1A stane sa, ak budeš naozaj počúvať na hlas Hospodina, svojho Boha, aby si ostríhal a činil všetky jeho prikázania, ktoré ti ja prikazujem dnes, že ťa vyvýši Hospodin, tvoj Bôh, nad všetky národy zeme.
1Cui lâex tex-abînk chiru li Kâcuaß ut têbânu chi anchal êchßôl li cßaßru naxye ut cui têbânu lix chakßrab li yôquin chixyebal êre anakcuan, kßaxal cuißchic tixnimobresi lê cuanquil saß xyânkeb chixjunileb li tenamit saß ruchichßochß.
2A prijdú na teba všetky tieto požehnania a dostihnú ťa, keď budeš počúvať na hlas Hospodina, svojho Boha.
2Cui têbânu li cßaßru xye li Kâcuaß, aßan tâosobtesînk êre.
3Požehnaný budeš v meste, a požehnaný budeš na poli.
3Li Kâcuaß texrosobtesi saß lê tenamit ut texrosobtesi ajcuiß saß lê cßalebâl.
4Požehnaný bude plod tvojho života, plod tvojej zeme i plod tvojho hoväda, mladé tvojho rožného statku i matky tvojho drobného stáda.
4Li Kâcuaß texrosobtesi ut tixqßue nabal êralal êcßajol. Tixqßue nabal li ru lê racuîmk ut tixqßue ajcuiß nabal li ral lê cuacax ut lê carner.
5Požehnaný bude tvoj koš tvoje koryto na cesto.
5Osobtesinbilak li naßajej li nequexoc cuiß li ru lê racuîmk ut osobtesinbilak ajcuiß li nequeyîb cuiß lix kßemal lê tzacaêmk.
6Požehnaný budeš, keď budeš vchádzať a požehnaný budeš, keď budeš vychádzať.
6Ut osobtesinbilak ajcuiß chixjunil li cßanjel li têbânu.
7Hospodin to dá, že tvoji nepriatelia, ktorí by povstali proti tebe, budú porazení pred tebou; jednou cestou vyjdú proti tebe a siedmimi cestami budú utekať pred tebou.
7Li Kâcuaß tixkßaxtesiheb saß êrukß li xicß nequeßiloc êre. Tzololnakeb nak teßchâlk chi pletic êriqßuin, abanan sachsôkeb chic xnaßleb nak teßêlelik chêru ut teßxchaßchaßi ribeb.
8Hospodin prikáže svojmu požehnaniu, aby bolo s tebou v tvojich zásobárňach a vo všetkom, po čom siahne tvoja ruka. A požehná ťa v zemi, ktorú ti dá Hospodin, tvoj Bôh.
8Li Kâcuaß târosobtesi lê cßanjel ut târosobtesi lê racuîmk ut junelic cuânk chi nujenak li naßajej li nequexoc cuiß li ru lê racuîmk. Li Kâcuaß lê Dios texrosobtesi saß li naßajej li tixqßue êre.
9Hospodin si ťa postaví za svätý ľud, ako ti prisahal, keď budeš ostríhať prikázania Hospodina, svojho Boha, a budeš chodiť po jeho cestách.
9Cui lâex têbânu li cßaßru naxye li Kâcuaß lê Dios ut incßaß têkßet lix chakßrab, li Kâcuaß texxakab chokß jun xsantil tenamit joß quixye êre.
10A uvidia všetky národy zeme, že meno Hospodinovo je vzývané nad tebou, a budú sa ťa báť.
10Ut chixjunileb li tenamit li cuanqueb saß ruchichßochß teßxqßue retal nak li Kâcuaß quisicßoc chak êru chokß ralal xcßajol ut teßxucuak êban.
11A Hospodin učiní, že budeš mať hojnosť dobrého, plodu svojho života, plodu svojich hoviad a plodu svojej pôdy, na pôde, o ktorej prisahal Hospodin tvojim otcom, že ti ju dá.
11Li Kâcuaß tixqßue nabal lê ralal êcßajol ut nabal lê quetômk ut nabal lê racuîmk saß li naßajej li tixqßue êre joß quixyechißi riqßuin juramento reheb lê xeßtônil yucuaß.
