1Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
1La vino estas blasfemanto, ebriiga trinkajxo estas sovagxa; Kaj kiu delogigxas per ili, tiu ne estas prudenta.
2Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
2Minaco de regxo estas kiel kriego de leono; Kiu lin kolerigas, tiu pekas kontraux sia animo.
3Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
3Estas honoro por homo cxesigi malpacon; Sed cxiu malsagxulo estas malpacema.
4Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
4En la malvarma tempo mallaborulo ne plugas; Li petos en auxtuno, kaj li nenion ricevos.
5Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
5Intenco en la koro de homo estas profunda akvo; Sed homo sagxa gxin elcxerpos.
6Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
6Multaj homoj proklamas pri sia boneco; Sed kiu trovos homon fidelan?
7Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
7Virtulo iras en sia senpekeco; Felicxaj estas liaj infanoj post li.
8Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
8Regxo, kiu sidas sur trono de jugxo, Disventumas per siaj okuloj cxion malbonan.
9Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého?
9Kiu povas diri:Mi purigis mian koron, Mi estas libera de mia peko?
10Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
10Neegalaj peziloj, neegalaj mezuroj, Ambaux estas abomenajxo por la Eternulo.
11Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
11Ecx knabon oni povas ekkoni laux liaj faroj, CXu estas pura kaj justa lia konduto.
12Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
12Orelon auxdantan kaj okulon vidantan: Ilin ambaux kreis la Eternulo.
13Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
13Ne amu dormon, por ke vi ne malricxigxu; Malfermu viajn okulojn, kaj vi satigxos de pano.
14Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
14Malbona, malbona, diras la acxetanto; Sed kiam li foriris, tiam li fanfaronas.
15Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
15Oni povas havi oron kaj multe da perloj; Sed busxo prudenta estas multevalora ilo.
16Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
16Prenu la veston de tiu, kiu garantiis por aliulo; Kaj pro la fremduloj prenu de li garantiajxon.
17Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
17Malhonesta pano estas bongusta por homo; Sed lia busxo poste estos plena de sxtonetoj.
18Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
18Intencoj fortikigxas per konsilo; Kaj militon oni faru prudente.
19Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
19Kiu malkasxas sekreton, tiu estas kiel kalumnianto; Ne komunikigxu kun tiu, kiu havas largxan busxon.
20Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
20Kiu malbenas sian patron kaj sian patrinon, Ties lumilo estingigxos meze de profunda mallumo.
21Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
21Heredo, al kiu oni komence tro rapidas, Ne estas benata en sia fino.
22Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
22Ne diru:Mi repagos malbonon; Fidu la Eternulon, kaj Li vin helpos.
23Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
23Neegalaj peziloj estas abomenajxo por la Eternulo, Kaj malvera pesilo estas ne bona.
24Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
24La irado de homo dependas de la Eternulo; Kiel homo povus kompreni sian vojon?
25Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
25GXi estas reto por homo, se li rapidas nomi ion sankta Kaj esploras nur post faro de promeso.
26Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
26Sagxa regxo dispelas malvirtulojn, Kaj venigas radon sur ilin.
27Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
27La animo de homo estas lumilo de la Eternulo; GXi esploras cxiujn internajxojn de la korpo.
28Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
28Favorkoreco kaj veremeco hardas regxon; Kaj per favorkoreco li subtenas sian tronon.
29Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
29Gloro por junuloj estas ilia forto, Kaj ornamo por maljunuloj estas grizeco.
30Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.
30Vundoj de batoj devas penetri en malbonulon, Kaj frapoj devas iri profunde en lian korpon.