1Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
1Milda respondo kvietigas koleron; Sed malmola vorto ekscitas koleron.
2Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
2La lango de sagxuloj bonigas la instruon; Sed la busxo de malsagxuloj elparolas sensencajxon.
3Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
3Sur cxiu loko estas la okuloj de la Eternulo; Ili vidas la malbonulojn kaj bonulojn.
4Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
4Milda lango estas arbo de vivo; Sed malbonparola rompas la spiriton.
5Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
5Malsagxulo malsxatas la instruon de sia patro; Sed kiu plenumas la admonon, tiu estas prudenta.
6V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
6En la domo de virtulo estas multe da trezoroj; Sed en la profito de malvirtulo estas pereo.
7Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
7La busxo de sagxuloj semas instruon; Sed la koro de malsagxuloj ne estas tia.
8Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
8Oferdono de malvirtuloj estas abomenajxo por la Eternulo; Sed la pregxo de virtuloj al Li placxas.
9Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
9Abomenajxo por la Eternulo estas la vojo de malvirtulo; Sed kiu celas virton, tiun Li amas.
10Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
10Malbona puno atendas tiun, kiu forlasas la vojon; Kaj la malamanto de admono mortos.
11Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských?
11SXeol kaj la abismo estas antaux la Eternulo: Tiom pli la koroj de la homidoj.
12Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
12Mokanto ne amas tiun, kiu lin admonas; Al sagxuloj li ne iras.
13Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
13GXoja koro faras la vizagxon gxoja; Sed cxe cxagreno de la koro la spirito estas malgaja.
14Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
14La koro de sagxulo sercxas instruon; Sed la busxo de malsagxuloj nutras sin per malsagxeco.
15Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
15CXiuj tagoj de malfelicxulo estas malbonaj; Sed kontenta koro estas festenado.
16Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
16Pli bona estas malmulto kun timo antaux la Eternulo, Ol granda trezoro kun maltrankvileco cxe gxi.
17Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
17Pli bona estas mangxo el verdajxo, sed kun amo, Ol grasa bovo, sed kun malamo.
18Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
18Kolerema homo kauxzas malpacon; Kaj pacienculo kvietigas disputon.
19Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
19La vojo de maldiligentulo estas kiel dornarbeto; Sed la vojo de virtuloj estas ebenigita.
20Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
20Sagxa filo gxojigas la patron; Sed homo malsagxa estas malhonoro por sia patrino.
21Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
21Malsagxeco estas gxojo por malsagxulo; Sed homo prudenta iras gxustan vojon.
22Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
22Kie ne estas konsilo, tie la entreprenoj neniigxas; Sed cxe multe da konsilantoj ili restas fortikaj.
23Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
23Plezuro por homo estas en la respondo de lia busxo; Kaj kiel bona estas vorto en la gxusta tempo!
24Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole.
24La vojo de la vivo por sagxulo iras supren, Por ke li evitu SXeolon malsupre.
25Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
25La domon de fieruloj la Eternulo ruinigas; Sed Li gardas la limojn de vidvino.
26Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
26Abomenajxo por la Eternulo estas la intencoj de malnoblulo; Sed agrablaj estas la paroloj de puruloj.
27Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
27Profitemulo malgxojigas sian domon; Sed kiu malamas donacojn, tiu vivos.
28Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
28La koro de virtulo pripensas respondon; Sed la busxo de malvirtuloj elfluigas malbonon.
29Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
29La Eternulo estas malproksima de la malvirtuloj; Sed la pregxon de la virtuloj Li auxskultas.
30To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
30Luma okulo gxojigas la koron; Bona sciigo fortikigas la ostojn.
31Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
31Orelo, kiu auxskultas la instruon de la vivo, Logxos inter sagxuloj.
32Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
32Kiu forpusxas admonon, tiu malestimas sian animon; Sed kiu auxskultas instruon, tiu akiras sagxon.
33Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
33La timo antaux la Eternulo instruas sagxon, Kaj humileco trovigxas antaux honoro.