1大衛的晚年大衛王老了,年事已高,他們雖用許多衣服蓋著他,他仍不感到暖和。
1Ac tîx chic li rey David. Usta nequeßxqßue nabal li ris saß xbên, abanan incßaß nakßixnoß.
2所以他的臣僕對他說:“不如為我主我王尋找一個年輕的處女,使她侍候在王面前,照顧王,睡在王的懷中,好使我主我王得到暖和。”
2Joßcan nak eb li nequeßcßanjelac chiru queßxye re: —At rey, tento takasicß junak xkaßal mâjiß cuanjenak riqßuin cuînk. Li xkaßal aßan tâilok âcue ut tâcuârk châcßatk ut tatxkßixna, chanqueb.
3於是他們在以色列全境尋找一個美貌的少女,結果找著了一個書念的女子亞比煞,就把她帶到王面前。
3Joßcan nak queßxsicß saß chixjunil li naßajej Israel jun li xkaßal chßinaßus toj retal queßxtau lix Abisag saß li tenamit Sunem. Ut queßxcßam riqßuin li rey David.
4這少女極其美麗。她照顧王,服事他,可是王沒有與她發生過關係。
4Li xkaßal aßan cßajoß xchßinaßusal. Aßan qui-iloc re li rey ut quicßanjelac chiru. Abanan li rey incßaß quicuan riqßuin.
5亞多尼雅的陰謀那時哈及的兒子亞多尼雅妄自尊大,說:“我必作王。”就為自己預備了戰車、騎兵,又有五十人在他前面奔走。
5Laj Adonías, li ralal li rey li quicuan riqßuin lix Haguit, quixkßetkßeti rib ut quixye: —Lâin tin-oc chokß rey, chan. Joßcan nak quixcauresiheb lix carruaje ut lix cacuây ut quixsicß ruheb lajêb roxcßâl li cuînk re teßoquênk chirix.
6他的父親從來沒有責難他說:“你為甚麼這樣作呢?”他的容貌也很英俊,他是在押沙龍之後生的。
6Lix yucuaß mâ jun sut quixye re nak incßaß us naxbânu. Laj Adonías cßajoß xchakßal ru. Aßan quiyoßla nak ac xyoßla laj Absalón.
7亞多尼雅與洗魯雅的兒子約押和亞比亞他祭司商議以後,二人都答應支持他。
7Laj Adonías quixcßûb ru chiribileb rib riqßuin laj Joab lix yum lix Sarvia ut riqßuin ajcuiß laj Abiatar laj tij nak eb aßan teßoquênk chirix.
8但撒督祭司、耶何耶大的兒子比拿雅,拿單先知、示每、利以和大衛的勇士都不擁護亞多尼雅。
8Abanan laj Sadoc laj tij ut laj Benaía li ralal laj Joiada incßaß queßoquen chirix laj Adonías. Ut li profeta Natán ut laj Simei ut laj Rei incßaß queßoquen chirix. Joßcaneb ajcuiß lix soldado laj David, li kßaxal châbileb.
9有一天,亞多尼雅在隱.羅結旁邊,瑣希列的磐石那裡,宰殺牛羊和肥畜,邀請他所有的兄弟,就是王的眾子和所有作王的臣僕的猶大人,來參加筵席。
9Saß jun li cutan laj Adonías quixbânu jun li ninkße. Quixcamsi eb li bôyx, li carner, ut eb li cuacax li toj sâjeb li nînkeb xtibeleb. Quixcamsiheb nachß riqßuin li nimla pec Zohelet xcßabaß li cuan nachß riqßuin li haß Rogel. Quixbokeb chixjunileb li ralal li rey re teßxic saß lix ninkße. Ut quixbokeb ajcuiß li nequeßcßanjelac chiru li rey li chalenakeb Judá.
10只是沒有邀請拿單先知、比拿雅、眾勇士和他的兄弟所羅門。
10Abanan incßaß quixbok li profeta Natán, chi moco laj Benaía. Ut incßaß quixbokeb lix soldados laj David, li kßaxal châbileb. Chi moco quixbok laj Salomón li rîtzßin.
11拿單向拔示巴獻策拿單對所羅門的母親拔示巴說:“哈及的兒子亞多尼雅作了王,而我們的主大衛還不知道,你難道沒有聽見嗎?
