¹A vstanúc odtiaľ prišiel do Judského kraja cez Zajordánie. A zase sa sišly k nemu zástupy, a jako mal obyčaj zase ich učil.

¹ Cychwynnodd oddi yno a daeth i diriogaeth Jwdea a'r tu hwnt i'r Iorddonen. Daeth tyrfaoedd ynghyd ato drachefn, a thrachefn yn �l ei arfer dechreuodd eu dysgu.

²Vtedy pristúpili k nemu farizeovia a opýtali sa ho, či smie muž prepustiť svoju ženu, pokúšajúc ho.

² A daeth Phariseaid ato a gofyn iddo a oedd yn gyfreithlon i u373?r ysgaru ei wraig; rhoi prawf arno yr oeddent.

³A on odpovedal a riekol im: Čo vám prikázal Mojžiš?

³ Atebodd yntau hwy gan ofyn, "Beth a orchmynnodd Moses i chwi?"

⁴A oni povedali: Mojžiš dovolil napísať rozvodný list a prepustiť.

⁴ Dywedasant hwythau, "Rhoddodd Moses ganiat�d i ysgrifennu llythyr ysgar a'i hanfon ymaith."

⁵A Ježiš odpovedal a riekol im: Pre tvrdosť vášho srdca vám napísal to prikázanie,

⁵ Ond meddai Iesu wrthynt, "Oherwydd eich ystyfnigrwydd yr ysgrifennodd ef y gorchymyn hwn ichwi.

⁶ale od počiatku stvorenia ich učinil Bôh mužom a ženou.

⁶ Ond o ddechreuad y greadigaeth, yn wryw a benyw y gwnaeth Duw hwy.

⁷Preto opustí človek svojho otca i mať a bude sa pridŕžať svojej ženy.

⁷ Dyna pam y bydd dyn yn gadael ei dad a'i fam ac yn glynu wrth ei wraig,

⁸A tí dvaja budú jedno telo, takže už nie sú dvoje, ale jedno telo.

⁸ a bydd y ddau yn un cnawd. Gan hynny nid dau mohonynt mwyach, ond un cnawd.

⁹Čo tedy Bôh spojil, človek nech nerozlučuje!

⁹ Felly, yr hyn a gysylltodd Duw, peidied neb ei wahanu."

¹⁰Potom v dome sa ho zase opýtali jeho učeníci o tej veci.

¹⁰ Wedi mynd yn �l i'r tu375?, holodd ei ddisgyblion ef ynghylch hyn.

¹¹A povedal im: Ktokoľvek by prepustil svoju ženu a vzal by si za ženu inú, dopúšťa sa pri nej cudzoložstva;

¹¹ Ac meddai wrthynt, "Pwy bynnag sy'n ysgaru ei wraig ac yn priodi un arall, y mae'n godinebu yn ei herbyn hi;

¹²a keby žena prepustila svojho muža a vydala by sa za iného, cudzoloží.

¹² ac os bydd iddi hithau ysgaru ei gu373?r a phriodi un arall, y mae hi'n godinebu."

¹³A donášali mu dieťatká, aby sa ich dotýkal. Ale učeníci dohovárali tým, ktorí ich donášali.

¹³ Yr oeddent yn dod � phlant ato, iddo gyffwrdd � hwy. Ceryddodd y disgyblion hwy,

¹⁴No, keď to videl Ježiš, nemile to niesol a povedal im: Nechajte dieťatká ísť ku mne a nebráňte im, lebo takých je kráľovstvo Božie.

¹⁴ ond pan welodd Iesu hyn aeth yn ddig, a dywedodd wrthynt, "Gadewch i'r plant ddod ataf fi; peidiwch �'u rhwystro, oherwydd i rai fel hwy y mae teyrnas Dduw yn perthyn.

¹⁵Ameň vám hovorím: Kto by neprijal kráľovstva Božieho jako dieťa, nevojde nikdy do neho.

¹⁵ Yn wir, rwy'n dweud wrthych, pwy bynnag nad yw'n derbyn teyrnas Dduw yn null plentyn, nid � byth i mewn iddi."

¹⁶A bral ich na ramená, vzkladal na ne ruky a žehnal ich.

¹⁶ A chymerodd hwy yn ei freichiau a'u bendithio, gan roi ei ddwylo arnynt.

