聖經新譯本

Kekchi

1 Kings

20

1便.哈達進攻亞哈亞蘭王便.哈達聚集他的全軍,有三十二個王與他在一起,他帶著戰馬和戰車,上去圍困撒瑪利亞,攻打那城。
1Laj Ben-adad, lix reyeb laj Siria, quixchßutub chixjunileb lix soldados. Ut quixchßutubeb ajcuiß cablaju xcaßcßâl chic li rey rochbeneb lix cacuây ut eb lix carruaje. Ut rochbeneb aßan cô chi pletic saß li tenamit Samaria.
2他派遣一些使者進城去見以色列王亞哈,對他說:“便.哈達這樣說:
2Quixtaklaheb lix takl saß li tenamit chi âtinac riqßuin laj Acab, lix reyeb laj Israel. Queßxye re: —Joßcaßin xtakla chak xyebal âcue li rey Ben-adad.
3‘你的銀子,你的金子都是我的;你的妻子和你最健壯的兒女也是我的。’”
3Tâqßue chokß cue lâ oro ut lâ plata. Ut tâqßueheb ajcuiß chokß cue lâ cuixakil ut lâ cocßal li cßajoß xchakßaleb ru, chan.
4以色列王回答說:“我主我王啊,就照著你所說的,我和我所有的一切都可以歸你。”
4Laj Acab, lix reyeb laj Israel, quixye: —Yehomak re li rey nak tâuxmânk joß quixye. Lâin ut chixjunil li cuan cue re chic aßan, chan.
5那些使者再來說:“便.哈達這樣說:‘我曾經差派人對你說:你要把你的銀子,你的金子,你的妻子和你的兒女都給我。
5Laj Ben-adad quixtaklaheb cuißchic lix takl riqßuin laj Acab ut queßxye re: —Joßcaßin xye chak âcue li rey: Xinye âcue nak tâqßue cue lâ oro ut lâ plata ut tâqßueheb ajcuiß cue lâ cuixakil ut eb lâ cocßal.
6明天大約這個時間,我要差派我的臣僕到你那裡去;他們要搜查你的王宮和你臣僕的家;凡是他們看為寶貴的,他們都要下手拿走。’”
6Abanan anakcuan yôquin chixtaklanquil xyebal âcue nak joßcaßin hônal cuulaj teßcuulak li nequeßcßanjelac chicuu chixsiqßuinquil saß lâ cuochoch ut saß rochocheb li nequeßcßanjelac châcuu. Teßxxoc ut teßxcßam chixjunil li cßaßru terto xtzßak li teßxtau aran, chan.
7以色列王把國中所有的長老都召了來,對他們說:“請你們想想,看這人怎樣的麻煩,他曾經差派人來我這裡要我的妻子、我的兒女、我的銀子和我的金子,我都沒有拒絕他。”
7Li rey Acab quixbok riqßuin chixjunileb li cuînk li nequeßcßamoc be ut quixye reheb: —Qßuehomak retal nak li cuînk aßin târaj tixmakß chiku chixjunil li cßaßru cuan ke. Nak quixtakla xpatzßbaleb li cuixakil ut lin cocßal, joß ajcuiß lin oro ut lin plata, lâin incßaß xinkßetkßeti cuib chixqßuebal re li cßaßru quixtakla chak xpatzßbal cue, chan.
8眾長老和人民對王說:“不要聽從他,也不要答應他。”
8Eb li tenamit ut eb li nequeßcßamoc be chiruheb queßxye re: —Mâbânu li cßaßru naxye. Ut mâsume xqßuebal li cßaßru yô chixpatzßbal, chanqueb.
9於是亞哈對便.哈達的使者說:“請你們告訴我主我王說:‘王第一次差派人來向你僕人所要的一切,我都必照辦;可是這次所要的,我卻不能照辦。’”於是使者去了,把這些話回覆便.哈達。
9Joßcan nak li rey Acab quixye reheb lix takl laj Ben-adad: —Têye re li rey Ben-adad nak tinqßue li cßaßru xtakla xpatzßbal xbên cua. Abanan li cßaßru xtakla xpatzßbal anakcuan incßaß naru ninbânu, chan. Ut eb li takl queßcôeb cuißchic riqßuin laj Ben-adad ut queßxye re li cßaßru quixye laj Acab.
