1Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
1Mia filo! atentu mian sagxon; Al mia prudento klinu vian orelon,
2Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
2Por ke vi konservu prudenton Kaj via busxo tenu scion.
3Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
3CXar la busxo de malcxastulino elversxas mielon, Kaj sxia gorgxo estas pli glata ol oleo.
4Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
4Sed sxia sekvajxo estas maldolcxa kiel absinto, Akra kiel ambauxtrancxa glavo.
5Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují.
5SXiaj piedoj iras malsupren al la morto; SXiaj pasxoj atingas SXeolon.
6Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
6SXi ne iras rekte laux la vojo de vivo; SXiaj pasxoj sxanceligxas, sed tion sxi ne scias.
7Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
7Kaj nun, infanoj, auxskultu min, Kaj ne forklinigxu de la vortoj de mia busxo.
8Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
8Malproksimigu de sxi vian vojon, Kaj ne proksimigxu al la pordo de sxia domo,
9Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
9Por ke vi ne fordonu al aliaj vian honoron Kaj viajn jarojn al la kruelulo,
10Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
10Por ke fremduloj ne satigxu de via havo, Kaj viaj laboroj ne estu en fremda domo,
11I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
11GXis vi gxemos en la fino, Kiam konsumigxos via karno kaj via korpo,
12A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
12Kaj vi diros:Ho, kiel mi malamis instruon, Kaj mia koro malsxatis moraligon!
13A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
13Kaj mi ne auxskultis la vocxon de miaj instruantoj, Kaj mi ne klinis mian orelon al miaj lernigantoj.
14O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
14Mi estis preskaux en cxia malbono Meze de kunveno kaj societo.
15Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
15Trinku akvon el via cisterno, Kaj fluantan el via puto.
16Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
16Viaj fontoj disfluu eksteren, Akvaj torentoj en la stratojn.
17Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
17Ili apartenu al vi sola, Sed ne al aliaj kun vi.
18Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
18Via fonto estu benata; Kaj havu gxojon de la edzino de via juneco.
19Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
19SXi estas cxarma kiel cervino, Kaj aminda kiel ibeksino; SXiaj karesoj gxuigu vin en cxiu tempo, SXia amo cxiam donu al vi plezuron.
20Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
20Kaj kial, mia filo, vi volas sercxi al vi plezuron cxe fremda virino Kaj enbrakigi ne apartenantan al vi?
21Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
21CXar antaux la okuloj de la Eternulo estas la vojoj de homo, Kaj cxiujn liajn irojn Li pripensas.
22Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
22Liaj propraj malbonfaroj enkaptos la malpiulon, Kaj la sxnuroj de lia peko lin tenos.
23Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.
23Li mortos pro manko de eduko; Kaj la multo de lia senprudenteco lin devojigos.