12Hospodin ti otvorí svoj výborný poklad, nebesia, dávajúc tvojej zemi dážď svojím časom a žehnajúc každému dielu tvojich rúk, takže budeš požičiavať mnohým národom, a ty si nebudeš požičiavať od nikoho.
12Li Kâcuaß toj saß choxa tixtakla chak li hab saß xkßehil ut târosobtesi lê cßanjel. Eb li xnînkal ru tenamit teßxpatzß chi toß cßaßruheb re êriqßuin, abanan lâex incßaß têpatzß cßaßru êre chi toß riqßuineb aßan.
13A Hospodin ťa dá za hlavu, a nie za chvost, a vše budeš iba povýšený hore a nebudeš ponížený dolu, keď budeš počúvať na prikázania Hospodina, svojho Boha, ktoré ti ja prikazujem dnes, aby si ich ostríhal a činil.
13Li Kâcuaß tixqßue êcuanquil saß xbêneb li jun chßol chic. Cui têbânu lê chakßrabinquil xban li Kâcuaß lê Dios li yôquin chixyebal êre anakcuan, lâex junelic texcßamok be ut incßaß texcanâk chi ixbej.
14A neodchýliš sa od niktorých slov, ktoré vám ja prikazujem dnes, ani napravo ani naľavo odíduc za inými bohy, aby si im slúžil.
14Mêcanab xbânunquil li chakßrab li yôquin chixqßuebal êre anakcuan. Ut mêlokßoni li jalanil dios chi moco texcßanjelak chiruheb.
15Ale stane sa, ak by si nepočúval na hlas Hospodina, svojho Boha, tak, aby si ostríhal a činil všetky jeho prikázania a všetky jeho ustanovenia, ktoré ti ja prikazujem dnes, že prijdú na teba všetky tieto kliatby a dostihnú ťa.
15Abanan cui incßaß têbânu li cßaßru naraj li Dios, ut cui incßaß nequebânu li cßaßru naxye saß lix chakßrab ut lê taklanquil xban joß yôquin chixyebal êre anakcuan, tâchâlk li raylal aßin saß êbên:
16Zlorečený budeš v meste a zlorečený budeš na poli.
16Tzßektânanbilakex saß lê tenamit ut saß ajcuiß lê cßalebâl.
17Zlorečený bude tvoj koš i tvoje koryto na cesto.
17Tzßektânanbilakeb li nequexoc cuiß li ru lê racuîmk ut tzßektânanbilak ajcuiß li nequeyîb cuiß lix kßemal lê tzacaêmk.
18Zlorečený bude plod tvojho života i plod tvojej pôdy, mladé tvojho rožného statku i matky tvojho drobného stáda.
18Incßaß chic tâcuânk lê ralal êcßajol ut incßaß chic tâêlk lê racuîmk chi moco teßcuânk chic raleb lê quetômk.
19Zlorečený budeš, keď budeš vchádzať a zlorečený budeš, keď budeš vychádzať.
19Ut incßaß us tex-êlk riqßuin li cßanjel têbânu xban nak moco osobtesinbilakex ta chic.
20Hospodin pošle na teba zlorečenstvo, desivú bezradnosť a kliatbu na všetko, po čom siahne tvoja ruka, čokoľvek budeš robiť, dokiaľ nebudeš zahladený a dokiaľ skoro nezahynieš pre svoje zlé skutky, pretože si ma opustil.
20Li Kâcuaß tixtakla li raylal saß êbên ut textzßektâna xban chixjunil li cßaßru têbânu. Sachso êchßôl texcanâk ut texsachekß chi junpât xban li mâusilal têbânu nak têtzßektâna li Kâcuaß.
21Hospodin učiní to, aby sa ťa pridŕžal mor, dokiaľ ťa nevyplieni zo zeme, do ktorej ideš, aby si ju zaujal do dedičstva.
21Li Kâcuaß tixqßue li caki yajel saß êbên toj retal texsachekß saß li naßajej li tex-oc cuiß.
22Hospodin ťa bude biť suchotinami, zimnicou a horúčkou, veľkou horúčavou a mečom, suchom a rudou, a budú ťa prenasledovať, dokiaľ nezahynieš.