10便.哈達又差派人去見亞哈說:“撒瑪利亞的塵土若是足夠跟從我的人每人捧一捧的話,願神明懲罰我,並且加倍懲罰我。”
10Laj Ben-adad quixtakla cuißchic xyebal re laj Acab: —Tinsach ru lâ tenamit Samaria. Chinixcamsihak ta lin Dios cui incßaß tinsach ru. Mâcßaß tâcanâk chi moco lix poksil tâtzßaklok re nak lin soldados teßxcßam saß rukßeb, chan.
11以色列王回答說:“你們去告訴他,佩戴武器的人,不可像解除武器的那樣自誇。”
11Ut lix reyeb laj Israel quixtakla cuißchic xyebal re laj Ben-adad: —At rey, mânimobresi âcuib chixyebal nak tâsach ru lin tenamit. Nak acak xacuêchani naru nacanimobresi âcuib, chan.
12便.哈達與眾王正在帳棚裡喝酒,一聽見了這話,就對他的臣僕說:“你們列隊進攻。”他們就列隊進攻那城。
12Laj Ben-adad yô chi ucßac saß lix muhebâl rochbeneb li rey li queßoquen chirix nak quirabi resil li quixtakla xyebal laj Acab. Laj Ben-adad quixtaklaheb lix soldados chixcauresinquil ribeb chi xic chi pletic. Ut eb aßan queßxcauresi ribeb.
13先知預言便.哈達必敗這時,忽然有一個先知前來見以色列王亞哈,說:“耶和華這樣說:‘你看見這些強大的軍兵嗎?看啊,今天我必把他們交在你手裡,你就知道我是耶和華。’”
13Ut li Kâcuaß quixtakla jun lix profeta riqßuin laj Acab chixyebal re: —Matxucuac chi rilbaleb lix soldado laj Ben-adad usta nabaleb, xban nak li Dios textenkßa chi numtâc saß xbêneb re nak tânau nak li Kâcuaß, aßan li tzßakal Dios, chan.
14亞哈問:“藉著誰呢?”先知回答:“耶和華這樣說:‘藉著跟從各省省長的年輕人。’”亞哈又問:“誰先開戰呢?”先知說:“是你。”
14Laj Acab quixye re: —¿Ani saß aj ukß tixkßaxtesiheb laj Siria? chan. Ut li profeta quixye re: —Li Kâcuaß xye nak tixkßaxtesiheb saß rukßeb li toj sâjeb li nequeßtenkßan reheb li nequeßtaklan saß li junjûnk chi naßajej, chan. Ut li rey Acab quixye re: —¿Ani tâtiquibânk re li plêt? chan. Ut lix profeta li Kâcuaß quixye re: —Lâat tattiquibânk re li plêt, chan.
15於是亞哈數點了跟從各省省長的年輕人,共有二百三十二人。以後,他又數點所有的人民,以色列眾民共有七千人。
15Joßcan nak li rey Acab quixtakla xbokbaleb li soldado li toj sâjeb li nequeßtenkßan saß li junjûnk chi naßajej. Cuanqueb cuib ciento riqßuin cablaju xcaßcßâl chi cuînk. Ut chirix aßan quixtakla xchßutubanquileb chixjunileb li soldado. Cuanqueb cuukub mil chi cuînk.
16亞蘭人敗逃在正午,便.哈達與幫助他的三十二個王正在帳棚裡痛飲的時候,他們出發了。
16Cuaßleb re cutan queßcôeb laj Acab chi pletic nak yôqueb chi calâc saß lix muhebâleb laj Ben-adad rochbeneb li cablaju xcaßcßâl chi rey li queßoquen chirix.
17跟從各省省長的年輕人首先出發。便.哈達派人去察看,他們回報他說:“有人從撒瑪利亞出來了。”
17Eb li sâj cuînk yôqueb chi xic chi ubej. Eb laj qßuehol etal li taklanbileb xban laj Ben-adad queßril nak yôqueb chi châlc. Queßcôeb riqßuin laj Ben-adad chixyebal resil.
