Romani: New Testament

Thai King James Version

Luke

7

1Kana O Jesus getosardia sa pesko divano angla narodo, gelo ando Capernaum.
1เมื่อพระองค์ตรัสคำเหล่านั้นให้คนทั้งหลายฟังเสร็จแล้ว พระองค์จึงเสด็จเข้าไปในเมืองคาเปอรนาอุม
2Iek manush kai poronchilas pe iek shel ketani sas les iek sluga kai sas leske drago; ai kudia sluga sas naswalo, merimasko.
2มีผู้รับใช้ของนายร้อยคนหนึ่งที่นายรักมากป่วยเกือบจะตายแล้ว
3Kodo manush kana ashundia pa Jesus, tradia phure Zhidovon leste te phushel les te avel te sastiarel lesko sluga.
3เมื่อนายร้อยได้ยินถึงพระเยซู จึงใช้ผู้ใหญ่บางคนของพวกยิวให้ไปอ้อนวอนเชิญพระองค์เสด็จมารักษาผู้รับใช้ของตน
4Avile ka Jesus, ai phushenas les, phenenas, " Kodo manush si respektime ai trobul te avela sasto.
4เมื่อเขาเหล่านั้นมาถึงพระเยซูแล้ว เขาก็อ้อนวอนพระองค์ด้วยใจร้อนรนว่า "นายร้อยนั้นเป็นคนสมควรที่พระองค์จะกระทำการนั้นให้ท่าน
5Ke kodo manush drago leske amaro narodo, ai wo kerdia amare synagogue."
5เพราะว่าท่านรักชนชาติของเราและท่านได้สร้างธรรมศาลาให้เรา"
6O Jesus gelo lensa, nas dur katar lesko kher, kana kodo manush kai poronchilas peske ketani, tradia peske vortachen te mothon le Devleski, "Na nashen pala mande, ke chi sim dosta vorta te aves mande khere.
6พระเยซูจึงเสด็จไปกับเขา เมื่อพระองค์ไปเกือบจะถึงบ้านแล้ว นายร้อยจึงใช้เพื่อนฝูงไปหาพระองค์ทูลว่า "พระองค์เจ้าข้า อย่าลำบากเลย เพราะว่าข้าพระองค์เป็นคนไม่สมควรที่จะรับเสด็จพระองค์เข้าใต้ชายคาของข้าพระองค์
7Sa anda kodia chi haliardema dosta vorta te zhav me karing tute, numa phen iek vorba, ai murho sluga avela sasto.
7เพราะเหตุนั้น ข้าพระองค์จึงคิดเห็นว่าไม่สมควรที่ข้าพระองค์จะไปหาพระองค์ด้วย แต่ขอพระองค์ทรงตรัสสั่ง และผู้รับใช้ของข้าพระองค์ก็จะหายโรค
8Ke me kai trobul te kerav so mothon kodola kai si mai bare mandar, si ma ketani te lel murho vas, ai phenav iekeske, "Zha', ai kodo zhal; ai kolavreske mothav, 'Aidi', ai avel; ai murha slugaki mothav, 'Ker kadia', ai wo kerel.
8ด้วยว่าข้าพระองค์อยู่ใต้วินัยทหาร แต่ก็ยังมีทหารอยู่ใต้บังคับบัญชาของข้าพระองค์ ข้าพระองค์จะบอกแก่คนนี้ว่า `ไป' เขาก็ไป บอกแก่คนนั้นว่า `มา' เขาก็มา บอกผู้รับใช้ของข้าพระองค์ว่า `จงทำสิ่งนี้' เขาก็ทำ"
9Kana O Jesus ashundia kadala vorbi, chudisailo ai boldinisailo karing o narodo kai lelas pala leste, ai phendia, "Me mothav tumenge, chi anda Israel chi arakhlem kasavestar pachamos,"
9เมื่อพระเยซูทรงได้ยินคำเหล่านั้นแล้ว ก็ประหลาดพระทัยด้วยคนนั้น จึงทรงเหลียวหลังตรัสกับประชาชนที่ตามพระองค์มาว่า "เราบอกท่านทั้งหลายว่า แม้ในพวกอิสราเอล เราไม่เคยพบความเชื่อมากเท่านี้"
10Kana aresle khere le manush kai sas tradine katar kodo manush karing O Jesus, arakhle sasto o sluga kai sas naswalo.
