1ПЕШ аз иди фисҳ, чун Исо донист, ки соати Ӯ расидааст, то ки аз ин ҷаҳон назди Падар биравад, Ӯ, ки мансубони Худро дар ин ҷаҳон дӯст медошт, онҳоро то ба охир дӯст дошт.
1Neo' rata-mi eo bohe Paskah. Na'inca Yesus, neo' rata-mi tempo-na mpalahii dunia' pai' hilou nculii' hi Tuama-na. Nape'ahi' -ra to jadi' bagia-na hi dunia' toi, pai' bate napoka'ahi' -ra duu' hi ka'omea-na.
2Ва дар вакти таоми шом, ки иблис қасде дар дили Яҳудо ибни Шимъӯни Исқарьют андохта буд, ки Ӯро таслим кунад,
2Yesus pai' ana'guru-na ngkoni' -ra ngkabengia. Magau' Anudaa' mpowara' Yudas ana' Simon Iskariot, mpo'usoki-i mpobalu' Yesus hi bali' -na.
3Ва Исо медонист, ки Падар ҳама чизро ба дасти Ӯ додааст, ва Ӯ аз ҷониби Худо омада буд ва ба сӯи Худо меравад,
3Na'inca Yesus, Tuama-na mpowai' -i hawe'ea kuasa-na. Na'inca wo'o kangkai Alata'ala-nai, pai' nculii' hilou hi Alata'ala wo'o-i mpai'.
4Аз сари суфра бархоста, либоси Худро кашид ва дастмоле гирифта, ба камар баст;
4Toe pai' pokore-nami, naroncu baju-na, pai' na'ala' abe' napehoo' hi hope' -na.
5Баъд аз он ба тағорае об рехта, ба шустани пойҳои шогирдонаш ва хушконидани онҳо бо дастмоле ки ба камараш баста буд, шурӯъ намуд.
5Oti toe, na'ala' ue natua hi batili, natepu'u-mi mpobohoi' witi' ana'guru-na, pai' naporihi hante abe' to hi hope' -na.
6Чун назди Шимъӯни Петрус омад, вай гуфт: «Худовандо! Ту пойҳои маро мешӯӣ?»
6Katelili-na hi Simon Petrus, na'uli' Petrus: "Pue', ncako Iko rahi-di mpobohoi' witi' -kue?"
7Исо дар ҷавоби вай гуфт: «Он чи Ман мекунам, алҳол намедонй, лекин баъд хоҳӣ фаҳмид».
7Na'uli' Yesus: "Tempo toi, ko'ia nu'incai napa to kubabehi toi. Mpeno-damo, pai' lako' nu'inca."
8Петрус ба Ӯгуфт: «Пойҳои маро ҳаргиз нахоҳӣ шуст». Исо ба вай ҷавоб дод: «Агар туро нашӯям, туро бо Ман ҳиссае нест».
8Na'uli' Petrus: "Neo', Pue'! Neo' mpu'u nubohoi' witi' -ku!" Na'uli' Yesus: "Ane uma-ko kubohoi', uma ria posidaia' -nu hante Aku'."
9Шимъӯни Петрус ба Ӯ гуфт: «Худовандо! На танҳо пойҳои маро, балки низ дастҳо ва сари маро бишӯӣ».
9Na'uli' Simon Petrus: "Ane wae-di Pue', neo' muntu' witi' -ku-wadi! Hante pale pai' woo' -ku wo'o."
10Исо ба вай гуфт: «Касе ки ғусл кардааст, фақат ба шустани пойҳояш эҳтиёҷ дорад, чунки вай тамоман пок аст; ва шумо пок ҳастед, лекин на ҳама».
10Na'uli' Yesus: "Tauna to lako' oti moniu', uma-pi babo', me'itu' -mi hobo' woto-na, uma-pi mingki' rabohoi' tena. Muntu' witi' -na-damo to kana rabohoi'. Koi', tebohoi' -mokoi, aga uma hawe'ea-ni."
11Зеро ки таслимкунандаи Худро медонист, бинобар ин гуфт: «На ҳама пок ҳастед».
11Yesus mololita hewa toe, apa' na'inca ami' kahema-na mpai' to mpobalu' -i hi bali' -na. Toe pai' na'uli': "Tebohoi' -mokoi, aga uma hawe'ea-ni."
12Чун пойҳои онҳоро шуст, либоси Худро пӯшида, боз нишаст ва ба онҳо гуфт: «Оё медонед, ки барои шумо чӣ кардам?
12Ka'oti-na Yesus mpobohoi' witi' -ra, na'unco' nculii' -mi baju-na, pai' -i mohura, pai' na'uli' -raka: "Ha ni'inca wa napa to lako' kubabehi-kokoie?
13«Шумо Маро Ӯстод ва Худованд мегӯед ва рост мегӯед, зеро ки Ман чунин ҳастам.