18便.哈達說:“如果他們是為了求和出來,你們要活捉他們;如果他們是為了爭戰出來,你們也要活捉他們。”
18Laj Ben-adad quixye: —Usta saß xyâlal xeßchal, usta chi pletic xeßchal, chapomakeb chi yoßyo, chan.
19從城裡出來的這些人,就是跟從各省省長的年輕人,軍兵跟在他們後面。
19Queßel saß li tenamit li sâj cuînk li nequeßtenkßan reheb li nequeßtaklan saß li junjûnk chi naßajej. Ut chirixeb aßan yôqueb chi xic li soldados li jun chßol chic.
20他們各人遇見對手就殺。亞蘭人逃跑,以色列人追趕他們。亞蘭王便.哈達騎著馬,與一些騎兵一起逃走。
20Li junjûnk chi soldado aj Israel queßxcamsiheb li nequeßchal chi pletic riqßuineb. Eb laj Siria yôqueb chi êlelic ut eb laj Israel yôqueb chirâlinanquileb. Aban li rey Ben-adad quiêlelic chirix cacuây rochbeneb cuib oxib lix soldado li nequeßxic chirix cacuây.
21以色列王出來,攻打戰馬和戰車,大大地擊敗了亞蘭人。
21Li rey Acab quirâlinaheb toj retal quixchapeb li cacuây ut li carruaje ut quinumta saß xbêneb li soldados aj Siria. Kßaxal nabaleb li queßcamsîc.
22先知警告亞哈那先知前來見以色列王,對他說:“你要自強,留意看看你所要預備的,因為明年春天亞蘭王必再上來攻擊你。”
22Chirix aßan lix profeta li Dios quicuulac cuißchic riqßuin li rey Acab ut quixye re: —Sukßin saß lâ tenamit ut tâcauresiheb chi us lâ soldado xban nak saß jun chihab tâchâlk cuißchic lix reyeb laj Siria chi pletic âcuiqßuin, chan.
23亞蘭王的臣僕對亞蘭王說:“以色列人的神是山神,所以他們比我們強;但我們若是在平原上與他們爭戰,我們必比他們強大。
23Eb li nequeßtenkßan re li rey Ben-adad queßxye re: —Eb lix dioseb laj Israel cuanqueb xcuanquileb saß eb li tzûl. Joßcan nak eb laj Israel xeßnumta saß kabên. Abanan cui topletik saß li ru takßa, lâo chic tonumtâk saß xbêneb.
24王應該這樣作:把眾王各人的職務解除,另立軍官代替他們;
24Tâcuisiheb li cablaju xcaßcßâl chi rey li xaqßueheb chi taklânc saß xbêneb li soldado ut tâqßue jalan saß xnaßajeb xcomoneb li nequeßxnau pletic chi us.
25又照著王損失的軍兵的數目,招募一支新的軍隊,照數補充戰馬和戰車。然後我們可以與他們在平原上作戰,我們必定比他們強。”王聽從他們的話,並且這樣行了。
25Naru tâchßutubeb cuißchic ruheb nabalak lâ soldados joß xqßuialeb li xeßsach châcuu. Juntakßêtak xqßuialeb li cacuây ut li carruajes. Topletik cuißchic riqßuineb laj Israel saß li ru takßa. Toj aran teßril ma incßaß tana tonumtâk saß xbêneb saß li plêt aßin, chanqueb. Quixcßul xchßôl laj Ben-adad li cßaßru queßxye ut quixbânu joß queßxye re.
26便.哈達再戰再敗過了年,便.哈達數點了亞蘭人,就上到亞弗去,要與以色列人爭戰。
26Nak ac xnumeß jun chihab laj Ben-adad quixchßutubeb lix soldado ut cô rochbeneb toj saß li tenamit Afec re teßpletik riqßuineb laj Israel.
27以色列人數點人數,預備了糧食,就去迎戰亞蘭人。以色列人對著他們安營,好像兩小群山羊羔;亞蘭人卻滿布了那地。
27Eb li soldados aj Israel queßchßutubâc ajcuiß ruheb. Queßxcßam li cßaßru tâcßanjelak chiruheb ut queßcôeb chi pletic. Queßxyîb lix muhebâleb saß xcaßyabâl lix muhebâleb laj Siria. Eb laj Israel chanchaneb cuib chßûtal chi chibât xban nak moco qßuiheb ta. Abanan eb laj Siria kßaxal nabaleb ut queßxhel ribeb saß chixjunil li ru takßa.
