1وعلم يوآب ابن صروية ان قلب الملك على ابشالوم.
1Laj Joab quixnau nak kßaxal ra saß xchßôl li rey David chirix laj Absalón.
2فارسل يوآب الى تقوع واخذ من هناك امرأة حكيمة. وقال لها تظاهري بالحزن والبسي ثياب الحزن ولا تدّهني بزيت بل كوني كامرأة لها ايام كثيرة وهي تنوح على ميت.
2Quixtakla xcßambal jun li ixk cuan aran Tecoa. Li ixk aßan cuan xnaßleb chixbânunquil cßaßak re ru chi naßlebil. Nak li ixk quicuulac riqßuin, quixye re: —Bânu âcuib joß nak ra saß âchßôl chirix xcamic jun lâ cuechßalal. Qßue châcuix li tßicr li naxcßut nak ra saß âchßôl. Mâqßue li sununquil ban. Bânu chi joßcan re nak tâcßutûnk nak ac junxil na-oc xrahil âchßôl.
3وادخلي الى الملك وكلميه بهذا الكلام. وجعل يوآب الكلام في فمها
3Tatxic riqßuin li rey David ut tâye re li cßaßru tinye âcue, chan. Ut laj Joab quixye re chanru tixye re laj David.
4وكلمت المرأة التقوعية الملك وخرّت على وجهها الى الارض وسجدت وقالت اعن ايها الملك.
4Li ixk cô riqßuin li rey David ut quixcuikßib rib saß chßochß re xqßuebal xlokßal, ut quixye: —At rey, bânu usilal. Chinâtenkßa, chan.
5فقال لها الملك ما بالك. فقالت اني امرأة ارملة. قد مات رجلي.
5Laj David quixye re: —¿Cßaßru tâcuaj tinbânu? chan. Li ixk quixye re: —Lâin jun xmâlcaßan nebaßin. Camenak inbêlom.
6ولجاريتك ابنان فتخاصما في الحقل وليس من يفصل بينهما فضرب احدهما الآخر وقتله.
6At rey, cuanqueb cuib inyum. Abanan xeßpletic saß cßalebâl. Ut mâ ani xeßjachoc reheb chi pletic. Li jun quixcamsi li jun chic.
7وهوذا العشيرة كلها قد قامت على جاريتك وقالوا سلمي ضارب اخيه لنقتله بنفس اخيه الذي قتله فنهلك الوارث ايضا. فيطفئون جمرتي التي بقيت ولا يتركون لرجلي اسما ولا بقية على وجه الارض.
7Anakcuan chixjunileb li cuechßalal xeßjoskßoß saß inbên. Teßraj nak tinkßaxtesi saß rukßeb lin yum re teßxcamsi xban nak aßan quicamsin re li ras. Cui teßxcamsi lin yum, mâcßaßak chic inyoßon ut mâcßaßak chic li ralal xcßajol lin bêlom mokon. Tâsachekß lix cßabaß saß ruchichßochß, chan li ixk.
8فقال الملك للمرأة اذهبي الى بيتك وانا اوصي فيك.
8Li rey David quixye re: —Ayu saß lâ cuochoch. Matcßoxlac xban nak lâin tinqßue junak chakßrab re âtenkßanquil, chan.
9فقالت المرأة التقوعية للملك عليّ الاثم يا سيدي الملك وعلى بيت ابي والملك وكرسيه نقيان.
9Li ixk quixye re: —At rey, li mâc aßin chicanâk saß inbên lâin ut saß xbêneb li ralal xcßajol lin yucuaß. Incßaß chicanâk saß âbên lâat, at rey, chi moco saß xbên lâ cuanquilal, chan.
10فقال الملك اذا كلمك احد فأتي به اليّ فلا يعود يمسك بعد.
10Li rey quixye re: —Cui ani tâchßißchßißînk âcue, cßam chak cuiqßuin. Lâin ninye âcue nak aßan incßaß chic tatxchßißchßißi, chan.
11فقالت اذكر ايها الملك الرب الهك حتى لا يكثر ولي الدم القتل لئلا يهلكوا ابني. فقال حيّ هو الرب انه لا تسقط شعرة من شعر ابنك الى الارض.
11Li ixk quixye cuißchic re laj David: —At rey, bânu usilal, tâtzßâma chiru li Kâcuaß lâ Dios nak li cuechßalal li târaj tixqßue rêkaj xcamic li jun, incßaß tixcamsi re nak incßaß tixnimobresi ru li raylal, chan. Li rey David quixye re: —Saß xcßabaß li Kâcuaß Dios, lâin ninye âcue nak lâ yum mâcßaß tixcßul. Mâ ani tâchßeßok re, chan.
12فقالت المرأة لتتكلم جاريتك كلمة الى سيدي الملك. فقال تكلمي.
12Ut li ixk quixye re: —At rey, chinâcanab chi âtinac junpâtak chic âcuiqßuin, chan. Ut li rey David quixye re: —Us. Âtinan, chan.