¹⁷A keď vychádzal na cestu, pribehol nejaký mladý človek, ktorý padol pred ním na kolená a pýtal sa ho: Dobrý Učiteľu, čo mám učiniť, aby som dedične obdržal večný život?

¹⁷ Wrth iddo fynd i'w daith, rhedodd rhyw ddyn ato a phenlinio o'i flaen a gofyn iddo, "Athro da, beth a wnaf i etifeddu bywyd tragwyddol?"

¹⁸A Ježiš mu povedal: Prečo ma zovieš dobrým? Nikto nie je dobrý, iba jeden, Bôh.

¹⁸ A dywedodd Iesu wrtho, "Pam yr wyt yn fy ngalw i yn dda? Nid oes neb da ond un, sef Duw.

¹⁹A prikázania vieš: Nezcudzoložíš, nezabiješ, neukradneš, nepovieš falošného svedoctva, neolúpiš nikoho, cti svojho otca i svoju mať!

¹⁹ Gwyddost y gorchmynion: 'Na ladd, na odineba, na ladrata, na chamdystiolaetha, na chamgolleda, anrhydedda dy dad a'th fam.'"

²⁰A on mu povedal: Učiteľu, to všetko som zachoval od svojej mladosti.

²⁰ Meddai yntau wrtho, "Athro, yr wyf wedi cadw'r rhain i gyd o'm hieuenctid."

²¹Vtedy Ježiš pozrúc na neho zamiloval si ho a povedal mu: Jedno ti chýba: iď, predaj všetko, čo máš, a daj chudobným a budeš mať poklad v nebi a vezmi kríž, poď a nasleduj ma!

²¹ Edrychodd Iesu arno ac fe'i hoffodd, a dywedodd wrtho, "Un peth sy'n eisiau ynot; dos, gwerth y cwbl sydd gennyt a dyro i'r tlodion, a chei drysor yn y nef; a thyrd, canlyn fi."

²²Ale on sa zarmútil nad tým slovom a odišiel smutný, lebo mal mnoho majetku.

²² Cymylodd ei wedd ar y gair, ac aeth ymaith yn drist, oherwydd yr oedd yn berchen meddiannau lawer.

²³A Ježiš obzrúc sa dookola povedal svojim učeníkom: Ako nesnadne vojdú do kráľovstva Božieho tí, ktorí majú majetky!

²³ Edrychodd Iesu o'i gwmpas ac meddai wrth ei ddisgyblion, "Mor anodd fydd hi i rai cyfoethog fynd i mewn i deyrnas Dduw!"

²⁴A učeníci sa desili nad jeho slovami. Ale Ježiš zase odpovedal a riekol im: Deti, jako nesnadne je vojsť do kráľovstva Božieho tým, ktorí dúfajú v majetok!

²⁴ Syfrdanwyd y disgyblion gan ei eiriau, ond meddai Iesu wrthynt drachefn, "Blant, mor anodd yw mynd i mewn i deyrnas Dduw!

²⁵Ľahšie je veľblúdovi prejsť cez ihelné ucho ako bohatému vojsť do kráľovstva Božieho.

²⁵ Y mae'n haws i gamel fynd trwy grau nodwydd nag i rywun cyfoethog fynd i mewn i deyrnas Dduw."

²⁶A oni prenáramne žasli a hovorili jeden druhému: A kto potom môže byť spasený?

²⁶ Synasant yn fwy byth, ac meddent wrth ei gilydd, "Pwy ynteu all gael ei achub?"

²⁷A Ježiš pozrel na nich a povedal: U ľudí je to nemožné, ale nie u Boha, lebo u Boha je všetko možné.

²⁷ Edrychodd Iesu arnynt a dywedodd, "Gyda dynion y mae'n amhosibl, ond nid gyda Duw. Y mae pob peth yn bosibl gyda Duw."

²⁸Vtedy mu začal hovoriť Peter: Hľa, my sme opustili všetko a išli sme za tebou -.

²⁸ Dechreuodd Pedr ddweud wrtho, "Dyma ni wedi gadael pob peth ac wedi dy ganlyn di."