10ฝ่ายคนที่รับใช้มานั้นเมื่อกลับไปถึงบ้านก็ได้เห็นผู้รับใช้นั้นหายเป็นปกติแล้ว
11O kolaver dies O Jesus gelo andek gav kai bushol Nain; leske disipluria ai but narodo zhanas lesa.
11ต่อมาในวันรุ่งขึ้นพระองค์เสด็จไปยังเมืองหนึ่งชื่อนาอิน เหล่าสาวกของพระองค์กับคนเป็นอันมากก็ไปด้วยกันกับพระองค์
12Kana areslo pasha o wudar le forosko, manush zhanas te gropon mules, iek zhuvli kai sas la ferdi iek shav, phivli sas, ai but narodo sas lasa kodo le gavesko.
12เมื่อพระองค์มาใกล้ประตูเมืองนั้น ดูเถิด มีคนหามศพชายหนุ่มคนหนึ่งมา เป็นบุตรชายคนเดียวของแม่ และนางก็เป็นหญิงม่าย ชาวเมืองเป็นอันมากมากับหญิงนั้น
13Kana O Del dikhlia la, pelia leski mila anda late, ai phendia lake, "Na rov!"
13เมื่อองค์พระผู้เป็นเจ้าได้ทอดพระเนตรเห็นมารดานั้น พระองค์ทรงเมตตากรุณาเขาและตรัสแก่เขาว่า "อย่าร้องไห้"
14Pashilo ai azbadia o khash kai sas o mulo andre; kodola manush kai ingerenas o khash terdile. O Jesus phendia. "Terno manush, me phenav tuke, Vushti opre!"
14แล้วพระองค์เสด็จเข้าไปใกล้ถูกต้องโลง คนหามศพนั้นก็หยุดยืนอยู่ พระองค์จึงตรัสว่า "ชายหนุ่มเอ๋ย เราสั่งเจ้าว่า ลุกขึ้นเถิด"
15O mulo vushtilo opre ai beshlo tele ai delas duma, ai O Jesus del les palpale ka peski dei.
15คนที่ตายนั้นก็ลุกขึ้นนั่งเริ่มพูด พระองค์จึงทรงมอบชายหนุ่มให้แก่มารดาของเขา
16Savorhe daraile, ai luvudinas le Devles, ai mothonas, "Iek baro profeto si mashkar amende! O Del avilo te skepil pesko narodo!"
16ฝ่ายคนทั้งปวงมีความกลัวและเขาสรรเสริญพระเจ้าว่า "ท่านศาสดาพยากรณ์ผู้ยิ่งใหญ่ได้เกิดขึ้นท่ามกลางเรา" และ "พระเจ้าได้เสด็จมาเยี่ยมเยียนชนชาติของพระองค์แล้ว"
17E viasta pa Jesus geli ande sa e Judea, ai sa le foruria kai sas pashe.
17และกิตติศัพท์ของพระองค์ได้เลื่องลือไปตลอดทั่วแคว้นยูเดีย และทั่วแว่นแคว้นล้อมรอบ
18Le Iovanoske disipluria phende leske pa kadala dieli.
18ฝ่ายพวกศิษย์ของยอห์นก็ได้เล่าเหตุการณ์ทั้งปวงนั้นให้ท่านฟัง
19O Iovano akhardia duien andal slugi ai tradia le karing O Jesus, te phushen lestar, "Tu san kodo kai trobulas te avel, vai trobul te azhukeras avres?"
19ยอห์นจึงเรียกศิษย์ของท่านสองคน ใช้เขาไปหาพระเยซูทูลถามว่า "ท่านเป็นผู้ที่จะมานั้นหรือ หรือเราจะต้องคอยผู้อื่น"
20Kana aresle ka Jesus, phende, "O Iovano o baptisto tradia amen karing tute, te mothos, "Tu san kodo kai trobul te avel, vai trobul te azhukeras avres?"
20เมื่อคนทั้งสองนั้นมาถึงพระองค์แล้วเขาทูลว่า "ยอห์นผู้ให้รับบัพติศมาใช้ข้าพเจ้ามาหาท่านให้ถามว่า `ท่านเป็นผู้ที่จะมานั้นหรือ หรือเราจะต้องคอยผู้อื่น'"
21Ande kadia vriama O Jesus sastiardia bute manushen kai sas naswale, bange, kodola kai sas beng ande lende, ai phuterdia le iakha bute korhen.