13Aku', nikio' -a Guru-ni pai' Pue' -ni, pai' bate wae mpu'u.
14«Пас, агар Ман, ки Ӯстод ва Худованд ҳастам, пойҳои шуморо шустаам, шумо ҳам бояд пойҳои якдигарро бишӯед:
14Aku' Pue' pai' Guru-ni mobago hewa hadua batua mpobohoi' witi' -ni. Jadi', koi' wo'o kana momebohoi' ngkawiti'.
15«Зеро ба шумо намунае нишон додам, то, чунон ки Ман бо шумо кардам, шумо низ бикунед.
15Kupopohiloi-koi tonco toe we'i, bona nipenau' kehi-ku: hewa Aku' mpotulungi-koi, koi' wo'o kana mpotulungi doo.
16«Ба ростӣ, ба ростӣ ба шумо мегӯям: ғулом бузургтар аз оғои худ нест, ва расул бузургтар аз фиристандаи худ нест.
16"Makono mpu'u lolita-ku toi: hadua batua uma meliu tuwu' -na ngkai maradika-na. Hadua suro uma meliu tuwu' -na ngkai to mposuro-i.
17«Ҳар гоҳ инро донистед» хушо шумо, агар инро ба амал оваред.
17Ane ni'inca-damo tudui' toi, marasi' -koi ane nituku'.
18«Дар бораи ҳамаи шумо намегӯям: онҳоеро, ки баргузидаам, медонам. Лекин ин Навишта бояд ба амал ояд: "Он ки бо Ман нон мехӯрад, пошнаи худро бар Ман баланд кардааст".
18"Napa to ku'uli' -e we'i, uma mpobelahi-koi omea. Ku'inca ami' hema to kupelihi. Tapi' kana madupa' lolita Buku Tomoroli' to mpo'uli': 'Tauna to mpodulu' -ka, hi'a-mi mpai' to jadi' bali' -ku.'
19«Алҳол, пеш аз вуқӯъ, ба шумо мегӯям, то ки ҳангоми воқеъ шуданаш бовар кунед, ки ин Ман ҳастам.
19Tohe'i ku'uli' ami' -mikokoi kako'ia-na jadi', bona ane madupa' -pi mpai', nipangala' -mi lolita-ku to mpo'uli' kahema-ku.
20«Ба ростӣ, ба ростӣ ба шумо мегӯям: ҳар кӣ фиристодаи Маро қабул кунад, Маро қабул мекунад; ва ҳар кӣ Маро қабул кунад, Фиристандаи Маро қабул мекунад».
20Makono mpu'u lolita-ku toi: hema to mpotarima suro-ku, hewa Aku' moto-mi to natarima. Wae wo'o, hema to mpotarima-a, hewa Tuama-ku moto-mi to natarima, apa' Hi'a-mi to mposuro-a."
21Чун Исо инро гуфт, дар рӯҳ музтариб шуд, ва шаҳодат дода, гуфт: «Ба ростӣ, ба ростӣ ба шумо мегӯям, ки яке аз шумо Маро таслим хоҳад кард».
21Ka'oti-na Yesus mololita hewa toe, susa' -mi nono-na, pai' na'uli': "Makono mpu'u lolita-ku toi: Hadua ngkai olo' -ni mpai' mpobalu' -a hi bali' -ku."
22Шогирдон ба якдигар нигоҳ карда» дар ҳайрат шуданд, ки инро дар бораи кӣ мегӯяд.
22Momenaa-ramo ana'guru-na nakeni ka'ingu' -ra, apa' uma ra'incai kahema-na to natoa'.
23Яке аз шогирдонаш буд, ки бар сандуқи синаи Исо такья мезац: Исо вайро дӯст медошт;
23Hadua ana'guru-na to nape'ahi', mohura hi ncori-na.
24Шимъӯни Петрус ба вай кшорат кард, то бипурсад: он кист, ки дар ҳаққаш чунин гуфт.
24Simon Petrus mpokini' mata ana'guru to hadua toei, na'uli' -ki: "Ee, pekune' -i pe' Guru-e, ba hema to natoa' -e."
25Вай ҳамчунон бар сандуқи синаи Исо такья зада, пурсид: «Худовандо! Он кист?»
25Toe pai' ana'guru toei mpomohui' Yesus, pai' mpekune' -i: "Hema-i, Pue'?"
26Исо ҷавоб дод: Юн аст, ки луқмаи нонро ғӯтонда ба вай медиҳам». Ва луқмаро гӯтонда, ба Яҳудо ибни Шимъӯни Исқарьют дод.
26Na'uli' Yesus: "Tauna to kuwai' roti to oti kulolo' hi rala nede', hi'a-mi mpai'." Kana'ala' -nami hampui' roti, nalolo' hi rala nede', pai' nawai' -ki Yudas, ana' Simon Iskariot.