11Laj Natán quiâtinac riqßuin lix Betsabé lix naß laj Salomón ut quixye re: —¿Ma xacuabi nak laj Adonías lix yum lix Haguit quixxakab rib chokß rey chi incßaß naxnau li rey David?
12現在你來,我可以給你出一個主意,好救你的性命和你兒子所羅門的性命。
12Anakcuan bânu li cßaßru tinye âcue re nak tâcol âcuib lâat ut tâcol ajcuiß rix lix yußam lâ yum laj Salomón.
13你進去見大衛王,對他說:‘我主我王,你不是曾經向婢女起誓,說:“你的兒子所羅門必接續我作王,他要坐在我的王位上”嗎?現在為甚麼亞多尼雅作了王呢?’
13Tatxic anakcuan riqßuin li rey David ut tâye re, “At inrey, ¿ma incßaß xabânu li juramento ut xaye nak lin yum laj Salomón tâoc chokß rey chokß âcuêkaj? ¿Cßaßut nak laj Adonías x-oc chokß rey anakcuan?” chaßkat re.
14你還在那裡與王說話的時候,我會隨後進來,證實你的話。”
14Ut nak toj yôkat chi âtinac riqßuin li rey, lâin tin-oc ut tinye re nak yâl li cßaßru yôcat chixyebal, chan.
15拔示巴見王陳訴於是拔示巴進到內室去見王。王很老了,書念的女子亞比煞正在服事王。
15Joßcan nak lix Betsabé qui-oc saß xcuaribâl li rey. Ac tîx chic li rey ut lix Abisag, Sunam xtenamit, aßan li yô chi iloc re.
16拔示巴向王俯伏叩拜,王問:“你要甚麼?”
16Lix Betsabé quixcuikßib rib re xqßuebal xlokßal li rey. Ut li rey David quixye re: —¿Cßaß raj ru tâcuaj? chan re.
17她回答說:“我主啊,你曾經指著耶和華你的 神向婢女起誓,說:‘你的兒子所羅門必接續我作王,他要坐在我的王位上’,
17Lix Betsabé quixye re: —At rey, xabânu li juramento saß xcßabaß li Kâcuaß ut xaye cue nak lin yum laj Salomón tâoc chokß rey chokß âcuêkaj. Ut xaye nak aßan tâcßojlâk saß lâ cßojaribâl.
18可是,現在亞多尼雅作了王了;而我主我王,你還不知道。
18Abanan laj Adonías ac x-oc chokß rey chi incßaß nacanau, at rey.
19他宰殺了許多公牛、肥畜和羊,邀請了王所有的兒子、亞比亞他祭司和軍隊的元帥約押,卻沒有邀請王的僕人所羅門。
19Xcamsiheb nabaleb li bôyx ut li carner, ut li cuacax li toj sâjeb li nînkeb xtibel. Quixbokeb lâ cualal saß lix ninkße. Ut quixbokeb ajcuiß laj Abiatar laj tij ut laj Joab li nataklan saß xbêneb li soldados. Abanan incßaß quixbok lâ cualal laj Salomón.
20我主我王啊,現在以色列眾人的眼睛都看著你,等你告訴他們誰要坐在我主我王的王位上,接續你作王。
20At rey, chixjunileb laj Israel yôqueb chiroybeninquil nak lâat tâye ani tâoc chokß rey chokß âcuêkaj.
21否則,到我主我王與列祖同睡之後,我和我的兒子所羅門就要被算為罪人了。”
21Cui lâat incßaß tâye ani tâoc chokß rey, teßxcamsi laj Salomón ut tineßxcamsi ajcuiß lâin, chan.
22拔示巴還在與王說話的時候,拿單先知就進來了。
22Toj yô ajcuiß chi âtinac lix Betsabé nak quicuulac li profeta Natán riqßuin li rey.
23有人告訴王說:“拿單先知來了。”拿單來到王面前,向王叩拜。
23Queßxye re li rey: —Li profeta Natán xchal chi âtinac âcuiqßuin, chanqueb. Nak qui-oc cuan cuiß li rey, laj Natán quixcuikßib rib chiru li rey.
24拿單說:“我主我王啊,你曾說過:‘亞多尼雅要接續我作王,坐在我的王位上’嗎?