²⁹A Ježiš odpovedal a riekol: Ameň vám hovorím, že nieto nikoho, kto opustil dom alebo bratov alebo sestry alebo otca alebo mať alebo ženu alebo deti alebo polia pre mňa a pre evanjelium,

²⁹ Meddai Iesu, "Yn wir, rwy'n dweud wrthych, nid oes neb a adawodd du375? neu frodyr neu chwiorydd neu fam neu dad neu blant neu diroedd er fy mwyn i ac er mwyn yr Efengyl,

³⁰aby teraz, v tomto čase, nedostal sto ráz toľko domov a bratov a sestier a materí a detí a polí, s prenasledovaním a v budúcom veku večného života.

³⁰ na chaiff dderbyn ganwaith cymaint yn awr yn yr amser hwn, yn dai a brodyr a chwiorydd a mamau a phlant a thiroedd, ynghyd ag erledigaethau, ac yn yr oes sy'n dod fywyd tragwyddol.

³¹Ale mnohí prví budú poslední a poslední prví.

³¹ Ond bydd llawer sy'n flaenaf yn olaf, a'r rhai olaf yn flaenaf."

³²A boli na ceste idúc hore do Jeruzalema, a Ježiš išiel popredku pred nimi, a oni sa desili a idúc za ním báli sa. Vtedy si opät pojal tých dvanástich a začal im hovoriť, čo sa mu má prihodiť.

³² Yr oeddent ar y ffordd yn mynd i fyny i Jerwsalem, ac Iesu'n mynd o'u blaen. Yr oedd arswyd arnynt, ac ofn ar y rhai oedd yn canlyn. Cymerodd y Deuddeg ato drachefn a dechreuodd s�n wrthynt am yr hyn oedd i ddigwydd iddo:

³³Hľa, vraj, ideme hore do Jeruzalema, a Syn človeka bude vydaný najvyšším kňazom a zákonníkom, a odsúdia ho na smrť a vydajú ho pohanom,

³³ "Dyma ni'n mynd i fyny i Jerwsalem; fe gaiff Mab y Dyn ei draddodi i'r prif offeiriaid a'r ysgrifenyddion; condemniant ef i farwolaeth, a'i drosglwyddo i'r Cenhedloedd;

³⁴a budú sa mu posmievať, budú ho bičovať a budú pľuvať na neho a zabijú ho, ale tretieho dňa vstane z mŕtvych.

³⁴ a gwatwarant ef, a phoeri arno a'i fflangellu a'i ladd, ac wedi tridiau fe atgyfoda."

³⁵A pristúpili k nemu Jakob a Ján, synovia Zebedeovi, a povedali mu: Učiteľu, chceme, žeby si nám učinil, za čokoľvek by sme ťa poprosili.

³⁵ Daeth Iago ac Ioan, meibion Sebedeus, ato a dweud wrtho, "Athro, yr ydym am iti wneud i ni y peth a ofynnwn gennyt."

³⁶A on im riekol: Čo chcete, aby som vám učinil?

³⁶ Meddai yntau wrthynt, "Beth yr ydych am imi ei wneud i chwi?"

³⁷A oni mu povedali: Daj nám, aby sme jeden po tvojom pravom a druhý po tvojom ľavom boku sedeli v tvojej sláve.

³⁷ A dywedasant wrtho, "Dyro i ni gael eistedd, un ar dy law dde ac un ar dy law chwith yn dy ogoniant."

³⁸Ale Ježiš im riekol: Neviete, čo si prosíte. Či môžete piť kalich, ktorý ja pijem, a pokrstiť sa krstom, ktorým sa ja krstím?

³⁸ Ac meddai Iesu wrthynt, "Ni wyddoch beth yr ydych yn ei ofyn. A allwch chwi yfed y cwpan yr wyf fi yn ei yfed, neu gael eich bedyddio �'r bedydd y bedyddir fi ag ef?"

³⁹A oni mu povedali: Môžeme. A Ježiš im riekol: Kalich, pravda, ktorý ja pijem, piť budete, i krstom, ktorým sa ja krstím, pokrstení budete;

³⁹ Dywedasant hwythau wrtho, "Gallwn." Ac meddai Iesu wrthynt, "Cewch yfed y cwpan yr wyf fi yn ei yfed, a bedyddir chwi �'r bedydd y bedyddir fi ag ef,

⁴⁰ale dať sedieť po mojom pravom alebo po mojom ľavom boku nie je mojou vecou, ale to bude dané tým, ktorým je to pripravené.

⁴⁰ ond eistedd ar fy llaw dde neu ar fy llaw chwith, nid gennyf fi y mae'r hawl i'w roi; y mae'n perthyn i'r rhai y mae wedi ei ddarparu ar eu cyfer."

