الكتاب المقدس (Van Dyke)

Kekchi

2 Samuel

12

1فارسل الرب ناثان الى داود. فجاء اليه وقال له. كان رجلان في مدينة واحدة واحد منهما غني والآخر فقير.
1Li Kâcuaß quixtakla li profeta Natán riqßuin laj David. Nak quicuulac riqßuin, laj Natán quixye re: —Queßcuan cuib li cuînk saß jun li tenamit. Jun li cuînk biom ut li jun chic nebaß.
2وكان للغني غنم وبقر كثيرة جدا.
2Li biom nabal lix carner ut nabal ajcuiß lix cuacax cuan.
3واما الفقير فلم يكن له شيء الا نعجة واحدة صغيرة قد اقتناها وربّاها وكبرت معه ومع بنيه جميعا. تاكل من لقمته وتشرب من كاسه وتنام في حضنه وكانت له كابنة.
3Ut li nebaß jun ajcuiß lix chßina carner quixlokß. Quixchßolani chi us lix chßina carner ut quixqßuiresi saß li rochoch rochbeneb lix cocßal. Rochben nak nacuaßac ut saß xsecß na-ucßac ut riqßuin nacuar. Li chßina carner chanchan lix rabin nak cuan chiru.
4فجاء ضيف الى الرجل الغني فعفا ان ياخذ من غنمه ومن بقره ليهيّئ للضيف الذي جاء اليه فاخذ نعجة الرجل الفقير وهيّأ للرجل الذي جاء اليه.
4Saß jun li cutan quicuulac jun rulaß li cuînk biom. Li cuînk aßan incßaß quiraj xcamsinquil junak reheb lix quetômk re tixyîb xtibel xcua li rulaß. Joßcan nak cô ut quixchap lix carner li nebaß ut quixcamsi re tixyîb xtzacaêmk li rulaß, chan laj Natán.
5فحمي غضب داود على الرجل جدا وقال لناثان حيّ هو الرب انه يقتل الرجل الفاعل ذلك
5Nak quirabi li cßaßru quixye laj Natán, cßajoß nak quijoskßoß laj David xban li cßaßru quixbânu li biom. Quixye: —Saß xcßabaß li yoßyôquil Dios, lâin ninye nak xcßulub câmc li cuînk aßan.
6ويرد النعجة اربعة اضعاف لانه فعل هذا الامر ولانه لم يشفق
6Tento nak tixtoj câhib sut xqßuial xtzßak li carner li quixcamsi. Kßaxal yibru li quixbânu xban nak incßaß quiril xtokßobâl ru li cuînk nebaß, chan laj David.
7فقال ناثان لداود انت هو الرجل. هكذا قال الرب اله اسرائيل. انا مسحتك ملكا على اسرائيل وانقذتك من يد شاول
7Ut laj Natán quixye re: —At David, lâat li cuînk aßan. Joßcaßin xye âcue li Kâcuaß, lix Dioseb laj Israel, “Lâin xatinxakab chokß xreyeb laj Israel ut xatincol chiru laj Saúl.
8واعطيتك بيت سيدك ونساء سيدك في حضنك واعطيتك بيت اسرائيل ويهوذا وان كان ذلك قليلا كنت ازيد لك كذا وكذا.
8Xinqßue âcuanquil joß nak quinqßue xcuanquil aßan. Ut xinkßaxtesiheb âcue chixjunileb li ixk li queßcuan riqßuin laj Saúl. Ut xinqßue âcuanquil saß xbêneb li ralal xcßajol laj Israel ut saß xbêneb ajcuiß li ralal xcßajol laj Judá. Toj raj xinqßue xtzßakob âcue cui ta xaye cue nak incßaß tzßakal li xinqßue âcue.
9لماذا احتقرت كلام الرب لتعمل الشر في عينيه. قد قتلت اوريا الحثّي بالسيف واخذت امرأته لك امرأة واياه قتلت بسيف بني عمون.
9¿Cßaßut nak xatzßektâna li chakßrab li xinqßue âcue? ¿Cßaßut nak xabânu li mâusilal aßin? Xatakla laj Urías laj heteo chi camsîc. ¿Cßaßut nak xaqßue chi camsîc xbaneb laj Amón ut xacßam chokß âcue li rixakil?
10والآن لا يفارق السيف بيتك الى الابد لانك احتقرتني واخذت امرأة اوريا الحثّي لتكون لك امرأة.
10Chalen anakcuan junelic cuânk li camsînc saß xyânkeb lâ cualal âcßajol xban nak xinâtzßektâna ut xamakß li rixakil laj Urías.
11هكذا قال الرب هانذا اقيم عليك الشر من بيتك وآخذ نساءك امام عينيك واعطيهنّ لقريبك فيضطجع مع نسائك في عين هذه الشمس.