24Ut quixye re: —At rey, ¿ma lâat xatyehoc re nak tâoc laj Adonías chokß rey? ¿Ma aßan chic li tâcßojlâk saß lâ cßojaribâl?
25今天他下去宰殺了許多公牛、肥畜和羊,又請了王所有的兒子、眾軍長和亞比亞他祭司。他們正在亞多尼雅面前又吃又喝,說:‘亞多尼雅王萬歲。’
25Anakcuan laj Adonías xcô ut xmayeja nabaleb li bôyx, li carner ut li cuacax toj sâj, li nînkeb xtibeleb. Xbokeb lâ cualal, ut laj Joab li nataklan saß xbêneb li soldados, ut laj Abiatar laj tij. Anakcuan yôqueb chi ninkßeîc rochben ut yôqueb chixjapbal reheb chixyebal, “Chicuânk taxak xyußam laj Adonías li karey,” chanqueb.
26只有我,就是你的僕人,撒督祭司、耶何耶大的兒子比拿雅和你的僕人所羅門,他都沒有邀請。
26Abanan laj Adonías incßaß xinixbok lâin. Ut incßaß xbok laj Sadoc laj tij, chi moco laj Benaía li ralal laj Joiada. Ut incßaß ajcuiß xbok laj Salomón lâ cualal.
27我主我王是不是作了這事,而你沒有告訴你的眾臣僕,誰要接續我主我王,坐你的王位呢?”
27At rey, ¿ma xaye nak teßxbânu aßin ut incßaß xaye ke lâo li nococßanjelac châcuu? ¿Ma incßaß xaye ke ani tâcßojlâk saß lâ cßojaribâl chok âcuêkaj lâat? chan.
28王起誓應許立所羅門為王大衛回答說:“召拔示巴到我這裡來。”於是拔示巴來到王面前,站在那裡。
28Ut li rey David quixye: —Bok chak cuißchic lix Betsabé, chan. Ut lix Betsabé qui-oc cuißchic riqßuin li rey ut quixakli chiru.
29王就起誓說:“我指著曾經救我的性命脫離一切患難的永活的耶和華起誓,
29Ut li rey David quixye re: —Saß xcßabaß li yoßyôquil Dios li quicoloc cue chiru li raylal,
30我從前怎樣指著耶和華以色列的 神向你起誓,說:‘你的兒子所羅門必接續我作王,要坐在我的王位上’,我今天也必照樣行。”
30lâin ninye âcue nak tinbânu joß xinye âcue saß xcßabaß li kaDios lâo aj Israel. Laj Salomón lâ yum tâoc chokß rey chokß cuêkaj lâin ut aßan chic tâcßojlâk saß lin cßojaribâl chi taklânc. Anakcuan ajcuiß tinbânu aßin, chan.
31於是拔示巴面伏在地,向王叩拜,說:“願我主大衛王萬歲!”
31Ut lix Betsabé quixcuikßib rib saß chßochß ut quixye: —Chicuânk taxak âyußam chi junelic, at rey David, chan.
32所羅門在基訓受膏為王大衛王又說:“召撒督祭司、拿單先知和耶何耶大的兒子比拿雅到我這裡來。”他們都來到王面前。
32Li rey David quixye reheb: —Bokomakeb chak laj Sadoc laj tij, ut li profeta Natán joß ajcuiß laj Benaía li ralal laj Joiada, chan. Ut eb aßan queßcuulac riqßuin li rey.
33王就對他們說:“你們要帶著你們主人的僕人,使我的兒子所羅門騎上我的騾子,送他下到基訓去。
33Ut li rey David quixye reheb: —Cßamomakeb chêrix eb li nequeßcßanjelac chicuu. Ut qßuehomak laj Salomón chirix lin mûl. Texxic toj saß li naßajej cuan cuiß li yußam haß Gihón.
34在那裡撒督祭司和拿單先知要膏立他作以色列的王。你們要吹角說:‘所羅門王萬歲!’
34Nak ac cuânkex aran, li profeta Natán ut laj Sadoc laj tij teßxqßue li aceite saß xjolom laj Salomón ut teßxxakab chokß xreyeb laj Israel. Têyâbasi li trompeta ut têye, “¡Chicuânk taxak xyußam li karey Salomón!” chaßkex.
