الكتاب المقدس (Van Dyke)

Kekchi

2 Samuel

13

1وجرى بعد ذلك انه كان لابشالوم بن داود اخت جميلة اسمها ثامار فاحبها امنون بن داود.
1Laj Absalón, li ralal laj David, quicuan jun li ranab, xTamar xcßabaß. Cßajoß xchßinaßusal li xkaßal aßan. Laj Amnón, aßan jun chic li ralal laj David. Laj Amnón cô xchßôl chirix lix Tamar.
2وأحصر امنون للسقم من اجل ثامار اخته لانها كانت عذراء وعسر في عيني امنون ان يفعل لها شيئا.
2Cßajoß nak quixra ru lix Tamar toj retal quiyajer xban xcßoxlanquil ut incßaß naru târil ru. Xban nak lix Tamar mâjiß cuanjenak riqßuin cuînk, laj Amnón quixcßoxla nak mâcßaß târûk tixbânu re.
3وكان لامنون صاحب اسمه يوناداب بن شمعى اخي داود. وكان يوناداب رجلا حكيما جدا.
3Cuan jun li ramîg laj Amnón. Li ramîg, aßan laj Jonadab, li ralal laj Simea. Ut laj Simea, aßan li ras laj David. Laj Jonadab sêb xchßôl chixbânunquil li incßaß us.
4فقال له لماذا يا ابن الملك انت ضعيف هكذا من صباح الى صباح. أما تخبرني. فقال له امنون اني احب ثامار اخت ابشالوم اخي.
4Laj Jonadab quixye re laj Amnón: —Lâat ralalat li rey David. Ye cue cßaßut nak rajlal cutan yôcat chi bakocß, chan. Ut laj Amnón quixye re: —Lâin xcô inchßôl chirix lix Tamar, li ranab laj Absalón li cuas, chan.
5فقال يوناداب اضطجع على سريرك وتمارض. واذا جاء ابوك ليراك فقل له دع ثامار اختي فتأتي وتطعمني خبزا وتعمل امامي الطعام لارى فأكل من يدها.
5Laj Jonadab quixye re: —Yoclan saß âcuarib ut bânu âcuib joß nak yajat. Nak tâchâlk lâ yucuaß châcuilbal, tâye re, “Bânu usilal, takla lix Tamar li cuîtzßin chixqßuebal lin tzacaêmk. Lâin nacuaj nak tâchâlk arin re tixyîb intzacaêmk chicuu ut tixqßue cue re tintzaca,” chaßakat re, chan laj Jonadab.
6فاضطجع امنون وتمارض فجاء الملك ليراه. فقال امنون للملك دع ثامار اختي فتأتي وتصنع امامي كعكتين فآكل من يدها.
6Joßcan nak laj Amnón quiyocla ut quixbânu rib joß nak yaj. Li rey David cô chirilbal ut laj Amnón quixye re: —Nintzßâma châcuu nak tâtakla lix Tamar arin re nak tixyîb chicuu cuibak incaxlan cua ut tixqßue cue re tintzaca, chan.
7فارسل داود الى ثامار الى البيت قائلا اذهبي الى بيت امنون اخيك واعملي له طعاما.
7Ut laj David quixye re lix Tamar: —Tatxic saß rochoch laj Amnón lâ cuas ut tâyîb lix tzacaêmk, chan.
8فذهبت ثامار الى بيت امنون اخيها وهو مضطجع. واخذت العجين وعجنت وعملت كعكا امامه وخبزت الكعك
8Joßcan nak lix Tamar cô saß rochoch laj Amnón ut quiril nak cuan saß xcuarib. Quixcßam li cßaj ut quixyîb li caxlan cua chiru laj Amnón ut quixqßue chi chakßac.
9واخذت المقلاة وسكبت امامه فابى ان ياكل. وقال امنون اخرجوا كل انسان عني. فخرج كل انسان عنه.