21ในเวลานั้น พระองค์ได้ทรงรักษาคนเจ็บเป็นอันมากให้หายจากความเจ็บและโรคต่างๆและให้พ้นจากวิญญาณชั่ว และคนตาบอดหลายคนพระองค์ได้ทรงรักษาให้เห็นได้
22O Jesus dia atweto ka le Iovanoske disipluria, "Zhan palpale! Mothon le Iovanoske so dikhlian ai so ashundian! Le korhe dikhen, le bange phiren, le lepra vuzhile, le kashuke ashunen, le mule vushten, e lashi viasta si phendi le chorhe manushenge.
22แล้วพระเยซูตรัสตอบศิษย์สองคนนั้นว่า "จงไปแจ้งแก่ยอห์นตามซึ่งท่านได้เห็นและได้ยินคือว่า คนตาบอดก็หายบอด คนง่อยเดินได้ คนโรคเรื้อนหายสะอาด คนหูหนวกได้ยิน คนตายแล้วเป็นขึ้นมา และข่าวประเสริฐก็ประกาศแก่คนอนาถา
23Raduime te avel kodo kai chi rimol leske kanch!"
23บุคคลผู้ใดไม่เห็นว่าเราเป็นอุปสรรค ผู้นั้นเป็นสุข"
24Kana kodola kai tradia sas o Iovano geletar, O Jesus phendia le narodoske pai Iovano, "So gelian tume te dikhen ande pusta? Iek sulum kai mishtil katar e barval?
24เมื่อผู้ส่งข่าวทั้งสองของยอห์นไปแล้ว พระองค์จึงตั้งต้นตรัสกับประชาชนถึงยอห์นว่า "ท่านทั้งหลายได้ออกไปในถิ่นทุรกันดารเพื่อดูอะไร ดูต้นอ้อไหวโดยถูกลมพัดหรือ
25Numa so gelian te dikhen? Iek manush kai si vuriardo ande shukar tsalia? Eta, kodola kai si le shukar tsalia, ai kai traiin ando mishtimos, kodola traiin andel khera le amperatonge!
25แต่ท่านทั้งหลายได้ไปดูอะไร ดูคนนุ่งห่มผ้าเนื้ออ่อนนิ่มหรือ ดูเถิด คนนุ่งห่มผ้างดงามและอยู่อย่างดีวิเศษย่อมอยู่ในราชสำนัก
26So gelian tume te dikhen? Iek profeto? E, me phenav tumenge, dikhliam mai but sar iek profeto.
26แต่ท่านทั้งหลายออกไปดูอะไร ดูศาสดาพยากรณ์หรือ แน่ทีเดียว เราบอกท่านว่า ประเสริฐยิ่งกว่าศาสดาพยากรณ์อีก
27O Iovano si kodo kai si ramome, "Eta, tradav murha sluga kai anel e viasta angle tute, te lasharel o drom angla tute."
27คือยอห์นนี้แหละที่พระคัมภีร์กล่าวถึงว่า `ดูเถิด เราใช้ทูตของเราไปข้างหน้าท่าน ผู้นั้นจะเตรียมมรรคาของท่านไว้ข้างหน้าท่าน'
28Me phenav tumenge, "Mashkar kodole kai arakhadile katar e zhuvli nai mai bare de sar o Iovano o baptisto, inker o mai tsinorho ando rhaio le Devlesko mai baro lestar."
28เราบอกท่านทั้งหลายว่า ในบรรดาคนที่บังเกิดจากผู้หญิงมานั้น ไม่มีศาสดาพยากรณ์ผู้ใดใหญ่กว่ายอห์นผู้ให้รับบัพติศมา แต่ว่าผู้ต่ำต้อยที่สุดในอาณาจักรของพระเจ้าก็ใหญ่กว่ายอห์นเสียอีก"
29Ai sa o narodo kai ashundia les, ai vi le manush kai chiden e taksa, phende ke vorta so phenel O Del, ai mekle te bolel o Iovano.
29ฝ่ายคนทั้งปวงเมื่อได้ยิน รวมทั้งพวกเก็บภาษีด้วย ก็ได้รับว่าพระเจ้ายุติธรรมโดยที่เขาได้รับบัพติศมาของยอห์นแล้ว
30Numa le Farizeanuria ai le ablokatura chi bolenas pe lestar, phende ke nas vorta so mothol O Del.