35然後你們要跟隨他上來;他要來坐在我的王位上;他要接續我作王。我已經立了他作以色列和猶大的統治者。”
35Nak acak xexakab chokß rey, texchâlk chirix laj Salomón nak tâchâlk cuißchic arin chi cßojlâc saß lin cßojaribâl ut aßan chic tâoc chokß rey xban nak aßan li sicßbil ru inban tâoc chokß xreyeb laj Israel ut eb laj Judá, chan.
36耶何耶大的兒子比拿雅回答王說:“阿們!願耶和華我主我王的 神也是這樣說。
36Laj Benaía li ralal laj Joiada quixye: —¡Joßcan taxak! Ut aß taxak li Kâcuaß, li nacalokßoni lâat at rey, chixakabânk xcuanquil lâ cuâtin.
37耶和華怎樣與我主我王同在,願他也照樣與所羅門同在,使他的王位,比我主大衛王的王位更偉大。”
37Joß nak quicuan âcuiqßuin, at rey, joßcan taxak nak chicuânk riqßuin laj Salomón. Ut kßaxal taxak nimak xcuanquil laj Salomón chiru lâ cuanquil lâat, chan.
38於是撒督祭司、拿單先知和耶何耶大的兒子比拿雅,以及基利提人和比利提人都下去,使所羅門騎上大衛王的騾子,送他到基訓去。
38Queßcôeb laj Sadoc laj tij rochbeneb li profeta Natán ut laj Benaía li ralal laj Joiada, joßqueb ajcuiß laj cereteo ut eb laj peleteo. Queßxqßue laj Salomón chirix li mûl li nabêc cuiß li rey David. Queßxcßam saß li naßajej cuan cuiß li yußam haß Gihón.
39撒督祭司從帳幕裡拿出那盛膏油的角,膏立所羅門;然後有人吹角,眾民就說:“所羅門王萬歲!”
39Nak queßcuulac aran laj Sadoc laj tij quixchap li xucub li cuan aceite chi saß li cuan saß li tabernáculo. Quixqßue li aceite saß xjolom laj Salomón, ut quixkßaxtesi saß rukß li Dios re tâoc chokß rey. Chirix aßan queßxyâbasi lix xucub li carner. Ut chixjunileb li tenamit queßxjap reheb chixyebal: —Chicuânk taxak xyußam li karey Salomón, chanqueb.
40眾民都跟隨他上去,吹著笛子,十分歡樂,以致大地也因他們的聲音震裂。
40Ut chixjunileb li tenamit queßcôeb chirix. Yôqueb chixyâbasinquil lix xôlb. Ut li chßochß qui-ecßan saß xnaßaj xban nak japjôqueb re xban xsahil xchßôleb.
41亞多尼雅和所有與他在一起的賓客剛剛吃完了飯,聽到這聲音;約押聽到角聲,就說:“城裡為甚麼有這樣喧嚷的聲音呢?”
41Nak yôqueb chi rakecß chi cuaßac laj Adonías ut eb li cuanqueb rochben queßrabi li chokînc. Laj Joab quirabi xyâb li trompeta ut quixye: —¿Cßaßut nak yôqueb chi chokînc eb li tenamit? chan.
42他還在說話的時候,亞比亞他祭司的兒子約拿單來了。亞多尼雅對他說:“進來吧!你是個忠義的人,一定帶來了好消息。”
42Toj yô ajcuiß chi âtinac nak laj Jonatán li ralal laj Abiatar laj tij quicuulac. Laj Adonías quixye re: —Ocan. Lâat châbilat. Ninnau nak châbil esilal xatchal chixyebal ke, chan.
43約拿單對亞多尼雅說:“不好了,我們的主大衛王已經立了所羅門為王了。
43Laj Jonatán quixye re laj Adonías: —Li rey David xxakab laj Salomón chokß rey chokß rêkaj.
44王差派撒督祭司、拿單先知和耶何耶大的兒子比拿雅,以及基利提人和比利提人,與所羅門同去。他們使所羅門騎上王的騾子。
44Ut quixtakla laj Sadoc laj tij ut li profeta Natán chirochbeninquil joß eb ajcuiß laj Benaía li ralal laj Joiada ut eb laj cereteo ut eb laj peleteo. Ut queßxqßue laj Salomón chirix lix mûl li rey David.