9Quixcßam li xartin ut quixqßue li caxlan cua re. Abanan laj Amnón incßaß quixcuaß. Quixye re: —Tâye reheb chixjunileb nak teßêlk arin, chan. Ut chixjunileb queßel aran.
10ثم قال امنون لثامار ايتي بالطعام الى المخدع فآكل من يدك. فاخذت ثامار الكعك الذي عملته وأتت به امنون اخاها الى المخدع.
10Ut laj Amnón quixye re lix Tamar: —Cßam chak li tzacaêmk arin saß incuarib ut tâqßue cue re tincuaß.— Ut lix Tamar quixchap li caxlan cua ut cô cuan cuiß lix cuarib laj Amnón li ras.
11وقدمت له لياكل فامسكها وقال لها تعالي اضطجعي معي يا اختي.
11Lix Tamar quixqßue li tzacaêmk re, abanan laj Amnón quixchap lix Tamar ut quixye re: —At cuanab, yoclan cuiqßuin, chan.
12فقالت له لا يا اخي لا تذلني لانه لا يفعل هكذا في اسرائيل. لا تعمل هذه القباحة.
12Lix Tamar quixye re: —At cuas, incßaß. Minâpuersi chixbânunquil li incßaß us aßin. Lâo aj Israel incßaß nakabânu chi joßcan.
13اما انا فاين اذهب بعاري واما انت فتكون كواحد من السفهاء في اسرائيل. والآن كلم الملك لانه لا يمنعني منك.
13Cui tinbânu li mâc aßin, ¿chanru tincanâk lâin? Xutânal tinêlk lâin. Ut lâat tatcanâk joß jun cuînk incßaß us xnaßleb arin Israel. Nintzßâma châcuu nak tat-âtinak riqßuin li rey. Aßan tinixkßaxtesi chokß âcuixakil, chan.
14فلم يشأ ان يسمع لصوتها بل تمكن منها وقهرها واضطجع معها.
14Abanan laj Amnón incßaß qui-abin chiru. Aßan kßaxal cau rib chiru lix Tamar. Quixchap chi puêrs ut quicuan riqßuin.
15ثم ابغضها امنون بغضة شديدة جدا حتى ان البغضة التي ابغضها اياها كانت اشد من المحبة التي احبها اياها. وقال لها امنون قومي انطلقي.
15Laj Amnón xbên cua quixra lix Tamar. Abanan nak ac xchap lix Tamar chi puêrs, kßaxal cuißchic xicß quiril. Quixye re: —Cuaclin ut elen arin, chan.
16فقالت له لا سبب. هذا الشر بطردك اياي هو اعظم من الآخر الذي عملته بي. فلم يشأ ان يسمع لها
16Ut lix Tamar quixye re: —Incßaß. Cui tinâcuâlina anakcuan, aßan kßaxal cuißchic yibru chiru li xabânu cue, chan. Abanan laj Amnón incßaß quirabi li cßaßru quixye.
17بل دعا غلامه الذي كان يخدمه وقال اطرد هذه عني خارجا واقفل الباب وراءها.
17Quixbok lix môs ut quixye re: —Isi li ixk arin, ut tzßap chi us li puerta, chan.
18وكان عليها ثوب ملون لان بنات الملك العذارى كنّ يلبسن جبّات مثل هذه. فاخرجها خادمه الى الخارج واقفل الباب وراءها.
18Li môs quirisi chirix cab ut quixtzßap chi us li puerta. Lix Tamar cuan jun lix châbil akß chirix xcomon li nequeßrocsi eb lix rabin li rey, li toj mâjiß cuanjenakeb cuînk riqßuin.
19فجعلت ثامار رمادا على راسها ومزقت الثوب الملون الذي عليها ووضعت يدها على راسها وكانت تذهب صارخة.
19Lix Tamar quixqßue li cha saß xjolom. Quixpej li rakß. Quixtzßap li ru riqßuin li rukß ut yô chi yâbac nak cô.
