1Zvino Jehovha wakashanyira Sara sezvaakange ataura; Jehovha ndokuita kuna Sara sezvaakange areva.
1
خداوند همانطور كه وعده داده بود، سارا را بركت داد
2Sara ndokuva nemimba, ndokuberekera Abhurahamu mwanakomana pakukwegura kwake panguva yakatarwa Mwari yaakange areva kwaari.
2
و در وقتی كه ابراهیم پیر بود، سارا حامله شد و پسری برای او زایید. این پسر در همان وقتی كه خدا فرموده بود به دنیا آمد.
3Zvino Abhurahamu wakatumidza zita remwanakomana wake, waakaberekerwa, Sara waakamuberekera kuti: Isaka.
3
ابراهیم اسم او را اسحاق گذاشت.
4Abhurahamu ndokudzingisa mwanakomana wake Isaka ane mazuva masere, Mwari sezvaakamuraira.
4
وقتی اسحاق هشت روزه شد، ابراهیم همانطور كه خدا به او دستور داده بود، او را ختنه كرد.
5NaAbhurahamu wakange ane makore zana, Isaka mwanakomana wake paakamuberekerwa.
5
وقتی اسحاق متولّد شد ابراهیم صد ساله بود.
6Sara ndokuti: Mwari wandiita chiseko, wose unonzwa uchaseka neni.
6
سارا گفت: «خدا برای من شادی و خنده آورده است و هركه این را بشنود با من خواهد خندید.»
7Zvino wakati: Ndiani waimboti kuna Abhurahamu: Sara achayamwisa vana? Nekuti ndamuberekera mwanakomana pakukwegura kwake.
7
سپس اضافه كرد: «چه كسی میتوانست به ابراهیم بگوید كه سارا بچّه شیر خواهد داد؟ چون من در موقع پیری او پسری برایش زاییدهام.»
8Mwanakomana ndokukura, ndokurumurwa. Abhurahamu ndokuita mabiko makuru nemusi wekurumurwa kwalsaka.
8
بچّه بزرگ شد و در روزی كه او را از شیر گرفتند، ابراهیم مهمانی بزرگی ترتیب داد.
9Zvino Sara wakaona mwanakomana waHagari, muEgipita, waakaberekera Abhurahamu, achiseka.
9
یک روز اسماعیل- همان پسری كه هاجر مصری برای ابراهیم زاییده بود- با اسحاق پسر سارای بازی میكرد.
10Naizvozvo wakati kuna Abhurahamu: Dzinga mukadzi nhapwa uyu nemwanakomana wake, nekuti mwanakomana wemukadzi nhapwa uyu haangavi mudyi wenhaka pamwe nemwanakomana wangu, pamwe naIsaka.
10
سارا آنها را دید و به ابراهیم گفت: «این كنیز و پسرش را بیرون كن. پسر این زن نباید از ارث تو كه فقط باید به اسحاق برسد هیچ سهمی ببرد.»
11Shoko iro rakava rakaipa kwazvo pameso paAbhurahamu, nekuda kwemwanakomana wake.
11
این موضوع ابراهیم را بسیار ناراحت كرد چون اسماعیل هم پسر او بود.
12Mwari ndokuti kuna Abhurahamu: Ngazvirege hazvo kuva zvakaipa pameso pako nekuda kwemukomana uye nekuda kwemukadzi nhapwa wako; pazvose Sara zvaataura kwauri, teerera kushoko rake, nekuti kuna Isaka ndiko kuchatumidzwa mbeu yako.
12
امّا خدا به ابراهیم فرمود: «دربارهٔ پسر و كنیزت هاجر نگران نباش. هرچه سارا به تو میگوید انجام بده. زیرا نسلی كه من به تو وعده دادهام از طریق اسحاق خواهد بود.
13Asi nemwanakomana wemukadzi nhapwa ndichamuita rudzi rukuru, nekuti imbeu yako.
13
من به پسر كنیز تو هاجر هم فرزندان زیادی خواهم داد. از او هم ملّت بزرگ به وجود خواهد آمد چون او هم پسر توست.»
14Abhurahamu ndokumuka mangwanani-ngwanani, akatora chingwa neguchu remvura, akapa kuna Hagari, akaisa pafudzi rake, nemwana, akamuendesa. Zvino wakaenda akadzungaira murenje reBheerishebha.
14
روز بعد، صبح زود ابراهیم مقداری غذا و یک مشک آب بر پشت هاجر گذاشت و او را با پسر بیرون كرد و هاجر آنجا را ترک كرد و رفت. او در بیابانهای بئرشبع میگشت.
15Zvino mvura yakati yapera muguchu, ndokukanda mwana munyasi merimwe gwenzi.
15
وقتی آب تمام شد، پسر را زیر یک بوته گذاشت
16Ndokunogara pasi pakatarisana naye, chinhambwe chinenge chingasvika museve pakupotserwa; nekuti wakati: Ndirege kuona kufa kwemwana. Ndokugara pakatarisana naye, ndokusimudza inzwi rake ndokuchema.
16
و خودش به اندازهٔ صد متر از آنجا دور شد. به خودش میگفت، «من طاقت ندارم مردن پسرم را ببینم» و همانطور كه آنجا نشسته بود، شروع كرد به گریهكردن.
