁶Na tukua atu ana e ahau nga karere i te koraha, i Keremota, ki a Hihona kingi o Hehepona; mo te ata noho nga kupu, a ka mea atu,

²⁶I poslal jsem posly z pouště Kedemot k Seonovi, králi Ezebon, s slovy pokojnými, řka:

²⁷Kia haere atu ahau na tou whenua; ka haere ahau na te huanui; e kore ahau e peka ki matau, ki maui.

²⁷Nechť projdu skrze zemi tvou, přímo cestou půjdu, neuchýlím se ani na pravo ani na levo.

²⁸Mau e homai he kai maku hei utu mo te moni, ka kai ai ahau; e homai hoki he wai moku mo te moni, ka inu ai ahau; heoi ano ko te haere kau a oku waewae;

²⁸Pokrmů za peníze prodáš mi, abych jedl, vody také za peníze dáš mi, a píti budu; toliko pěšky projdu,

²⁹Kia rite ki ta nga tama a Ehau e noho ana i Heira i mea ai ki ahau, me ta nga Moapi hoki e noho ra i Ara; kia whiti atu ra ano ahau i Horano ki te whenua i homai e Ihowa, e to matou Atua, ki a matou.

²⁹Jakož mi učinili synové Ezau, kteříž bydlí v Seir, a Moábští, kteříž bydlí v Ar, dokudž nepřejdu Jordánu, jda k zemi, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám.

³⁰Heoi kihai a Hihona kingi o Hehepona i pai kia haere atu tatou na tona kainga: na Ihowa hoki, na tou Atua i whakapakeke tona wairua, i whakamaia hoki tona ngakau, kia homai ai ia ki tou ringa; koia ano tenei inaianei.

³⁰Ale nechtěl dopustiti Seon, král Ezebon, abychom prošli zemi jeho; nebo byl zatvrdil Hospodin Bůh tvůj ducha jeho, a ztužil srdce jeho, aby dal jej v ruce tvé, jakož se vidí podnes.

³¹Na ka mea a Ihowa ki ahau, Titiro, kua timata ahau te tuku ki tou aroaro i a Hihona, i tona whenua: anga atu, tangohia tona whenua hei kainga.

³¹(Nebo řekl mi byl Hospodin: Aj, již jsem počal v moc dávati tobě Seona i zemi jeho; začniž jí vládnouti, abys dědičně obdržel zemi jeho.)

³²Na ka puta mai a Hihona ki te tu i a tatou, ki te whawhai hoki i Iahata, a ia me tona iwi katoa.

³²A vytáhl byl Seon proti nám, on i všecken lid jeho k boji do Jasa.

³³A homai ana ia e Ihowa, e to tatou Atua, ki to tatou aroaro; na patua ana ia e tatou, me ana tama, me tona iwi katoa.

³³I dal jej nám Hospodin Bůh náš, a porazili jsme ho s syny jeho i se vším lidem jeho.

³⁴A horo ana i a tatou ona pa katoa i taua wa ano, huna iho ana hoki nga tangata o nga pa katoa, me nga wahine, me nga potiki, kihai tetahi morehu i mahue i a tatou.

³⁴Vzali jsme také toho času všecka města jeho, a dali jsme v prokletí lid těch všech měst, i ženy i děti, žádného nepozůstavivše.

³⁵Ko nga kararehe ia i tangohia ma tatou, me nga taonga hoki o nga pa i horo i a tatou.

³⁵Toliko hovada rozebrali jsme sobě, a kořisti z měst, kterýchž jsme dobyli.

³⁶O Aroera atu ano, i te taha o te awa o Aranona, me te pa hoki i te awa, a paku noa ki Kireara, kahore tetahi pa i maia i a tatou: homai katoa ana e Ihowa, e to tatou Atua, ki a tatou.

³⁶Od Aroer jenž jest na břehu potoka Arnon, a od města, kteréž jest v údolí, až do Galád nebylo města, kteréž by ostáti mohlo před námi; všecka nám dal Hospodin Bůh náš.

³⁷Heoi ano ko te whenua o nga tama a Amona kihai i taea atu e koe, me nga wahi katoa o te awa, o Iapoko, me nga pa o nga maunga, me nga wahi katoa i kiia mai e Ihowa, e to tatou Atua.

³⁷Toliko k zemi synů Ammon nepřiblížils se, ani k žádné krajině ležící při potoku Jabok, ani k městům na horách, a k žádnému místu, kteréž zapověděl Hospodin Bůh náš.