22Tixtakla nabal pây ru li yajel saß êbên joß li caki yajel. Texsipokß ut cßajoßak lê tik. Incßaß chic tixqßue li hab saß xbên lê racuîmk ut cßajoß xtikcual. Tâmoßônk lê racuîmk. Cßajoß li raylal têcßul toj retal texcâmk.
23Tvoje nebesia, ktoré sú nad tvojou hlavou, budú meďou, a zem, ktorá je pod tebou, bude železom.
23Li choxa tâkßanokß ru joß li kßan chßîchß bronce xban xtikcual ut li chßochß tâcacuûk ru joß li cacuil chßîchß hierro.
24Hospodin dá, aby dažďom tvojej zeme bol prach a popol, ktorý sostúpi na teba s neba, dokiaľ nebudeš zahladený.
24Li Kâcuaß toj saß choxa tixtakla chak li poks ut li samaib saß êbên chokß rêkaj li hab toj retal tex-osokß.
25Hospodin dá to, aby si bol porazený pred svojimi nepriateľmi. Jednou cestou vyjdeš proti nemu, a siedmimi cestami budeš utekať pred ním, a budeš sa ponevierať po všetkých kráľovstvách zeme na postrach a na postrk.
25Li Kâcuaß texcanab saß rukßeb li xicß nequeßiloc êre. Tzololnakex nak texxic chi pletic, abanan sachso chic ênaßleb nak tex-êlelik ut têchaßchaßi êrib. Ut chixjunileb li cuanqueb saß ruchichßochß teßsachk xchßôleb chêrilbal xban nak mâcßaß chic lê cuanquil.
26A tvoja mŕtvola bude za pokrm všetkým vtákom nebies i šelmám zeme, a nebude toho, kto by zaplašil.
26Eb laj xicßanel xul ut eb li joskß aj xul teßxtiu lê tibel nak camenakex chic ut mâ ani tâchikßok reheb.
27A Hospodin ťa bude biť egyptským vredom a bolestnými opuchlinami na zadnom tele, chrastami a svrabom, takže sa nebudeš môcť vyhojiť.
27Li Kâcuaß tixtakla li xox chêrix joß xeßxcßul eb laj Egipto. Tâcuânk li raylal saß chixjunil lê tibel ut tixpati rib lê raylal ut cßajoß nak tâcuotzßocokß ut mâcßaßak xbanol.
28A Hospodin ťa bude biť šialenstvom, slepotou a chvením srdca.
28Li Kâcuaß texcanab chi lôcocß ut texmutzßîrk ut sachsôk lê naßleb texcanâk.
29Budeš hmatať o poludní, jako hmatá slepý v hustej tme, a nebudeš mať zdaru na svojich cestách, ale budeš vždy len utískaný a olupovaný po všetky dni, a nebude toho, kto by zachránil.
29Yal têchßeß aj chic lê be nak yôkex chi bêc joß nequeßxbânu li mutzß nak nequeßxchßeß lix be, usta chi cutan yôkex chi bêc. Ut incßaß têtau li be li texxic raj cuiß. Incßaß tex-êlk chi us riqßuin li cßaßru têbânu. Junelic rahobtesinbilakex ut tâelkßâk li cßaßru êre. Mâ ani tâtenkßânk êre.
30Ženu si zasnúbiš, ale iný bude s ňou ležať; vystavíš dom, ale nebudeš bývať v ňom; vysadíš vinicu, ale jej nebudeš ako obecné sebe oberať.
30Usta tzßâmanbilak junak xkaßal êban, abanan jalan tâcßamok re. Texcablak, abanan incßaß texcuânk saß li cab li têyîb. Têrau lê racuîmk uvas, abanan incßaß têyal xsahil li ru li tixqßue.
31Tvojho vola zabijú pred tvojimi očima, ale nebudeš jesť z neho; tvojho osla ulúpia zpred teba, a nevráti sa viacej k tebe; tvoje drobné stádo bude dané tvojim nepriateľom, a nebudeš mať toho, kto by ťa zachránil.
