¹Now king David was old and stricken in years; and they covered him with clothes, but he couldn’t keep warm.

¹Král pak David sstaral se a sešel věkem, a ačkoli jej šaty přikrývali, však nemohl se zahřívati.

²Therefore his servants said to him, “Let there be sought for my lord the king a young virgin. Let her stand before the king, and cherish him; and let her lie in your bosom, that my lord the king may keep warm.”

²I řekli jemu služebníci jeho: Nechť pohledají pánu našemu králi děvečky panny, kteráž by byla při králi a opatrovala jej, a aby spala v lůnu jeho, a zahřívala pána našeho krále.

³So they sought for a beautiful young lady throughout all the borders of Israel, and found Abishag the Shunammite, and brought her to the king.

³A protož hledajíce děvečky krásné ve všech končinách Izraelských, nalezli Abizag Sunamitskou, a přivedli ji k králi.

⁴The young lady was very beautiful; and she cherished the king, and ministered to him; but the king didn’t know her intimately.

⁴Kterážto děvečka byla velmi krásná. I opatrovala krále a přisluhovala jemu, ale král jí nepoznal.

⁵Then Adonijah the son of Haggith exalted himself, saying, “I will be king.” Then he prepared him chariots and horsemen, and fifty men to run before him.

⁵Adoniáš pak syn Haggity pozdvihoval se, říkaje: Jáť budu kralovati. I najednal sobě vozů a jezdců, a padesáte mužů, kteříž by běhali před ním.

⁶His father had not displeased him at any time in saying, “Why have you done so?” and he was also a very handsome man; and he was born after Absalom.

⁶A nikdy ho nezarmoutil otec jeho, aby řekl: Proč jsi to učinil? Nebo byl i on velmi krásné postavy, kteréhož porodila po Absolonovi.

⁷He conferred with Joab the son of Zeruiah, and with Abiathar the priest: and they following Adonijah helped him.

⁷I mluvíval s Joábem synem Sarvie a s Abiatarem knězem, kteříž napomáhali Adoniášovi.

⁸But Zadok the priest, and Benaiah the son of Jehoiada, and Nathan the prophet, and Shimei, and Rei, and the mighty men who belonged to David, were not with Adonijah.

⁸Ale Sádoch kněz a Banaiáš syn Joiadův, též Nátan prorok a Simei i Rehi, a jiní přednější, kteréž měl David, nebyli s Adoniášem.

⁹Adonijah killed sheep and cattle and fatlings by the stone of Zoheleth, which is beside En Rogel; and he called all his brothers, the king’s sons, and all the men of Judah, the king’s servants:

⁹Tedy nabil Adoniáš ovcí a volů a krmného dobytka u kamene Zohelet, kterýž byl u studnice Rogel, a pozval všech bratří svých synů královských, i všech mužů Judských, služebníků králových.

¹⁰but Nathan the prophet, and Benaiah, and the mighty men, and Solomon his brother, he didn’t call.

¹⁰Nátana však proroka a Banaiáše a jiných přednějších mužů, ani Šalomouna bratra svého nepozval.

¹¹Then Nathan spoke to Bathsheba the mother of Solomon, saying, “Haven’t you heard that Adonijah the son of Haggith reigns, and David our lord doesn’t know it?

¹¹I mluvil Nátan k Betsabé matce Šalomounově, řka: Neslyšela-lis, že kraluje Adoniáš syn Haggity, a pán náš David nic neví o tom?

¹²Now therefore come, please let me give you counsel, that you may save your own life, and the life of your son Solomon.

¹²Protož nyní poď, prosím, a dámť radu, kterouž vysvobodíš život svůj, i život syna svého Šalomouna.

¹³Go in to king David, and tell him, ‘Didn’t you, my lord, king, swear to your handmaid, saying, Assuredly Solomon your son shall reign after me, and he shall sit on my throne? Why then does Adonijah reign?’

¹³Jdiž, a vejda k králi Davidovi, rci jemu: Zdaliž jsi ty, pane můj králi, nepřisáhl služebnici své, řka: Šalomoun syn tvůj kralovati bude po mně, a onť seděti bude na stolici mé? Pročež tedy kraluje Adoniáš?