⁴¹Keď to počuli tí desiati, začali sa mrzieť na Jakoba a na Jána.

⁴¹ Pan glywodd y deg, aethant yn ddig wrth Iago ac Ioan.

⁴²Ale Ježiš privolajúc si ich povedal im: Viete, že tí, ktorí sa zdajú vládnuť nad národami, panujú nad nimi, a ich velikí prevádzajú nad nimi moc.

⁴² Galwodd Iesu hwy ato ac meddai wrthynt, " Gwyddoch fod y rhai a ystyrir yn llywodraethwyr ar y Cenhedloedd yn arglwyddiaethu arnynt, a'u gwu375?r mawr hwy yn dangos eu hawdurdod drostynt.

⁴³Nie tak bude medzi vami; ale ktokoľvek by chcel byť velikým medzi vami, bude vaším služobníkom;

⁴³ Ond nid felly y mae yn eich plith chwi; yn hytrach, pwy bynnag sydd am fod yn fawr yn eich plith, rhaid iddo fod yn was i chwi,

⁴⁴a ktokoľvek by chcel byť medzi vami prvým, bude všetkých sluhom.

⁴⁴ a phwy bynnag sydd am fod yn flaenaf yn eich plith, rhaid iddo fod yn gaethwas i bawb.

⁴⁵Lebo veď ani Syn človeka neprišiel nato, aby mu slúžili, ale aby slúžil a dal svoju dušu jako výkupné za mnohých.

⁴⁵ Oherwydd Mab y Dyn, yntau, ni ddaeth i gael ei wasanaethu ond i wasanaethu, ac i roi ei einioes yn bridwerth dros lawer."

⁴⁶Potom prišli do Jericha. A keď vychádzal z Jericha i jeho učeníci i veľký zástup s nimi, sedel pri ceste Timeov syn, slepý Bartimeus, a žobral.

⁴⁶ Daethant i Jericho. Ac fel yr oedd yn mynd allan o Jericho gyda'i ddisgyblion a chryn dyrfa, yr oedd mab Timeus, Bartimeus, cardotyn dall, yn eistedd ar fin y ffordd.

⁴⁷A keď počul, že je to Ježiš Nazarejský, začal kričať a hovoriť: Ježišu, Synu Dávidov, zmiluj sa nado mnou!

⁴⁷ A phan glywodd mai Iesu o Nasareth ydoedd, dechreuodd weiddi a dweud, "Iesu, Fab Dafydd, trugarha wrthyf."

⁴⁸A mnohí mu dohovárali, aby mlčal, ale on tým väčšmi kričal: Synu Dávidov, zmiluj sa nado mnou!

⁴⁸ Ac yr oedd llawer yn ei geryddu ac yn dweud wrtho am dewi; ond yr oedd yntau'n gweiddi'n uwch fyth, "Fab Dafydd, trugarha wrthyf."

⁴⁹Vtedy postál Ježiš a kázal ho zavolať. A zavolali slepého a vraveli mu: Dúfaj, vstaň, volá ťa.

⁴⁹ Safodd Iesu, a dywedodd, "Galwch arno." A dyma hwy'n galw ar y dyn dall ac yn dweud wrtho, "Cod dy galon a saf ar dy draed; y mae'n galw arnat."

⁵⁰A on odhodiac svoj plášť vyskočil a išiel k Ježišovi.

⁵⁰ Taflodd yntau ei fantell oddi arno, llamu ar ei draed a dod at Iesu.

⁵¹A Ježiš odpovedal a riekol mu: Čo chceš, aby som ti učinil? A slepý mu povedal: Rabbúni, žeby som videl.

⁵¹ Cyfarchodd Iesu ef a dweud, "Beth yr wyt ti am i mi ei wneud iti?" Ac meddai'r dyn dall wrtho, "Rabbwni, y mae arnaf eisiau cael fy ngolwg yn �l."

⁵²Vtedy mu povedal Ježiš: Iď, tvoja viera ťa uzdravila! A hneď prezrel a išiel tou cestou za Ježišom.

⁵² Dywedodd Iesu wrtho, "Dos, y mae dy ffydd wedi dy iach�u di." A chafodd ei olwg yn �l yn y fan, a dechreuodd ei ganlyn ef ar hyd y ffordd.