11Lâin li Kâcuaß ninye âcue nak tintakla li raylal saß âbên. Ut eb lâ cuechßalal, aßaneb chic li teßxbânu li raylal âcue. Yôkat chirilbal nak lâin tinmakßeb lâ cuixakil châcuu ut tinqßueheb re jalan cuînk re teßcuânk riqßuin. Aßin tâuxmânk chiruheb chixjunileb laj Israel.
12لانك انت فعلت بالسرّ وانا افعل هذا الأمر قدام جميع اسرائيل وقدام الشمس.
12Lâat xabânu lâ mâc chi mukmu. Abanan lâin incßaß tinbânu aßin chi mukmu. Chiruheb ban chixjunileb laj Israel tinbânu aßin,” chan li Kâcuaß âcue, chan laj Natán.
13فقال داود لناثان قد اخطأت الى الرب. فقال ناثان لداود. الرب ايضا قد نقل عنك خطيتك. لا تموت.
13Ut laj David quixye: —Yâl nak lâin xinmâcob chiru li Kâcuaß, chan. Laj Natán quixye re: —Li Kâcuaß quixcuy lâ mâc. Incßaß tatcâmk lâat.
14غير انه من اجل انك قد جعلت بهذا الامر اعداء الرب يشمتون فالابن المولود لك يموت.
14Abanan xban li mâc xabânu, xaqßue li Dios chi hobecß xbaneb li xicß nequeßiloc re. Joßcan nak lâ cualal li tojeß xyoßla tâcâmk, chan.
15وذهب ناثان الى بيته وضرب الرب الولد الذي ولدته امرأة اوريا لداود فثقل.
15Laj Natán cô saß rochoch nak quirakeß chixyebal li âtin aßin. Ut li Dios quixtakla jun nimla yajel saß xbên lix cßulaßal laj David, li quicuan riqßuin li rixakil laj Urías.
16فسأل داود الله من اجل الصبي وصام داود صوما ودخل وبات مضطجعا على الارض.
16Ut laj David quixtzßâma chiru li Dios nak tâqßuirâk li chßina al. Quixbânu x-ayûn. Ut naxnumsi li kßojyîn chi yocyo saß li chßochß.
17فقام شيوخ بيته عليه ليقيموه عن الارض فلم يشأ ولم ياكل معهم خبزا.
17Ut eb li nequeßcßanjelac chiru saß li rochoch li rey David queßcuulac riqßuin ut queßxye re nak tâcuaclîk. Abanan laj David incßaß quicuacli, chi moco quicuaßac rochbeneb.
18وكان في اليوم السابع ان الولد مات فخاف عبيد داود ان يخبروه بان الولد قد مات لانهم قالوا هوذا لما كان الولد حيّا كلمناه فلم يسمع لصوتنا. فكيف نقول له قد مات الولد. يعمل اشرّ.
18Nak quinumeß cuukub cutan quicam li cßulaßal. Cßajoß nak queßoc xcßaßuxeb li nequeßcßanjelac chiru laj David. Queßxye: —Nak toj mâjiß nacam li cßulaßal, xoâtinac riqßuin laj David. Abanan incßaß quirabi li cßaßru kaye. ¿Chanru nak takaye re nak xcam li ralal? Mâre cßaßru tixbânu xban xrahil xchßôl, chanqueb.
19ورأى داود عبيده يتناجون ففطن داود ان الولد قد مات. فقال داود لعبيده هل مات الولد. فقالوا مات.
19Laj David quixqßue retal nak saß has yôqueb chi âtinac chi ribileb rib. Joßcan nak quixnau nak ac xcam li cßulaßal. Quixye reheb: —¿Ma xcam li cßulaßal? chan. Ut eb aßan queßxye re: —Xcam, chanqueb.
20فقام داود عن الارض واغتسل وادّهن وبدل ثيابه ودخل بيت الرب وسجد ثم جاء الى بيته وطلب فوضعوا له خبزا فأكل.
20Laj David quicuacli. Qui-atin ut quixqßue li sununquil ban ut quixjal li rakß. Cô saß li rochoch li Dios ut quixlokßoni. Chirix aßan, quisukßi saß rochoch. Quixtzßâma xtzacaêmk ut quicuaßac.
21فقال له عبيده ما هذا الأمر الذي فعلت. لما كان الولد حيّا صمت وبكيت ولما مات الولد قمت واكلت خبزا.
21Ut eb li nequeßcßanjelac chiru li rey David queßxye re: —Incßaß nakatau ru cßaßru yôcat. Nak toj mâjiß nacam lâ cualal, yôcat chi ayunic ut yôcat chi yâbac. Anakcuan, nak ac xcam, xatcuacli ut xatcuaßac, chanqueb.
