¹A stalo sa slovo Hospodinovo ku mne povediac:

¹ Daeth gair yr ARGLWYDD ataf a dweud,

²Iď a budeš volať v uši Jeruzalema a povieš: Takto hovorí Hospodin: Rozpomínam sa ti na milotu tvojej mladosti, na lásku tvojho stavu, keď si bola nevestou, na tvoje chodenie za mnou na púšti, v zemi, nie osievanej.

² "Dos, a chyhoedda yng nghlyw Jerwsalem, a dywed: 'Fel hyn y dywed yr ARGLWYDD: Cofiaf di am dy deyrngarwch yn dy ieuenctid, ac am dy serch yn ddyweddi, ac am iti fy nghanlyn yn y diffeithwch, mewn tir heb ei hau.

³Vtedy bol Izrael svätým Hospodinovi, prvotinou jeho úrody. Všetci, ktorí ho zožierali, previnili sa; zlé prišlo na nich, hovorí Hospodin.

³ Yr oedd Israel yn gysegredig i'r ARGLWYDD, ac yn flaenffrwyth ei gnwd. Euog oedd pwy bynnag a'i bwytaodd; daeth dinistr arno,'" medd yr ARGLWYDD.

⁴Počujte slovo Hospodinovo, dome Jakobov a všetky čeľade domu Izraelovho!

⁴ Clywch air yr ARGLWYDD, O du375? Jacob, a holl deuluoedd tu375? Israel.

⁵Takto hovorí Hospodin: Akú neprávosť našli na mne vaši otcovia, že sa vzdialili odo mňa a išli za márnosťou a stali sa márnymi?

⁵ Fel hyn y dywed yr ARGLWYDD: "Pa fai a gafodd eich hynafiaid ynof, i ymbellhau oddi wrthyf, i rodio ar �l oferedd, a mynd yn ofer?

⁶A nepovedali: Kde je Hospodin, ktorý nás vyviedol hore z Egyptskej zeme, ktorý nás viedol po púšti, po pustej zemi a plnej jam, po vypráhlej zemi tône smrti, po zemi, ktorou nikto nechodí, a kde nebýva človek?

⁶ Ni ddywedasant, 'Ple mae'r ARGLWYDD a'n dygodd i fyny o'r Aifft, a'n harwain yn y diffeithwch, mewn tir anial, llawn o dyllau, tir sychder a thywyllwch dudew, tir nas troediwyd erioed, ac na thrigodd neb ynddo?'

⁷A doviedol som vás do zeme úrodných polí, aby ste jedli jej ovocie a užívali aj iné jej dobré veci. A keď ste vošli, poškvrnili ste moju zem a zohavili ste moje dedičstvo.

⁷ Dygais chwi i wlad gnydfawr, i fwyta ei ffrwyth a'i daioni; ond daethoch i mewn a halogi fy nhir, a gwneud fy etifeddiaeth yn ffieidd-dra.

⁸Kňazi nepovedali: Kde je Hospodin? A tí, ktorí berú do ruky zákon, ma nepoznali, pastieri zradne odstúpili odo mňa, a proroci prorokovali skrze Bála a odišli za vecami, ktoré neprospejú.

⁸ Ni ddywedodd yr offeiriaid, 'Ple mae'r ARGLWYDD?' Ni fu i'r rhai oedd yn trin y gyfraith f'adnabod, a throseddodd y bugeiliaid yn f'erbyn; proffwydodd y proffwydi trwy Baal, gan ddilyn pethau diles�d.

⁹Preto sa ešte budem pravotiť s vami, hovorí Hospodin, i so synmi vašich synov sa budem pravotiť.

⁹ "Am hyn, fe'ch cyhuddaf drachefn," medd yr ARGLWYDD, "gan gyhuddo hefyd blant eich plant.

¹⁰Lebo len prejdite ostrovy Kittejov a vidzte a pošlite do Kédara a pozorujte bedlivo a vidzte, či sa tam stalo voľačo také jako toto!

¹⁰ Tramwywch drwy ynysoedd Chittim ac edrychwch; anfonwch i Cedar, ystyriwch a gwelwch a fu'r fath beth.

¹¹Či zamenil voľaktorý národ svojich bohov? A to ani nie sú bohovia! Ale môj ľud zamenil svoju slávu za to, čo neprospeje!

¹¹ A fu i unrhyw genedl newid ei duwiau, a hwythau heb fod yn dduwiau? Ond rhoddodd fy mhobl eu gogoniant yn gyfnewid am bethau di-les�d.

¹²Užasnite nebesia nad tým, zhrozte sa, zdúpnejte veľmi! hovorí Hospodin.

¹² O nefoedd, rhyfeddwch at hyn; arswydwch, ac ewch yn gwbl ddiffaith," medd yr ARGLWYDD.

¹³Lebo môj ľud spáchal dvoje zlo: Opustil mňa, prameň živej vody, aby si vyrúbali cisterny, deravé cisterny dopukané, ktoré nedržia vody!