¹⁴Behold, while you yet talk there with the king, I also will come in after you, and confirm your words.”

¹⁴A aj, když ty ještě tam mluviti budeš s králem, přijduť za tebou a doplním řeč tvou.

¹⁵Bathsheba went in to the king into the room. The king was very old; and Abishag the Shunammite was ministering to the king.

¹⁵A tak vešla Betsabé k králi do pokoje. Král pak již byl velmi starý, a Abizag Sunamitská přisluhovala králi.

¹⁶Bathsheba bowed, and showed respect to the king. The king said, “What would you like?”

¹⁶Tedy Betsabé naklonivši hlavy, poklonila se králi. Jížto řekl král: Což chceš?

¹⁷She said to him, “My lord, you swore by Yahweh “Yahweh” is God’s proper Name, sometimes rendered “LORD” (all caps) in other translations. your God The Hebrew word rendered “God” is “Elohim.” to your handmaid, ‘Assuredly Solomon your son shall reign after me, and he shall sit on my throne.’

¹⁷I odpověděla jemu: Pane můj, ty jsi přisáhl skrze Hospodina Boha svého služebnici své, řka: Šalomoun syn tvůj kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé.

¹⁸Now, behold, Adonijah reigns; and you, my lord the king, don’t know it.

¹⁸A nyní, hle, Adoniáš kraluje, ty pak nyní, pane můj králi, nic nevíš o tom.

¹⁹He has slain cattle and fatlings and sheep in abundance, and has called all the sons of the king, and Abiathar the priest, and Joab the captain of the army; but he hasn’t called Solomon your servant.

¹⁹Nebo nabiv volů a krmného dobytka a ovec množství, pozval všech synů královských, i Abiatara kněze a Joába hejtmana vojska, Šalomouna pak služebníka tvého nepozval.

²⁰You, my lord the king, the eyes of all Israel are on you, that you should tell them who shall sit on the throne of my lord the king after him.

²⁰Ješto ty, pane můj králi, víš, že oči všeho Izraele na tebe jsou obráceny, abys jim oznámil, kdo by seděti měl na stolici pána mého krále po tobě.

²¹Otherwise it will happen, when my lord the king shall sleep with his fathers, that I and my son Solomon shall be counted offenders.”

²¹Sic jinak bude to, když usne pán můj král s otci svými, že já a syn můj Šalomoun budeme jako hříšníci.

²²Behold, while she yet talked with the king, Nathan the prophet came in.

²²A aj, když ještě ona mluvila s králem, přišel Nátan prorok.

²³They told the king, saying, “Behold, Nathan the prophet!” When he had come in before the king, he bowed himself before the king with his face to the ground.

²³I oznámili králi, řkouce: Aj, teď Nátan prorok. A tak všel před krále, a poklonil se jemu tváří svou až k zemi.

²⁴Nathan said, “My lord, king, have you said, ‘Adonijah shall reign after me, and he shall sit on my throne?’

²⁴Zatím řekl Nátan: Pane můj králi, ty-lis pověděl: Adoniáš kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé?

²⁵For he is gone down this day, and has slain cattle and fatlings and sheep in abundance, and has called all the king’s sons, and the captains of the army, and Abiathar the priest. Behold, they are eating and drinking before him, and say, ‘Long live king Adonijah!’

²⁵Nebo odšed dnes, nabil volů a krmného dobytka, i ovec množství, a sezval všecky syny královy a hejtmany vojska, i Abiatara kněze. A hle, oni jedí a pijí před ním, a praví: Živ buď král Adoniáš.

²⁶But he hasn’t called me, even me your servant, and Zadok the priest, and Benaiah the son of Jehoiada, and your servant Solomon.

²⁶Mne pak služebníka tvého, a Sádocha kněze, a Banaiáše syna Joiadova, a Šalomouna služebníka tvého nepozval.

²⁷Is this thing done by my lord the king, and you haven’t shown to your servants who should sit on the throne of my lord the king after him?”

²⁷Tak-liž jest ode pána mého krále nařízeno? Mně jsi zajisté neoznámil služebníku svému, kdo bude seděti na stolici pána mého krále po tobě?

²⁸Then king David answered, “Call to me Bathsheba.” She came into the king’s presence, and stood before the king.