31Teßcamsîk lê bôyx chêru, abanan lâex incßaß têyal xtibel. Yôkex chi iloc nak teßmakßekß chêru lê bûr ut incßaß chic tâkßaxtesîk êre. Eb lê carner teßqßuehekß reheb li xicß nequeßiloc êre ut mâ ani tâtenkßânk êre re xcolbaleb.
32Tvoji synovia a tvoje dcéry budú vydaní inému národu, kým tvoje oči budú hľadieť na to a budú hynúť pre nich deň ako deň, a tvoja ruka nebude mať sily.
32Eb lê ralal êcßajol teßcßamekß chokß rahobtesinbil môseb saß jalan tenamit. Cuulaj cuulaj têsiqßuiheb lê ralal êcßajol, abanan incßaß chic têtauheb.
33Úrodu tvojej zeme a všetko tvoje úsilie požerie národ, ktorého neznáš, a budeš iba utískaný a drtený po všetky dni.
33Ut li jalaneb xtenamit tixmakß chêru lê racuîmk li xetacuasi êrib xcßanjelanquil. Xicß chic tex-ilekß ut junes raylal chic têcßul.
34A zošalieš od toho, čo budú vidieť tvoje oči, na čo sa budeš musieť dívať.
34Tâsachekß lê naßleb xban li raylal li yôkex chixcßulbal.
35Hospodin ťa bude biť najhorším vredom na kolenách i na lýtkach, takže sa nebudeš môcť vyhojiť, od spodku tvojej nohy až do vrchu tvojej hlavy.
35Li Kâcuaß tixcanab chi xoxîrc lê tibel. Tâticlâk chak chêrok ut tâcuulak toj lê jolom. Kßaxal ra têcßul ut mâcßaßak xbanbal lê yajel.
36Hospodin zavedie i teba i tvojho kráľa, ktorého ustanovíš nad sebou, k národu, ktorého si neznal ani ty ani tvoji otcovia, a tam budeš slúžiť iným bohom, drevu a kameňu.
36Li Kâcuaß texqßue chi cßamecß lâex joß ajcuiß lê rey saß jalan tenamit li incßaß nequenau ru, chi moco lê xeßtônil yucuaß queßxnau ru. Ut aran têlokßoni li jalanil dios li yîbanbileb riqßuin cheß ut riqßuin pec.
37A budeš na úžas, na príslovie a na rezavý posmech u všetkých národov, kam ťa zavedie Hospodin.
37Ut chixjunileb li tenamit teßsachk xchßôleb chêrilbal. Xicß tex-ilekß ut texseßêk ut tex-etzßûk saß li naßajej li textaklâk cuiß xban li Dios.
38Vynesieš mnoho semena na pole a spraceš málo, lebo to obožerú kobylky.
38Nabal li iyaj li têrau, abanan caßchßin ajcuiß li ru li têxoc xban nak eb laj sâcß teßxcuaß lê racuîmk.
39Vysadíš vinicu a budeš obrábať, ale vína piť nebudeš ani nebudeš snášať, lebo to požerie červ.
39Têrau lê uvas ut têsabesi, abanan incßaß têrucß li xyaßal lê uvas, chi moco têsicß li ru xban nak eb li motzoß teßxcuaß.
40Budeš mať aj olivy vo všetkých svojich krajoch, ale olejom sa mazať nebudeš, lebo tvoja oliva opŕchne.
40Cuânk li cheß olivo saß chixjunil lê naßaj. Abanan mâcßaßak lê aceite re têyul chêrix xban nak tâtßanekß li ru.
41Naplodíš synov a dcér, ale nebudú tvoji, pretože pojdú do zajatia.
41Teßcuânk lê ralal êcßajol, abanan incßaß teßcuânk êriqßuin xban nak teßchapekß ut teßcßamekß saß jalan tenamit.
42Všetky tvoje stromy jako i plod tvojej pôdy zaujme v dedičstvo chrobač.
42Eb lê cheß ut eb lê racuîmk teßsachekß chi junaj cua xbaneb laj sâcß.
43Pohostín, ktorý bude v tvojom strede, bude vystupovať nad teba vždy vyššie a vyššie, a ty budeš sostupovať nižšie a nižšie.