17Zvino Mwari wakanzwa inzwi remukomana; mutumwa waMwari ndokudanidzira kuna Hagari kubva kudenga, ndokuti kwaari: Chii Hagari? Usatya, nekuti Mwari wanzwa inzwi remukomana apo paari.
17
خدا، صدای گریهٔ پسر را شنید. فرشتهٔ خدا از آسمان با هاجر صحبت كرد و گفت: «ای هاجر، چرا پریشانی؟ نترس. خدا گریهٔ پسر را شنیده است.
18Simuka, simudza mukomana, umubate neruoko rwako, nekuti ndichamuita rudzi rukuru.
18
بلند شو، برو پسر را بردار و آرام كن. من از نسل او ملّتی بزرگ به وجود میآورم.»
19Mwari ndokusvinudza meso ake, zvino wakaona tsime remvura ndokuenda, ndokuzadza guchu nemvura, ndokumwisa mukomana.
19
خدا چشمهای او را باز كرد و او در آنجا چاهی دید. رفت و مشک را پُر از آب كرد و مقداری آب به پسر داد.
20Zvino Mwari wakava nemukomana, akakura, ndokugara murenje, akava mufuri wemiseve.
20
خدا با آن پسر بود و او بزرگ میشد. او در صحرای «فاران» زندگی میكرد و شكارچی ماهری شد.
21Zvino wakagara murenje reParani, mai vake ndokumutorera mukadzi kunyika yeEgipita.
21
مادرش یک زن مصری برای او گرفت.
22Zvino zvakaitika nenguva iyo kuti Abhimereki naPikori mukuru wehondo yake vakataura naAbhurahamu, vachiti: Mwari unewe pazvinhu zvose zvaunoita;
22
در آن زمان ابیملک، با «فیكول» فرماندهٔ سپاهیان خود، نزد ابراهیم رفت و به او گفت: «در هر كاری كه میكنی خدا با توست.
23Naizvozvo zvino ndipikire pano naMwari kuti haungandinyengeri ini kana mwana wangu kana mwana wemwana wangu; asi sezvandakakuitira tsitsi, uchaitawo kwandiri, nekunyika mawakagara uri mutorwa.
23
بنابراین اینجا در حضور خدا قول بده كه من یا فرزندان من و یا نسل مرا فریب ندهی. من نسبت به تو وفادار بودهام، پس تو هم نسبت به من و این سرزمین كه تو در آن زندگی میكنی وفادار باش.»
24Abhurahamu ndokuti: Ndichapika.
24
ابراهیم گفت: «من قول میدهم.»
25Zvino Abhurahamu wakatsiura Abhimereki nekuda kwetsime remvura varanda vaAbhimereki ravakange vatora nesimba.
25
ابراهیم دربارهٔ چاهی كه غلامان ابیملک تصرّف كرده بودند از او گلایه كرد.
26Abhimereki ndokuti: Handizivi wakaita chinhu ichi, newe hauna kundiudza, handina kumbozvinzwa, asi nhasi.
26
ابیملک گفت: «من نمیدانم چه كسی اینكار را كرده است. تو هم چیزی در این باره به من نگفتی. این اولین باری است كه من این را میشنوم.»
27Abhurahamu ndokutora makwai nenzombe, akapa Abhimereki; uye vakaita sungano vari vaviri.
27
پس از آن، ابراهیم تعدادی گاو و گوسفند به ابیملک داد و هردوی آنها با هم پیمان بستند.
28Abhurahamu akatsaura masheche manomwe emakwai.
28
ابراهیم هفت برهٔ ماده از گلّه جدا كرد.
29Abhimereki ndokuti kuna Abhurahamu: Masheche awa manomwe awatsaura chii?
29
ابیملک پرسید: «چرا اینكار را كردی؟»
30Iye ndokuti: Nekuti uchagamuchira paruoko rwangu masheche awa manomwe, kuti ave uchapupu kwandiri, kuti ndakachera tsime iri.
30
ابراهیم جواب داد: «این هفت برّه را از من قبول كن. با اینكار تو اعتراف میكنی كه من همان كسی هستم كه این چاه را كندهام.»
31Naizvozvo wakatumidza nzvimbo iyo kuti Bheerishebha, nekuti ndipo pavakapika vari vaviri.
31
بهخاطر همین آنجا «بئرشبع» نامیده شد، زیرا در آنجا بود كه آن دو با هم پیمان بستند.
32Naizvozvo vakaita sungano paBheerishebha. Abhimereki ndokusimuka, naPikori mukuru wehondo yake, ndokudzokera kunyika yevaFirisitia.
32
بعد از اینکه آنها در بئرشبع با هم پیمان بستند، ابیملک و فیكول به فلسطین برگشتند.
33Abhurahamu ndokusima mutamarisiki* paBheerishebha, ndokudanapo zita raJehovha Mwari wekusingaperi.
33
ابراهیم در بئرشبع درخت گَزی كاشت و به نام خداوند خدای جاودانی دعا كرد.
ابراهیم در فلسطین مدّت زیادی زندگی كرد.
34Abhurahamu akagara ari mutorwa panyika yavaFirisitia mazuva mazhinji.
34
ابراهیم در فلسطین مدّت زیادی زندگی كرد.