27Пас аз он ки луқмаро гирифт, шайтон дар вай дохил шуд. Он гоҳ Исо ба вай гуфт: «Он чи мекунӣ, ба зудӣ бикун».
27Kanadoa-na Yudas roti toe, Magau' Anudaa' mesua' -mi hi rala nono-na. Oti toe, na'uli' Yesus mpo'uli' -ki: "Napa to doko' nubabehi, babehi-mi sohi'."
28Лекин аз нишастагон ҳеҷ кас нафаҳмид, ки чаро ба вай чунин гуфт.
28Ane doo-ra to ngkoni' dohe-ra, uma ra'incai napa pai' Yesus mololita hewa toe hi Yudas.
29Баъзеҳо гумон карданд, ки чун ҳамьён дар дасти Яҳудост, Исо ба вай фармуд, ки ҳар чи барои ид ба мо лозим аст, харид кунад ё ки чизе ба мискинон бидиҳад.
29Hantongo' -ra mpo'uli' meka' Yesus mpohubui Yudas mpo'oli ba napa-napa to raparaluu hi posusa' -ra, ba mpowai' doi hi tokabu. Apa' Yudas to ntimamahi doi-ra.
30Вай луқмаро гирифта, дарҳол берун рафт; ва шаб буд.
30Kanadoa-na Yudas roti toe, palai-nami hilou hi mali-na. Nto'u toe, mobengi-mi.
31Чун вай берун рафт, Исо гуфт: «Алҳол Писари Одам ҷалол ёфт, ва Худо дар Ӯ ҷалол ёфт;
31Palai-na Yudas ngkai ree, na'uli' -mi Yesus: "Wae lau Aku' Ana' Manusia' rapomobohe. Pai' napa to jadi' hi Aku' mpai' mpomobohe wo'o Alata'ala.
32«Агар Худо дар Ӯ ҷалол ёфт, Худо низ Ӯро дар Худ ҷалол хоҳад дод, ва ба зудй Ӯро ҷалол хоҳад дод.
32Ane napa to jadi' hi Aku' mpomobohe Alata'ala, Alata'ala wo'o mpai' mpomobohe-a hante baraka' -na. Pai' sohi' kadupa' -na.
33«Эй фарзандон! Боз муддати каме бо шумо ҳастам: шумо Маро ҷустуҷӯ хоҳед кард, ва чунон ки ба яҳудиён гуфтам, акнун ба шумо низ мегӯям: ба он ҷое ки Ман меравам, шумо наметовонед биёед.
33Ana' -ana' -ku, uma-apa mahae dohe-ni. Nipali' -a mpai', aga hewa to oti ku'uli' -raka topoparenta to Yahudi wengi, wae wo'o ku'uli' -kokoi: Hi kahilouaa-ku uma-koi bisa hilou.
34«Ба шумо ҳукми тозае медиҳам, ки якдигарро дӯст доред; чунон ки Ман шуморо дӯст доштам, шумо низ якдигарро дӯст доред.
34"Kuwai' -koi hawa' to bo'u: Momepoka'ahi' -mokoi. Hewa Aku' mpoka'ahi' -koi, wae wo'o koi' kana momepoka'ahi' hadua bo hadua.
35«Аз рӯи ҳамин ҳама хоҳанд донист, ки шогирдони Ман ҳастед, агар якдигарро дӯст доред».
35Ane momepoka'ahi' -koi, hawe'ea tauna mpo'inca kakoi' -na mpu'u-mi topetuku' -ku."
36Щимъӯни Петрус ба Ӯ гуфт: «Худовандо! Куҷо меравӣ?» Исо ба вай ҷавоб дод: «Ба он ҷое ки Ман меравам, алҳол наметавонӣ аз ақиби Ман биёӣ, лекин баъд аз он аз акиби Ман хоҳӣ омад».
36Napekune' Simon Petrus hi Yesus: "Hilou hiapa-ko, Pue'?" Na'uli' Yesus: "Hi kahilouaa-ku, ko'ia-ko bisa hilou. Mpeno-damo, nutuku' -a."
37Петрус ба Ӯ гуфт: «Худовандо! Чаро алҳол аз ақиби Ту наметавонам биёям? Ҷони худро барои Ту фидо хоҳам кард».
37Na'uli' tena Petrus: "Ha napa pai' uma-a ma'ala mpotuku' -ko wae-e lau Pue'? Ku'agi mate sabana petuku' -ku hi Iko!"
38Исо ба вай ҷавоб дод: «Ҷони худро барои Ман фидо хоҳӣ кард? Ба ростй, ба ростӣ ба ту мегӯям: пеш аз он ки хурӯс бонг занад, Маро се бор инкор хоҳй кард».
38Na'uli' Yesus: "Ha nu'agi mpu'u mate sabana Aku'? Makono mpu'u lolita-ku toi: Kako'ia-na manu' turua' mpai', mpolia' tolu ngkani-moko mposapu kanu'inca-ku."