43Tânimânk xcuanquileb li jalaneb xtenamit li cuanqueb saß êyânk, ut lâex tâsachk lê cuanquil chi timil timil.
44On ti bude požičiavať, a ty mu nebudeš požičiavať. On bude hlavou, a ty budeš chvostom.
44Tâcuânk xtumineb li jalan xtenamit re teßxqßue chi toß êre, abanan lâex mâcßaßak lê tumin re têqßue chi toß. Tânimâk xcuanquileb toj retal teßtaklânk saß êbên. Eb aßan teßxic chi ubej ut lâex texcanâk chi ixbej.
45A prijdú na teba všetky tieto kliatby a budú ťa prenasledovať a stíhať ťa, dokiaľ nebudeš zahladený, pretože si nepočúval na hlas Hospodina, svojho Boha, tak aby si bol ostríhal jeho prikázania a jeho ustanovenia, ktoré ti prikázal;
45Chixjunil li raylal aßin tâchâlk saß êbên toj retal nak tâsachekß êru xban nak incßaß têbânu li cßaßru quixye li Kâcuaß lê Dios. Incßaß têbânu li chakßrab li quixqßue êre.
46budú na tebe na znamenie a na zázrak i na tvojom semene až na veky,
46Aßanak jun retalil chokß êre ut reheb lê ralal êcßajol li teßcuânk mokon nak li Kâcuaß quirakoc âtin saß êbên.
47preto, že si neslúžil Hospodinovi, svojmu Bohu, s radosťou a ochotou srdca majúc všetkého množstvo.
47Li Kâcuaß qui-osobtesin êre riqßuin chixjunil. Abanan lâex incßaß quexcßanjelac chiru chi anchal êchßôl, chi moco chi sa saß êchßôl, riqßuin chixjunil li quixqßue êre.
48A preto budeš slúžiť svojim nepriateľom, tomu, ktorého pošle na teba Hospodin, o hlade a smäde, v nahote a v nedostatku všetkého potrebného a vzloží železné jarmo na tvoju šiju, a to tak, dokiaľ ťa nezahladí.
48Joßcan nak lâex texcßanjelak chiruheb li xicß nequeßiloc êre li tixtakla chak li Kâcuaß. Textzßocâk ut tâchakik êre ut mâcßaßak lê rakß. Ut mâcßaßak chic cßaßru êre. Li Kâcuaß texqßue chi cßanjelac chokß rahobtesinbil môs chiruheb li xicß nequeßiloc êre toj retal nak tex-osokß.
49Hospodin dovedie na teba národ z ďaleka, od konca zeme, ktorý poletí, jako letí orol, národ, ktorého jazyku nebudeš rozumieť.
49Li Kâcuaß tixcßameb chak chi najt eb li jalan xtenamit. Lâex incßaß têtau ru li râtinobâleb. Chanchanakeb li xul tßiu nak teßchâlk chi junpât chixsachbal êru.
50Bude to nestudatý národ, tvrdý, ktorý nebude hľadieť na starca ani sa nezľutuje nad dieťaťom.
50Kßaxal joskßeb. Incßaß teßril xtokßobâl êru, chi moco li cocßal, chi moco li ac tîxeb.
51A požerie plod tvojho dobytka i plod tvojej pôdy, a bude žrať, dokiaľ nebudeš zahladený, ktorý ti nezanechá obilia ani šťavy z hrozna ani oleja, mláďatá tvojho rožného statku ani matiek tvojich stád oviec a kôz, dokiaľ len ťa nevyhubí.
51Eb aßan teßxtzacaheb li ral lê quetômk joß ajcuiß li ru lê racuîmk. Mâcßaßak chic lê trigo, chi moco lê vino, chi moco lê aceite. Ut mâcßaßak chic lê cuacax chi moco lê carner toj retal tex-osokß xban cueßej.
52Sovrie ťa vo všetkých tvojich bránach a bude ťa svierať, dokiaľ nepadnú tvoje vysoké múry hradné, na ktoré sa ty nadeješ, po celej tvojej zemi. A sovrie ťa vo všetkých tvojich bránach po celej tvojej zemi, ktorú dal Hospodin, tvoj Bôh, tebe.