45撒督祭司和拿單先知已經在基訓膏立他作王。眾人都從那裡歡歡喜喜上路;你們聽見的聲音,就是城裡的喧鬧聲。
45Laj Sadoc laj tij ut li profeta Natán queßxqßue li aceite saß xjolom laj Salomón ut queßxxakab chokß rey aran cuan cuiß li yußam haß Gihón. Ut queßsukßi chi sa saß xchßôleb. Aßan aßin li chokînc li yôquex chirabinquil.
46不但所羅門已經坐在這王國的王位上,
46Ut laj Salomón ac x-oc saß xcuanquil.
47而且王的臣僕也來為我們的主大衛王祝福說:‘願你的 神使所羅門的名聲比你的更尊榮,使他的王位比你的更偉大。’王就在床上屈身下拜。
47Ut eb li nequeßtenkßan re li rey David queßcôeb riqßuin laj David chixqßuebal xsahil xchßôl ut queßxye re, “Aß taxak li Kâcuaß lâ Dios chi-osobtesînk re laj Salomón ut naßnôk taxak ru yalak bar. Kßaxal nimak taxak lix cuanquil chiru lâ cuanquil lâat,” chanqueb. Ut li rey quixxulub rib saß lix cuarib ut quixlokßoni li Kâcuaß.
48王又這樣說:‘耶和華以色列的 神是應當稱頌的,因為他今天賜了一人坐在我的王位上,也使我親眼看見這事。’”
48Li rey David quixye, “Lokßoninbil taxak li Kâcuaß lix Dioseb laj Israel. Anakcuan lâin xcuil nak li Kâcuaß xxakab chokß rey jun reheb li cualal incßajol chokß cuêkaj,” chan laj Jonatán.
49亞多尼雅害怕求饒亞多尼雅所有的賓客都懼怕,大家起身,各自逃走了。
49Nak queßrabi nak ac x-oc chokß rey laj Salomón, cßajoß nak queßxucuac li bokbileb xban laj Adonías. Nequeßsicsot xbaneb xxiu. Ut yalak bar quilajeßcôeb chixjûnkaleb.
50亞多尼雅懼怕所羅門,就起來,去抓緊祭壇的角。
50Quixucuac ajcuiß laj Adonías xban laj Salomón. Joßcan nak cô saß li artal ut quixchap li xucub li cuan saß xxuc.
51有人告訴所羅門說:“亞多尼雅懼怕所羅門王。他現在抓緊祭壇的角說:‘願所羅門王今天向我起誓,決不會用刀殺死他的僕人。’”
51Queßcôeb chixyebal re li rey Salomón: —At rey, laj Adonías yô xxiu châcuu. Cô saß li artal ut quixchap li xucub li cuan saß xxuc ut quixye, “Tixbânu taxak li juramento li rey Salomón ut tixye taxak nak incßaß tinixcamsi,” chanqueb.
52所羅門說:“他若是作一個忠義的人,他的頭髮連一根也不會掉在地上;但在他身上若是發現有甚麼惡行,他必定死。”
52Laj Salomón quixye reheb: —Cui châbil tixbânu laj Adonías, mâcßaß tixcßul. Abanan cui incßaß us tixbânu, tâcâmk, chan.Ut li rey Salomón quixtaklaheb li cuînk re teßxcßam laj Adonías riqßuin. Queßcôeb li cuînk cuan cuiß li artal ut queßxcßam laj Adonías riqßuin li rey. Laj Adonías quixcuikßib rib chiru li rey Salomón ut laj Salomón quixye re: —Ayu saß lâ cuochoch, chan.
53於是所羅門派人去把亞多尼雅從祭壇上帶下來。他來向所羅門叩拜;所羅門對他說:“回你的家去吧!”
53Ut li rey Salomón quixtaklaheb li cuînk re teßxcßam laj Adonías riqßuin. Queßcôeb li cuînk cuan cuiß li artal ut queßxcßam laj Adonías riqßuin li rey. Laj Adonías quixcuikßib rib chiru li rey Salomón ut laj Salomón quixye re: —Ayu saß lâ cuochoch, chan.