30แต่พวกฟาริสีและพวกบาเรียนปฏิเสธพระประสงค์ของพระเจ้าสำหรับเขา โดยที่มิได้รับบัพติศมาจากยอห์น
31"No pala kaste malaven kadala manush kadala vriamake, ai pe kaste miazon.
31และองค์พระผู้เป็นเจ้าตรัสว่า "เหตุฉะนั้นเราจะเปรียบคนยุคนี้เหมือนกับอะไรดี และเขาเหมือนอะไร
32Won miazon sar glate kai beshen ando bazari, ai kai den duma iek kavresa ai mothon, 'Jilabadiam ande tuturaza, ai tume chi kheldian ai jilabadian jilia miloso ai tume chi ruian.'
32เปรียบเหมือนเด็กนั่งที่กลางตลาดร้องแก่เพื่อนว่า `พวกฉันได้เป่าปี่ให้พวกเธอ และเธอมิได้เต้นรำ พวกฉันได้พิลาปร่ำไห้ให้แก่พวกเธอ และพวกเธอมิได้ร้องไห้'
33O Iovano o baptisto avilo ai chi xal o manrho ai chi pel mol; ai tume mothon 'o beng si ande leste.'
33ด้วยว่ายอห์นผู้ให้รับบัพติศมาก็ไม่ได้รับประทานขนมปังหรือดื่มน้ำองุ่น และท่านทั้งหลายว่า `เขามีผีเข้าสิงอยู่'
34O Shav le Manushesko avilo, ai xalas ai pelas; ai tume phende, "Dikh, kado manush xal but ai pel but, ek vortakolo le manushensa kai chiden e taksa ai le bezexalensa!"
34ฝ่ายบุตรมนุษย์มาทั้งกินและดื่ม และท่านทั้งหลายว่า `ดูเถิด นี่เป็นคนกินเติบและดื่มน้ำองุ่นมาก เป็นมิตรสหายกับพวกคนเก็บภาษีและพวกคนบาป'
35Numa o chachimos sikadilo katar le glate.
35แต่พระปัญญาก็ปรากฏว่าชอบธรรมแล้วโดยบรรดาผลแห่งพระปัญญานั้น"
36Iek Farisi mangliape katar O Jesus te xal lesa. O Jesus gelo ando kher le manushengo ai thodiape kai skafidi te xal.
36มีคนหนึ่งในพวกฟาริสีเชิญพระองค์ไปเสวยพระกระยาหารกับเขา พระองค์ก็เสด็จเข้าไปในเรือนของคนฟาริสีคนนั้น แล้วเอนพระกายลง
37Sas iek zhuvli bezexali kai sas ando gav, kana ashundia ke O Jesus sas pa e skafidi ando kher le Farizeanongo, andini iek botela pherdo duxi.
37และดูเถิด มีผู้หญิงคนหนึ่งในเมืองนั้นซึ่งเป็นหญิงชั่ว เมื่อรู้ว่าพระเยซูทรงเอนพระกายลงเสวยอยู่ในบ้านของคนฟาริสีนั้น นางจึงถือผอบน้ำมันหอม
38Ai beshelas pashal punrhe le Jesusoske, ai rovelas; ai lake asua chindarde le punrhe le Jesusoske, ai porme koslia leske balensa ai chumidia leske punrhe, ai thodia duxi pe lende.
38มายืนอยู่ข้างหลังใกล้พระบาทของพระองค์ เริ่มร้องไห้น้ำตาไหลชำระพระบาทและเอาผมเช็ด จุบพระบาทของพระองค์ และชโลมพระบาทด้วยน้ำมันหอมนั้น
39O Farisi kai akhardiasas le Jesusos ando pesko kher ai dikhlia so kerdilia, motholas ande peste, "Kado manush te avilino profeto, zhanglino so si kodia zhuvli kai azbal les; wo zhanglino ke bezexalila."
39ฝ่ายคนฟาริสีที่ได้เชิญพระองค์เมื่อเห็นแล้วก็นึกในใจว่า "ถ้าท่านนี้เป็นศาสดาพยากรณ์ก็จะรู้ว่า หญิงผู้นี้ที่ถูกต้องกายของท่านเป็นผู้ใดและเป็นคนอย่างไร เพราะนางเป็นคนชั่ว"
40O Jesus phendia leske, "Simon, si ma vari so te mothav tuke." O Simon phendia, "De duma, Gazda."