52Teßpletik riqßuin chixjunileb li tenamit li cuanqueb saß li naßajej li tixqßue êre li Kâcuaß lê Dios. Ut eb li tzßac li najt xteram li cßojcßôk cuiß lê chßôl telajeßtßanekß chixjunileb.
53A budeš jesť plod svojho vlastného života, telo svojich synov a svojich dcér, ktoré ti dal Hospodin, tvoj Bôh, v obležení a v úzkosti, ktorou ťa sovrie tvoj nepriateľ.
53Xban li raylal li têcßul saß rukßeb li xicß nequeßiloc êre nak yôkeb chixsutinquil lê tenamit, textzßocâk toj retal têtiu xtibeleb lê ralal êcßajol li xqßue êre li Kâcuaß lê Dios.
54Rozmaznaný človek medzi vami a vychovaný vo veľkej rozkoši bude závidieť svojmu bratovi i žene svojho lona i ostatku svojich synov, ktorých mu ešte ponechá nepriateľ,
54Chi moco li cuînk li kßaxal tûlan ut kßun xchßôl li cuan saß êyânk târil xtokßobâl ruheb li ras rîtzßin, chi moco li rixakil li raro xban, chi moco lix cocßal.
55takže neudelí niktorému z nich tela svojich synov, ktoré bude jesť, pretože mu nepozostane ničoho v obležení a v úzkosti, ktorou ťa sovrie tvoj nepriateľ vo všetkých tvojich bránach.
55Incßaß tixsi reheb caßchßinak xtibel lix cocßal li yôk chixtzacanquil. Caßaj cuiß aßan tâtißok re xban li raylal li yôk chixcßulbal saß rukßeb li xicß nequeßiloc êre nak yôkeb chi numtâc saß xbêneb lê tenamit.
56Rozmaznaná medzi vami a vychovaná v rozkoši, ktorá z rozkoše a z maznavej chúlostivosti nepokúsila sa ani len svoju nohu postaviť na zem, bude závidieť mužovi svojho lona i svojmu synovi a svojej dcére,
56Ut li ixakilbej li kßaxal kßun xchßôl ut mâ jun sut quixyal bêc chi mâcßaß xxâb, xicß chic târil lix bêlom joß eb ajcuiß lix cocßal, li rarôqueb raj xban, ut incßaß chic tixqßue xtzacaêmkeb.
57a to i svojej postieľky, ktorá vyjde z nej po pôrode, i svojich synov, ktorých porodí, lebo ich bude tajne jesť v nedostatku všetkého potrebného v obležení a v úzkosti, ktorou ťa sovrie tvoj nepriateľ v tvojich bránach.
57Xban tzßocajic tixmuk lix cßulaßal li tojeß xyoßla re tixtzaca xjunes chi mukmu xban nak mâcßaßak re teßxtzaca nak eb li xicß nequeßiloc reheb yôkeb chi numtâc saß xbêneb lê tenamit.
58Ak nebudeš ostríhať a činiť všetky slová tohoto zákona, ktoré sú napísané v tejto knihe, aby si sa bál toho preslávneho mena hrozného, Hospodina, svojho Boha,
58Cui incßaß têbânu chi anchal êchßôl chixjunil li chakßrab li tzßîbanbil saß li hu aßin, ut cui incßaß têxucua ru li Kâcuaß li nimajcual Dios li kßaxal lokß,
59vtedy ťa bude biť Hospodin podivnými ranami i tvoje semeno, veľkými ranami stálymi a zlými nemocami trvanlivými.
59li Kâcuaß lê Dios tixqßue xtzßakob li raylal saß êbên. Tixqßue li caki yajel saß êbên ut incßaß chic tâêlk. Kßaxal yibru li yajel li tixqßue saß êbên ut saß xbêneb ajcuiß lê ralal êcßajol.
60A obráti na teba všetky neduhy Egypta, ktorých sa bojíš a budú sa ťa držať.
60Tixqßue saß êbên eb li yajel li quixqßue saß xbêneb laj Egipto, li kßaxal xiu xiu, ut incßaß chic tex-usâk.
61I všelijakú chorobu i všelijakú ranu, ktorá nie je napísaná v knihe tohoto zákona, uvedie Hospodin na teba, a to bude tak, dokiaľ nebudeš zahladený.