13فقالت المرأة ولماذا افتكرت بمثل هذا الامر على شعب الله. ويتكلم الملك بهذا الكلام كمذنب بما ان الملك لا يرد منفيه.
13Li ixk quixye re: —At rey, ¿Cßaßut nak xabânu li incßaß us aßin reheb lix tenamit li Dios? Riqßuin li cßaßru xaye, nacßutun nak cuan âmâc. ¿Cßaßut nak incßaß nacaqßue xlesêns re tâchâlk cuißchic arin laj Absalón lâ cualal?
14لانه لا بد ان نموت ونكون كالماء المهراق على الارض الذي لا يجمع ايضا. ولا ينزع الله نفسا بل يفكر افكارا حتى لا يطرد عنه منفيّه.
14Chikajunilo tocâmk. Chanchano li haß hoybil saß chßochß. Incßaß chic naru xxocbal. Li Kâcuaß Dios mâ ani narisi xyußam. Naxsicß ban xyâlal chanru nak tâsukßîk cuißchic riqßuin li najt cuan riqßuin.
15والآن حيث اني جئت لاكلم الملك سيدي بهذا الأمر لان الشعب اخافني فقالت جاريتك اكلم الملك لعل الملك يفعل كقول امته.
15Lâin xinchal chi âtinac âcuiqßuin xban nak xinxucuac xban li cßaßru xeßxye cue li tenamit. Lâin xinye nak tinâtinak âcuiqßuin xban nak mâre tâbânu li cßaßru tintzßâma châcuu.
16لان الملك يسمع لينقذ امته من يد الرجل الذي يريد ان يهلكني انا وابني معا من نصيب الله.
16At rey, cui lâat tâcuabi li cßaßru yôquin chixtzßâmanquil châcuu, lâat târûk toâcol re nak incßaß teßxsach ku saß li naßajej aßin li xqßue ke li Kâcuaß.
17فقالت جاريتك ليكن كلام سيدي الملك عزاء لانه سيدي الملك انما هو كملاك الله لفهم الخير والشر والرب الهك يكون معك
17Lâin ninnau nak li cßaßru tinâsume cuiß tixcßojob inchßôl. Lâat chanchanat lix ángel li Kâcuaß. Nacanau xqßuebal retal cßaßru li us ut cßaßru li incßaß us. Aß taxak li Kâcuaß lâ Dios chicuânk âcuiqßuin, chan li ixk.
18فاجاب الملك وقال للمرأة لا تكتمي عني امرا اسألك عنه. فقالت المرأة ليتكلم سيدي الملك.
18Li rey David quixye re li ixk: —Nacuaj patzßoc âcue ut nacuaj nak tâsume chi tzßakal li cßaßru tinpatzß âcue, chan. Ut li ixk quixye: —Us. Patzß li cßaßru tâcuaj, chan.
19فقال الملك هل يد يوآب معك في هذا كله. فاجابت المرأة وقالت حيّة هي نفسك يا سيدي الملك لا يحاد يمينا او يسارا عن كل ما تكلم به سيدي الملك. لان عبدك يوآب هو اوصاني وهو وضع في فم جاريتك كل هذا الكلام.
19Li rey David quixye re: —¿Ma mâcuaß laj Joab li xtaklan chak âcue chi âtinac cuiqßuin? chan. Ut li ixk quixye re: —At rey, saß âcßabaß lâat tinsume li cßaßru xapatzß cue ut tinye lix yâlal âcue. Laj Joab, li nacßanjelac châcuu, aßan li xyehoc cue nak tinchâlk âcuiqßuin chi âtinac. Ut aßan ajcuiß xyehoc cue li cßaßru xinye âcue.
20لاجل تحويل وجه الكلام فعل عبدك يوآب هذا الامر وسيدي حكيم كحكمة ملاك الله ليعلم كل ما في الارض
20Laj Joab xbânu chixjunil aßin re âtenkßanquil. Aßan naraj nak tâyîbâk ru li chßaßajquilal aßin. At rey, lâat cuan ânaßleb joß jun x-ángel li Dios. Lâat nacanau chixjunil li na-uxman saß ruchichßochß, chan.
21فقال الملك ليوآب هانذا قد فعلت هذا الامر فاذهب رد الفتى ابشالوم.
21Ut li rey David quixye re laj Joab: —Ac xinyîb ru li chßaßajquil. Lâin tinbânu li xatzßâma chicuu. Ayu ut tâcßam chak laj Absalón, chan.
22فسقط يوآب على وجهه الى الارض وسجد وبارك الملك وقال يوآب اليوم علم عبدك اني قد وجدت نعمة في عينيك يا سيدي الملك اذ فعل الملك قول عبده.
22Laj Joab quixcuikßib rib saß chßochß re xqßuebal xlokßal laj David ut quixye: —Aß taxak li Dios chi-osobtesînk âcue, at rey. Anakcuan ninnau nak xsahoß âchßôl cuiqßuin xban nak xabânu li cßaßru xintzßâma châcuu, chan.