¹³ "Yn wir, gwnaeth fy mhobl ddau ddrwg: fe'm gadawsant i, ffynnon y dyfroedd byw, a chloddio iddynt eu hunain bydewau, pydewau toredig, na allant ddal du373?r.

¹⁴Či je Izrael sluhom, či je doma splodeným rabom? Prečo je potom v plen?

¹⁴ "Ai caethwas yw Israel? Neu a anwyd ef yn gaeth? Pam, ynteu, yr aeth yn ysbail?

¹⁵Ľvíčatá revú na neho, vydávajú svoj hlas a obracajú jeho zem v pustinu; jeho mestá sú vypálené, takže neni obyvateľa.

¹⁵ Rhuodd y llewod a chodi eu llais yn ei erbyn. Gwnaethant ei dir yn ddiffaith, a'i ddinasoedd yn anghyfannedd heb drigiannydd.

¹⁶I synovia Nofa a Tachpanchesa ti pasú po temene hlavy.

¹⁶ Hefyd, torrodd meibion Noff a Tahpanhes dy gorun.

¹⁷Či ti toho nespôsobilo to, že si, ó, dcéro Jeruzalema, opustila Hospodina, svojeho Boha, toho času, keď ťa vodil po svojej ceste?

¹⁷ Oni ddygaist hyn arnat dy hun, trwy adael yr ARGLWYDD dy Dduw pan oedd yn d'arwain yn y ffordd?

¹⁸A tak teraz čo tebe do cesty do Egypta, aby si pila vody z Níla? A čo tebe do cesty do Assýrie, aby si pila vody z Rieky?

¹⁸ Yn awr, beth a wnei di yn mynd i'r Aifft, i yfed dyfroedd y Neil, neu'n mynd i Asyria, i yfed dyfroedd yr Ewffrates?

¹⁹Bude ťa trestať tvoja vlastná zlosť, a tvoje odvrátenia ťa budú karhať. A tedy poznaj a vidz, že je to zlá vec a horká, že si opustila Hospodina, svojho Boha, a že nie je pri tebe mojej bázne, hovorí Pán Hospodin Zástupov.

¹⁹ Fe'th gosbir gan dy ddrygioni dy hun, a'th geryddu gan dy wrthgiliad. Ystyria a gw�l mai drwg a chwerw yw i ti adael yr ARGLWYDD dy Dduw, a pheidio �'m hofni," medd yr Arglwydd, DUW y Lluoedd.

²⁰Lebo od veku si lámala svoje jarmo a trhala si svoje povrazy a vravela si: Nebudem slúžiť. Ale na každom vysokom pahore a pod každým zeleným stromom si sa zohýnala, smilnica.

²⁰ "Erstalwm yr wyt wedi torri dy iau a dryllio dy rwymau, a dweud, 'Ni wasanaethaf'. Canys ar bob bryn uchel a than bob pren gwyrddlas, plygaist i buteinio.

²¹A ja som ťa bol vysadil ako výbornú révu, všetko vonkoncom semeno pravdy. Ale jako si sa mi prevrátila na plané révy cudzieho viniča!

²¹ Plennais di yn winwydden b�r, o had gl�n pur; sut ynteu y'th drowyd yn blanhigyn afrywiog i mi, yn winwydden estron?

²²Lebo keby si sa umyla hoci lúhom a keby si aj spotrebovala na seba mnoho mydla, jednako bude zrejmá tvoja neprávosť pred mojou tvárou, hovorí Pán Hospodin.

²² Pe bait yn ymolchi � neitr, a chymryd llawer o sebon, byddai �l dy gamwedd yn aros ger fy mron," medd yr ARGLWYDD.

²³Ako smieš povedať: Nepoškvrnila som sa, za Bálmi som nechodila? Pozri na svoju cestu v údolí! Poznaj, čo si učinila, ty ľahká veľblúdica rýchla, ktorá prepletá svoje cesty!

²³ "Sut y gelli ddweud, 'Nid wyf wedi fy halogi, na mynd ar �l Baalim?' Gw�l dy ffordd yn y glyn; ystyria beth a wnaethost. Camel chwim ydwyt, yn gwibio'n ddi-drefn yn ei llwybrau;

²⁴Divoká oslica, zvyklá na púšť, ktorá v žiadosti svojej duše lapá a hltá vzduch; keď sa behá, kto ju zavráti? Niktorí z tých, ktorí ju hľadajú, sa neunavia, v jej mesiaci ju najdú.

²⁴ asen wyllt, a'i chynefin yn yr anialwch, yn ei blys yn ffroeni'r gwynt. Pwy a atal ei nwyd? Ni flina'r un sy'n ei chwennych; fe'i c�nt yn ei hamser.

²⁵Ak povie niekto: Zdržuj svoju nohu od bosoty a svoje hrdlo od smädu! povieš: Márne je, nebudem! Lebo milujem cudzích a pojdem za nimi.

