¹A odpovídaje Job, řekl:

¹Job progovori i reče:

²Komu jsi napomohl? Tomu-li, kterýž nemá síly? Toho-lis retoval, kterýž jest bez moci?

²"Kako dobro znadeš pomoći nemoćnom i mišicu iznemoglu poduprijeti!

³Komu jsi rady udělil? Nemoudrému-li? Hned jsi základu dostatečně poučil?

³Kako dobar savjet daješ neukome; baš si preveliku mudrost pokazao.

⁴Komužs ty řeči zvěstoval? A čí duch vyšel z tebe?

⁴Kome li si ove uputio riječi i koji duh je iz tebe govorio?"

⁵Však i mrtvé věci pod vodami a obyvateli jejich sformovány bývají.

⁵Pred Bogom mrtvi pod zemljom dolje strepe, vode morske dršću i nemani njine.

⁶Odkryta jest propast před ním, i zahynutí není zakryto.

⁶Pred njegovim okom otkriven zja Šeol i bezdan smrti nema vela na sebi.

⁷Ontě roztáhl půlnoční stranu nad prázdnem, zavěsil zemi na ničemž.

⁷On povrh praznine Sjever razapinje, on drži zemlju o ništa obješenu.

⁸Zavazuje vody v oblacích svých, aniž se trhá oblak pod nimi.

⁸On zatvara vodu u svoje oblake, a oblaci se pod njome ne prodiru.

⁹On sám zdržuje stále trůn svůj, a roztahuje na něm oblaky své.

⁹On zastire puno lice mjesečevo razastirući svoj oblak preko njega.

¹⁰Cíl vyměřil rozlévání se vodám, až do skonání světla a tmy.

¹⁰On je na vodi označio kružnicu gdje prestaje svjetlost i tmine počinju.

¹¹Sloupové nebeští třesou se a pohybují od žehrání jeho.

¹¹Svodu se nebeskom potresu stupovi i premru od straha kada on zaprijeti.

¹²Mocí svou rozdělil moře, a rozumností svou dutí jeho.

¹²Svojom je snagom on ukrotio more i neman Rahaba smrvio mudrošću.

¹³Duchem svým nebesa ozdobil, a ruka jeho sformovala hada dlouhého.

¹³Nebesa je svojim razbistrio dahom, a ruka mu je brzu zmiju probola.

¹⁴Aj, toť jsou jen částky cest jeho, a jak nestižitelné jest i to maličko, což jsme slyšeli o něm. Hřímání pak moci jeho kdo srozumí?

¹⁴Sve to samo djelić je djela njegovih, od kojih tek slabu jeku mi čujemo. Ali tko će shvatit' grom njegove moći?"