40ฝ่ายพระเยซูตรัสตอบเขาว่า "ซีโมนเอ๋ย เรามีอะไรจะพูดกับท่านบ้าง" เขาทูลว่า "ท่านอาจารย์เจ้าข้า เชิญพูดไปเถิด"
41Dui manush sas kai kamenas leske love, iek kamelas leske pansh shela teliara ai o kolaver panvardesh teliara.
41พระองค์จึงตรัสว่า "เจ้าหนี้คนหนึ่งมีลูกหนี้สองคน คนหนึ่งเป็นหนี้เงินห้าร้อยเหรียญเดนาริอัน อีกคนหนึ่งเป็นหนี้เงินห้าสิบเหรียญ
42Sar nas le love te pochinen, wo chi mai manglia peske love lendar. No O Jesus phushel, "Savo andal dui avela lenge drago kodo manush?"
42เมื่อเขาไม่มีอะไรจะใช้หนี้แล้ว ท่านจึงโปรดยกหนี้ให้เขาทั้งสองคน เพราะฉะนั้นจงบอกเราว่า ในสองคนนั้น คนไหนจะรักเจ้าหนี้มากกว่า"
43O Simon dia atweto, "Me gindiv ke kuko kai diasas les mai but." O Jesus phendia leske, "Vorta phendian."
43ซีโมนจึงทูลตอบว่า "ข้าพเจ้าเห็นว่า คนที่เจ้าหนี้ได้โปรดยกหนี้ให้มากกว่า" พระองค์จึงตรัสกับเขาว่า "ท่านคิดเห็นถูกแล้ว"
44Porme dikhlia pe zhuvli, ai phendia le Simonoske, "Dikhes kacha zhuvli? Avilem ande cho kher; ai chi dian ma vov si pai te xalavel murhe punrhe numa woi chindiatar le peske asuensa ai koslia le balensa.
44พระองค์จึงทรงเหลียวหลังดูผู้หญิงนั้น และตรัสแก่ซีโมนว่า "ท่านเห็นผู้หญิงนี้หรือ เราได้เข้ามาในบ้านของท่าน ท่านมิได้ให้น้ำล้างเท้าของเรา แต่นางได้เอาน้ำตาชำระเท้าของเรา และได้เอาผมของตนเช็ด
45Chi chumidian ma, numa woi de sar avilem ando kher, sa murhe punrhe chumidel.
45ท่านมิได้จุบเรา แต่ผู้หญิงนี้ตั้งแต่เราเข้ามามิได้หยุดจุบเท้าของเรา
46Chi shordian vov si vuloi pe murho shero, numa woi shordia duxi pe murhe punrhe.
46ท่านมิได้เอาน้ำมันชโลมศีรษะของเรา แต่นางได้เอาน้ำมันหอมชโลมเท้าของเรา
47Anda kodia mothav tuke, lake but bezexa iertimele, ke drago simas lake. Numa kodoles ke kai iertin xantsi, kodo volil xantsi."
47เหตุฉะนั้น เราบอกท่านว่า ความผิดบาปของนางซึ่งมีมากได้โปรดยกเสียแล้วเพราะนางรักมาก แต่ผู้ที่ได้รับการยกโทษน้อย ผู้นั้นก็รักน้อย"
48Ai O Jesus mothol la zhuvliake, "Che bezexa iertimele!"
48พระองค์จึงตรัสแก่นางว่า "ความผิดบาปของเจ้าโปรดยกเสียแล้ว"
49Kodola kai sas kai skafidi lesa mothon ande pende, "Kon si kado kai iertil vi le bezexa?"
49ฝ่ายคนทั้งหลายที่เอนกายอยู่ด้วยกันกับพระองค์ เริ่มนึกในใจว่า "คนนี้เป็นใครแม้ความผิดบาปก็ยกให้ได้"
50Numa O Jesus phendia la zhuvliake, "Cho pachamos skepisardia tu, zha pachasa."
50พระองค์จึงตรัสแก่ผู้หญิงนั้นว่า "ความเชื่อของเจ้าได้ทำให้เจ้ารอด จงไปเป็นสุขเถิด"