20فقال لها ابشالوم اخوها هل كان امنون اخوك معك. فالآن يا اختي اسكتي. اخوك هو. لا تضعي قلبك على هذا الامر. فاقامت ثامار مستوحشة في بيت ابشالوم اخيها.
20Nak laj Absalón quiril lix Tamar, quixye re: —¿Ma xatxchap chi puêrs laj Amnón? Matyâbac, at cuanab. Laj Amnón, aßan lâ cuas. Mâ ani aj iqßuin tâserakßi li cßaßru xbânu âcue, chan. Joßcan nak lix Tamar quicana saß rochoch laj Absalón ut kßaxal ra saß xchßôl.
21ولما سمع الملك داود بجميع هذه الامور اغتاظ جدا.
21Nak quirabi li cßaßru quicßulman li rey David, cßajoß nak quijoskßoß.
22ولم يكلم ابشالوم امنون بشر ولا بخير لان ابشالوم ابغض امنون من اجل انه اذل ثامار اخته
22Laj Absalón xicß chic quiril laj Amnón xban nak quixchap chi puêrs lix Tamar, li ranab. Abanan chi tîc mâcßaß quixye re.
23وكان بعد سنتين من الزمان انه كان لابشالوم جزّازون في بعل حاصور التي عند افرايم. فدعا ابشالوم جميع بني الملك.
23Nak ac xnumeß chic cuib chihab, yôqueb chixbesbal rix lix carner laj Absalón aran Baal-hazor, nachß riqßuin li tenamit Efraín. Laj Absalón quixbok chixjunileb li ralal li rey re nak teßxic chi cuaßac riqßuin.
24وجاء ابشالوم الى الملك وقال هوذا لعبدك جزّازون. فليذهب الملك وعبيده مع عبدك.
24Cô riqßuin li rey David ut quixye: —At rey, yôqueb chixbesbal rixeb lin carner. Nintzßâma châcuu nak lâat, âcuochbeneb li nequeßcßanjelac châcuu, texxic cuiqßuin re tâsahokß saß êchßôl cuochben, chan.
25فقال الملك لابشالوم لا يا ابني. لا نذهب كلنا لئلا نثقل عليك. فالحّ عليه. فلم يشأ ان يذهب بل باركه.
25Li rey quixye: —At cualal, incßaß toxic chikajunilo xban nak kßaxal nabalo. Kßaxal terto tâêlk chokß âcue, chan. Usta laj Absalón quixpuersi ru re tâxic, abanan li rey incßaß cô. Abanan quixtzßâma chiru li Dios nak târosobtesi laj Absalón.
26فقال ابشالوم اذا دع اخي امنون يذهب معنا. فقال الملك لماذا يذهب معك.
26Ut laj Absalón quixye re: —Cui incßaß târûk tatxic lâat, chixicak laj Amnón li cuas, chan. Ut li rey quixye re: —¿Cßaßut nak tâcuaj nak tâxic laj Amnón? chan.
27فالحّ عليه ابشالوم فارسل معه امنون وجميع بني الملك
27Laj Absalón quirelaji ru li rey nak tâxic laj Amnón toj retal nak li rey quixtaklaheb laj Amnón ut chixjunileb li ralal.
28فاوصى ابشالوم غلمانه قائلا انظروا. متى طاب قلب امنون بالخمر وقلت لكم اضربوا امنون فاقتلوه. لا تخافوا. أليس اني انا أمرتكم. فتشددوا وكونوا ذوي بأس.
28Laj Absalón quixye reheb lix môs: —Qßuehomak retal nak tâcalâk chi us laj Amnón. Nak tinye êre, têcamsi. Mexcßoxlac chixcamsinquil xban nak lâin yôquin chi taklânc êre. Cacuubresihomak êchßôl chixbânunquil li ninye êre, chan.
29ففعل غلمان ابشالوم بامنون كما امر ابشالوم. فقام جميع بني الملك وركبوا كل واحد على بغله وهربوا.
