¹¶ I korero ano a Ihowa ki a Mohi i te koraha o Hinai, i te rua o nga tau o to ratou haerenga mai i te whenua o Ihipa, i te tahi o nga marama, i mea,

¹Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi na poušti Sinai, léta druhého po vyjití z země Egyptské, měsíce prvního, řka:

²Me mahi ano te kapenga e nga tama a Iharaira i tona wa ano.

²Slaviti budou synové Izraelští velikunoc v čas svůj vyměřený.

³Me mahi i te tekau ma wha o nga ra o tenei marama, i te ahiahi, i tona wa ano: kia rite ki ona tikanga katoa, ki ona ritenga katoa, ta koutou meatanga.

³Čtrnáctého dne měsíce toho u večer budete ji slaviti jistým časem svým, vedlé všech ustanovení jejích, a podlé všech řádů jejích slaviti ji budete.

⁴Na ka korero a Mohi ki nga tama a Iharaira kia mahia te kapenga.

⁴I mluvil Mojžíš k synům Izraelským, aby slavili Fáze.

⁵A ka mahia e ratou te kapenga i te tekau ma wha o nga ra o te marama tuatahi, i te ahiahi, i te koraha o Hinai: rite tonu ki nga mea katoa i whakahau ai a Ihowa ki a Mohi ta nga tama a Iharaira i mea ai.

⁵Tedy slavili Fáze v měsíci prvním, čtrnáctého dne u večer na poušti Sinai; vedlé všeho toho, což přikázal Hospodin Mojžíšovi, tak učinili synové Izraelští.

⁶Na tera etahi tangata i poke i te tupapaku, i kore ai e ahei te mahi i te kapenga i taua ra: na ka haere ratou ki te aroaro o Mohi raua ko Arona i taua ra;

⁶I byli někteří muži, ješto se poškvrnili při mrtvém, kteříž nemohli slaviti Fáze toho dne. I přistoupili před Mojžíše a Arona v ten den,

⁷A ka mea aua tangata ki a ia, Kua poke matou i te tupapaku: he aha matou te tukua ai ki te whakahere i te whakahere ma Ihowa i tona wa i rite ai, i roto i nga tama a Iharaira?

⁷A promluvili muži ti k němu: My jsme se poškvrnili nad mrtvým. Nebude-liž nám zbráněno obětovati oběti Hospodinu v jistý čas spolu s syny Izraelskými?

⁸Na ka mea a Mohi ki a ratou, E tu koutou, a me whakarongo atu ahau ki to Ihowa e whakahau ai mo koutou.

⁸I řekl jim Mojžíš: Počekejte, až uslyším, co vám učiniti rozkáže Hospodin.

⁹A i korero a Ihowa ki a Mohi, i mea,

⁹Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:

¹⁰Korero ki nga tama a Iharaira, mea atu, Ki te poke i te tupapaku tetahi o koutou, o o koutou uri ranei, ki te mea ranei kei tawhiti e haere ana, me mahi ano e ia te kapenga ki a Ihowa.

¹⁰Mluv k synům Izraelským a rci: Kdož by koli byl poškvrněný nad mrtvým, aneb byl by na cestě daleké, buď z vás aneb z potomků vašich, budeť slaviti Fáze Hospodinu.

¹¹Me mahi e ratou i te rua o nga marama, i te tekau ma wha o nga ra, i te ahiahi, me kinaki ki te taro rewenakore, ki nga puwha kawa:

¹¹Měsíce druhého, čtrnáctého dne u večer slaviti budou je, s chleby nekvašenými, a s řeřichami jísti je budou.

¹²Kaua tetahi wahi o tena mea e whakatoea e ratou mo te ata, kaua ano hoki e whatiia tetahi o ona wheua; kia rite ki nga tikanga katoa o te kapenga ta ratou mahinga i tena mahi.

¹²Nezanechajíť ho nic až do jitra, a kosti v něm nezlámí; vedlé všelikého ustanovení Fáze budou je slaviti.

¹³Ko te tangata ia kahore ona poke, a kahore ano i te haere, a e mangere ana ki te mahi i te kapenga, ina, ka hatepea atu taua wairua i roto i tona iwi: kahore nei hoki i kawea e ia te whakahere ma Ihowa i tona wa i rite ai, ka waha e taua tangata tona hara.

¹³Ale člověk ten, kterýž by byl čistý, a nebyl na cestě, a však by zanedbal slaviti Fáze, vyhlazena bude duše ta z lidu svého; nebo oběti Hospodinu neobětoval v jistý čas její; hřích svůj ponese člověk ten.