22فقال لما كان الولد حيّا صمت وبكيت لاني قلت من يعلم ربما يرحمني الرب ويحيا الولد.
22Laj David quixye reheb: —Yâl nak xin-ayunic ut xinyâbac nak toj mâjiß nacam. Xincßoxla nak mâre li Kâcuaß târil xtokßobâl cuu ut tixqßuirtesi li cualal.
23والآن قد مات فلماذا اصوم. هل اقدر ان ارده بعد. انا ذاهب اليه واما هو فلا يرجع اليّ
23Anakcuan mâcßaß chic aj e nak tin-ayunik xban nak ac xcam li cualal. Lâin moco naru ta chic tincuaclesi cuißchic chi yoßyo. Aßan incßaß chic naru tâchâlk cuiqßuin. Abanan saß jun cutan lâin toxintau li cualal, chan laj David.
24وعزّى داود بثشبع امرأته ودخل اليها واضطجع معها فولدت ابنا فدعا اسمه سليمان والرب احبه
24Laj David quixcßojob xchßôl lix Betsabé li rixakil ut quicuan cuißchic riqßuin. Quicuan jun chic lix cßulaßal. Aj Salomón queßxqßue chokß xcßabaß. Ut li Kâcuaß quixra laj Salomón.
25وارسل بيد ناثان النبي ودعا اسمه يديديّا من اجل الرب
25Li Kâcuaß quixye re li profeta Natán nak tixqßue aj Jedidías chokß xcßabaß xban nak li cßabaßej aßan naraj naxye “Raro xban li Kâcuaß”.
26وحارب يوآب ربّة بني عمون واخذ مدينة المملكة.
26Laj Joab yô chak chi pletic riqßuineb li ralal xcßajol laj Amón re târêchani li tenamit Rabá, li nacuan cuiß li rey.
27وارسل يوآب رسلا الى داود يقول قد حاربت ربّة واخذت ايضا مدينة المياه.
27Quixtaklaheb lix takl riqßuin laj David ut quixye re: —Yôquin chi pletic riqßuineb li cuanqueb saß li tenamit Rabá ut xcuêchani li naßajej li nequeßxcßam cuiß lix haßeb, chan.
28فالآن اجمع بقية الشعب وانزل على المدينة وخذها لئلا آخذ انا المدينة فيدعى باسمي عليها.
28Tâchßutubeb li jun chßol chic lâ soldados ut tatpletik lâat. Lâin incßaß nacuaj nak tincuêchani li tenamit ut teßxqßue saß incßabaß.—
29فجمع داود كل الشعب وذهب الى ربّة وحاربها واخذها.
29Joßcan nak laj David quixchßutubeb lix soldados ut queßcôeb Rabá. Queßpletic riqßuineb ut queßrêchani li tenamit.
30واخذ تاج ملكهم عن راسه ووزنه وزنة من الذهب مع حجر كريم وكان على راس داود. واخرج غنيمة المدينة كثيرة جدا.
30Laj David quirisi li corona saß xjolom lix reyeb ut quiqßueheß saß xjolom li rey David. Li corona aßan yîbanbil riqßuin oro ut qßuebil chokß xsahob ru li tertôquil pec. Oxib arroba na râlal li corona. Nabal chic li cßaßak re ru li quirêchani laj David saß li tenamit aßan.Li joß qßuial chic li tenamit li queßcana quirisiheb aran ut quixqßueheb chi jachoc cheß ut chi picßoc chßochß, ut chi yocßoc cheß riqßuin mâl. Quixqßueheb ajcuiß chixyîbanquil li xan ut chixcßatbaleb saß li horno. Joßcan ajcuiß quixbânu riqßuineb chixjunileb li tenamit li cuanqueb cuiß eb li ralal xcßajol laj Amón. Chirix aßan, laj David rochbeneb chixjunileb lix soldados queßsukßi Jerusalén.
31واخرج الشعب الذي فيها ووضعهم تحت مناشير ونوارج حديد وفؤوس حديد وامرّهم في اتون الآجرّ وهكذا صنع بجميع مدن بني عمون. ثم رجع داود وجميع الشعب الى اورشليم
31Li joß qßuial chic li tenamit li queßcana quirisiheb aran ut quixqßueheb chi jachoc cheß ut chi picßoc chßochß, ut chi yocßoc cheß riqßuin mâl. Quixqßueheb ajcuiß chixyîbanquil li xan ut chixcßatbaleb saß li horno. Joßcan ajcuiß quixbânu riqßuineb chixjunileb li tenamit li cuanqueb cuiß eb li ralal xcßajol laj Amón. Chirix aßan, laj David rochbeneb chixjunileb lix soldados queßsukßi Jerusalén.