28有一位神人前來對以色列王說:“耶和華這樣說:‘因為亞蘭人說耶和華是山神,不是平原的神,所以我要把這些強大的軍兵交在你手裡,你們就知道我是耶和華。’”
28Jun xprofeta li Kâcuaß Dios quicuulac riqßuin li rey Acab ut quixye re: —Joßcaßin xye li Kâcuaß. “Xban nak eb laj Siria xeßxye nak caßaj cuiß saß eb li tzûl cuan incuanquil ut xeßxye nak mâcßaß incuanquil saß li ru takßa, joßcan nak lâin tinkßaxtesiheb laj Siria saß âcuukß, usta kßaxal nabaleb. Lâat tânau nak lâin li Kâcuaß,” chan.
29以色列人和亞蘭人相對安營,共七天。到了第七日,兩軍終於接戰了。那一天,以色列人殺了亞蘭人步兵十萬。
29Chiru cuukub cutan eb laj Siria ut eb laj Israel cuanqueb saß lix muhebâleb ut yôqueb chirilbal ribeb. Saß xcuuk li cutan queßxtiquib pletic ut eb laj Israel queßxcamsiheb jun ciento mil lix soldâdeb laj Siria li nequeßxic chi rokeb.
30餘下來的都逃入亞弗城裡,城牆倒塌,壓死了餘下來的二萬七千人。便.哈達也逃到城裡來,躲進一間密室裡。
30Eb li incßaß queßcamsîc queßêlelic ut queßcôeb saß li tenamit Afec re teßxcol raj ribeb. Abanan li tzßac li sutsu cuiß li tenamit quitßaneß saß xbêneb ut queßcamsîc cuukub xcaßcßâl mil chic li soldado aj Siria. Abanan li rey Ben-adad quixcol rib saß eb li cab cuan aran.
31他的臣僕對他說:“我們聽說以色列家的王都是仁慈的王;我們不如腰束麻布,頭套繩索,出去投降以色列王,或許他會使你的性命存活。”
31Eb li nequeßtenkßan re li rey queßxye: —Kabiom resil nak eb lix reyeb laj Israel nequeßuxtânan u. Kabacßak li cßam saß li kacux ut kaqßuehak kßes ru tßicr chikix ut toxic riqßuin laj Acab. Mâre tixcuy kamâc ut incßaß toxcamsi, chanqueb.
32於是他們腰束麻布,頭套繩索,來見以色列王,對他說:“你的僕人便.哈達說:‘求你使我的性命存活!’”亞哈說:“他還活著嗎?他是我的兄弟!”
32Queßxqßue li kßes ru tßicr chirixeb ut queßxbacß li cßam chixcuxeb. Queßcôeb riqßuin lix reyeb laj Israel ut queßxye re: —Laj Ben-adad, laj cßanjel châcuu, naxtzßâma châcuu nak tâcuy xmâc ut incßaß tâcamsi, chanqueb. Ut laj Acab quixye reheb: —¿Ma toj yoßyo laj Ben-adad? Chanchan li cuas chicuu nak nacuil, chan.
33那些人認為這些話是個吉兆,急忙抓住他的話,說:“便.哈達是王的兄弟!”亞哈說:“你們去請他來。”便.哈達出來見王,亞哈就去請他上車。
33Eb li nequeßtenkßan re laj Ben-adad queßsahoß saß xchßôleb nak queßrabi nak quixye chi joßcan. Saß junpât queßxye: —Toj yoßyo laj Ben-adad, li chanchan lâ cuas châcuu, chanqueb. Ut laj Acab quixye reheb: —¡Cßamomak chak cuiqßuin! chan. Nak laj Ben-adad quicuulac, laj Acab quixye re nak tâoc saß lix carruaje rochben.