¹⁴A ki te noho he manene i roto i a koutou, a ka mea ki te mahi i te kapenga ki a Ihowa; kia rite ki nga tikanga o te kapenga, ki nga ritenga ano o taua mahi, tana e mea ai: kia kotahi ano ta koutou tikanga mo te manene raua ko te tangata whenua.

¹⁴Jestliže by s vámi bydlil příchozí, a slavil by Fáze Hospodinu, vedlé ustanovení Fáze, a vedlé řádu jeho bude je slaviti. Ustanovení jednostejné bude vám, tak příchozímu, jako obyvateli v zemi.

¹⁵¶ A i te ra i whakaarahia ai te tapenakara, ka taupokina te tapenakara e te kapua, ara te teneti o te whakaaturanga: a i te ahiahi i rite a runga o te tapenakara ki te ahua ahi, taea noatia te ata.

¹⁵Toho pak dne, v kterémž vyzdvižen jest příbytek, přikryl oblak příbytek, a stál nad stánkem svědectví; u večer pak bývalo nad příbytkem na pohledění jako oheň až do jitra.

¹⁶I pera tonu: i taupokina e te kapua i te awatea, e te ahua ahi hoki i te po.

¹⁶Tak bývalo ustavičně, oblak přikrýval jej ve dne, záře pak ohnivá v noci.

¹⁷Ka riro ake hoki te kapua i runga i te tapenakara, na, muri iho, ka haere nga tama a Iharaira: a i te wahi i tau ai te kapua ka whakaturia e nga tama a Iharaira o ratou teneti ki reira.

¹⁷A když se zdvihl oblak od stánku, hned také hýbali se synové Izraelští; a na kterém místě pozůstal oblak, tu také kladli se synové Izraelští.

¹⁸Na ko nga haerenga o nga tama a Iharaira na te whakahau a Ihowa, a ko o ratou nohoanga iho na te whakahau ano a Ihowa: i noho ano ratou i nga ra katoa i tau ai te kapua ki runga ki te tapenakara.

¹⁸K rozkazu Hospodinovu hýbali se synové Izraelští, a k rozkazu Hospodinovu kladli se; po všecky dny, dokudž zůstával oblak nad příbytkem, i oni leželi.

¹⁹A ka maha nga ra i roa ai te kapua ki runga ki te tapenakara, na ka rite i nga tama a Iharaira ta Ihowa i whakarite ai, a kihai i haere.

¹⁹Když pak trval oblak nad příbytkem po mnohé dny, tedy drželi synové Izraelští stráž Hospodinovu, a netáhli odtud.

²⁰A he wa ano i torutoru nga ra o te kapua ki runga ki te tapenakara; heoi na te whakahau a Ihowa ka noho ratou i o ratou teneti, a na te whakahau ano a Ihowa ka haere ratou.

²⁰A když oblak byl nad příbytkem po nemnohé dny, k rozkazu Hospodinovu kladli se, a k rozkazu Hospodinovu hýbali se.

²¹A i etahi wa i tuturu te kapua i te ahiahi taea noatia te ata; a ka riro ake te kapua i te ata, na ka haere ratou: ahakoa he ao, he po ranei, i riro ake ai te kapua, i haere ano ratou.

²¹Kdyžkoli byl oblak od večera až do jitra, a v jitře se vznesl, hned i oni šli; buď že trval přes den a noc, (jakž kdy vznášel se oblak, tak oni táhli,)

²²Ahakoa e rua nga ra, kotahi marama ranei, kotahi tau ranei, i roa ai te kapua ki runga ki te tapenakara, i mau ai ki reira, na noho a puni tonu iho nga tama a Iharaira, kahore hoki i haere: tona rironga ake ki runga, na ka haere ratou.

²²Buď že za dva dni, aneb za měsíc, aneb za rok prodléval oblak nad příbytkem, zůstávaje nad ním, synové Izraelští také leželi,a nehnuli se; když pak on vznášel se, též i oni táhli.

²³Na te whakahau a Ihowa ta ratou noho, na te whakahau hoki a Ihowa ta ratou haere: i rite i a ratou ta Ihowa i whakarite ai, ta Ihowa i whakahau ai, i korerotia ai e Mohi.

²³K rozkazu Hospodinovu kladli se, a k rozkazu Hospodinovu hýbali se, stráž Hospodinovu držíce podlé rozkazu jeho skrze Mojžíše.