²⁵ Cadw dy droed rhag noethni, a'th lwnc rhag syched. Ond dywedaist, 'Nid oes gobaith. Mi gerais estroniaid ac ar eu h�l hwy yr af.'

²⁶Jako sa hanbí zlodej, keď ho pristihnú, tak sa budú hanbiť, dom Izraelov, oni, ich kráľovia, ich kniežatá a ich kňazi aj ich proroci,

²⁶ "Fel cywilydd lleidr wedi ei ddal y cywilyddia tu375? Israel � hwy, eu brenhinoedd, a'u tywysogion, eu hoffeiriaid a'u proffwydi.

²⁷ktorí hovoria drevu: Ty si môj otec, a kameňu: Ty si ma splodil. - Lebo sa obrátili ku mne chrbtom a nie tvárou. Ale keď im je zle, hovoria: Nože vstaň a zachráň nás!

²⁷ Dywedant wrth bren, 'Ti yw fy nhad', ac wrth garreg, 'Ti a'm cenhedlodd'. Troesant ataf wegil, ac nid wyneb; ond yn awr eu hadfyd dywedant, 'Cod, achub ni'.

²⁸A kdeže sú tvoji bohovia, ktorých si si narobil? Nech tedy vstanú, ak ťa zachránia, keď prišlo na teba zlé! Lebo koľko je tvojich miest, toľko je tvojich bohov, ó, Júda!

²⁸ Ple mae dy dduwiau, a wnaethost iti? Boed iddynt hwy godi os gallant dy achub yn awr dy adfyd. Oherwydd y mae dy dduwiau mor niferus �'th ddinasoedd, O Jwda.

²⁹Prečo sa pravotíte so mnou? Vy všetci ste zradne odstúpili odo mňa, hovorí Hospodin.

²⁹ Pam yr ydych yn dadlau � mi? Rydych wedi gwrthryfela yn f'erbyn, bawb ohonoch," medd yr ARGLWYDD.

³⁰Nadarmo som bil vašich synov, neprijali kázne. Váš meč požral vašich prorokov ako zhubný lev.

³⁰ "Yn ofer y trewais eich plant; ni dderbyniant gerydd. Y mae eich cleddyf wedi difa'ch proffwydi, fel llew yn rheibio.

³¹Ó, pokolenie! Vidzteže vy slovo Hospodinovo! Či som bol púšťou Izraelovi! Či azda zemou hustej tmy? Prečo potom hovorí môj ľud: Voľní beháme, slobodní, neprijdeme viacej k tebe!?

³¹ Chwi genhedlaeth, ystyriwch air yr ARGLWYDD. Ai anialwch a f�m i Israel, neu wlad tywyllwch? Pam y dywed fy mhobl, 'Yr ydym ni'n rhydd; ni ddown mwyach atat ti'?

³²Či zabudne panna svoju ozdobu? Nevesta svoj zdobný opasok? A môj ľud zabudol na mňa, už tak mnohé dni, že im neni počtu!

³² A anghofia geneth ei thlysau, neu briodferch ei rhubanau? Eto y mae fy mhobl wedi fy anghofio i, ddyddiau di-rif.

³³Jako si len dobre upravila svoju cestu hľadajúc lásku! Preto učíš ešte aj tie najnešľachetnejšie svojim cestám.

³³ "Mor dda yr wyt yn dewis dy ffordd i geisio cariadon, gan ddysgu dy ffyrdd hyd yn oed i ferched drwg.

³⁴K tomu i na krýdlach tvojho rúcha sa nachodí krv duší chudobných a nevinných. Nepristihla si ich pri vlamačstve, ale si to spáchala nad všetko to.

³⁴ Cafwyd ym mhlygion dy wisg waed einioes tlodion diniwed � ac nid yn torri i mewn y deliaist hwy �

³⁵A ešte hovoríš, že vraj som nevinná; istotne sa odvráti odo mňa jeho hnev. - Hľa, súdiť sa budem s tebou preto, že hovoríš: Nehrešila som.

³⁵ ond er hyn i gyd, yr wyt yn dweud, 'Rwy'n ddieuog; fe dry ei lid oddi wrthyf.' Ond wele, fe'th ddygaf i farn am iti ddweud, 'Ni phechais.'

³⁶Načo tak veľmi beháš meniac svoju cestu? Budeš sa hanbiť aj pre Egypt, ako sa hanbíš pre Assýriu.

³⁶ Mor ddi-hid wyt yn newid dy ffordd; fe'th gywilyddir gan yr Aifft, fel y cywilyddiwyd di gan Asyria.

³⁷Vyjdeš aj odtiaľ, a to zalamujúc svoje ruky nad svojou hlavou. Lebo Hospodin zavrhol tie tvoje nádeje, a nepodarí sa ti s nimi.

³⁷ Doi allan oddi yno hefyd, a'th ddwylo ar dy ben, oherwydd gwrthoda'r ARGLWYDD y rhai yr ymddiriedi ynddynt, ac ni lwyddi drwyddynt.