23ثم قام يوآب وذهب الى جشور وأتى بابشالوم الى اورشليم.
23Laj Joab quicuacli ut cô Gesur. Ut quixcßam cuißchic chak laj Absalón saß li tenamit Jerusalén.
24فقال الملك لينصرف الى بيته ولا ير وجهي. فانصرف ابشالوم الى بيته ولم ير وجه الملك
24Abanan li rey David quixye re nak laj Absalón tîc tâxic saß rochoch. Incßaß tâcßamekß saß rochoch laj David xban nak incßaß quiraj rilbal ru. Joßcan nak laj Absalón quicuan saß rochoch ut incßaß quicuulac saß rochoch laj David.
25ولم يكن في كل اسرائيل رجل جميل وممدوح جدا كابشالوم من باطن قدمه حتى هامته لم يكن فيه عيب.
25Mâ jun chic cuînk cuan Israel joß laj Absalón. Tzßakal re ru lix tibel. Mâcßaß xpaltil. Xban nak cßajoß xchakßal ru, chixjunileb nequeßxqßue xlokßal.
26وعند حلقه راسه اذ كان يحلقه في آخر كل سنة لانه كان يثقل عليه فيحلقه كان يزن شعر راسه مئتي شاقل بوزن الملك.
26Rajlal, nak ac rakecß re li chihab, naxqßue chi besecß lix jolom xban nak kßaxal nabal li rismal ut nachßißchßißîc xban. Li rismal li nabeseß numenak ôb libras râlal joß nequeßbisoc cuiß saß rochoch li rey.
27وولد لابشالوم ثلاثة بنين وبنت واحدة اسمها ثامار وكانت امرأة جميلة المنظر
27Queßcuan oxib li ralal laj Absalón ut jun lix rabin kßaxal chßinaßus, xTamar xcßabaß.
28واقام ابشالوم في اورشليم سنتين ولم ير وجه الملك.
28Laj Absalón quicuan Jerusalén cuib chihab chi incßaß quiril ru li rey.
29فارسل ابشالوم الى يوآب ليرسله الى الملك فلم يشأ ان يأتي اليه. ثم ارسل ايضا ثانية فلم يشأ ان يأتي.
29Quixtakla xbokbal laj Joab re nak tâxic chi âtinac riqßuin li rey saß xcßabaß laj Absalón. Abanan laj Joab incßaß quiraj xic riqßuin laj Absalón. Quixtakla cuißchic xbokbal xcaß sut, abanan laj Joab incßaß ajcuiß quiraj xic.
30فقال لعبيده انظروا. حقلة يوآب بجانبي وله هناك شعير. اذهبوا واحرقوه بالنار. فاحرق عبيد ابشالوم الحقلة بالنار.
30Joßcan nak laj Absalón quixye reheb lix môs: —Qßuehomak retal. Lix naßaj lix cebada laj Joab cuan chixcßatk li cue. Texxic ut têcßat lix cebada laj Joab, chan. Ut eb lix môs queßxbânu joß quiyeheß reheb.
31فقام يوآب وجاء الى ابشالوم الى البيت وقال له لماذا احرق عبيدك حقلتي بالنار.
31Ut laj Joab cô saß li rochoch laj Absalón ut quixye re: —¿Cßaßut nak xeßxcßat lin cebada eb lâ môs? chan.
32فقال ابشالوم ليوآب هانذا قد ارسلت اليك قائلا تعال الى هنا فارسلك الى الملك تقول لماذا جئت من جشور. خير لي لو كنت باقيا هناك. فالآن اني ارى وجه الملك وان وجد فيّ اثم فليقتلني.
32Laj Absalón quixye re: —Xeßxcßat xban nak xintakla âbokbal ut incßaß xatcßulun chicuilbal. Xcuaj raj nak tatxic chi âtinac riqßuin li rey saß incßabaß lâin. Xatintakla raj chixyebal re, “¿Cßaßru aj e nak xatakla incßambal arin? Us raj chokß cue cui ta xincana aran Gesur”. Lâin tincuaj rilbal ru li rey. Cui cuan inmâc chiru, chinixcamsihak, chan laj Absalón.Joßcan nak laj Joab cô chi âtinac riqßuin li rey David ut quixye re li cßaßru quixye laj Absalón. Li rey quixtakla xbokbal laj Absalón. Cô laj Absalón riqßuin ut quixcuikßib rib saß chßochß. Li rey quixcßul ut quirutzß ru.
33فجاء يوآب الى الملك واخبره. ودعا ابشالوم فأتى الى الملك وسجد على وجهه الى الارض قدام الملك فقبّل الملك ابشالوم
33Joßcan nak laj Joab cô chi âtinac riqßuin li rey David ut quixye re li cßaßru quixye laj Absalón. Li rey quixtakla xbokbal laj Absalón. Cô laj Absalón riqßuin ut quixcuikßib rib saß chßochß. Li rey quixcßul ut quirutzß ru.