34便.哈達對王說:“我父親從你父親奪得的眾城,我都必還給你;你可以為自己在大馬士革設立市場,像我父親在撒瑪利亞設立市場一樣。”亞哈說:“我與你立了這樣的約,就放你去。”於是他和便.哈達立了約,就放他走了。
34Laj Ben-adad quixye re: —Tinkßaxtesi cuißchic âcue li tenamit li quixmakß lin yucuaß chiru lâ yucuaß, chan. Ut quixye ajcuiß re: —Ut naru ajcuiß tâyîb lâ cßayibâl saß li tenamit Damasco joß quixbânu lin yucuaß saß li tenamit Samaria, chan. Ut laj Acab quixye re: —Lâin tinqßue âlesêns chi xic xban li contrato li xabânu cuiqßuin, chan. Joßcaßin nak queßxbânu li contrato chi ribileb rib ut laj Acab quixcanab chi xic laj Ben-adad ut incßaß quixcamsi.
35先知責備亞哈放走敵人先知門徒中有一個人奉耶和華的命令對他的一個同伴說:“你打我吧!”可是,那人卻不肯打他。
35Jun lix profeta li Dios quixye re jun li rech profetil joß quixye li Dios re: —Chinâyocß riqßuin lâ chßîchß, chan. Abanan li profeta jun chic incßaß quiraj xbânunquil.
36他就對那人說:“因為你不聽從耶和華的話,你一離開我,就必有獅子咬死你。”那人一離開他,果然遇見了獅子,把他咬死。
36Ut lix profeta li Dios quixye re: —Xban nak xakßet râtin li Dios ut incßaß xinâyocß, joßcan nak tatcamsîk xban jun li cakcoj nak tat-êlk cuiqßuin, chan. Ut joßcan quicßulman. Nak qui-el riqßuin, quixcßul jun li cakcoj ut quicamsîc xban.
37先知的門徒又遇見另一個人,對他說:“你打我吧!”那人就打他,把他打傷。
37Ut lix profeta li Dios cô riqßuin jun chic li cuînk ut quixye re: —Chinâyocß, chan. Ut li cuînk quixsacß ut quixyocß.
38於是那先知去了,在路旁等候王。他用頭巾蒙住自己的眼睛,把自己改了裝。
38Ut li profeta li Dios quixlan li ru riqßuin jun tßicr re nak incßaß tânaßekß ru. Cô ut quixakli chire li be roybeninquil nak tânumekß aran lix reyeb laj Israel.
39王從那裡經過的時候,他向王呼叫說:“你僕人出征,在戰陣之中,忽然有一個人轉過來,帶了另一個人來見我,說:‘你看守這個人,他若是走失了,就要你替他償命,否則你要支付三十公斤銀子。’
39Nak yô chi numecß li rey, li profeta quixye re: —At rey, lâin yôquin chi pletic nak xcuulac jun li soldado cuiqßuin ut quixye cue, “Il chi us li cuînk aßin re nak incßaß tâêlelik. Cui tâêlelik châcuu, tâtoj rix riqßuin lâ yußam malaj ut tâtoj rix riqßuin oßlaju libra chi tumin plata” chan li profeta.
40你僕人正在忙這忙那的時候,那人就不見了。”以色列王對他說:“你的判案就是這樣,你已經自己判決了。”
40Abanan nak lâin yôquin chi pletic, li cuînk quiêlelic, chan li profeta. Ut li rey quixye re: —Lâat ajcuiß xatyehoc re nak tenebanbil saß âbên xtojbal rix. Ut joßcan ajcuiß tâcßul joß xaye, chan li rey.
41他急忙把蒙在眼上的頭巾除下,以色列王就認出他是一個先知。
41Abanan li profeta saß junpât quirisi li tßicr saß xnakß ru ut li rey quixqßue retal nak aßan jun lix profeta li Dios.
42先知對王說:“耶和華這樣說:因為你把我要滅絕的人從你手中放走,所以要你替他償命。要你的人民抵償他的人民。”
42Ut li profeta quixye re li rey: —Joßcaßin xye li Kâcuaß: “Lâat xacuachßab li cuînk li xinye nak tâcâmk. Joßcan nak lâat tatcâmk chokß rêkaj, ut lâ tenamit teßsachekß ruheb chokß rêkaj lix tenamit aßan”, chan li Dios.—Ut li rey cô saß li palacio aran Samaria chi ra saß xchßôl ut chi yô xjoskßil.
43於是以色列王悶悶不樂回到撒瑪利亞,自己的王宮裡去了。
43Ut li rey cô saß li palacio aran Samaria chi ra saß xchßôl ut chi yô xjoskßil.