29Eb lix môs queßxbânu joß quiyeheß reheb xban laj Absalón. Queßxcamsi laj Amnón. Ut eb li ralal li rey queßtakeß chirixeb lix mûl ut queßêlelic.
30وفيما هم في الطريق وصل الخبر الى داود وقيل له قد قتل ابشالوم جميع بني الملك ولم يتبق منهم احد.
30Nak toj mâjiß nequeßcuulac li ralal, quicuulac resil riqßuin laj David nak queßcamsîc chixjunileb li ralal xban laj Absalón. Mâ jun chic quicana chi yoßyo.
31فقام الملك ومزق ثيابه واضطجع على الارض وجميع عبيده واقفون وثيابهم ممزقة.
31Laj David quicuacli ut quixpej li rakß ut quixcut rib saß chßochß xban xrahil xchßôl. Eb lix môs li cuanqueb rochben queßxpej ajcuiß li rakßeb.
32فاجاب يوناداب بن شمعى اخي داود وقال لا يظن سيدي انهم قتلوا جميع الفتيان بني الملك. انما امنون وحده مات لان ذلك قد وضع عند ابشالوم منذ يوم اذل ثامار اخته.
32Abanan, laj Jonadab li ralal li ras laj David quixye re: —At rey, incßaß xcamsiheb chixjunileb. Caßaj cuiß laj Amnón xcamsi. Laj Absalón ac cuan saß xchßôl nak tixcamsi laj Amnón chalen nak laj Amnón quixchap chi puêrs lix Tamar li ranab.
33والآن لا يضعن سيدي الملك في قلبه شيئا قائلا ان جميع بني الملك قد ماتوا. انما امنون وحده مات.
33Mâpâb li cßaßru queßxye âcue. Moco xeßcamsîc ta chixjunileb lâ cualal. Caßaj cuiß laj Amnón quicamsîc, chan.
34وهرب ابشالوم. ورفع الغلام الرقيب طرفه ونظر واذا بشعب كثير يسيرون على الطريق وراءه بجانب الجبل.
34Nak laj Absalón yô chi êlelic, jun li soldado li yô chi cßacßalênc quixqßue retal nak nabaleb yôqueb chak chi cubec saß li tzûl saß li be li naxic Horonaim.
35فقال يوناداب للملك هوذا بنو الملك قد جاءوا. كما قال عبدك كذلك صار.
35Laj Jonadab quixye re laj David: —Aßaneb lâ cualal li yôqueb chi châlc joß xinye âcue, chan.
36ولما فرغ من الكلام اذا ببني الملك قد جاءوا ورفعوا اصواتهم وبكوا وكذلك بكى الملك وعبيده بكاء عظيما جدا.
36Tojeß ajcuiß târakekß chi âtinac laj Jonadab nak queßcuulac li ralal laj David ut japjôqueb re chi yâbac. Cßajoß nak queßyâbac laj David ut eb li nequeßcßanjelac chiru.
37فهرب ابشالوم وذهب الى تلماي بن عميهود ملك جشور. وناح داود على ابنه الايام كلها.
37Laj Absalón quiêlelic ut cô Gesur riqßuin li rey Talmai li ralal laj Amiud. Ut laj David rajlal cutan nayâbac xban xcamic laj Amnón li ralal.
38وهرب ابشالوم وذهب الى جشور وكان هناك ثلاث سنين.
38Nak quiêlelic laj Absalón, cô aran Gesur ut aran quicuan oxib chihab.Nak ac xnumeß xrahil xchßôl laj David chirix li ralal li quicam, quiraj cuißchic rilbal ru laj Absalón.
39وكان داود يتوق الى الخروج الى ابشالوم لانه تعزّى عن امنون حيث انه مات
39Nak ac xnumeß xrahil xchßôl laj David chirix li ralal li quicam, quiraj cuißchic rilbal ru laj Absalón.