61Tixtakla ajcuiß saß êbên qßuila pây ru li yajel li incßaß tzßîbanbil retalil saß li hu aßin, li tzßîbanbil cuiß lix chakßrab li Dios. Tixtakla li raylal saß êbên toj retal tâsachekß êru.
62A zostane vás málo namiesto toho, že vás bolo jako nebeských hviezd čo do množstva, pretože si nepočúval na hlas Hospodina, svojho Boha.
62Incßaß chic qßuihex texcanâk, usta kßaxal nabalex nak quexcuan chak joß xqßuial li chahim chiru li choxa, xban nak incßaß xebânu li naxye li Kâcuaß lê Dios.
63A stane sa, že jako sa radoval Hospodin nad vami, keď vám činil dobré a rozmnožoval vás, tak sa bude radovať Hospodin nad vami, keď vás bude hubiť a plieniť, a budete zahnaní zo zeme, do ktorej ideš, aby si ju zaujal do dedičstva.
63Joß nak quisahoß xchßôl li Kâcuaß nak quexqßue chi nabalocß, joßcan ajcuiß nak tâsahokß xchßôl nak texqßue chi sachecß. Tex-isîk saß li naßajej li oc êre chirêchaninquil.
64Hospodin ťa rozptýli medzi všetky národy od jedného konca zeme až po druhý koniec zeme, a tam budeš slúžiť iným bohom, ktorých si neznal ani ty ani tvoji otcovia, drevu a kameňu.
64Li Kâcuaß tixchaßchaßi êru yalak bar saß ruchichßochß. Ut saß eb li naßajej aßan têlokßoni li jalanil dios li yîbanbil riqßuin cheß ut pec, chi moco lâex chi moco lê xeßtônil yucuaß queßxlokßoniheb junxil.
65A medzi tými národami nebudeš mať oddychu, ani tvoja noha nebude mať miesta, kde by si odpočinula. A tam ti dá Hospodin ľakavé srdce, umdlenosť očí a trúchlivé hynutie duše.
65Incßaß texcuânk saß tuktûquil usilal saß eb li jalan tenamit. Mâcßaßak chic lê naßaj. Li Kâcuaß tâbânûnk re nak xiu xiu cuânkex ut incßaß chic sahak saß êchßôl. Tâchßinânk lê chßôl xban li raylal li tixqßue saß êbên li Kâcuaß.
66A tvoj život ti bude visieť na nitke pred tebou, a budeš sa strachovať vodne i vnoci. A nikde nebudeš istý svojho života.
66Yôk lê cßaßux chi kßek chi cutan ut yôkex chixcßoxlanquil nak mâre texcamsîk xban nak junelic xiu xiu cuânkex.
67Ráno povieš: Keby len už bol večer! A večer povieš: Keby len už bolo ráno! pre strach svojeho srdca, ktorým sa budeš strachovať, a pre to, čo budú vidieť tvoje oči, na čo sa budeš musieť dívať.
67Nak tâsakêuk têye, “Us raj ac ta x-oc li kßojyîn,” ut nak tâkßojyînokß, têye, “Us raj ac ta xsakêu,” chaßkex xban lê xiu ut xban li raylal li yôquex chixcßulbal.Li Kâcuaß textakla cuißchic Egipto saß eb li nînki jucub usta quixye êre nak mâ jaruj chic texsukßîk aran. Nak cuânkex aran texcßayîk raj chokß rahobtesinbil môs reheb li xicß nequeßiloc êre, abanan mâ ani tâajok lokßoc êre.
68A Hospodin ťa zavedie zpät do Egypta na lodiach, cestou, o ktorej som ti povedal: Neuvidíš jej viacej, a tam sa budete predávať tvojim nepriateľom za sluhov a za dievky, a nebude toho, kto by kúpil.
68Li Kâcuaß textakla cuißchic Egipto saß eb li nînki jucub usta quixye êre nak mâ jaruj chic texsukßîk aran. Nak cuânkex aran texcßayîk raj chokß rahobtesinbil môs reheb li xicß nequeßiloc êre, abanan mâ ani tâajok lokßoc êre.