²⁸A odpovídaje král David, řekl: Zavolejte mi Betsabé. Kteráž všedši před krále, stála před ním.

²⁹The king swore, and said, “As Yahweh lives, who has redeemed my soul out of all adversity,

²⁹I přisáhl král, řka: Živť jest Hospodin, kterýž vysvobodil duši mou ze všelikých úzkostí,

³⁰most certainly as I swore to you by Yahweh, the God of Israel, saying, ‘Assuredly Solomon your son shall reign after me, and he shall sit on my throne in my place;’ most certainly so will I do this day.”

³⁰Že jakož jsem přisáhl tobě skrze Hospodina Boha Izraelského, řka, že syn tvůj Šalomoun kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé místo mně, takť učiním dnes.

³¹Then Bathsheba bowed with her face to the earth, and showed respect to the king, and said, “Let my lord king David live forever!”

³¹A naklonivši hlavy Betsabé tváří k zemi, poklonu učinila králi a řekla: Živ buď pán můj král David na věky.

³²King David said, “Call to me Zadok the priest, Nathan the prophet, and Benaiah the son of Jehoiada.” They came before the king.

³²Řekl ještě král David: Zavolejte ke mně Sádocha kněze a Nátana proroka, a Banaiáše syna Joiadova. Kteřížto vešli před krále.

³³The king said to them, “Take with you the servants of your lord, and cause Solomon my son to ride on my own mule, and bring him down to Gihon.

³³I řekl jim král: Vezměte s sebou služebníky pána svého, a vsaďte Šalomouna syna mého na mezkyni mou, a veďte ji k Gihonu.

³⁴Let Zadok the priest and Nathan the prophet anoint him there king over Israel. Blow the trumpet, and say, ‘Long live king Solomon!’

³⁴I pomaže ho tam Sádoch kněz a Nátan prorok za krále nad Izraelem, a troubiti budete troubou, a díte: Živ buď král Šalomoun.

³⁵Then you shall come up after him, and he shall come and sit on my throne; for he shall be king in my place. I have appointed him to be prince over Israel and over Judah.”

³⁵Potom vstoupíte zase, jdouce za ním. Kterýž přijda, seděti bude na stolici mé, a on kralovati bude místo mne; nebť jsem jemu přikázal, aby byl vůdcí nad Izraelem i nad Judou.

³⁶Benaiah the son of Jehoiada answered the king, and said, “Amen. May Yahweh, the God of my lord the king, say so.

³⁶A odpovídaje Banaiáš syn Joiadův králi, řekl: Amen. Způsobiž to Hospodin, Bůh pána mého krále.

³⁷As Yahweh has been with my lord the king, even so may he be with Solomon, and make his throne greater than the throne of my lord king David.”

³⁷A jakož byl Hospodin se pánem mým králem, tak budiž i s Šalomounem, a zvelebiž stolici jeho více, než stolici pána mého krále Davida.

³⁸So Zadok the priest, and Nathan the prophet, and Benaiah the son of Jehoiada, and the Cherethites and the Pelethites, went down, and caused Solomon to ride on king David’s mule, and brought him to Gihon.

³⁸A tak šli dolů Sádoch kněz a Nátan prorok, a Banaiáš syn Joiadův, Cheretejští také i Peletejští, a vsadili Šalomouna na mezkyni krále Davida, a dovedli jej k Gihonu.

³⁹Zadok the priest took the horn of oil out of the Tent, and anointed Solomon. They blew the trumpet; and all the people said, “Long live king Solomon!”

³⁹Vzal také Sádoch kněz roh oleje z stánku, a pomazal Šalomouna. Potom troubili trubou, a řekl všecken lid: Živ buď král Šalomoun.

⁴⁰All the people came up after him, and the people piped with pipes, and rejoiced with great joy, so that the earth shook with their sound.

⁴⁰I vstoupil všecken lid za ním; kterýžto lid prozpěvoval s plésáním, a veselil se radostí velikou, tak až se všudy rozléhalo od zvuku jejich.

⁴¹Adonijah and all the guests who were with him heard it as they had made an end of eating. When Joab heard the sound of the trumpet, he said, “Why is this noise of the city being in an uproar?”

⁴¹Což slyše Adoniáš i všickni pozvaní, kteříž byli s ním, (byli pak již pojedli), slyše také i Joáb zvuk trouby, řekl: Jaký to zvuk v městě hlučících?

⁴²While he yet spoke, behold, Jonathan the son of Abiathar the priest came: and Adonijah said, “Come in; for you are a worthy man, and bring good news.”

⁴²A když on ještě mluvil, aj, Jonata syn Abiatara kněze přišel, jemuž řekl Adoniáš: Přistup sem, nebo jsi muž udatný a dobré poselství neseš.

⁴³Jonathan answered Adonijah, “Most certainly our lord king David has made Solomon king.

⁴³Tedy odpovídaje Jonata, řekl Adoniášovi: Právě jižtě pán náš král David ustanovil Šalomouna za krále.

⁴⁴The king has sent with him Zadok the priest, Nathan the prophet, Benaiah the son of Jehoiada, and the Cherethites and the Pelethites; and they have caused him to ride on the king’s mule.

⁴⁴Nebo poslal s ním král Sádocha kněze a Nátana proroka a Banaiáše syna Joiadova, ano i Cheretejské a Peletejské, a vsadili jej na mezkyni královskou.

⁴⁵Zadok the priest and Nathan the prophet have anointed him king in Gihon. They have come up from there rejoicing, so that the city rang again. This is the noise that you have heard.

⁴⁵I pomazali jej Sádoch kněz a Nátan prorok za krále u Gihonu, a vstupovali odtud s radostí, tak že hlučelo město. Toť jest zvuk ten, kterýž jste slyšeli.

⁴⁶Also, Solomon sits on the throne of the kingdom.

⁴⁶Ano již i dosedl Šalomoun na stolici královskou.

⁴⁷Moreover the king’s servants came to bless our lord king David, saying, ‘May your God make the name of Solomon better than your name, and make his throne greater than your throne;’ and the king bowed himself on the bed.

⁴⁷Nýbrž i služebníci královští přišli, aby dobrořečili pánu našemu, králi Davidovi, řkouce: Učiniž slavné Bůh tvůj jméno Šalomounovo nad jméno tvé, a zvelebiž stolici jeho nad stolici tvou. I poklonil se král na ložci svém.

⁴⁸Also thus said the king, ‘Blessed be Yahweh, the God of Israel, who has given one to sit on my throne this day, my eyes even seeing it.’”

⁴⁸Ano i král takto řekl: Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, kterýž dal dnes sedícího na trůnu mém, a abych na to očima svýma hleděl.

⁴⁹All the guests of Adonijah were afraid, and rose up, and each man went his way.

⁴⁹I předěšeni jsou, a vstavše všickni ti pozvaní, kteříž byli při Adoniášovi, odešli jeden každý cestou svou.

⁵⁰Adonijah feared because of Solomon; and he arose, and went, and caught hold on the horns of the altar.

⁵⁰Adoniáš také boje se Šalomouna, vstav, odšel a chytil se rohů oltáře.

⁵¹It was told Solomon, saying, “Behold, Adonijah fears king Solomon; for, behold, he has laid hold on the horns of the altar, saying, ‘Let king Solomon swear to me first that he will not kill his servant with the sword.’”

⁵¹I pověděli Šalomounovi, řkouce: Aj, Adoniáš bojí se krále Šalomouna, a hle, drží se rohů oltáře a praví: Nechť mi přisáhne dnes král Šalomoun, že nezabije mne služebníka svého mečem.

⁵²Solomon said, “If he shows himself a worthy man, not a hair of him shall fall to the earth; but if wickedness be found in him, he shall die.”

⁵²I řekl Šalomoun: Bude-li muž statečný, nespadneť vlas s něho na zem; pakliť co zlého na něm nalezeno bude, umřeť.

⁵³So king Solomon sent, and they brought him down from the altar. He came and bowed down to king Solomon; and Solomon said to him, “Go to your house.”

⁵³Poslal tedy král Šalomoun, aby jej odvedli od oltáře. Kterýž přišed, poklonil se králi Šalomounovi. Jemuž řekl Šalomoun: Jdiž do domu svého.